Hlavní obsah stránky

ZE ZAHRANIČÍ: Český knihovník v zemi (částečné) prohibice

Text a foto KAREL SOSNA sosna@psp.cz

Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí IFLA přenesla svůj letošní 78. světový knihovnický a informační kongres z loňského slunného a teplého Karibiku do o poznání studenějšího, leč také slunečného Finska. Valná většina kongresových aktivit se od 11. do 18. srpna odehrávala v Helsinském konferenčním centru, kam se pohodlně vešlo téměř 4000 knihovnic a knihovníků reprezentujících na 1500 knihoven a dalších institucí z celého světa. S rostoucím počtem členů se rozmáhá i množství odborných, regionálních, zájmových a přidružených sekcí IFLA, kterých je dnes již 62. Uřídit tento kolos není jednoduché. Fakt, že se to daří, svědčí o dobrých organizačních schopnostech knihovníků.

Hlavní kongresové téma vyjádřené letos sloganem Knihovny dnes: inspirace, překvapení a obohacení bylo rozděleno do pěti podtémat: volný přístup a digitální zdroje; politika, strategie a prosazování se; dynamický přístup k uživatelům a službám; nástroje a techniky; ideje, inovace, předvídání nového.

V rámci takto vyznačených směrů se během jednoho týdne uskutečnilo 218 různých seminá­řů, jednání, setkání a dalších akcí. Všichni účastníci se vyznačovali značnou činorodostí, o čemž svědčí i skutečnost, že prakticky každý desátý delegát zde vystoupil jako oficiální řečník.

Vzhledem ke svému zaměření jsem se jako obvykle věnoval především práci v sekci parlamentních knihoven a analytickýchparlamentních služeb, která se na programu kongresu podílela osmi akcemi: jedním workshopem a dvěma volně přístupnými samostatnými semináři a dalšími tře­mi semináři organizovanými společně se sekcemi právnických knihoven, knihoven vlád, ministerstev a vydavatelů oficiálních publikací (např. Sbírek zákonů) a sekcí informačních technologií v knihovnictví.

Společné konference a setkání uspořádaly letos i jiné sekce. Jejich hlavním cílem bylo čelit vhodně vybranými společnými tématy na počát­ku zmíněné velké odborné roztříštěnosti jednotlivých sekcí a zájmových skupin. Podle ohlasu se zdá, že se tento nový trend osvědčil a bude se v něm pokračovat i nadále.

Sekce parlamentních knihoven uspořádala samostatně tzv. znalostní kavárnu, při které se v malých často se střídajících skupinkách kolem stolu diskutovalo při kávě o aktuálních tématech, kupř. co si představit pod pojmem dynamický přístup k uživatelům či dynamické informační služby, nebo jak využívat při propagaci knihovny sociální sítě a které z existujících jsou nejvýhodnější. Dále proběhly dva odborné semináře. Jeden o použitelnosti a přístupnosti moderních informačních technologií a jejich nejnovějších nástrojů jako jsou e-čtečky, iPady, tablety a chyt­ré telefony a druhý o parlamentních knihovnách jako významných posilách demokracie. Bylo nesmírně zajímavé vyslechnout si názory a mít možnost podílet se svým názorem nebo zkušeností na řešení a praktických přístupech kolegů ze zemí, jako jsou USA, Norsko, Thajsko, Velká Británie, Chile, Japonsko, Pakistán, Togo, Malajsie nebo Írán.

Společně s výše zmíněnými sesterskými sekcemi jsme zorganizovali seminář o globálním přístupu k právním informacím, o nových službách právnických knihoven a o úloze knihoven při tvorbě práva legislativci a zákonodárci. Podnětné byly zejména příspěvky z Finska, Řecka, Kanady, USA a Ugandy. Se zástupci právnických knihoven se naše sekce nakonec rámcově domluvila, jakým způsobem budeme v roce 2015 vzpomínat a oslavovat 800 let od vydání Magny charty libertatum 1215 v Anglii.

Při celkovém hodnocení kongresu se dá říci, že ty tam jsou doby, kdy na něm dominovaly knihovny z Evropy, USA a dalších anglosaských zemí. V souvislosti se současným ekonomickým stavem a vývojem světa převzaly i zde vedoucí roli knihovny z hospodářsky rychle rostoucích zemí Asie, kterým pilně sekundovala Latinská Amerika a, co bylo největším překvapením, i některé země z Afriky. Finance na rozvoj knihoven a jejich služeb, nákup informačních zdrojů, digitalizaci a rozvoj informačních technologií a aplikací pro elek­tronické zpřístupňování svých informačních zdro­jů v nejmodernějších technických zařízeních, jakými jsou iPady, tablety a zejména chytré telefony, jako by pro ně nebyl vůbec žádný problém.

Hlavně jejich zásluhou se hitem celého kongresu, vinoucím se jako červená nit většinou příspěvků o knihovnických službách, staly vysoce frekventované pojmy jako mobilně přístupné prameny (mobile accessible sources), případně mobilní přístup k pramenům knihovny (mobile access to library sources) a do češtiny těžko přeložitelná slovní spojení jako mobile computing (mobilní využití výpočetní techniky) nebo walking user (klient využívající informační zdroje knihov­ny za chůze ulicí) a další. Nástup těchto zemí byl zřejmě i jedním z hlavních důvodů, proč se příští rok bude kongres IFLA konat v jednom z nejdynamičtějších asijských tygrů – v Singapu­ru.

Základem nastupující mobilní budoucnosti knihoven je bezesporu automatizace, digitalizace a efektivní elektronizace dosavadních knihovnických agend a informačních služeb, kterými se sekce parlamentních knihoven IFLA dlouhodobě zabývá. Výrazem tohoto úsilí bylo během kongresu představení publikace Handbook Information and Communication Technologies in Parliamentary Libraries. Příručka je společnou publikací OSN, Meziparlamentní unie a IFLA a jejím hlavním cílem je poskytnout přehled o inovacích a objevujících se trendech, které do parlamentních knihoven přinášejí moderní informační technologie. Naši knihovnickou veřejnost bude jistě zajímat, že v kapitole Core library services a podkapitole Electronic resources and digital libraries jsou na straně 45 jako Case study uvedeny dva ze tří digitalizačních projektů naší Parlamentní knihovny – Česko-slovenská digitální parlament­ní knihovnaVišegrádská digitální parlamentní knihovna +. Tento fakt je potěšující o to víc, že českých knihoven, které by byly ve svém segmentu dávány v zahraničních publikacích světu za příklad, jistě není mnoho. Příručka je ve verzi pdf a ePub zpřístupněna na adrese http://www.ictparliament.org/handbook-libraries.

Protože o knihovnictví letošní hostitelské ze­mě se u nás v posledních letech dost psalo, zajímaly mě hlavně příčiny vysoké návštěvnosti finských knihoven ve srovnání s naší skutečností. Například podle statistiky z roku 2009 to bylo ve Finsku na 1 obyvatele 11,38 návštěv za rok (u nás 6,9) a 19,6 výpůjček na 1 obyvatele za rok (u nás 6,7). S humorem sobě vlastním, ale velic­e vážnou tváří mi finští kolegové vysvětlili, že Finové jako národ se vyznačují dvěma vlastnostmi: mlčenlivostí a – dík dlouhé kruté zimě a krátkému studenému létu – sklonem k nemírnému užívání alkoholu. A jsou prý jen dvě místa, kde se člověk zahřeje, nemusí moc mluvit a nesmí pít tolik alkohol: finské sauny a knihovny. Jejich časté užívání je tedy svérázným způsobem obrany před nebezpečným alkoholismem. Zatím to nevypadá, že i přes částečnou prohibici, kterou u nás vláda nedávno vyhlásila a zanedlouho zase zrušila, se vydáme finskou cestou. Pokud se ale mýlím, byla by to možná, jak vidno, dobrá zpráva i pro naše knihovnictví.