Hlavní obsah stránky

Katalogy nové generace

JINDŘIŠKA POSPÍŠILOVÁ >Jindriska.Pospisilova@nkp.cz, KAROLÍNA KOŠŤÁLOVÁ > HANA NEMÉŠKALOVÁ

V posledních několika letech začaly knihovny svým uživatelům nabízet katalogy nové generace (next-generation library catalogue), které ve větší míře splňují očekávání současné generace webu znalých uživatelů více než klasické knihovní OPAC. Na jaře letošního roku představila například Městská knihovna v Opavě své rozhraní, které některé prvky katalogů nové generace již nabízí.

Webová kultura proměnila chování nás všech, uživatelé webových služeb přicházejí do knihov­ny se stejnými očekáváními a zvyklostmi, které používají na volném rozhraní internetu. Je třeba tato očekávání vzít v potaz a nabízet katalogy na té samé úrovni stylů a propracovaných systémů jako běžný web. Z tohoto pohledu mají současné běžně užívané katalogy především následující nedostatky1:

• vyhledávací rozhraní není vždy zcela intuitivní, uživatelé většinu možností vůbec nevyužívají,

• není možné hodnotit výsledky v souladu s relevancí či zájmy koncového uživatele,

• jsou nabízeny především tištěné dokumenty a méně již adresný elektronický obsah,

• nejsou schopny doručit on-line obsah ke koncovému uživateli,

• většinou postrádají rysy sociálních sítí k zapojení (angažovanosti) uživatelů knihoven.

Snaha o změnu knihovních katalogů vychází z poznání (na základě uživatelských průzkumů, z nichž asi nejznámějším je průzkum OCLC2), že ačkoli byly katalogy vyvíjeny pro poskytování bohatých funkcí souvisejících s dostupností knihovních sbírek a služeb, ne vždy zcela sledují zvyklosti běžné na volném internetu a uživatelé preferují volné vyhledávače typu „google“. Na druhou stranu mají knihovny co nabídnout, uživatelé oceňují především kvalitní obsahové zpracování, které jim pomáhá nalézt relevantní výsledky bez nutnosti prohlížet stovky záznamů.

Jaké jsou tedy vize katalogů nové generace? I když odpověď není zcela jednoduchá, lze říci, že obvyklá je nabídka rozšířených možností vyhledávání, moderní techniky rozhraní (i prezentace) a vyhledávací nástroje zdokonalující uspořádání výsledku hledání. Jeden z klíčových cílů zahrnuje jednotné, jednoduché, přehledné, intuitivní místo vstupu do všech typů databází a informací dostupných v knihovně (katalogy, EIZ, digitální knihovny, portály atd.). Katalogy nové generace prezentují obsah z různých zdrojů, cílem všech nástrojů je posílení vizuální působivosti (přitažlivosti), zvýšení množství informací prezentované koncovému uživateli a uspokojení jeho informačních potřeb.

Některé součásti týkající se zveřejnění obsahu a dalších informací o dokumentu mohou splývat se základními funkcemi a bibliografickými informacemi běžných OPAC, např. obálky a další umělecká ztvárnění dokumentu, obsah, resumé, přehledy, recenze, kritiky. Obohacení záznamů není nový koncept, nová jsou však řešení, která usnadňují knihovnám poskytování těchto informací, především využívání komerčních subjektů jako je např. Syndetic Solution3, Amazon.com4 nebo Google Book Search5.

Hlavní parametry katalogů nové generace si přiblížíme na charakteristice tří z pohledu uži­vatelů nejzásadnějších okruhů, které jsme zkoumali na vybraných systémech (AquaBrowser, Encore, Endeca, Enterprice, Primo a VuFind), a na základě výsledků jednotlivých testů, které jsou dostupné na stránkách Jednotné informační brány6 (analýza proběhla na přelomu let 2008 až 2009), jsme se snažili vytvořit obecnou specifikaci pro zvolené skupiny:

Uživatelské rozhraní 

Vzhledem k rozsáhlosti této skupiny jsme testování rozdělili do pěti podokruhů:

a) Vzhled uživatelského rozhraní

Přívětivost a vstřícnost uživatelského rozhraní je jednou z klíčových vlastností katalogů nové generace. Prostředí, ve kterém se uživatelé pohybují, musí být jednoduché, návodné a snadno pochopitelné. Systémy, které jsme analyzovali, se snaží nezahlcovat uživatele zbytečným množstvím informací, jejich rozhraní je přizpůsobeno zejména snadnému vyhledání a získání dokumentu. Všechny systémy nabízejí možnost zobrazení nápovědy, některé z nich však provázejí uživatele při jeho práci jakoby „v pozadí“ pomocí portletů, které obsahují rady a tipy, jak v dané situaci postupovat.

Ke snazší orientaci při práci s katalogy přispívá také množství ikonek a grafických prvků, nejčastěji např. pro odlišení jednotlivých typů dokumentů nebo navazujících služeb (dostupnost dokumentů, jejich objednání aj.). Tvůrci systémů i knihovny, které je implementovaly, si také uvědomují, jak důležité a cenné je pro další rozvoj a zlepšení služeb systému získání zpětné vazby od uživatelů (možnost zaslání komentářů, připomínek, návrhů atd.). Systémy se v souladu s myšlenkou webu 2.0 snaží vyjít vstříc také hendikepovaným uživatelům a přizpůsobují své rozhraní jejich specifickým potřebám.

b) Výběr zdrojů

Katalogy nové generace pracují většinou na základě nabídky různých formátů dokumentů pro jednotné vyhledávací pole bez ohledu na zdroj, ve kterém se nacházejí. Poskytovatelé softwaru a knihovny vycházejí z předpokladu, že uživatele většinou nezajímá cesta, jak se k hledanému dokumentu dostane (zdroj), ale zajímá ho, v jaké formě/v jakém formátu knihovna požadovaný dokument vlastní/nabízí a jak je možné ho získat. Katalogy nové generace umožňují paralelní vyhledávání (buď na principu federativního vyhledávače nebo na principu sklízení záznamů či vytvářením jednoho indexu). Žádný z analyzovaných katalogů neumožňoval vyhledat konkrétní zapojený zdroj podle názvu a ani nevytvářel informace o zdroji, které by bylo možné k jeho vyhledání použít (pro české prostředí funkce známé např. z JIB a oborových bran), proto se domníváme, že tento typ informací obecně katalogy nové generace nezpracovávají (výjimkou je od jara 2010 systém Primo ve verzi 3).

c) Zadání dotazu a vyhledávání

Dalším prvkem při hodnocení jednotlivých systémů byly možnosti zadání dotazu a vyhledávání. Při hledání informací je samozřejmě důležitý hlavně výsledek, podstatné jsou však také možnosti, které systém nabízí pro jasnou a přesnou formulaci dotazu. Jak již bylo výše řečeno, systémy umož­ňují hledat paralelně ve více zdrojích, zapojeny jsou kromě katalogů často např. licencované databáze, zdroje lokálního významu nebo různé digitální knihovny. Tato vlastnost je zajisté příjemná pro uživatele, kteří jednoduše získají informace z více zdrojů, a mohou si tak snadněji vytvořit představu o dané problematice z různých úhlů pohledu. Při hledání ve specializovaných zdrojích však mohou být důležité některé specifické možnosti při zadávání dotazu. Otázkou tedy je, zda zjednodušování vyhledávacího rozhraní katalogů nové generace nabízí uživatelům kromě intuitivního, přehledného a vizuálně atraktivního prostředí i dostatek nástrojů pro přesnou formulaci dotazu. U analyzovaných systémů jsme zkoumali různé parametry vyhledávání, srovnávali jsme vyhledávací vlastnosti zapojených zdrojů v rámci testovaného systému s možnostmi hledání v originálním rozhraní. Při vyhledávání v klasických OPAC jsou uživatelé zvyklí používat rejstříky nebo zadat dotaz přímo do vyhledávacího pole. Tyto možnosti jim většinou nabízejí i analyzované systémy, u některých systémů je možné termín zadaný do jednoduchého vyhledávacího pole zpřesnit na konkrétní pole (např. autor, název). Standardní součástí všech systémů je pokročilé hledání, jednotlivé testované systémy se však liší jak v počtu, tak ve struktuře nabízených polí, do nichž se dotaz zapisuje. Při formulaci dotazu je u všech systémů s drobnými výjimkami možné využít logické operátory, proximitní operátory jsou však podporovány pouze v některých systémech. Do „základní výbavy“ všech analyzovaných systémů patří také možnost využít pravostranné rozšiřování. V případech, kdy si nejsme jisti správným zápisem hledaného slova, oceníme různé našeptávače nebo nástroje pro kontrolu pravopisu nabízené ve všech analyzo­vaných systémech. Cílem katalogů nové generace je, aby vyhledávání nekončilo „ve slepé uličce“. K tomu slouží různé nabídky alternativních klíčových slov, které mohou být vytvářeny na zá-kladě autoritních databází, případně přebírány přímo z nalezených záznamů. Tyto možnosti většinou slouží pro zpřesnění dotazu, nicméně v některých systémech je možné takto zadat i nový dotaz.

d) Zobrazení záznamů

Jak jsme výše uvedli, všechny systémy umožňují paralelní hledání ve více zdrojích, uživatel se tak setkává ve výsledku se záznamy pocházejícími např. z katalogu, licencované databáze a digitální knihovny. Z pohledu uživatele je důležité, aby systém umožňoval zobrazit nalezené záznamy jak v jedné skupině, tak odděleně podle zdrojů, v nichž byly záznamy nalezeny. Pro toto rozdělení jsou v analyzovaných systémech nejčastěji využívány různé fasety. Při práci s výsledky z licencovaných zdrojů může hrát roli i oprávnění příslušné zdroje využívat, zobrazení části výsledků tak bývá často vázáno na IP adresu nebo přihlášení do uživatelského konta v rámci systému.

S paralelním hledáním souvisí i funkce deduplikace, díky níž systém shodné záznamy z různých zdrojů identifikuje a sloučí do jednoho. Tuto funkci známe v současné době např. ze systému MetaLib (JIB a oborové brány). Dalším důsledkem vyhledávání ve více zdrojích v rámci jednoho rozhraní jsou velké objemy nalezených záznamů. Pro komfortní práci s výsledky je proto nezbytné, aby byly všechny nalezené záznamy uživateli prezentovány naráz jako celá množina a nebyly z využívaných zdrojů stahovány po dávkách. Ke katalogům nové generace by měly přirozeně patřit i nové způsoby prezentace dat z katalogů a dalších informačních zdrojů pomocí metody FRBR. V neposlední řadě je nutné při paralelním vyhledávání, respektive při prezentaci nalezených záznamů zohlednit fakt, že vedle formátů UNIMARC, MARC21 jsou v prohledávaných databázích využívány i jiné formáty. Katalogy nové generace by tak měly být schopny pracovat s dalšími metadatovými formáty tak, aby bylo zobrazení záznamu v jednotném rozhraní plnohodnotné a kvalitou odpovídalo zobrazení v nativním rozhraní.

e) Práce s výsledky a navazující služby

Analyzované systémy přinášejí pro práci s vyhledanými záznamy a navazující služby některé vlastnosti, které již pro nás nejsou novinkou, zároveň však obohacují své prostředí o prvky nové, v klasických katalozích zatím nedostupné.

Kromě možnosti posílání záznamů na e-mail nebo jejich vytištění, kterou standardně poskytují i klasické knihovní katalogy, je možné záznamy ve většině systémů exportovat prostřednictvím některého z nabízených nástrojů pro správu citací, nejčastěji RefWorks nebo EndNote. Tato služba nahradila v systémech nové generace možnost ukládání záznamů do počítače. Některé knihovny, jejichž aplikace jsme testovali, však pro výše zmíněné služby využívají také svoje původní katalogy, do kterých jsou uživatelé přesměrováni z úplného zobrazení záznamu.

Komfort práce se SW nástroji nové generace zvyšuje také možnost vytvořit si v rámci systému vlastní prostor (většinou nutné přihlášení), který umožňuje zejména interakci uživatele a katalogu - uživatelé mohou přidávat k vyhledaným dokumentům svá hodnocení, tagy nebo recenze. Mezi další služby v rámci tohoto prostoru patří RSS nebo služby typu SDI (v JIB známé jako Alerts). Knihovny však hojně využívají možnosti integrovat do tohoto prostoru čtenářská konta, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé po přihlášení sledovat stav výpůjček, rezervací apod. Přístup k vlastnímu prostoru se tak často omezuje pouze na uživatele, kteří jsou v dané knihovně registrováni. 

Pouze některé z testovaných systémů nabízejí také možnost zobrazení předchozích zadaných dotazů, na kterou jsme zvyklí z klasických katalogů a která uživatelům pomáhá s přesnějším zadáním buď konkrétního dotazu, nebo jeho uložením pro další využití.

V případě, že si uživatelé nevědí rady, mohou využít referenční služby typu Ptejte se knihovny, která bývá do systémů integrována, v námi testovaných systémech převážně formou odkazu.

Zdroje a přidané služby

Katalogy nové generace tvoří jakousi vstupní bránu k fondům knihoven. Knihovny, kromě svého katalogu, zpřístupňují i další typy zdrojů (bibliografické či plnotextové databáze, digitální knihovny aj.), ve kterých je rovněž možné prostřednictvím těchto systémů vyhledávat. Uživatelé tak získávají obsah z různých zdrojů pomocí jediného vyhledávacího rozhraní. 

Do systémů lze zapojit i licencované zdroje knihoven, i když výsledky z těchto zdrojů se mohou zobrazovat odděleně. Přístup k plným textům z placených zdrojů však bývá omezen pouze na uživatele knihovny, kteří se musí pro získání plného textu do systému nejprve přihlásit.

Záznamy vyhledané v analyzovaných systémech nezobrazují pouze textové informace, ale jsou obohaceny o náhledy obálek dokumentů, obsah, rozpis kapitol, recenze aj., u většiny analyzovaných systémů často získávaných z volně dostupných zdrojů (např. Google Books, Amazon.com). Tyto služby jsou již hojně implementovány také v tradičních katalozích českých knihoven. Některé testované systémy umožňují uživatelům nejen možnost objednání požadovaného dokumentu z fondu knihovny, ale také navazující služby v podobě objednání kopie, služby dodávání dokumentů nebo zadání požadavku na MVS.

Všechny tyto přidané služby mohou být souhrnně nabízeny také pomocí jediného nástroje, tzv. link resolveru. V českém prostředí využíváme SFX, ať už prostřednictvím Jednotné informační brány, knihovních katalogů nebo licencovaných databází.

Tematické třídění a možnost specifikace dotazu

Katalogy nové generace se snaží vyjít uživatelům vstříc a co nejvíce jim ulehčit cestu při hledání informací. Ke standardním funkcím, které běžně naleznete již ve stávajících OPAC, patří řazení výsledků podle různých kritérií (např. relevance, autor, název, rok). Mezi novinky můžeme zařadit například třídění výsledků podle témat (tzv. klastry) využívané i v licencovaných databázích (např. Ebsco). Dalším vylepšením jsou různé fasety, s jejichž pomocí je možné nalezené záznamy filtrovat podle vybraných parametrů. S fasetami se uživatelé již nyní setkávají např. v Jednotné informační bráně, ve zmíněné databázi Ebsco nebo ve volně dostupné části souborného katalogu Worldcat.org. V rámci implementace mohou knihovny do určité míry formálně či po grafické stránce ovlivnit vytváření faset a klastrů. Fasety jsou většinou vytvářeny na základě údajů z předem definovaných polí záznamu, klastry pak u některých systémů využívají různé slovníky a tezaury, případně vycházejí z textu obsaženého ve vyhledaných záznamech. Všechny tyto prvky umožňují nalezené záznamy dále zpřesňovat a zajišťují tím nalezení relevantních dokumentů bez nutnosti zadat další vyhledávání (např. pomocí pole rok, předmět, atd.).

Závěr

Trendy, na které jsou uživatelé zvyklí z volného internetu, se odrážejí (i když z pohledu uživatelů pomalu) i v systémech, které jsou užívány v knihovnách; tuto tendenci zpracovaná analýza některých již běžně využívaných systémů - katalogů nové generace - zcela potvrdila. Stále větší počet knihoven (i když zatím knihovny v ČR spíše vyčkávají a snaží se především obohatit své on-line katalogy o obálky, obsahy, odkazy na jiné portály atd.) zpřístupňuje své zdroje v jednoduchém, vlídném a uživatelsky srozumitelném prostředí. V centru pozornosti tohoto pro pracovníky knihoven „revolučního“ vývoje on-line katalogů je uživatel. Pro něho je totiž samozřejmostí nejen využívání možností webu 2.0 (vytváření vlastních seznamů literatury, jejich doplňování vlastními poznámkami a klíčovými slovy), ale také získání textu dokumentu, který potřebuje, prostřednictvím počítače, a to bez jakéhokoliv omezení a v co nejkratší možné době.

 

ODKAZY:

1 BREEDING, Marshall. Next Gen Catalogs [online]. Library Technology Reports, 2007, July-August, str. 6 [cit. 2008-03-04]. Dostupný na www <http://www.techsource.ala.org/ltr/next-generation-library-catalogs.html>.

2 Online Catalogs: What Users and Librarians Want: An OCLC Report. 2009. ISBN 1-55653-411-6

Syndetic Solutions [online]. Syndetic Solutions LLC, c2009 [cit. 2009-07-27]. Dostupný z: <http://www.syndetics.com>.

4 Amazon.com [online]. Amazon.com, Inc., c1996-2009 [cit. 2009-07-27]. Dostupný z: <http://www.amazon.com>.

5 Google books [online]. Google, Inc., c2009 [cit. 2009-07-27]. Dostupný z: <http://books.google.com>.

6 Analýza SW nástrojů [online]. Národní knihovna ČR; Ústav výpočetní techniky UK Praha; 2001-2010. [cit. 2010-05-03]. Dostupný z: <http://info.jib.cz/o-projektu/analyza-SW-nastroju >.

 

LITERATURA:

• POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška; KOŠŤÁLOVÁ, Karolína; NEMEŠKALOVÁ, Hana. Katalogy nové generace: analýza vybraných systémů z pohledu uživatele. Praha: Národní knihovna ČR, 2009. ISBN 978-80-7050-579-3 (brož.).

• POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška; KOŠŤÁLOVÁ, Karolína; NEMEŠKALOVÁ, Hana. Katalogy nové generace: analýza vybraných systémů typu „metasearch“ [online]. INFOS 2009: Zborník z 35. medzinárodného knihovnického sympózia, Stará Lesná, 27-30 Apríl 2009. [cit. 2009-07-17]. Dostupný z: <www.infolib.sk/index/open_file.php?file.../Infos_pospisilova.pdf>.