Hlavní obsah stránky

Databáze ANL z pohledu oborové (historické) bibliografie

VÁCLAVA HORČÁKOVÁ > horcakova@hiu.cas.cz

Dnešní svět je velmi proměnlivý. Jeden známý filosof jej nazývá světem „tekutým“. Jisté a pevné body se hledají jen velmi těžko. Pro historickou bibliografii byla vždy takovým pevným bodem Národní knihovna ČR, její katalogy a databáze, vytvářené na základě dobře připravených dlouhodobých projektů postavených na široké kooperaci regionálních i dalších knihoven. Tyto projekty od počátku devadesátých let poskytovaly největší a nejvýznamnější objem informací. Jejich pojetí a metodický přístup zároveň inspirovaly i řadu menších pracovišť, které s Národní knihovnou přímo nespolupracovaly - včetně české historické bibliografie. K všestranně významným projektům Národní knihovny patřila i databáze článků v českých novinách, časopisech a sbornících známá pod zkratkou ANL.

Česká oborová historická bibliografie existuje už od roku 1905, kdy pod záštitou historika Josefa Pekaře vyšel její první svazek jako příloha Českého časopisu historického. Původně její excerpční základna zahrnovala i denní tisk. V polovině padesátých let, kdy došlo k obnově vydávání svazků Bibliografie československé historie pod záštitou Historického ústavu ČSAV, bylo od excerpce deníků i dalších periodik upuštěno právě proto, že Národní knihovna přistoupila k vydávání sešitů článkové bibliografie, ze kterých bylo možno čerpat při přípravě rešerší.

Koncem devadesátých let byl koncept databáze ANL Národní knihovny jedním z nejdůležitějších inspiračních zdrojů pro vytvoření databáze české historické bibliografie dostupné on-line (http://biblio.hiu.cas.cz/). Tato databáze v současnosti obsahuje již téměř 170 000 záznamů, z toho zhruba dvě třetiny článků v odborných českých i zahraničních periodikách a sbornících.

Na konci prvního desetiletí nového tisíciletí probíhal další vývoj české historické bibliografie ve znamení přechodu k mezinárodním standardům (MARC21), který se v současnosti dokončuje. O metodickou pomoc požádalo bibliografické pracoviště Historického ústavu dr. Ivanu Anděrovou, vedoucí Oddělení analytického zpracování Národní knihovny. Bez jejího vstřícného pří­stupu, zájmu a odborné erudice by standardizace dat české historické bibliografie byla jen těžko úspěšná.

Čím mohou současné koncepty bibliografie článků Národní knihovny inspirovat českou historickou bibliografii dále? Počátkem roku 2011 Národní knihovna zrušila Oddělení analytického zpracování, aniž by předem připravila novou dlouhodobou koncepci pokračování projektu článkové bibliografie, aniž by o tomto kroku předem informovala kooperující partnery. Dojde k výpadku excerpce řady významných titulů minimálně pro rok 2010. Další vývoj bude postaven na zpřístupňování plných textů se strojovými metadaty za účasti komerčních subjektů.

Překvapujícím a ve světě knihoven zatím zcela neznámým jevem je bezohlednost vůči kooperujícím partnerům. Mohou spolupracovat jako dříve, dodávat data do společné databáze. To, co jim bude poskytováno, bude však značně modifikováno bez konzultace s nimi a bez možnosti se předem vyjádřit. „Vynikající“ je též moderní marketingový přístup k uživatelům, ať už z řad knihovníků - rešeršérů nebo těch, kteří využívají databázi přímo. Nějakou dobu budou nová data v článkové bibliografii chybět a uživatel pak přijme nový produkt, i kdyby jeho kvalita byla značně odlišná. Přijme jej prostě proto, že nic lepšího k dispozici nebude. A ještě za informace, které dřív byly volně dostupné, zaplatí. A konečně za nejvýznamnější signál považuji konec stability dlou­hodobých projektů. Koncepty se budou měnit podle míry úspěšnosti těch či oněch projektových žádostí, požadujících prostředky na určité relativně krátké časové období. Je možné, že svět knihoven a jejich čtenářů v současnosti přichází o víc než jen o jednu významnou a užitečnou databázi.