Hlavní obsah stránky

Paměť národa zpřístupňuje stovky osobních svědectví z celé Evropy

MICHAL ŠMÍD > michal.smid@ustrcr.cz

Jak uchovávat jedinečná osobní svědectví pamětníků významných historických událostí? Jakým způsobem tyto vzpomínky zpřístupnit na internetu tak, aby bylo možné se v leckdy velmi subjektivních výpovědích snadno orientovat? Jak umožnit jednotlivcům i institucím, aby jimi pořízená svědectví nezůstávala uzavřena v šuplících redaktorů a badatelů, ale posloužila k obohacení našeho poznání o nedávné minulosti? Takové a mnohé další otázky si kladli tvůrci internetového portálu Paměť národa, který v roce 2008 společně vytvořili zástupci sdružení Post Bellum, Českého rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Po roce a půl od spuštění představuje portál Paměť národa etablovaný zdroj informací o naší nedávné minulosti jak pro laickou, tak i odbornou veřejnost.

S diktafonem za veterány

Zhruba před deseti lety uzrál v hlavách skupiny mladých novinářů, historiků a studentů nápad zachytit jedinečná osobní svědectví válečných veteránů, se kterými se při své práci a studiu setkávali. Tito lidé založili občanské sdružení Post Bellum (latinsky Po válce) a ve svém volném čase začali zaznamenávat vzpomínky pamětníků. Od hrdinů domácího i zahraničního protifašistického odboje se tazatelé začali zaměřovat na další pamětnické skupiny - oběti holocaustu, vězně sovětských gulagů, politické vězně z éry komunismu, duchovní, disidenty, významné kulturní osobnosti a další. Postupně lidé z Post Bellum logicky rozšířili svůj zájem i na pamětníky takříkajíc „z druhé strany barikády“ - tedy na osoby, které se v určitých obdobích svého života z nejrůznějších důvodů sami stali aktéry totalitních režimů. Výsledkem práce reportérů již nebyly pouhé rozhovory, ale také bohatý textový a obrazový materiál získaný dalším bádáním. Své uplatnění vzpomínky pamětníků postupně našly v rozhlasovém vysílání (především pak v dokumentárním cyklu Radia Česko Příběhy 20. století), výstavách a publikacích…

Geneze projektu

Post Bellum v minulosti vedlo četná jednání s představiteli akademických institucí, muzeí, občanských sdružení i médií, kteří zaznamenávali nebo zaznamenávají vzpomínky pamětníků. Začal se rodit nápad vytvořit jakýsi internetový archiv, který by umožnil digitalizovat a zpřístupnit výsledky jednotlivých badatelských a dokumentárních projektů tak, aby bylo možné jednotlivé výstupy sdílet a porovnávat. Konkrétnější podobu tato iniciativa nabrala v roce 2008, kdy tři smluvně vázané instituce - Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů sestavily pracovní skupinu, která během několika měsíců vytvořila internetový portál - digitální pamětnický archiv Paměť národa přístupný na adresách www.pametnaroda.cz a www.memoryofnation.eu. Dodejme, že úspěšná realizace projektu by zpočátku nebyla možná bez podpory, kterou tvůrci formou grantu získali od Úřadu vlády ČR.

Co Paměť národa nabízí běžnému uživateli internetu

V současné době nalezne uživatel na portálu Paměť národa rozsáhlou sbírku vzpomínek svědků významných událostí moderních ev­rop­ských dějin. Základem je vždy nahrávka (audio či video) zachycující autentický pamětníkův projev. Od ní jsou pak odvozeny další uložené materiály. Návštěvník se tak může seznámit s krátkým životopisem, audio či videoklipy, příběhem pamětníka, fotografiemi a odkazy na další veřejně přístupné internetové zdroje. Každý pamětník je přiřazen k určité epoše či výročí, ke kterému se jeho vzpomínky vztahují, stejně tak jsou na portálu pamětníci řazení k nejrůznějším pamětnickým kategoriím. Tvůrcům v tomto případě nejde o nějaké „nálepkování“, ale o postihnutí určitých fenoménů či jevů, kterých se svědectví týká. Dodejme, že základní podmínkou publikování je výslovný souhlas pamětníka s využitím jeho vzpomínek pro badatelské, osvětové a nevýdělečné publikační účely. Základní životopisné údaje a přepisy klipů jsou vždy překládány z národních jazyků do angličtiny. Jednotlivé pamětníky lze vyhledávat podle jména, roku narození, ale především také podle jednotlivých kategorií a výročí. Nechybí ani fulltextové vyhledávání. Vedle toho na portálu návštěvník nalezne aktuality vztahující se k dané problematice, nástěnku, kam může každý ukládat upoutávky na související akce (výstavy, setkání s pamětníky, publikace, televizní či rozhlasové pořady apod.), odkazy a další položky.

Badatelna

Uživatelé, kteří by chtěli do dané problematiky proniknout hlouběji, se mohou po vyplnění badatelského listu stát badateli. Na uvedenou poštovní adresu je jim zaslán certifikát s jednorázovým aktivačním kódem, po jehož zadání se pak mohou přihlásit do e-badatelny. Tvůrci tak mají jistotu, že poskytují leckdy velmi osobní vzpomínky nikoliv mase anonymních uživatelů internetu, ale konkrétním osobám. I v tomto případě je podmínkou zpřístupnění pamětníkův souhlas. V tuto chvíli je takto přihlášeno 1300 studentů, pedagogů, historiků, novinářů, amatérských badatelů a představitelů dalších profesí. Zaregistrovaný badatel může pracovat s celou nahrávkou, seznámit se s veškerými uloženými materiály (deníky, osobní archi-vy apod.), může vzpomínky jednotlivých pa­mětníků komentovat a vstupovat do diskusí s tvůr­ci i dalšími badateli. Podmínkou je respek­tování autorských práv a důstojnosti pa­mětníků.

Paměť národa jako platforma pro veřejnost

Ačkoli v tuto chvíli tvoří většinu obsahu Paměti národa vzpomínky zaznamenané během dosavadní činnosti sdružení Post Bellum, smyslem celého projektu je vtáhnout do něj laickou a odbornou veřejnost. Každý jednotlivec, sdružení, státní i příspěvková instituce, škola, vzdělávací organizace, muzeum či jiné instituce se mohou stát členy Společenství evropské paměti. Podmínkou je realizace vlastního dokumentačního projektu, jehož výstupy se stanou součástí pamět­nického portálu www.pametnaroda.cz. V sou­časnosti se ke spolupráci přihlásilo více než dvacet institucí z České republiky i Evropy, přičemž někteří partneři (kromě tuzemských partnerů také projekty ze Slovenska, Rumunska a Ruské federace) již publikovali na Paměti národa „své“ pamětníky. Tvůrci Paměti národa jsou připraveni partnerům zdarma poskytnout sofistikovaný, ale zároveň uživatelsky přátelský redakční systém včetně zaškolení, export uložených dat pro případné vlastní webové prezentace, zajištění redakčních prací a překladů prvních publikovaných pamětníků, možnost spolupráce na výstavních či vzdělávacích projektech a poskytnutí know-how pro získávání grantů. Každý publikovaný pamětník je prezentován vždy v rámci příslušného projektu a instituce a je na každém partnerovi, jak stanoví autorská práva a míru zpřístupnění svých výstupů.

Plány do budoucna

Od spuštění se návštěvnost stránek www.pametnaroda.cz pohybuje v řádu několika set unikátních návštěvníků denně. V květnu roku 2009 získal projekt cenu INFORUM jako nejlepší informační produkt roku 2008. Toto ocenění je udělováno na základě hlasování účastníků stejnojmenné konference o elektronických informačních zdrojích. V závěru loňského roku pak Paměť národa uspěla i v cenách českého internetu Křišťálová lupa - v hlasování odborníků se umístila na druhém místě v kategorii projekt roku.

V současné době je prioritou tvůrců Paměti národa rozvíjení domácí i zahraniční spolupráce. Díky podpoře Visegradského fondu byly uspořádány workshopy na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku, díky pomoci nevládních organizací z Čech i z Ruska se rozvíjí spolupráce s projektem dokumentujícím osudy vysídlením i válkami těžce zkoušených obyvatel Čeč­ny.

Dalším cílem je pak snaha zprostředkovat vzpomínky pamětníků tak, aby mohly posloužit jako pomůcka při výuce moderních dějin. Výsledkem je multimediální vzdělávací aplikace My jsme to nevzdali, určená pedagogům i žákům základních a středních škol. Vychází ze stejnojmenného výstavního projektu, rozhlasového cyklu Příběhy 20. stoletía vzpomínek uložených na portálu Paměť národa.

Jsme si samozřejmě vědomi, že subjektivní výpovědi pamětníků nemohou přinést vyčerpávající historické poznání, mohou však zásadním způsobem přispět k jeho obohacení. Věříme, že zprostředkování jedinečných životních příběhů pamětníků může být cestou, jak přiblížit nedávnou minulost nejmladší generaci. Stejně tak jsme přesvědčeni, že pamětníci, jejichž svědectví přinášíme, jsou nositeli univerzálních lidských hodnot, jako je vlastenectví, boj za svobodu a demokracii, starost o věci veřejné anebo osobní statečnost - tedy hodnot, které ani dnes neztrácejí na aktuálnosti.