Hlavní obsah stránky

PRÁVNÍ PORADNA

Blanka Koubová blanka.koubova@quick.cz

Provozujeme knihovnu v domě, který je kulturní památkou, a potřebujeme rekonstruovat vnitřní prostory. Na jaký úřad se máme obrátit se žádostí o povolení rekonstrukce?

Čím se řídí rekonstrukce památek?

Rekonstrukce historicky cenných, respektive památkově chráněných objektů se řídí právními norma­mi. Základním předpisem, který vymezuje péči o památky v České republice, je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen památkový zákon) a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 66/ 1988 Sb. Památkový zákon specifikuje podmínky pro zachování a vhodné využívání památek, vymezuje práva i povinnosti vlastníků a stanovuje postupy, jakými stát zabezpečuje jejich ochranu prostřednictvím příslušných správních orgánů a odborných organizací.

Národní památkový ústav

Pokud si nevíte rady se stavbou, obraťte se na ústřední pracoviště Národního památkového ústavu. Jeho pracovníci vedou Ústřední seznam kulturních památek, který obsahuje přes 38 000 nemovitých a 320 000 movitých památek. Zvláštní ochrana je věnována národním kulturním památkám, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Od zmíněného rozlišení na „kulturní památky“ a „národní kulturní památky“ se odvíjejí i veškeré další postupy související s jejich opravami, rekonstrukcemi a dalšími stavebními úpravami.

Postup při rekonstrukci historicky cenných památkových objektů

Vlastník, který plánuje údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky, případně jejího prostředí, je povinen předem si vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností a jde-li o národní kulturní památku závazné stanovisko krajského úřadu (§ 14 památkového zákona). Na webových stránkách některých krajských úřadů (např. kraje Plzeňského, Pardubického nebo Ústeckého) je k dispozici formulář žádosti o zmíněné stanovisko včetně všech potřebných příloh, který je možno snadno upravit a použít jako žádost kdekoli na území ČR. V závazném stanovisku se orgán státní památkové péče vyjádří, zda navrhované práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musejí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.

Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo umělecko-řeme­slnými pracemi, je možné provést pouze restaurátorsky – oprávněnou osobou. O povolení restaurování je nutno požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. krajský úřad u národní kulturní památky), který stanoví (po předchozím vyjádření odborné organizace památkové péče) podmínky pro restaurování. Seznamy restaurátorů včetně uvedení rozsahu licence jsou k dispozici na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností i ostatních orgánech či organizacích památkové péče.

Vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně či ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko úřadu obce s rozšířenou působností.

Finanční podpora

Vlastníkovi kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Forma příspěvku není jednotná, většina krajských úřadů a některá města za tímto účelem vyhlašují speciální programy či granty. O podrobnostech je nutné se informovat přímo na těchto úřadech.

V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může výjimečně poskytnout příspěvek Ministerstvo kultury. Tento zájem se snaží MK ČR definovat prostřednictvím některého z dotačních programů:

  • Havarijní program – určen na podporu a krytí finančních potřeb pro zabezpečení naléhavých oprav památek, především odstranění havarijního stavu střechy a staticky narušených nosných konstrukcí;
  • Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón – určen pro opravy památek na území měst s vyhlášenou městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou;
  • Program záchrany architektonického dědictví – určen na obnovu a zachování kulturních památek, které tvoří nejcennější část architektonického dědictví ČR (hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely, obranné městské a pevnostní systémy apod.);
  • Program restaurování movitých kulturních památek – určen k restaurování movitých kulturních památek a jejich souborů, které jsou významnými díly výtvarných umění a umělecko-řemeslnými pracemi (např. oltáře, sochařská díla, kostelní lavice, varhany a jiné, u knihoven by se nejspíš mohlo jednat o nějaké významné nástropní malby).

Pozn.: Existují i další dotační tituly (např. program péče o vesnické památkové rezervace a zóny, program záchranných archeologických výzkumů apod.), ale ty se ve většině případů pro knihovny nehodí.

Podrobné údaje o dotačních programech lze nalézt na stránkách Ministerstva kultury (www. mkcr.cz). Na stejné adrese najdete i dokument Procesy upravující nakládání s památkovým fondem (rekonstrukcí a obnovy kulturních památek se týkají především body 28–41) a další užitečné informace.

Praktická rada na závěr

Stavebníkům, kteří se pouštějí do rekonstrukcí chráněných památkových objektů, bych doporučila prostudovat zmíněný památkový zákon, případně si na práci najmout odbornou firmu.

Zpracováno s použitím materiálů uveřejněných na webových stránkách Ministerstva kultury ČR a Národního památkového ústavu.