Hlavní obsah stránky

JAK NA TO: Hrátky s pamětí

Každý trenér paměti, trenérky nevyjímaje , má svůj osobitý přístup k účastníkům kurzů. Jiné pojetí lekce či semináře pro různé věkové skupiny je samozřejmostí. Přesto má mozkový jogging své zásady.

Ledničkový syndrom

Také se vám stává, že vstanete od televize, projdete bytem do kuchyně k lednici a když ji otevřete, netušíte, co jste v ní chtěli? Tzv. „ledničkovým syndromem“ – neschopností se soustředit – trpí všechny generace. Dnes přijímáme za jeden den tolik informací, co člověk v 15. století za celý život. Čím větší množství dat nás zahlcuje, tím větší problém máme s příjmem, vy­ho­d­nocováním a zapamatováním si toho důležitého. Proto významnou část tréninku paměti tvoří koncentrační cvičení. Např. bludiště, hledání rozdílů v obrázcích, korektorské čtení, pexeso, puzzle či relaxační mandaly – to jsou cvičení, která jsou jednoduchá, zábavná a účinná.

Neúprosný čas

Z časového hlediska dělíme paměť na senzorickou (ultrakrátkou) – informace do našeho mozku vstupují zrakem, sluchem, hmatem, čichem a chuťovými smysly, krátkodobou (pracovní, operativní) a dlouhodobou.

Krátkodobá paměť má velmi omezenou kapacitu (5–9 prvků). Pokud s příchozím vjemem „pracujeme“ alespoň osm dní, přechází tento z krátkodobé paměti do dlouhodobé, která je velmi rezistentní. Tzn. že informace uložené do dlouhodobé paměti (DP) jsou ve zdravém mozku „napořád“, nikde se neztratí. Nevěříte? Tvrdíte, že jste mnoho zážitků, vědomostí zapomněli? Kdepak! Jsou tam! Jen neleží v tom správném šuplíku. Při ukládání dat do mozku totiž velmi záleží na jejich správném uspořádání, zakódování. Určitě se vám mnohokrát stalo, že jste si na to správné jméno vzpomněli za hodinu, druhý den…

Krátkodobou paměť, a zároveň i koncentraci, můžete trénovat např. pomocí matematických py­ramid.

K trénování dlouhodobé paměti můžete použít staré fotografie. Vzpomínejte nejen na jména osob, které na nich jsou, ale např. si zkuste vybavit jméno a tvář fotografa, nebo dalších osob, které „tam měly být a z nějakého důvodu nedorazily“. Máte-li i černobílé fotografie, pak můžete svou DP potrápit i vzpomínáním na barvy šatů, halenek, ubrusů, laviček, květin…

Když levá stíhá pravou

Trénování paměti lze také pojmout z hlediska mozkových hemisfér. K procvičování levé „logické“ poslouží úkoly z verbální logiky – anagra­my, hledání synonym, antonym, rýmování, hledání nadřazených pojmů, dotváření povídek nebo logické hádanky.

O která jména se jedná? ÍNVALPA, HÍMRYOR, PĚŠNÁT, SITORVLAS, JMÁREEŠI, ŠIFRAKANT. Spad­­li jste ze šestimetrového žebříku na betonový chodník a nic se vám nestalo. Jak je to mož­né?

Pravou „kreativní“ mozkovou hemisféru (PHM) nejlépe potěší barvy. Již pozorování uměleckých děl, např. obrazů, příjemně procvičuje PHM. Proto si nenechte ujít žádnou expozici výtvarného umě­ní ve vašem okolí. Máte-li do výstavní síně daleko, vezměte pastelky a kreslete. Např. kolik různých variací nakreslíte na téma kruh (slunce, knoflík…)? Velmi zábavné jsou také zápalkové hlavola­my (http://levat.sweb.cz/hlavolamy.htm). O něco obtížnější jsou prostorové úkoly (http://treninkpameti.webnode.com/news/prostorove-vnimani/).

Kouzlo mnemotechnik

Je možné si spolehlivě zapamatovat seznam patnácti denních úkolů nebo nákupní seznam potravin pro čtyřčlennou rodinu na víkend? Pokud jste pozorně (soustředěně!) četli, již víte, že krátkodobá paměť má omezenou kapacitu. Potřebujete-li si zapamatovat více než devět položek nebo data v přesně stanoveném pořadí, použijte jednu z paměťových technik.

Nejoblíbenější a nejpoužívanější jsou akrostika (mnemotechnická pomůcka, kdy je vymyšlena věta, ve které je první písmeno každého slova pomůckou k zapamatování určitého poznatku). Jistě je znáte už ze školy. Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města (římská čísla), Černý Orangutan Žvýkal Za Mohutným Ibiškem Fíky (barvy duhy), Líba běžela borem, cákala na osla fluorem, ne? (periodická soustava prvků) apod.

Možná už jste ve věku, kdy si nepotřebujete pamatovat státy Evropské unie seřazené podle rozlohy nebo počtu obyvatel. Co vám však brání kreativně potrénovat mozek, použít některou z mnemotechnik a ohromit tak své okolí „superpamětí“?! Na kouzla věřit nemusíte, ale anglické­mu psychologovi a iluzionistovi Derrenu Brownovi, skeptiku vůči paranormálním jevům, věřit můžete. V jeho knize Magie a manipulace mysli najdete skvělý úvod do říše kouzelných mnemotechnik.

Pamatujte si: základem dobré paměti je schopnost vizualizace a asociace. Co si umíte představit, to si také dobře zapamatujete. K trénování asociačních schopností jsou mnemotechniky tím nejlepším nástrojem.

Ve dvou (třech, čtyřech…) se to lépe táhne

Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů, kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.

Mark Twain

Kdo chce dnes trénovat svou paměť, má k tomu spoustu možností. Knihkupectví i knihovny jsou plné odborných publikací nejen s teoretickými návody, ale také s praktickými cvičeními. Internet nabízí mnoho počítačových paměťových her zdar­ma. Nic tedy nebrání vašemu mozkovému joggingu v klidu domova. Tomuto tréninku však něco schází. Sociální interakce – sdílení, komunikace, zábava.

Proto jsou tu knihovníci – trenéři paměti. V jejich kurzech načerpáte základní znalosti o paměti a jak ji cvičit. V příjemném prostředí knihoven, s dalšími účastníky určitě zažijete mnoho humorných chvil i pocit uspokojení nad tím, že je vaše paměť ještě ve skvělé kondici. Ale nezapomeňte: trenér vám může pouze ukázat cestu, zda se po ní vydáte, to je pouze na vás.

Pohodové trénování paměti vám přeje

Zdeňka Adlerová

www.treninkpameti.webnode.com