Hlavní obsah stránky

ROZHOVOR s Ing. Tomášem Böhmem, generálním ředitelem NK ČR

„Označení dobrodruh bych se nebránil…“

LADISLAV KURKA - LENKA ŠIMKOVÁ - OLGA VAŠKOVÁ

Změna na vedoucím postu společnosti či instituce vždy přináší řadu otázek, velká očekávání a samozřejmě i nejistotu zaměstnanců. Nejlepším lékem, jak tento stav změnit k lepšímu, je dostatek informací přímo od hlavního prota­gonisty, v tomto případě od Ing. Tomáše Böhma, nového generálního ředitele Národní knihovny ČR. Není tedy divu, že jsme se rozhodli (opět v obou redakcích - tedy Bulletinu SKIP a Čtenáři) nečekat příslovečných sto dnů a požádat ho co nejdřív o rozhovor.

V úvodní, spíše společenské, konverzaci jsme si dovolili Tomáši Böhmovi naznačit, že ho považujeme tak trochu za dobrodruha, když se rozhodl kormidlovat tak složitě strukturovaný organizmus, jakým je Národní knihovna. „Já bych se označení dobrodruh ani nebránil, má povaha je dobrodružná, rád přijímám nové výzvy a prozkoumávám nové oblasti,“ neváhal s odpovědí. Takže je jasné, proč je tady.

Naše první otázka nemůže znít jinak: jste měsíc ve funkci generálního ředitele NK. Je to dostatečně dlouhá doba na zmapování situace? A můžete nám sdělit své první dojmy?

Můj první dojem by se dal popsat slovy „kulturní šok“. Pro člověka, který přichází ze sféry mimo oblast státní správy a také mimo knihovnictví, je samozřejmě nástup do takovéto funkce určitým šokem, i když ne jenom negativním. Musím říct, že jsem skutečně mile překvapen profesionalitou týmu, který tady je, zejména profesionalitou vedoucích odborných úseků a útvarů. Takže jsem měl a dosud mám velkou radost a myslím si, že se mi podařilo navázat s nimi dobrou spolupráci. Samo­zřejmě, že jsem tady narazil na některé oblasti, které je potřeba řešit, protože se to odkládalo, ale to mě nepřekvapilo, to jsem věděl.

Kolem auditu, který v NK v minulých měsících proběhl, se chodí tak trochu opatrně, jeho výsledky - pokud víme - nebyly dosud publikovány. Můžete nám k němu něco říct?

Máte pravdu, výsledky auditu nebyly dosud publikovány a o tom, zda budou, nemohu rozhodovat já, protože to byl audit, který zadalo Ministerstvo kultury. Nicméně já ty výsledky znám, a pokud k němu máte nějaké dotazy, budu-li moci, pokusím se na ně odpovědět.

Zajímalo by nás, jestli vám audit pomohl při zmapování situace v NK?

Řekl bych, že byl velmi přínosný, zejména v oblasti administrativního řízení, to znamená nastavení administrativních procesů, kompetencí apod. Poukázal totiž - nechci říct na velká pochybení, ale na velké rezervy.

Poukázal audit i na nějaká ekonomická pochybení související s revitalizací Klementina?

Audit byl zaměřen na období let 2007, 2008 a 2009, kdy byla revitalizace jednou z hlavních aktivit části NK, a ukázal, že ne ve všech případech byla přesně dodržena veškerá nařízení, a to i v ekonomické oblasti. Vím, že byste chtěli slyšet víc, ale jsou některé věci, které sdělit nemohu.

Zatím není známa celková koncepce uspořádání Klementina po ukončení revitalizace. Postupuje se po etapách, což připomíná „salámovou metodu“, a není jasné, jak to ve finále dopadne. Zajímá nás tedy, jestli dojde ke změnám, konkrétně, jestli navržené postupy zastřeší jeden materiál, z něhož vyplyne návaznost mezi jednotlivými etapami?

S tím, co říkáte, mohu jenom souhlasit, vůbec se mi nelíbí, že je revitalizace rozdělena do několika etap. A to samé platí i pro projekční práce, které se také připravují pro každou etapu zvlášť. Já bych byl skutečně rád, abychom měli ucelenou koncepci revitalizace. Při samotné realizaci se už případně může postupovat v etapách. Ale dopředu musíme přesně vědět, co chceme mít na konci celého procesu.

V současné době, tak jak to bylo nastaveno, je dokončená druhá etapa projekčních prací a na třetí se pracuje. Já si však myslím, že by se projekční práce měly zastavit, mělo by dojít k přehodnocení celé koncepce a i k tomu, aby se ujasnilo, jaké útvary by měly být umístěny v Klementinu a které by se měly přestěhovat do Hostivaře.

Na rozdíl od původní koncepce jsem například pro to, aby se do Hostivaře přestěhoval i odbor akvizice. Už jsme se na tom ve vedení dohodli a zároveň dochází ke sloučení úseku Akvizice a služby s úsekem Zpracování a ochrana novodobých fondů. Uvědomuji si, že část knihovníků mi za to zatleská, na druhé straně vím, že část s tím spokojena nebude. Ale já musím dělat taková rozhodnutí, která jsou vhodná pro knihovnu, a ne pro část pracovníků.

A ještě další souvislost - přestěhováním akvizice do Hostivaře se v Klementinu uvolní prostory, které budeme potřebovat na nové projekty, například na spolupráci se společností Google, která byla v únoru podepsána. Google se bude podílet na digitalizaci historických fondů a potřebuje tady mít zázemí.

Rádi bychom se ještě vrátili k ucelené koncepci revitalizace, na jejímž základě se bude postupovat v jednotlivých krocích. Kdy bude připravená?

Byl bych rád, kdyby se mi podařilo obnovit poradní sbor odborníků pro revitalizaci, který tady byl. V příštích dnech chci oslovit ne všechny, ale některé členy toho původního, počítám s profesorem Masákem, kromě toho i s panem architektem Kotíkem, za památkáře s panem Janem Vojtou ad. Chtěl bych, aby v tom sboru byli zastoupeni architekti, památkáři a knihovničtí odborníci.

Předpokládám, že ucelenou koncepci bychom moh­li mít do konce letošního pololetí, protože se dá vycházet z podkladů, které jsou už připraveny, v některých případech zásahy do nich nemusí být velké.

A bude obsahovat i funkční uspořádání revitalizovaných objektů, což je od počátku nejasné?

To je samozřejmé. Prostory musí mít mezi sebou logickou návaznost. Opět se vrátím k té akvizici: to, aby byla v Klementinu a zpracování v Hostivaři, jakoukoli logiku postrádalo. Čili, uspořádání jednotlivých oddělení, odborů musí být provázáno. Proto také chci, aby vznikl úzký tým složený z pracovníků NK, který by na tom pracoval a přehodnotil už navržené plány. Fakt je, že se tady prováděly změny v projektech a odborní pracovníci knihovny o tom vůbec nebyli informováni. Pak jim bylo řečeno, že se s tím už nedá nic dělat!

Zmínil jste, že byste byl rád, kdyby se pozastavily projekční práce na třetí etapě. Jak by to bylo s podepsanými smlouvami? Nemohly by vzniknout problémy?

Předpokládám, že najdeme takový postup, na kterém se s druhou stranou shodneme. S Metroprojektem budu mít teprve druhé jednání, oni sami se pasují do role firmy, která je schopná, připravená a ochotná vyslechnout připomínky klienta, kterým jsme v tomto případě my. Pokud tomu tak bude a pokud budou pracovat kvalitně, tak nemám důvod, abych smlouvu rušil. Na druhou stranu z to­ho, co jsem tady viděl, mi vychází, že buď to byla nekvalitní práce projekční kanceláře, nebo ne­ochota či dokonce neschopnost ze strany knihov­ny s kanceláří komunikovat. Nebo té komunika-ci, jak jsem byl informován, bylo dokonce zabráněno.

Zaměřme se teď na Centrální depozitář v Hostivaři (CDH): jak to vypadá se stavbou nového objektu? Stavební povolení bylo v led­nu vydáno, výběrové řízení mělo proběhnout…

Výběrové řízení nebylo zatím uzavřeno. V září loňského roku bylo vypsáno, v říjnu podaly firmy nabídky, poté bylo jednání komise pozastaveno. V současné době jsem zpracovával pro Ministerstvo kultury zprávu o stavu výběrového řízení a uvidíme, jak se k tomu postaví.

Proč nebylo výběrové řízení uzavřeno? Přihlásilo se málo kvalitních zájemců?

Ne, ne, o kvalitě uchazečů bych rozhodně ne­chtěl pochybovat, přihlásilo se jedenáct jistě renomovaných firem. V současné době jde hlavně o to, že nová budova v Hostivaři, tak jak je navržená, nebude prostorově stačit potřebám Národní knihovny. Proto budeme muset investovat ještě do rekonstrukce stávajícího objektu, což si vyžádá dalších 100 milionů korun, a to nad rámec schválených investičních prostředků. Oboje by se však dalo provést v jediné investiční akci, která vyjde výrazně levněji než každá samostatně.

Právě na základě těchto zjištění jsem zpracoval zmíněnou situační zprávu a předpokládám, že co nejdřív dostanu od Ministerstva kultury stanovisko, jak pokračovat dál. Variant řešení je něko-lik, ale ať přijmeme jakékoli rozhodnutí ohledně Hostivaře, nemělo by to znamenat výrazné zpoždění v realizaci stavby nové budovy Centrální-ho depozitáře, což je důležité například ve vzta-hu k Národní digitální knihovně, která tam bude sídlit.

Podle původního plánu je však projekt výstavby nové budovy už teď v časovém sklu­zu…

Ano, je ve zpoždění, měly už probíhat zemní práce. Zahájíme je velmi rychle, protože Hostivař leží v území, které je od dubna ekologicky chráněné. Zemní práce tedy začnou teď a realizace vlastní výstavby o něco později. Nová budova by však měla být hotova do července roku 2012, což představuje oproti původnímu záměru půlroční zpoždění.

Na výstavbu nové budovy Centrálního depozitáře navazuje i revitalizace Klementina, odkud by se měly do Hostivaře přestěhovat novodobé fondy.

Ano, ale jestliže budeme mít do poloviny letošního roku připravenou ucelenou koncepci, můžeme začít realizovat druhou etapu revitalizace a nepředpokládám, že by mělo dojít k jejímu celkovému zpoždění. Má být ukončená v roce 2016 a to bychom měli stihnout.

Nemůže se stát, že by ekonomická situace státu mohla ohrozit celý tento projekt?

Co provede vláda nebo Ministerstvo financí v rámci nějakých restriktivních opatření, nemohu předvídat. Ale podle současné situace si nemyslím, že by k ohrožení revitalizace Klementina mělo dojít. Dokonce jsem přesvědčen, že vyčleněné prostředky na tento projekt jsou víc než dostatečné.

A co Centrální depozitář v Hostivaři?

Ten je v jiné rozpočtové kapitole. Ale i tady předpokládané náklady 700 až 800 milionů na výstavbu obou plánovaných budov CDH nebudou překročeny. Navíc není jisté, jestli vůbec bude nut­né další budovu depozitáře stavět. A pokud ano, tak stejně až za dalších deset let.

Zajímalo by nás, jestli připravujete organizační změny a v jakém rozsahu?

Některé změny jsou připravené a některé jsou už dokonce provedené. Jako první zmíním personální: v polovině ledna došlo k výměně na pozici ředitele úseku Provoz a investice, odkud odešel pan ing. Vácha a na jeho místo nastoupil Ing. Zdeněk Macoszek. K 1. únoru byl odvolán z funkce šéfa úseku Informační technologie pan Ludvík Benda a na jeho místo nastoupil RNDr. Tomáš Svoboda, který má zkušenosti s vedením velkých projektů z oblasti IT a jeho posledním působištěm byla Akademie věd ČR.

Co se týče organizačních změn, tak k 1. březnu došlo - jak už jsem říkal - ke spojení úseku Akvizice a služby s úsekem Zpracování a ochrana novodobých fondů, jehož vedoucí je dr. Bohdana Stoklasová. A ke stejnému datu se rovněž sloučily další dva úseky v administrativní části: Provoz a investice s úsekem Ekonomika a personalistika.

Revitalizace Klementina a dostavba CDH dlouhodobě ovlivní činnost Národní knihovny. Připravíte novou strategii NK a s jakým vý­hle­dem?

Ano, s tím počítám, protože instituce bez dlouhodobé strategie je ztracená. Chceme také, aby Národní knihovna byla jedním z lídrů při tvorbě dlouhodobé koncepce rozvoje knihoven v ČR. Ve strategii Národní knihovny je třeba rozlišovat krát­kodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle. Byl bych rád, kdybychom střednědobé cíle měli definovány do poloviny a dlouhodobé do konce letošního roku.

Národní knihovna má v roce 2011 snížený mzdový fond. Nemůže to ohrozit její činnost?

Nemělo by. Samozřejmě vzniklá situace není příjemná. V důsledku krácení mzdových prostředků se musely snižovat jednak tarifní mzdy o 8 %, ale také bylo nutné ukončit pracovní smlouvy na dobu určitou, což vytváří zejména ve službách velký tlak. Snažíme se to vyřešit zřízením sedmi pracovních pozic na dobu neurčitou a já věřím, že se nám podaří ještě jednat s Ministerstvem kultury, abychom našli nějaké dodatečné prostředky. V této chvíli by však nemělo dojít k redukci či ohrožení činností NK.

A nepřistoupíte ani k rušení některých odborů?

To je jiná otázka. Například sloučením úseků a odborů, jak jsem o tom už hovořil, může dojít k úsporám, případně k lepšímu využití pracovních kapacit i technologií, než je tomu teď. Víte, pro mě by byla funkce Národní knihovny ohrožena ve chvíli, kdy by nefungovaly služby směrem k veřejnosti, tzn. ke čtenářům, badatelům, a kdybychom zjistili, že nejsme schopni plnit služby v oblasti akvizice, katalogizace, správy a ochrany fondů apod. V současné době dochází k mírným skluzům v oblasti akvizice, které bohužel negativně dopadají i na kooperující knihovny, připravované organizační změny by ale měly situaci v krátké době vyřešit. Jiná věc je, že můžeme přistoupit k pře­hodnocení pracovní náplně některých zaměstnanců. A k tomu pravděpodobně dojde.

Přesto se proslýchá, že bylo zrušeno od­dělení analytického popisu českých novin a časopisů, jehož výstupem byla Souborná bib­liografická databáze ANL. Co nám k tomu můžete říct?

Oddělení analytického zpracování bude skutečně zrušeno k 1. 3. 2011. V situaci, kdy dochází k výraznému krácení mzdových prostředků a NK ČR zároveň stojí před novými úkoly vyplývajícími z nárůstu elektronických dokumentů (zde nám nenávratně uniká část národního kulturního dědictví a stejně jako zahraniční národní knihovny musíme přesouvat kapacity právě sem) i z připravované Koncepce rozvoje knihoven ČR…, je nutné přehodnotit priority a omezit nebo zastavit činnosti, které lze nahradit jinak. Manuální analytické zpracování je činnost, na kterou většina zahraničních národních knihoven rezignovala již před mnoha lety, zbytek pak v posledních letech v souvislosti s projekty digitalizace, která umožní nabídnout nejen vyhledávání v bibliografickém záznamu, ale i v plných textech, což dnes uživatelé vyžadují. Stejnou cestou jdeme i my. Jinými slovy - dokumenty, které dnes NK ČR analyticky popisuje ve vysoké míře úplnosti, budou digitalizovány a indexovány přednostně. Kooperační systém článkové bibliografie bude zachován buď pod hlavičkou Souborného katalogu ČR, nebo Jednotné informační brány. Obě možnosti jsou průchodné, konkrétní řešení bude zvoleno na základě výsledků dotazníku, kterým v nejbližších dnech obešleme kooperující instituce.

Důkladně jsme si prostudovali webové stránky Národní knihovny a oceňujeme, že je na nich hodně informací i o revitalizaci Klementina a dostavbě CDH, což nebývalo. Přes­to se nám zdá, že část z nich je už zastaralá, některé odkazy dokonce nejdou otevřít. Může se veřejnost těšit i na změnu webové prezentace Národní knihovny?

Z mého pohledu je na webových stránkách těch informací, třeba ohledně výběrových řízení, málo. Měla by tam být zpřístupněna všechna. Mě by však zajímalo, jak na vás vizuálně ten web působí, a pokud byste nebyli poučení uživatelé, jestli byste se bez větší námahy propracovali k informacím, které potřebujete.

Je pravda, že zorientovat se na stránce chvíli trvá…

Přesně tak. Chceme dát, a už na tom začínáme pracovat, webové stránce novou grafickou podobu, atraktivnější a méně statickou. Na někoho, kdo přichází zvenku a je nepoučený uživatel, působí těžce a uzavřeně. Nevím, jak rychle se nám to podaří, ale věřím, že to nemusí dlouho trvat. Mělo by na ní být zachováno maximální množství informací, ovšem ve struktuře, která nebude narušovat jednoduchost její základní konstrukce. Kromě toho rozšiřujeme komunikaci prostřednictvím Face­booku, kde už sice NK měla svůj profil se základními údaji a občas i něco zveřejnila, ale je nutné možností sociálních sítí využít v daleko větší míře. Byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo dosáhnout toho, aby veřejnost Národní knihovnu nevnímala jako nepodařený Kaplického projekt či jako neprůhlednou a zkorumpovanou revitalizaci Klementina. Chtěl bych tedy, aby se knihovna opět stala nositelkou národní kulturní historie.

Zmínil jste projekt Jana Kaplického na novou budovu NK, která měla stát na Letné. Před loňskými volbami se toto téma mezi politiky znovu objevovalo, což u příznivců moderní Kaplického budovy mohlo vyvolat určitou naději. Myslíte si, že jsou takové úvahy reálné?

Myslím si, že se už o stavbě blobu neuvažuje, a hned k tomu uvedu několik důvodů: pozemky, na které byla budova navržena, NK nemá a nikdy neměla. A pokud vím, v současné době v rámci nového územního plánu jsou už určeny pro něco jiného. Soutěž navíc není pořád uzavřena, protože je u soudu a čekáme na jeho rozhodnutí. Jak jistě víte, jeden účastník soutěže podal žalobu na její průběh, neboť tvrdí, že projekt Kaplického nesplnil některé parametry zadání. Další důvod vidím v tom, že dnes nikdo neví, kolik by ten projekt stál. Jestliže se odhady pohybovaly kolem tří miliard korun, čili stejná částka, jaká se dává do revitalizace Klementina a do dostavby depozitáře v Hostivaři, tak podle mého odhadu by to stálo určitě jednou tolik, tedy přibližně šest miliard. A nakonec zbývá čtvrtý důvod, o němž se dnes velmi málo hovoří: i v případě, že by byla budova Kaplického realizována, Klementinum by se sice za menší peníze revitalizovalo, ale stejně by se stále provozoval Centrální depozitář v Hostivaři. Takže najednou by tady byly tři investičně i provozně velmi nákladné objekty, což považuji za nesmysl.

V Klementinu sídlí v nájmu řada institucí, například PEN klub, SČKN, redakce Čtenáře, SKIP a další. Počítáte s tím, že jim i nadále poskytnete „azyl“?

Nehovořil bych o poskytnutí azylu, spíše o tom, že budeme velmi rádi, pokud tady instituce a or­ganizace tohoto charakteru zůstanou, protože i náplní své činnosti patří do kulturní oblasti. Takže nepočítám s tím, že by u nich mělo dojít k rušení nájemních smluv.

Děkujeme a v létě se budeme těšit na celkovou koncepci revitalizace Klementina a dostavby CDH i na nové cíle Národní knihovny.

 

Ing. TOMÁŠ BÖHM (* 1961)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Začátkem devadesátých let přidal roční studium na University of London, Wye College - Master of Science in Agricultural Economics.

V průběhu devadesátých let minulého století působil v několika společnostech jako konzultant, byl členem představenstva QSR/KFC, a. s., a posléze finančním ředitelem společnosti Creditanstalt Securities, a. s.

Na přelomu tisíciletí vstoupil jako finanční ředitel do společnosti Ringier ČR, a. s., kde působil rovněž jako člen představenstva. V roce 2001 byl jmenován jejím generálním ředitelem a vedl ji úspěšně pět let.

V posledních letech se věnuje ekonomickému poradenství, krizovému managementu, mediálnímu poradenství v oblasti tiskových médií a knižní produkce.

Hovoří pěti světovými jazyky.

Foto Milena Kárná