Hlavní obsah stránky

Automatizace knihovnických procesů v obecních knihovnách okresu Trutnov

JAROSLAVA MARŠÍKOVÁ > reditel@mktrutnov.cz

V roce 2007 se ředitelka městské knihovny spolu s metodičkou dohodly s knihovníky obecních knihoven regionu na zavedení automatizovaného knihovního systému REKS. Nejprve ale musely zažádat o finanční prostředky prostřednictvím grantového programu VISK 3, který vypisuje Ministerstvo kultury ČR, na přechod samotné městské knihovny v Trutnově na SQL verzi programu Clavius a dva servery - datový a webový. Tyto prostředky knihov-na získala, a tak mohlo dojít k prvnímu plánovanému kroku. V dalších letech pracovnice využily této grantové politiky a získaly opět finanční podporu. Tentokrát již na zakoupení licencí REKS pro obecní knihovny, třicet procent ceny bylo hrazeno z finančních prostředků na regionální funkce, které poskytuje Královéhradecký kraj. A tak je nyní automatizováno 34 obecních knihoven pomocí knihovního programu REKS (z toho 16 knihoven využívá připojení na internet z prostředků programu PIK, pět knihoven si samo zakoupilo knihovní systém Clavius a LANius a zbývající čtyři knihovny a jejich zřizovatelé o automatizaci svých knihoven neprojevili zájem. Takže když to shrneme: automatizace provozů obecních knihoven je hotová.

A jaká to byla práce?

Zaprvé: pracovnice městské knihovny musely přesvědčit starosty a knihovníky v obcích, že je to pro jejich knihovny velmi výhodné a v novém tisíciletí již nezbytné. Lze říci, že se to až na pár výjimek podařilo. Pak teprve začala vlastní práce. Knihovnice městské knihovny stály před otázkou, zda nechat vkládání fondu do knihovního systému na pracovnících obecních knihoven, nebo se tohoto úkolu zhostí samy. Jako prubířský kámen byla vybrána knihovna, která již měla svůj fond do databáze knihovního programu LANius uložený. Její data nechaly knihovnice převést, což ovšem způsobilo, že bylo třeba více než 7000 záznamů překontrolovat, opravit a posléze sloučit se záznamy regionální knihovny. Komplikováno to bylo o to více, že knihovna neměla dokumenty opatřeny čárovými kódy, které se musely do knih dodatečně vlepit. Tato zkušenost (a jak se říká, teprve zkušenostmi se člověk učí) byla dostačující. Do každé knihovny pracovnice zajely a fond samy do da­tabáze uložily. Všechny knihy dostaly nová přírůstková čísla a vlastní čárový kód. Zároveň byla provedena i revize knihovního fondu a staré pří­růstkové seznamy byly uzavřeny. Bylo to sice časově náročné, ale zase tu byla jistota, že jsou knihy uložené bez chyb a knihovna, ze které metodička s kolegyní odjížděly, je v pořádku.

Zadruhé: začala práce s dobrovolnými knihovníky. Ještě než se metodička s nimi domluvila na termínu zaškolení do tajů výpůjčního protokolu, evidence periodik a také katalogizace knih, které byly v době ukládání půjčené, musela v regionální knihovně nastavit roční registrační poplatky, upomínky a založit evidenční listy periodik. Poté začala práce v konkrétní knihovně, kde strávila poměrně dost hodin. Společně s knihovníkem uložili data čtenářů, zapsali došlá čísla periodik a domluvili se na základních pravidlech vkládání knih. Pokud jsou knihy vydané před rokem 1989, je nutné vždy uvést jméno autora, název titulu, nakladatelské údaje a počet stran, pro knihy po roce 1989 již stačí zapsat jen ISBN, ovšem nesmí se splést. A v žádném případě se nesmí mazat přírůstkové číslo ani čárový kód (ta jsou přidělována automaticky).

Mezi tím pracovnice v Městské knihovně v Trutnově zpracovávala záznamy knih, které byly vložené do databáze v dané knihovně, jejich záznam byl jedinečný a v seznamu chyběl. K tomu využívala ISHARE - sdílenou katalogizaci a souborný katalog Caslin. Když pracovnice vkládaly fond první knihovny, k následnému zpracování zůstalo přibližně 150 záznamů. Ale jak se blížila poslední knihovna, takovýchto záznamů ubývalo. V současnosti se jejich počet snížil na 15 až 20 měsíčně, a to podle toho, jaké knihy knihovny nakoupily nebo dostaly darem.

Pro potřeby těchto knihoven byl také vypracován manuál, který je na stránkách knihovny www.mktrutnov.cz v oddíle Knihovny regionu - dokumenty základních knihoven. Je možné si jej vytisknout.

Závěr

Protože se nacházíme v 21. století, které bychom mohli nazvat stoletím informací, je automatizace již nezbytností. A tak jsme rádi, že se v našem okrese kooperace mezi naší a malými „neprofesio­nálními“ knihovnami tak dobře rozvíjí. A je to především díky finanční podpoře Královéhradeckého kraje, který poskytuje prostředky na regio­nální funkce, protože bez nich by se nic z toho neprovedlo, a kterému za to patří velký dík. Další poděkování patří Ministerstvu kultury ČR za každoroční granty pro knihovny.