Hlavní obsah stránky

ZUZANA HELINSKY SE HLÁSÍ ZE ŠVÉDSKA

Nová strategie Městské knihovny v Malmö a co jí předcházelo

Diskuse o změnách je něco, co probíhá ve všech knihovnách, a myslím, že mnozí knihovníci se sami poznávají ve strategii The Darling Library (Miláček knihovna). Adaptací této strategie v Městské knihovně v Malmö, třetím největším městě ve Švédsku, se chtěla knihovna více přiblížit obyvatelům města a všem svým uživatelům. Koncept The Darling Library byl formulován s úmyslem zpochybnit zažité představy o tom, co knihovna je, a ukázat, čím vším by mohla a měla být. Za „starých časů” byl knihovník tím, kdo byl nejvíce informován a znalý. Dnes už tomu tak není, naši návštěvníci často vědí víc než my a toho je potřeba ve větší míře využít. Knihovnický personál by se měl vidět spíše jako účastník nových tvůrčích procesů podněcovaných uživateli, a zároveň by měl identifikovat své nové role v tomto kontextu. Nápad je to výborný, změna konceptu knihovny byla schválena v roce 2009. A jak to tedy dopadlo, co se povedlo, kde jsou úskalí a co se nepovedlo?

Zpětná vazba je vždycky nejdůležitější, všichni však máme tendenci na ni zapomenout a vrhat se do nových projektů a reagovat na nové výzvy. Hanna Carlsson však důležitost zpětné vazby potvrdila ve své nedávno obhájené disertační práci, jejímž tématem jsou změny v Městské knihovně v Malmö.

Slogan váš život, vaše sny, vaše knihovna byl pro uživatele lehce srozumitelný a jejich role byla jasně definována. Ale nové role personálu byly velice nejasné a jedním tahem se smetlo mnoho „starých“ kompetencí a znalostí, což nijak nepřispívalo ke zvýšení knihovnického sebevědomí a k dobrému pracovnímu prostředí v knihovně v Malmö. Realizace je vždy perná práce, protože psané strategie mají často tendenci být časově optimistické a nevyčíslují každodenní nezbytnou práci.

To se také v Malmö stalo a mnoho zaměstnanců změnilo svůj post v rámci knihovny. Například pracovníci v tradičních odděleních pociťovali nejasnost svých rolí, pochybovali o jejich důležitosti a měli problémy kombinovat nové úkoly s každodenní nutnou prací. Naproti tomu v novém oddělení digitalizace je pozitivní atmosféra a zaměstnanci mají velikou chuť do práce a cítí se jako průkopníci. Oddělení slaví úspěchy a knihovna v Malmö je v digitalizaci na předním místě. Dalším úskalím v knihovně bylo použití „marketingového jazyka“, který je často hůře stravitelný pro zaměstnance a nepřispívá k pochopení nutných změn. Silné vedení, poměrně nezvyklé ve Švédsku, bylo chápáno jako omezování a vedlo ke zbytečným konfliktům, které oslabovaly mnoho pracovníků. Negativní byl také ze začátku trend „všichni mohou dělat všechno“, který ale posléze pomohl rozvíjet schopnost knihovníků vyjednávat a vytvářet nové kompetence založené na široké základně stávajících dovedností.

Nový koncept také pomohl zaměstnancům pochopit, jak důležité je měřit všechno, co je možné měřit a získávat tak nové údaje a čísla pro pozdější použití. Například pro lepší možnosti získávání grantů a dotací a dodávání podkladů novinářům. Personál knihovny také více přemýšlí, co a jak měřit nejen z hlediska návštěvníků a uživatelů, ale také z hlediska zřizovatelů a politiků. Jeden knihovník to vyjádřil větou: „Je úchvatné být schopen vidět i čísla.

Městská knihovna v Malmö má nyní nové vedení, které pokračuje s novou strategií, učí se ze starých chyb a bude nadále pracovat se zpětnou vazbou.