JAROSLAV CÍSAŘ | ctenar@svkkl.cz

U příležitosti 53. ročníku designérské soutěže o nejkrásnější české knihy roku jsem si povídal s panem Josefem Sedláčkem, který je již druhým rokem předsedou její technické komise, jinak je ale také majitelem tiskárny s knihárnou Josef Sedláček Sprint Servis a členem Sektorové rady pro polygrafii, média a informační služby.

Jak hodnotíte úroveň letošního ročníku?

Jsem naprosto přesvědčen, že úroveň ve srovnání s předchozími ročníky jde neustále nahoru. Ruku v ruce se stoupající úrovní jde nahoru i technická vybavenost tiskáren a kniháren. Nové technologie v celém segmentu polygrafického průmyslu velmi ovlivňují kvalitu publikací i  jejich nestandardní provedení, zvláště pak obálek, přebalů, knižních bloků a patří sem i používání netradičních materiálů. Členem poroty jsem byl poprvé před třemi roky a jako předseda technické poroty funguji druhým rokem. Musím říci, že se kvalita v průběhu těch třech let pořád zlepšuje. Před třemi lety se vyřadilo mnohem více knih než v roce minulém. Letos to byla pouze jedna kniha, která nemohla být hodnocena pro špatné zpracování. Technická komise pracuje vždy na základě pevných kritérií – polygrafických norem pro tisk a dokončující zpracování. Máme tedy vše pevně stanoveno. Technická porota uděluje tři ceny Svazu polygrafických podnikatelů a zvláštní cenu například za netradičně provedené vazby, zvláštní zpracování obálek, technicky náročné laserové výseky, ražby a podobně. V tomto roce jsme opět udělili zvláštní cenu za neobvyklé a technicky náročné zpracování knižního bloku v knize pro děti. Úroveň letošního ročníku hodnotím jako nejlepší. Jsem velmi rád, že tento rok bude veřejnost o výsledcích soutěže dostatečně informována i prostřednictvím vašeho časopisu, a nejkrásnější české knihy roku se tak dostanou ještě více do povědomí odborníků i laiků.

V čem spatřujete největší přínos a význam této soutěže s letitou tradicí?

Myslím, že přínos můžeme vidět zhruba ve třech oblastech. Jako první bych uvedl inovativní grafická a výtvarná zpracování jak textových, tak i obrazových částí knih. Druhou oblastí je pro mě vysoká kvalita polygrafického zpracování v tisku i v dokončujícím zpracování. A v neposlední řadě je to o českých osobnostech, mladých perspektivních spisovatelích, výtvarnících a graficích, kteří se podílejí podstatnou měrou na současné knižní tvorbě.  Největším významem soutěže je ukázat výjimečnou grafickou, výtvarnou a technickou úroveň našich lidí, kteří knihy vytvářejí.

Jaká je po technické a grafické stránce úroveň české knihy jako takové a jsou tuzemští grafičtí úpravci knih ve srovnání se zahraničím progresívnější, nebo jim naopak v něčem ujíždí vlak?

Nemějme, prosím, žádné obavy o technickou a grafickou stránku české knihy. Ta je a bude vždy na velmi dobré úrovni. Máme přece dostatek výborných grafiků a výtvarníků. Dostali jsme se na opravdu špičkovou úroveň. Jsme rovnocennými partnery v celosvětovém měřítku. České polygrafické podniky pracují v současnosti s technologiemi, které jsou stejné jako v zahraničí, a proto již ani po této stránce nejsme pozadu tak, jak to dříve bylo pravidlem. V poslední době velice rád naslouchám hlasům jak kritickým, tak i pochvalným, a zjišťuji, že pozitiva převládají. Když to vezmu trochu s humorem, tak si myslím, že nám vlak ujíždí úplně někde jinde než v oblasti grafického zpracování knih.

Jak pohlížíte na význam a smysl elektronického publikování v dnešní době, kdy se tvrdí, že mladá generace i vlivem pracovního vytížení stále méně čte?

Vraťme se především k tomu, jak si v současné době vede tištěná kniha. Statistiky uvádějí, že prodej knih stoupl, ale titulů ubylo. Elektronická kniha se samozřejmě na trhu velice dobře ujala, a to s nárůstem asi o 36 % v roce 2017. Podle mého názoru je pořád cenový rozdíl mezi tištěnou knihou a její elektronickou verzí minimální. Mladá generace čte všeobecně málo, avšak využívání elektronického publikování má vzhledem k neustále se vyvíjející elektronické komunikaci dobrý předpoklad k dynamickému růstu. Zcela určitě musíme počítat s nárůstem elektronického publikování a se zvyšujícím se zájmem o takovou podobu knih.

Jakou vidíte budoucnost tištěné knihy – zvláště v konkurenci digitálního publikování?

Můj názor je, že tištěná kniha bude v budoucnu stejně využívaná jako její digitální sestra. Vždy bude rozhodující, v jaké situaci budeme chtít knihu používat. Doma to bude určitě ta klasická tištěná, na dovolené a v dopravních prostředcích se zase pozornost obrátí ke knize elektronické. Rozhodně však ten, kdo má vztah k tištěné knize, tak u ní zůstane. Těžko si asi představíme nějak v knihovně „narovnané“ elektronické knihy! Naopak knihovna nám doma dělala a další léta bude dělat krásnou dekoraci a příjemné prostředí. Tištěné knize předpovídám ještě velkou budoucnost!

Jak hodnotíte od minulého roku nově zavedenou praxi mezinárodní poroty, která rozhoduje o nejlepších českých knihách roku?

Přiznám se, že jsem si nejprve myslel, že zahraniční členové poroty, kteří neumějí česky, budou mít problém s tím, že nebudou znát obsahovou stránku knihy. Mohlo by to vadit třeba při sladění barevnosti knižní obálky nebo přebalu s ohledem na obsah knihy. Ještě v minulém roce jsem viděl určitou nervozitu v očekávání, jak to názorově dopadne, bude-li se někdo nějakým způsobem vyvyšovat a prosazovat jen svoje představy. Tyto moje obavy se však nepotvrdily! Poslední rok porota pracovala v atmosféře vzájemného respektu a v součinnosti všech jejích členů. Mám představu, že takto má i do budoucna vypadat spolupráce obou porot – jak výtvarné, tak i technické. Práce s mezinárodní porotou je pro mě, a jsem přesvědčený, že i pro ostatní členy poroty, velkým přínosem. Doufám, že i účast našich grafiků a výtvarníků v jiných mezinárodních porotách bude hodnocena stejně kladně.

Děkuji vám za rozhovor.

Oceněné knižní tituly

(název; vydavatel, resp. tiskárna)

celkový počet přihlášených knižních titulů: 255

celkový počet nominovaných knižních titulů: 55 (pouze do kategorie učebnice: 0)

celkový počet zúčastněných vydavatelství: 139

Odborná literatura:

1)            Cirkus pictus; Arbor vitae societas, GAVU Cheb, Artefactum

2)            Paneláci 2; UPM

3)            Digitální černoši; Množina

Krásná literatura:

1)            Paci, paci, pacičky; Filip Tomáš – Akropolis

2)            Královský sport; Take Take Take

3)            Deštný prales, Kongo, Pygmejové a jiné práce; RUBATO

Literatura pro děti a mládež:

1)            Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček; Baobab

2)            Ztracený deník profesora z Essexu aneb podivuhodná zvířena; Baobab

3)            Do vesmíru!; Baobab

Knihy o výtvarném umění:

1)            Svatopluk Klimeš; Arbor vitae societas

2)            Zobrazení bez reprodukce?; Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

3)            Bonjour, Monsieur Gauguin; Národní galerie v Praze

Katalogy:

1)            Magdalena Jetelová; Národní galerie v Praze (grafické zpracování: Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

2)            Nic si o tom nemyslet; Baobab

3)            Brno Art Open –  Sochy v ulicích; Dům umění města Brna

Bibliofilie a autorské práce:

1)            Póvl; Jan Čumlivski

2)            POKE POKE POKE; Akademie výtvarných umění v Praze

3)            Kůň a had; Xaoxax, z.s.

Studentské práce, cena Arna Sáňky:

1)            New York zine; Nikola Logosová

2)            VIRUS; Jakub Spurný

3)            Madame Monsieur; Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Cena pro mladé úpravce do 30 let:

Neradost; Publishing Family (autor grafické úpravy: Jakub Gruber)

Ceny za vynikající polygrafické zpracování:

1)            Magdalena Jetelová; Tiskárna Indigoprint

2)            Sutnar Shapes; Tiskárna Polypress s.r.o.

3)            Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček; Těšínská tiskárna a.s.

Zvláštní cena Svazu polygrafických podnikatelů (pozn.: za speciální knihařské zpracování):

Řez kočkou; Tiskárna Daniel

Cena za vynikající ilustrační doprovod:

edice Jedna báseň; Běžíliška (autoři ilustrací: Markéta Prachatická, Andrea Tachezy)

Cena Vojtěcha Preissiga:

Záhořovo lože; Teapot s. r. o.