Hlavní obsah stránky

Mediální výchova v malé knihovně? Proč ne?

Text a foto Lenka Šimková knihovnazilina@seznam.cz 

Jednou z možných aktivit, která naplňuje cíle mediální výchovy jako průřezového tématu Rámcových vzdělávacích programů, je Novinářský kroužek pro děti – fungující ať již tradičně ve škole či právě při knihovně. Výchova k mediální gramotnosti se stává v dnešním světě jednou z hlavních součástí vzdělávání občansky zodpovědného člověka. Porozumět stále složitějšímu světu médií (noviny, televize, internet a další) je totiž důležité již od dětského věku.

V roce 2011 jsme se rozhodli založit dětskou redakci při Obecní knihovně v Žilině (800 obyv., okres Kladno). Tak jako mediální výchova zahrnuje i náš kroužek dvě složky. Teoretické schůzky jsou zaměřeny na představení základních žánrů, které se v novinách a časopisech vyskytují (rozhovor, reportáž, fejeton, zpráva apod.), ale také na vysvětlení samotných procesů při přípravě novin (autorská spolupráce, korektury, grafika, tisk atd.). Praktická část celého projektu obsahuje přípravu dětí na samostatnou tvorbu médií. Zde se jedná o takzvaný learning-by-doing koncept. V jeho rámci se mla­dí novináři učí vyhledávat informace a reali­zovat své myšlenky a nápady právě produkcí vlastních novin.

A co se nám za loňský rok povedlo? Jak děti kroužek vnímají a co jim přináší? Jako správní novináři vám o tom sami napsali několik postřehů.

Náš časopis Žiliňáčci vychází od dubna 2011. Začala jsem do kroužku chodit, protože jsem chtěla zjistit, jaké to je vydávat noviny. Za dvě pololetí jsme psali o našich zážitcích, kreslili, fotili na Dětském dnu a vyráběli koláže na obálku. Naučili jsme se psát recenze o našich oblíbených knížkách, povídali si o reklamách a sestavovali křížovky, vyráběli komiksy. Na kroužku je sranda…

Martina H.

O novinářském kroužku jsem se dozvěděla týden před vydáním druhého čísla. Moc se mi tady líbí. Přihlásila jsem se, protože jsem to prostě chtěla zkusit, a první číslo Žiliňáčků mě zaujalo…

Viola K.

O novinářském kroužku jsem se dozvěděla na kroužku mladých hasičů. Dostali jsme dvojlist s přihláškou a informacemi. Informace, které byly na listech napsány, mě velmi zaujaly. Doma jsem se zeptala rodičů. Ti mi řekli, ať si tam chvilku posedím, podívám se, jak bude kroužek fungovat a hlavně, jestli mě to bude bavit. Byla jsem ráda, že mi rodiče vlastně dali souhlas. První setkání začalo v dubnu 2011 a já už věděla, že mě to bavit bude. Bylo to skvělé! Byli tam i moji dobří kamarádi a ani tam nebyla nuda. Právě naopak. Byla tam velká legrace. Další schůzka se konala za čtrnáct dní. Sbírali jsme informace, dělali křížovky, hádanky, rébusy, novinky, fotoreportáže a mnoho dalších věcí, abychom ještě před prázdninami mohli dostat první číslo našeho novinářského časopisu, kterému jsme dali jméno „ŽILIŇÁČCI“. Poslední červnový týden se konala naše poslední předprázdninová schůzka spojená s veselím a rozdáním našeho prvního čísla. Nakonec všichni členové odešli s úsměvem, prvním číslem a s chutí doma skočit do bazénu. Nastaly prázdniny a s nimi přišly i prázdniny všech mých kroužků. Ale ani o prázdninách jsem jako správná novinářka nezahálela a psala si na různé papíry a do deníčků, kde jsem všude byla a jak jsem dovolenou a výlety strávila. Druhý týden v září jsme se znovu po dvou měsících sešli. Začali jsme popisovat svoje zážitky z prázdnin. Všichni jsme přemýšleli, co o prázdninách napsat a najednou ten čas tak rychle utekl, že každý musel svůj článek dopisovat za domácí úkol. Sešli jsme se ještě několikrát, opět střádali informace, psali příběhy a na poslední předvánoční hodinu jsme se těšili. Dostali jsme totiž druhé číslo našeho časopisu a pak jsme si povídali a psali do časopisu „ČTENÁŘ“. Opět se sejdeme zase až v půli ledna nebo v únoru 2012.

Eliška K.

Do novinářského kroužku jsem začala chodit hned v dubnu, kdy nám o něm řekla paní učitelka. V prvním čísle jsme se všichni představili a pak jsme psali různé zprávy z akcí, výletů, připravili si náš oblíbený recept, vytvářeli křížovky, hádanky atd. Do druhého čísla jsme připravili rozhovor s hokejistou, který za námi přijel spolu s novináři z Kladna. Psali jsme také o našich zvířátkách a kreslili přísloví…

Karolína H.

O novinářském kroužku jsem se dozvěděla ve škole. Na první schůzce jsem zjistila, že je to fajn a že nás tu je naštěstí málo (tak akorát na práci). Když nám vyšlo první číslo, věděla jsem, že sem chci určitě dále chodit. Naše vedoucí Lenka nám zařídila také besedu s novináři z Kladenských listů, kde byl i hokejista Lukáš Cikánek…

Klára V.

Naše redakce má 6 až 9 stálých novinářů a novinářek a vybavili jsme ji opravdovými pomůckami dobrého publicisty – fotoaparátem a diktafonem. Celý projekt byl podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu Knihov­na 21. století, spolupracujeme také s místní Základní školou. Neváhejte a zkuste podobnou aktivitu i ve vaší knihovně.