Hlavní obsah stránky

ANALÝZA: Věková, vzdělanostní a mzdová struktura pracovníků knihoven v ČR 2016/2017. 3. část

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Pokračování v prezentaci výsledků průzkumu Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR, který v roce 2017 provedla Národní knihovna ČR (NK). První dvě části byly publikovány v předchozích číslech Čtenáře (2018, roč. 70, č. 4, s. 146–149; č. 5, s. 177–180). Tato část je zaměřena na knihovnické a neknihovnické pozice v knihovnách.

Průzkum byl kromě dříve zmíněných oblastí zaměřen také na zjištění objemů úvazků na jednotlivých pozicích především knihovnických, ale i neknihovnických. Knihovny měly dále uvést, kolik z uvedených úvazků na knihovnických pozicích vyžaduje rekvalifikaci. Požadovaným výsledkem bylo v tomto případě získání přehledu o potřebném rozsahu rekvalifikace na jednotlivých knihovnických pozicích. Výsledky našly již své využití jako podklad při přípravě nového Katalogu prací, dále mohou sloužit jako podklady pro přípravu rekvalifikačních, inovačních i specializačních kurzů v souladu s novou Koncepcí celoživotního vzdělávání knihovníků. Dalším zjišťovaným aspektem byla tzv. věrnost instituci, což znamená počet pracovníků, kteří v knihovnách pracují déle než 10 let.

Zjišťované knihovnické pozice

Referenční knihovník, knihovník v přímých službách, knihovník v oddělení pro děti – Služby

Akvizitér, katalogizátor, knihovník ve správě fondu – Knihovní fond

Metodici, ostatní odborní knihovníci – Metodika a ostatní

Správce digitálních knihoven, systémový knihovník – Digitalizace, AKS

Ze zjištěných výsledků je možné konstatovat, že celkově převažují knihovníci pracující ve službách. Na těchto pozicích bylo zjištěno celkem 1973 úvazků, což je více než polovina všech vykázaných úvazků (55 %), nejvíce pak na pozici referenční knihovník. Na této pozici pracuje nejvíce knihovníků jak ve veřejných, tak ve specializovaných knihovnách. Zhruba třetinu pozic (1134 úvazků) zaujímají knihovníci zabývající se knihovním fondem. Katalogizátor je druhou nejčastější pozicí ve specializovaných knihovnách. Na ostatních pozicích (správci digitálních knihoven, metodici, systémoví knihovníci a další) pracuje ve veřejných knihovnách 12 %, ve specializovaných 17 % pracovníků.

 

 

Rozložení úvazků na pracovních pozicích se liší ve veřejných a specializovaných knihovnách. Ve veřejných knihovnách pracuje ve službách 60 % knihovníků, ve specializovaných knihovnách je to 39 % knihovníků. Nejvíce knihovníků ve službách pracuje ve velkých městských knihovnách (84 %), především pak v přímých službách. Specializované knihovny mají logicky svým specifickým zaměřením menší počty uživatelů, proto ve službách nepracuje tolik zaměstnanců jako ve veřejných knihovnách. Výjimkou jsou vysokoškolské knihovny a lékařské knihovny, kde jsou pozice ve službách poměrně výrazněji zastoupeny a pracuje zde zhruba polovina knihovníků.

Ve specializovaných knihovnách nepatrně převažují knihovníci na pozicích zabývajících se knihovním fondem (akvizitéři, katalogizátoři, správa KF), kterých je 44 %, ve veřejných knihovnách je to 28 % knihovníků. Péče o fond, jeho akvizice a zpracování je zde náročnější než ve veřejných knihovnách a vyžaduje větší personální pokrytí. Nejvíce se práci s knihovními fondy zabývají knihovníci v ostatních specializovaných knihovnách (61 %), muzejních (56 %) a ústředních specializovaných knihovnách (55 %). V některých typech knihoven (muzejní knihovny, knihovny ústavů AV ČR) se ještě přidává digitalizace knihovních fondů.

V krajských knihovnách, které mají archivní a konzervační funkce, se 35 % knihovníků zabývá knihovním fondem, což je nejvíce z veřejných knihoven. V krajských knihovnách také samozřejmě pracuje nejvíce metodiků (52 % ze všech veřejných knihoven), jelikož krajské knihovny jsou centry metodické práce v krajích.

Rekvalifikace

Bylo zjištěno, že z celkových 3577 úvazků na knihovnických pozicích je nutná rekvalifikace pouze v případě 494 úvazků, což představuje jen 14 % z celkového počtu úvazků. Z otázky týkající se vzdělání knihovníků vyplynulo, že 48 % odborných zaměstnanců na knihovnických pozicích nemá odborné knihovnické vzdělání. To příliš nekoresponduje s výsledky zjištěnými touto otázkou. Tento rozpor ale zmírňuje formulace položené otázky, u které bylo doporučeno, aby pracovníci, kteří na knihovnické pozici pracují deset a více let, byli zařazeni jako ti, kteří mají ukončené odborné knihovnické vzdělání.

Výsledky potvrzují, že větší potřeba rekvalifikace pracovníků na odborných pozicích se objevuje ve veřejných knihovnách – celkově byla zjištěna potřeba rekvalifikace u 17 % úvazků, ve specializovaných knihovnách je to jen 5 % úvazků ze všech úvazků na jednotlivých pozicích.

Největší procento úvazků bez odborného vzdělání je uvedeno na pozici dětský knihovník (22 %), správce digitální knihovny (20 %) a referenční knihovník (18 %), u ostatních pozic se toto procento pohybuje okolo 10 %.

Většina úvazků k rekvalifikaci je ve veřejných knihovnách (90 %), zbývajících 10 % náleží specializovaným knihovnám. Ve veřejných knihovnách se nejvíce úvazků bez odborného vzdělání objevuje u pozic referenční knihovník, knihovník v přímých službáchdětský knihovník. Ve specializovaných knihovnách je nejvíce úvazků k rekvalifikaci na pozici referenční knihovník, ale na rozdíl od veřejných knihoven následují pozice katalogizátorknihovník ve správě fondů.

Neknihovnické profese v knihovnách

V knihovnách samozřejmě kromě knihovníků pracují i další zaměstnanci nezbytní pro správný chod knihovny. Touto otázkou jsme se snažili zjistit, které pozice to nejčastěji jsou. Celkově bylo na těchto pozicích vykázáno 1018 úvazků. Logicky se objevují ve větších knihovnách, nejčastěji v krajských (téměř polovina všech těchto úvazků) a městských knihovnách v sídlech nad 20 000 obyvatel (27 % úvazků). Největší část tvoří pozice ekonomické a administrativní (43 %), nejčastěji je to účetní (86 úvazků), administrativní pracovník (58 úvazků), mzdový účetní (41 úvazků) nebo personalista (26 úvazků) a další pozice, jako jsou referenti, asistenti, auditoři apod. Druhou nejpočetnější skupinou jsou pracovníci IT (17 %). Zde samozřejmě vedou správci informačních a komunikačních technologií (94 úvazků – nejvíce úvazků ze všech pozic) a další pozice, jako jsou operátoři, vývojáři apod.

V knihovnách se začínají také prosazovat pozice, které jsou zaměřené na komunikaci a propagaci aktivit knihovny směrem k veřejnosti neboli public relations (9 % úvazků). Nejčastěji v knihovnách pracuje pracovník vztahů k veřejnosti (46 úvazků).

V seznamu se také objevují projektoví pracovníci, kteří mají na starosti koordinaci projektů a programů, které se odehrávají v knihovně (6 %).

Početnou skupinou jsou logicky dělnické profese, které zajišťují důležitou podporu především ve velkých knihovnách (16 % neknihovnických pozic), jsou to např. truhláři, skladníci, techničtí pracovníci a další.

Dalšími pracovníky, především ve specializovaných nebo krajských knihovnách, jsou pracovníci výzkumu a vývoje a pracovníci pečující o knihy, jako jsou restaurátoři či konzervátoři.

Věrnost instituci

Průzkum opět potvrdil vysokou věrnost zaměstnanců své zaměstnavatelské instituci (setrvání v instituci po dobu delší než 10 let). V roce 2016 pracovalo téměř 60 % zaměstnanců veřejných knihoven v instituci déle než 10 let, ve specializovaných knihovnách to bylo 53 %. Jde o mírný nárůst oproti výsledkům předchozího průzkumu (2011) u veřejných knihoven; ve specializovaných knihovnách ke změně nedošlo. Od roku 1998 je procento zaměstnanců pracujících ve veřejných knihovnách déle než 10 let vždy nadpoloviční, i když lehce kolísá. U specializovaných knihoven má křivka stoupající tendenci; zatímco v roce 1998 zde pracovalo pouze 38 % zaměstnanců více než 10 let, v roce 2011 věrnost instituci stoupla na 53 % a na této úrovni se nacházela i ve sledovaném roce 2016.

Věrnost instituci vykazuje nadpoloviční většina zaměstnanců téměř ve všech typech knihoven. Celkově o něco výraznější věrnost (71 %) sledujeme v muzejních knihovnách a ve veřejných knihovnách ve městech s 20–100 000 obyvatel (66 %). Nejnižší počet takovýchto pracovníků vykázaly ústřední specializované knihovny – 39 %, knihovny ústavů AV ČR (48 %) a ostatní specializované knihovny (47 %).

Ve veřejných knihovnách setrvávají v zaměstnaneckém poměru déle než 10 let zejména ženy (61 %). Oproti minulému průzkumu sledujeme narůstající počet zaměstnanců mužů pracujících v knihovnách déle než 10 let (42 % oproti 32 % v roce 2011).

Z dlouhodobého hlediska tak lze konstatovat, že zaměstnanci knihoven patří ke stabilním zaměstnancům, kteří zůstávají své instituci věrni. Částečně lze tuto stabilitu vysvětlit genderovou a věkovou strukturou zaměstnanců knihoven. Převážnou část zaměstnanců knihoven tvoří ženy ve středním a vyšším věku, které dávají přednost jistému a stabilnímu zaměstnavateli před rizikem častého střídání zaměstnání. Ženy v tomto věku mají většinou děti, resp. vnoučata nebo starší rodiče, což vyžaduje zvýšenou péči často zasahující nad rámec soukromého života, a potřebují tedy částečně flexibilní zaměstnání. Knihovny jsou typem zaměstnavatele, který se v tomto směru snaží vycházet svým zaměstnancům vstříc a podporuje trend slaďování pracovního a soukromého života zaměstnanců.