Hlavní obsah stránky

LITERÁRNÍ VÝROČÍ

Sestavil MILAN VALDEN

1. 3. 1892 – tedy před 120 lety se narodil japonský spisovatel Rjúnosuke Akutagawa (†1927), „otec“ moderní japonské povídky; k nejznámějším patří Obraz peklaRašómon nebo V houštině; podle několika jeho povídek vznikl slavný oscarový film Aki­ry Kurosawy Rašómon (1950); podle Akutagawy je pojmenována nejvýznamnější japonská literární cena pro začínající autory.

1. 3. 1917 – tedy před 95 lety se narodil americký básník Robert Lowell (†1977), zakladatel hnutí tzv. konfesijní poezie, dvojnásobný vítěz Pulitzerovy ceny; česky vyšel výbor Zjizvené nebe.

2. 3. 1942 – tedy před 70 lety se narodil americký prozaik John Irving, jeden z čtenářsky nejoblíbenějších a nejúspěšnějších spisovatelů současnosti, nositel Oscara za scénář k filmové adaptaci vlastního románu Pravidla moštárny; jeho románové dílo vyšlo v češtině kompletně: Svobodu medvědůmPitná kúraManželství do 158 liberSvět podle GarpaHotel New Hamp­shirePravidla moštárnyModlitba za Owena Mea­nyhoSyn cirkusuRok vdovouČtvrtá rukaDokud tě nenajduPoslední noc na Klikaté řece.

2. 3. 1912 – tedy před 100 lety zemřel Vilém Mrštík (*1863), český spisovatel, dramatik a překladatel, mladší bratr Aloise Mrštíka, s nímž napsal např. rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi nebo tragédii Maryša, která patří k vrcholným dílům české dramatiky; samostatně napsal např. romány San­ta Lucia nebo Pohádka máje.

2. 3. 1797 – tedy před 215 lety zemřel anglický politik, spisovatel, architekt a historik umění Horace Walpole(*1717), autor slavného gotického románu Otrantský zámek.

4. 3. 1852 – tedy před 160 lety zemřel ruský spisovatel a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol (*1809), autor Petrohradských povídekTarase Bulby, nedokončeného románu Mrtvé duše a jedné z nejhranějších komedií světového repertoáru Revizor.

5. 3. 1922 – tedy před 90 lety se narodil Pier Paolo Pasolini (†1975), italský básník, spisovatel, novinář, herec a filmový scenárista a režisér; z jeho literární tvorby vyšly v češtině knihy DarmošlapovéZběsilý životNečisté skutkyZuřivý vzdor; z filmů patří k nejznámějším Evangelium sv. MatoušeOidipus králMamma RomaDekameron či Canterburské povídky.

8. 3. 1887 – tedy před 125 lety zemřel francouzský spisovatel Paul Féval (*1816), autor historických dobrodružných románů (např. Hrbáč) a kriminálních románů-fejetonů (např. Tajnosti Londýna).

9. 3. 1907 – tedy před 105 lety se narodil Mircea Eliade (†1986), rumunský religionista, historik a filozof náboženství, spisovatel a esejista, autor Dějin náboženského myšlení a mnoha dalších odborných spisů a esejistických knih, ale také povídek, novel a románů (např. HadSlečna Kristýna či Bengálská noc); od roku 1945 žil v exilu, v roce 1966 se stal americkým občanem.

10. 3. 1937 – tedy před 75 lety zemřel v pařížském exilu ruský spisovatel Jevgenij Zamjatin (*1884), jehož nejznámějším dílem je antiutopický román My, který ovlivnil podobně laděné slavné romány 1984 G. Orwella, Konec civilizace A. Huxleyho nebo 451 stupňů Fahrenheita R. Bradburyho.

12. 3. 1922 – tedy před 90 lety se narodil americ­ký spisovatel Jack Kerouac (†1969), jeden z hlavních představitelů beat generation, autor románů a próz Na cestěDharmoví tuláciVize CodyhoDoktor SaxPodzemníciMag a dalších.

15. 3. 1937 – tedy před 75 lety zemřel americký spisovatel Howard Phillips Lovecraft (*1890), au­tor proslavený především povídkami psanými ve stylu fantasy, sci-fi a hororu, např. Volání CthulhuVyděděnecMěsíční močálHrobka aj.

18. 3. 1842 – tedy před 170 lety se narodil francouzský básník a esejista Stéphane Mallarmé (†1898), řazený mezi prokleté básníky, jeden z nejvýraznějších představitelů symbolismu, autor slav­né básně Faunovo pozdní odpoledne.

18. 3. 1932 – tedy před 80 lety se narodil John Updike (†2009), jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů 20. století, dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny a řady dalších cen, autor rozsáhlého díla románového, povídkového, básnického i esejistického; česky vyšly např. romány KentaurKrálíku, utíkej!Králík se vracíKrálík je bohatýO farměChceš si mě vzít?DvojiceČarodějky z EastwickuVdovy z Eastwic­kuGertruda a ClaudiusVesnice a Terorista, výbor z povídek Milenci a manželé a výbor z básní Domácí biograf.

19. 3. 1817 – tedy před 195 lety se narodil slovenský spisovatel, novinář, politik a evangelický kněz Jozef Miloslav Hurban (†1888), autor mnoha knih básnických i prozaických a spisů literárně-historických a církevně-historických.

22. 3. 1832 – tedy před 180 lety zemřel největší německý básník, dramatik a prozaik Johann Wolfgang Goethe(*1749), vedle mnoha básní autor romá­nů Utrpení mladého WertheraSpříznění volbouViléma Meistera léta učednická a Viléma Meis­tera léta tovaryšská, pamětí Z mého života – Báseň i pravda a řady dramat: Götz z BerlichingenIfigenie na TauriděTorquato TassoEgmont aj.; nejznámějším a největším dílem je dvoudílné básnické drama Faust, na němž Goethe pracoval více než třicet let.

22. 3. 1892 – tedy před 120 lety se narodil český spisovatel a novinář Karel Poláček (†1945), autor románů Muži v offsiduHostinec U kamenného stoluOkresní město nebo Bylo nás pět.

23. 3. 1887 – tedy před 125 lety se narodil Josef Čapek (†1945), český malíř, grafik a spisovatel, starší bratr spisovatele a dramatika Karla Čapka, s nímž napsal např. hry Ze života hmyzuLásky hra osudná a Adam stvořitela pro jehož hru R.U.R. vymyslel slovo robot, které se rozšířilo do celého světa; samostatně napsal např. baladický román Stín kapradiny, esej Kulhavý poutník nebo oblíbené pohádkové Povídání o pejskovi a kočičce; patří k nejvýznamnějším českým malířům, grafikům a ilustrátorům; zahynul v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

23. 3. 1862 – tedy před 150 lety se narodila čes­ká spisovatelka a dramatička Gabriela Preissová (†27. 3. 1946), autorka tragédií Její pastorkyňa (opera Leoše Janáčka) a Gazdina roba (ope­ra Eva J. B. Foerstera), které patří k vrcholům české dramatiky.

23. 3. 1842 – tedy před 170 lety zemřel francouzský spisovatel Stendhal (vl. jm. Marie-Henri Beyle, *1783), autor proslulých a mnohokrát zfilmovaných románů Červený a černý a Kartouza parmská a řady dalších děl (ArmanceLucien LeuwenLamielaŽivot Henryho BrulardaEgoistické vzpomínkyO lásceŘímské procházky aj.).

24. 3. 1882 – tedy před 130 lety zemřel americký básník Henry Wadsworth Longfellow (*1807), au­tor eposu Píseň o Hiawathovi nebo prvního amerického překladu Dantovy Božské komedie.

24. 3. 1927 – tedy před 85 lety se narodil přední německý spisovatel Martin Walser, z jehož díla vyšly česky romány a povídky Bez láskyJohannPhilippsburské svazky manželskéPříbojSpoluúčast při mém konci aj.

26. 3. 1892 – tedy před 120 lety zemřel americký básník a novinář Walt Whitman (*1819), autor jediné rozsáhlé básnické sbírky Stébla trávy, kterou doplňoval a přepracovával celý život a která měla velký vliv na další vývoj nejen americké poezie.

27. 3. 1822 – tedy před 190 lety se narodil francouzský romanopisec a básník Henri Murger (†1861), jehož román Scény ze života bohémy se stal předlohou slavné Pucciniho opery Bohéma a méně známé stejnojmenné opery Leoncavallovy.

28. 3. 1592 – tedy před 420 lety se narodil Jan Amos Komenský (†1670), český teolog, filozof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské; od roku 1628 žil v exilu, poslední léta života strávil v Amsterdamu, pohřben je v nizozemském Naardenu; je autorem obsáhlého díla, k nejznámějším patří Labyrint světa a ráj srdceHlubina bezpečnostiVelká didaktika či Orbis Pictus.

29. 3. 1772 – tedy před 240 lety zemřel Emanuel Swedenborg (*1688), švédský vědec, vynálezce, teolog a mystik, autor mnoha spisů (česky např. Manželská láskaNebeské město).

30. 3. 1912 – tedy před 100 lety zemřel německý spisovatel Karl May (*1842), autor populárních dobrodružných románů o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a zálesáku Old Shatterhandovi, podle nichž vznikla řada filmů.

31. 3. 1932 – tedy před 80 lety se narodil americký spisovatel John Jakes, autor románové ságy z americké občanské války Sever a JihLáska a válka a Nebe a peklo, podle níž vznikl i úspěšný výpravný televizní seriál Sever a Jih.

31. 3. 1962 – tedy před 50 lety se narodil nejúspěšnější český spisovatel současnosti Michal Viewegh; po prvotině Názory na vraždu zaujal románem Báječná léta pod psa, po němž následovaly další bestsellery, z nichž řada byla zfilmová­na: Výchova dívek v ČecháchÚčastníci zájez­duRomán pro ženyVybíjenáRomán pro mužeBiomanželkaMafie v Praze a další; kromě románů píše i povídky a novely, vydal dva deníky či zdařilé parodie Nápady laskavého čtenáře.

Portréty archiv autora