Gen. Klapálka 1641
272 01 Kladno

otevírací doba
pondělí 09:00 - 18:00
úterý 08:00 - 18:00
středa zavřeno
čtvrtek 09:00 - 19:00
pátek 09:00 - 18:00
sobota 09:00 - 12:00
neděle, svátky zavřeno

kontakty

ústředna
tel: 312 813 111
gsm: 777 804 901
email: library@svkkl.cz
dat. schránka: xu9w62t

ičo: 00069892

další kontakty

bankovní spojení

číslo účtu:
274341910/0300
Nejsme plátci DPH.

Ptejte se knihovny

Validační místo mojeID

Nová stránka na FB. Líbí se vám?

 

Výstava latinských učebnic, gramatik a dalších literárních děl v latině

LINGUA LATINA SEMPER VIVA – LATINA STÁLE ŽIVÁ

Výstava učebnic latiny a dalších literárních děl v latinském jazyce v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně byla zahájena ve čtvrtek 9. července 2009. Výstava potrvá do 1. září 2009. Představuje učebnice a cvičebnice latiny i klasickou římskou literaturu a latinsky psaná díla vzniklá v novější době. Mezi vystavenými autory nechybí Caesar, Horatius, Tacitus, Cicero, Livius, Sallustius, Vergilius a další – zastoupena je latinská poezie a próza i historická díla. Vystavené učebnice a gramatiky jsou ze současné doby i vydané v první polovině 20. století, mezi díly klasické latiny jsou i knihy vydané ve druhé polovině 19. století. Zvláštní část výstavy tvoří čítanky pro studenty latiny s množstvím úryvků a ukázek latinských textů, které sloužily ke zdokonalení překladatelských dovedností.

Z literatury spjaté s křesťanstvím je možné shlédnout knihy, jejichž autory jsou Tomáš Kempenský nebo Ignác z Loyoly, vystavena je i Philosophia lacentis napsaná podle vzoru Tomáše Akvinského. Ke knihařsky pěkně zpracovaným dílům patří misálky a další drobné tisky. Ke shlédnutí jsou i latinské breviáře. Vystaven je také Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva v latinsko – českém překladu, který patří již k novodobé odborné literatuře. Z novodobých v současné době vydaných překladů latinských textů je k dispozici kniha O milosti a svobodném rozhodování Bernarda z Clairvaux a výbor z latinské duchovní poezie Vexilla regis – obě knihy byly vydány v roce 2004 v překladu Markéty Koronthályové. Vystavené dokumenty jsou zapůjčeny ze soukromé sbírky.

Za zmínku jistě stojí i ve výstavě uvedená informace o finské rozhlasové stanici YLE Radio 1, která na svých webových stránkách přináší aktuální týdenní zpravodajství v latině, a o měsíčním zpravodajství v latině rozhlasové stanice Radiobremen.

Celkem můžeme celosvětově rozlišit 20 jazykových rodin – mezi ně patří jazyky semitohamitské, australské, drávidské, kavkazské, africké, eskymáckoaletské, altajské, indiánské, papuánské, andamanské, japonština, korejština a jazyky indoevropské a další. Latina spolu s češtinou, angličtinou, němčinou, ruštinou, řečtinou a dalšími nám blízkými jazyky patří do rodiny indoevropských jazyků. Zde ji řadíme do skupiny italických jazyků.

Latina je jazyk, o kterém se říká, že je mrtvý. Je to jazyk, který nepatří mezi současné aktivně užívané národní jazyky. Angličtina je považována za latinu 20. a 21. století, má v současné době obdobnou roli, jakou historicky po dlouhá staletí měla latina. Latina patří do oblasti klasické filologie, mezi tzv. klasické jazyky. K nim kromě latiny řadíme i klasickou řečtinu a hebrejštinu. Nástupcem klasické řečtiny je novořečtina, nástupcem hebrejštiny je novohebrejština. Latina nemá jeden jediný nástupnický novodobý jazyk - stála u zrodu dnešních románských jazyků – 6 z nich je dnes používáno jako národní jazyky - francouzština, italština, španělština, portugalština, rumunština a moldavština.

K zajímavým skutečnostem patří to, že rumunština po dlouhou dobu používala jako písma azbuku a moldavština ji používá dodnes. Kdo umí latinu, velmi snadno se naučí další románský jazyk. Také studenti angličtiny mají usnadněné studium – angličtina převzala 50 až 70 % slovní zásoby z latiny včetně reduplikací – zdvojených písmen ve slovesech i jinde. Spolu s řečtinou je latina chápána také jako základ pro mezinárodní vědeckou terminologii. Říká se, že čím je matematika pro vědy exaktní, tím je latina pro humanitní obory. Latina je dosud součástí všeobecného vzdělanostního základu.

Každý z jazyků má něco, co nedokáže vyjádřit, k čemu použije opis nebo jiné řešení. Latina například neumí říci jednoslovně „ano“ ani pomocí jednoho slova vyjádřit „děkuji“. Nemá také vykání ani zdvořilé onikání. Proto všem – i císaři a králi – tyká. Latina velmi přesně a pečlivě vyjadřuje následnosti a posloupnosti dějů – má 3 minulé časy, 2 budoucí a jeden přítomný čas, který má ještě specifické použití v případě snahy autora o oživení při vyprávění minulého děje nebo při vyjádření ustálených rčení a úsloví.

Latina je hodně podobná češtině, dokonce i ve věcech, které mohou vzbudit úsměv. Pokud zaměníme samohlásku za jinou, změní se i význam slova, např. v latině se z vlašťovky (hirundo) stane rybářský prut, rákos nebo třtina (harundo), v češtině při podobné záměně se např. z magnetu stane magnát nebo z mostu mošt. Pokud ubereme jednu souhlásku, v latině se z vlašťovky (hirundo) stane pijavice (hirudo).

Je mnoho slov, která zní a píší se v latině i v češtině stejně, ale mají zcela odlišný význam. Slovo lupa označuje v latině vlčici, slovo rána žábu, slovo rámus větev nebo ratolest. Mnoho slov naopak používá čeština ve stejném nebo podobném významu jako latina - slovo kurzor, které zná každý uživatel výpočetní techniky, v latině označuje běžce nebo také posla a o slově traktor při jeho vyslovení nejspíš netušíme, že také pochází z latiny. To, že latina je mrtvým jazykem, je vhodné vyslovit trochu v uvozovkách, trochu s otazníkem. Žije v mnoha termínech, slovech a ve vyjádření mnoha jazyků. Je možné si také přečíst nebo poslechnout již zmíněné aktuální zpravodajství v latině (Nuntii Latini) dostupné prostřednictvím internetu. Týdenní zpravodajství připravuje finský rozhlas YLE Radio 1 a měsíční zpravodajství německé Radiobremen.

http://www.yleradio1.fi/nuntii/

http://www.radiobremen.de/nachrichten/latein/

Latina jako aktivní jazyk nebyla nikdy používána v době současného technického a technologického rozvoje – přesto se velmi dobře vyrovnává i s těmito novými skutečnostmi. Nemá problém s tím vyjádřit skutečnosti, které antický Řím zcela s jistotu neznal. V moderních slovnících latiny najdeme termíny pro autokemp, automobil, metro, nadzvukové letadlo, tramvaj, vlak, latině nejsou cizí ani slovní ekvivalenty pro počítač, internet nebo mobilní telefon.

Pokud srovnáme náročnost studia latiny a češtiny, je možné konstatovat, že pro antického Římana by bylo mnohem těžší naučit se češtinu 21. století než pro současného Čecha dobře zvládnout klasickou i poklasickou latinu.

Studium latiny vyžaduje nejen dobré zvládnutí množství latinských morfologických koncovek a syntaktických pravidel - latina je zároveň nádhernou krajinou lidského myšlení, díky ní student může vnímat, jak lze jednotlivé skutečnosti života a světa uchopit a vyjádřit pomocí slov.