MICHAL HORA Michal.Hora@nkp.cz

Není časté, aby česká publikace obdržela významné mezinárodní ocenění. Anglicky vydaná kniha Recorded Sound in Czech Lands 1900–1946, která je uceleným dílem o historii zvukového průmyslu na území českých zemí, resp. Československa do roku 1946, si získala mimořádnou pozornost mezi odborníky po celém světě a v roce 2017 obdržela i ocenění od amerického sdružení ARSC (The Association for Recorded Sound Collections)¹. Autory knihy, Gabriela Gössela a Filipa Šíra, jsme tedy požádali o rozhovor. Jak dojde k tomu, že se potkají dva generačně vzdálení pánové se zájmem o nejstarší zvukové dokumenty a začnou spolupracovat?

Gabriel Gössel [GG]: Filip Šír mne oslovil jako vůbec první osoba z jakékoliv paměťové instituce v ČR na nějakém semináři o historii záznamu zvuku. České instituce se – až na malé výjimky – totiž se soukromníky zpravidla vůbec nebaví.

Filip Šír [FŠ]: V roce 2011 jsem se začal zaobírat do hloubky problematikou zvukových dokumentů. Hledal jsem, proč tu není národní zvukový archiv a kde se stala chyba. Proč si žádná paměťová instituce toto nevzala za své. Cestou do historie jsem právě narazil na zajímavou osobu Gabriela Gössela, sběratele a historika gramofonového průmyslu. Dlouho jsem se ho bál oslovit přímo, až jsem se odhodlal a slíbil jsem mu, že společně vytvoříme unikátní diskografii o první československé gramofonové firmě ESTA (https://archive.org/details/ceskykatalognahravekgramofonove).

Kdy vznikly první myšlenky na dnes tak ceněnou publikaci o rané historii zvukového průmyslu v českých zemích?

FŠ: Já si myslím, že toto měl pan Gössel připravené dávno před mým narozením…, ale pokud si dobře pamatuji, bylo to něco, co jsme naplánovali v roce 2014 jako návazný projekt na zmíněnou první diskografii gramofonového vydavatelství ESTA. Protože jsme oba dva viděli, že taková publikace tu prostě chybí, že každý z okolních států by určitě chtěl vědět o naší historii a především by nám to umožnilo otevřít určité dveře, které do té doby byly zavřené.

GG: Ano, bylo to poměrně velice brzy poté, co jsme zahájili spolupráci a účastnili se několika odborných akcí v zahraničí. Kolegové ze zahraničních institucí i četní zahraniční sběratelé se neustále dožadovali informací o historii záznamu zvuku u nás, o osobnostech skrytých za jednotlivými nahrávacími společnostmi atd. A tak jsme projekt Recorded Sound vymysleli hlavně pro ně, abychom mohli výměnou získat také informace, které se týkají českých zemí. Obchodní svět byl totiž před více než sto lety propojený více, než si dnes dokážeme představit, a tak v Čechách podnikali němečtí či angličtí průmyslníci, zatímco například v Kyjevě vedl tamější gramofonovou továrnu český majitel. Ale přesto nás mrzí, že zájem neprojevují – či zatím neprojevovaly – příslušné tuzemské instituce. V ČR je postaráno o historické fotografie, filmy, knihy, ale historické zvukové záznamy zatím na zpracování a zpřístupnění ještě čekají.

Jak bylo těžké sehnat a přesvědčit vydavatele a proč se nakonec úkolu zhostila Moravská zemská knihovna?

FŠ: Byli jsme jen ve správné době na správném místě. Šlo především o to, abychom získali finanční prostředky. MZK byla ochotna v rámci ročního projektu věc podpořit a tyto finance dát. Na nás bylo vše připravit, dát dohromady, vybrat zajímavé fotografie etiket, přeložit a vybrat ideální a adekvátní formu publikace. To vše mohou čtenáři posoudit na www adrese publikace (https://archive.org/details/recordedsoundinczechlands).

Množství informací je impozantní! Co bylo na vaší práci nejtěžší? Sběr informací, výklad dějin zvukového průmyslu, zpracování dokumentace včetně přílohy nebo snad závěrečné redakční práce?

GG: Nejtěžší byl jednoznačně sběr informací. Naštěstí jsme mohli zúročit již mnoho let „střádané“ informace a první diskografické pokusy shrnuté v publikacích pana Jindřicha Mesznera, údaje získané od hrstky domácích sběratelů historických gramodesek a využít jak rozsáhlou sbírku šelakových gramodesek, tak sbírku katalogů starých gramofonových firem z fondů Českého muzea hudby. A v neposlední řadě jsme aktivně spolupracovali se zahraničními institucemi i soukromými sběrateli a diskografy. Závěrečná redakce materiálu – a hlavně obrazová příloha – to už byla vlastně jen radostná práce.

FŠ: Něco málo jsem již zmínil výše, ale zde bych rád napsal to, na co se strašně moc zapomíná. Dát publikaci reálnou podobu. Výběr papírů, formát, grafická úprava, příprava obálky, propagace. Získání financí je jen jeden úkol z mnoha. Já bych tu velice rád zmínil, jak jsme publikaci prezentovali. To je věc, kterou zde v oboru moc neumíme a to je velká škoda. Jelikož jsem v roce 2015 letěl do Kongresové knihovny na konferenci, napsal jsem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu a měl jsem štěstí. Trefil jsem se totiž do vhodného času, kdy měl doc. Ivan Havel přednášku na velvyslanectví, takže jsem nabídl křest této publikace. Zmínil jsem se panu Gösselovi s nadšením, že bratr Václava Havla bude křtít naši knihu. Pan Gössel se chvilku odmlčel a řekl: „Jo Ivan, to je super, já mu napíšu…“ Kniha pak byla představena koncem září 2016 ve Washingtonu na české ambasádě přímo panem Havlem.

Gabriel Gössel (* 1943)

je mj. překladatel a významný soukromý sběratel a historiograf hudební kultury a zvukového průmyslu v českých zemích první poloviny 20. století. Publikuje v odborném tisku a je autorem zásadních knih oboru. Spolupracuje s vydavatelstvími, muzei a knihovnami. Úspěšně se též zabývá přepisy starých zvukových záznamů na moderní nosiče, včetně jejich vydávání.

Filip Šír (* 1987)

se od roku 2011 věnuje problematice ochrany, digitalizace a zpřístupňování zvukových dokumentů. Je mj. spoluautorem projektu Virtuální národní fonotéka a předsedou Diskografické komise Mezinárodní asociace zvukových a  audiovizuálních archivů, kde vede mezinárodní projekt v oblasti mapování světových diskografií. V současnosti je koordinátorem digitalizace v Národním muzeu v Praze.

1  Ocenění získala publikace v kategorii Best Historical Research on General Recording Topics (http://www.arsc-audio.org/awards/awards2017.html).