LUBOMÍR NOVOTNÝ > NovotnyLubomir@seznam.cz  

ZÁCHRANA NOVIN JAKOŽTO HISTORICKÉHO PRAMENE

Ve fondech významných paměťových institucí patří noviny k nejvíce vyhledávaným a půjčovaným položkám. Na zažloutlých stránkách žurnálů z 19. století vyvstává před čtenářem Zweigův „Svět včerejška“, objevuje se před ním nejen oficiální obraz společnosti, tak jak velely dobové konvence, ale i obraz mimoděk podávaný reklamou, inzeráty, nabídkami, pozvánkami, poděkováními, zkrátka tím, co tvoří každodenní chod běžného života, který nezaregistrujeme ze strohých úředních lejster ani odborných pojednání. Tato souhra veřejných i soukromých znaků činí z tisku neobyčejně důležitý historický pramen.

To vše sebou ale nese zvýšené nároky na udržování a zachování těchto nosičů informací v provozuschopném stavu. Proto je jedním z největších problémů současnosti v oblasti zachování kulturního dědictví záchrana novin tištěných od poloviny 19. století až do poloviny století dvacátého. Chemické procesy a jiné degradační faktory (světlo, nadměrná a nevhodná manipulace, zvýšená frekvence používání) způsobují pokles kvality papíru, dochází ke žloutnutí a hnědnutí stránek, k drobení listů apod. Jednou ze základních metod, jak zpomalit degradaci nosičů novinových informací, je (kromě odkyselování) především ochranné reformátování. Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) patří k těm paměťovým institucím, které se rozhodly vydat cestou vlastního reformátovacího pracoviště.

Konstituování a vybavení takovýchto pracovišť není přirozeně levnou záležitostí, což vyžaduje zapojení se do sítě evropských dotačních titulů. Vedle mediálně známých strukturálních fondů, jež spadají pod Evropskou unii, existují i mimounijní zdroje, především tzv. norské fondy - oficiálně Finanční mechanismus EHP/Norska. Na jaře roku 2006 se začala knihovna podrobněji zajímat o tyto fondy a jejich možné využití pro reformátování periodik. Díky nápomoci Městské knihovny v Praze (především by se slušelo poděkovat dr. Z. Kopencové a Mgr. E. Měřínské), která se úspěšně účastnila první výzvy s projektem Hispra- Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze, jsme se rozhodli zúčastnit se druhé vyhlášené výzvy, jejíž uzávěrka byla stanovena na listopad 2006. První prioritní osa „Uchování evropského kulturního dědictví“ skýtala pro paměťové instituce široké pole využití. Náš projekt byl postaven na mikrofilmování periodik především z 19. století a na výběrové digitalizaci. Periodika určená k reformátování nebyla selektována pouze na základě fyzického stavu, čtenářského zájmu apod., ale taktéž podle jejich významu z hlediska dějin Moravy. Přiřknutí práva povinného výtisku v roce 1807 znamenalo pro olomouckou knihovnu počátek cesty k největšímu fondu moravik v českých zemích s řadou fundamentálních periodik zemského či regionálního charakteru, ať již v češtině nebo němčině (např. Die Neue Zeit, Prossnitzer Wochenblatt, Prossnitzer Wochenschrift, Grenzpost). Hlavní cíle projektu Digimon lze tedy shrnout do čtyř bodů:

• vybudování reformátovacího pracoviště,

• produkce mikrofilmových kopií (580 000 až 600 000) a digitálních kopií (50 000), tedy ochrana fondu,

• zpřístupnění mikrofilmových kopií ve studovně vázaných novin a on-line zpřístupnění digitálních kopií,

• popularizace Vědecké knihovny a jejích fondů, zlepšení badatelského a čtenářského komfortu.

Od podzimu 2006 do jara roku 2008 probíhalo administrativní dolaďování žádosti, překlady apod. a projekt byl nakonec 30. dubna 2008 schválen s celkovým rozpočtem 382 442 euro, přičemž dotace z FM EHP/Norska činí 325 076 euro. Dosavadní harmonogram projektu zahrnoval především rekonstrukci prostor určených pro reformátovací pracoviště a jeho technické vybavení, dále vybavení studoven výpočetní technikou a čtečkami a v neposlední řadě instalaci serveru. Tato fáze byla ukončena v září 2008. Od posledního kvartálu minulého roku započalo vlastní jádro projektu, tedy mikrofilmování, které od dubna 2009 přešlo z přípravné fáze do stádia rutinního provozu. Během léta 2009 byl taktéž naplněn plán digitalizace a v druhé polovině tohoto roku budou digitalizované tituly (Die Neue Zeit, Vosa, Wau Wau, Prossnitzer Wochenblatt) zpřístupněny on-line na webových stránkách VKOL. Celý reformátovací proces může být sekundárně využit i pro jiné evropské projekty, především vzdělávacího charakteru. Vědecká knihovna v Olomouci již takto navázala spolupráci s Univerzitou Palackého na programu „Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělávání“ financovaném z ESF. Projekt obsahuje ministáže studentů historie Univerzity Palackého v olomoucké knihovně a jejich podíl na činnosti oddělení historických fondů, včetně seznámení s reformátovacími procesy a programy a jejich využitím pro práci historika.

Celý projekt Digimon by měl dospět ke svému cíli v dubnu 2011 a reformátovací pracoviště by mělo dále pokračovat v ochranném mikrofilmování a výběrové digitalizaci tak, aby byl zachráněn celý ohrožený novinový fond a aby se zvýšil badatelský komfort pro čtenáře.