Text a foto: JAN SEKAL jankeles@gmail.com

Pohled na současné přátelské vztahy mezi Českou republikou a Makedonií, ale zvláště na knihovnictví v této balkánské zemi, její národní a univerzitní knihovnu a automatizovaný knihovní system COBISS.

Vzájemné kontakty

Kontakty současné Makedonie s Českou republikou jsou časté a přátelské, jsou zakotvené i v dějinách. Například zlínský rodák Robert Gajdík (1923–1942), jenž se za 2. světové války aktivně zapojil do diverzní činnosti proti okupačním silám Německa, Bulharska a Itálie, se v Makedonii těší pověsti národního hrdiny. Jeho památku si připomíná stejnojmenné občanské sdružení a je po něm pojmenována i městská část ve Skopji, kde od roku 1977 stojí jeho památník (viz foto na 2. s. obálky). Na počátku roku 1942 byl totiž Gajdík zajat v přestřelce u Lipljan a poté veřejně popraven.

Loni v prosinci se v knihovně slavistiky Filologické fakulty Blaže Koneského při Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji konala úspěšná série přednášek českého novináře Václava Nekvapila. Blok přednášek byl určen především studentům vyšších ročníků bakalářského studia bohemistiky. Letos v lednu zase převzal český režisér, scenárista a pedagog Jiří Svoboda v budově pobočky Makedonské akademie věd a umění v Ochridu cenu World Award of Humanism. Mezi dosavadní laureáty tohoto významného ocenění, jež se uděluje od roku 2007, patří mj. nositelé Nobelovy ceny za literaturu Alexandr Solženicyn a Herta Müllerová.

Knihovny ve Skopji

Obyvatelé Skopje mohou využívat mnohé knihovny, ať už zahraniční – Francouzský institut, Education USA Advising Center nebo British Institute (ten sousedí s Národní knihovnou Makedonie), nebo místní městskou a univerzitní. Městská knihovna ve Skopji má celkem 20 poboček, které jsou otevřeny až do 21 hodin.

Makedonská národní a univerzitní knihovna Svatého Klementa Ochridského se nachází v centru Skopje. Byla založena roku 1944 a původně vlastnila jen 150 000 dokumentů. Její patron je významnou postavou makedonských dějin a v 10. století založil první makedonskou knihovnu. Letos se na jeho počest pořádá kolokvium Svatý Kliment Ochridský, 1100 let svatého světla.

Knihovna od roku 1945 soustřeďovala povinné výtisky z tehdejší celé Jugoslávie. Působila v budově filozofické fakulty, kterou v roce 1963 zničilo zemětřesení. Postižena byla budova, ne však knihy. Od 1972 sídlí v současné budově a po rozpadu Jugoslávie (1991) shromažďuje výhradně makedonské povinné výtisky. Nedávno (2009) byla dokončena její nástavba o ploše 3000 m2; v ní je mimo jiné umístěno i středisko digitalizace vzácných rukopisů.

Organizačně je rozdělena na několik oddělení: vzácné knihy (1300 orientálních rukopisů), hudba (partitury a audio), doktorské dizertace, plakáty a pohlednice, mikrofiše, zeměpis, výtvarné umění (kresby, obrazy, grafiky, monografie). Svým charakterem je to instituce studijní; akreditace se vydávají na den, týden, měsíc nebo na rok čtenářům od šestnácti let (uživatelé ve věku 16–18 let však musejí mít souhlas rodičů stvrzený i jejich podpisem). Výjimečně, je-li záruka dostatečná, si lze některé publikace půjčit i absenčně. Otevírací doba knihovny je od 7:30 do 19:30 hodin, v neděli je zavřeno. Její čtenáři mají k dispozici 300 studijních míst; průměrná denní návštěvnost představuje 500–600 uživatelů. Každých deset let se provádí inventura, během níž je knihovna zavřená. V současnosti je zde k dispozici celkem 3 500 000 dokumentů, 750 000 knih, vzácné tisky, inkunábule, fotografie, rukopisy historické i ze současnosti.

Makedonští vydavatelé knihovně odevzdávají pět povinných výtisků, jejichž část se následně rozesílá do jiných, vesměs dalších makedonských univerzitních knihoven, případně slouží k výměně s jinými národními knihovnami.

Knihovna i vydavatelem

Makedonská národní a univerzitní knihovna také vydává překlady makedonských autorů; dosud vyšlo 135 svazků. Překládají se do angličtiny a rozesílají do 300 knihoven v různých zemích světa. Antologie makedonské literatury se vedle angličtiny překládají rovněž do francouzštiny, němčiny, ruštiny, španělštiny, čínštiny a arabštiny. Knihovna také každoročně vydává překlad nějakého stěžejního díla nositelů Nobelovy ceny za literaturu. Samozřejmě také existuje nákup zahraničních publikací. Po zkatalogizování se o nich posléze vydávají bibliografie.

Funguje zde národní referenční centrum ISBN a ISSN, napojení na makedonské digitální databáze, zahraniční databáze jako např. INIS (International Nuclear Information System) aj. Součástí činnosti téhle knihovnické instituce je i její prezentace v zahraničí na různých knižních veletrzích (Frankfurt, Bělehrad, Peking, Paříž), přehlídkách a salonech.

Automatizovaný knihovní systém COBISS

Ústav informační vědy v Mariboru (Institut informacijskih znanosti Maribor – IZUM) vyvinul už v roce 1987 systém katalogizace, který se stal základem tehdejšího automatizovaného knihovního systému celé Jugoslávie. V době rozdělení země v roce 1991 systém zahrnoval 55 knihoven z celé federace. IZUM potom pokračoval pod názvem COBISS (Co-operative Online Bibliographic System and Services) ve vývoji systému pro sdílenou katalogizaci, což byl zároveň používaný akronym pro automatizovaný knihovní systém. COBIB je modul COBISS pro souborný katalog a společně s dalšími funkcemi, které plní, jsou na jeho základě vybudovány národní virtuální knihovny některých zemí bývalé Jugoslávie. Na této platformě dnes pracují souborné katalogy Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Srbska a Černé Hory, přidalo se rovněž Bulharsko.