Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Slova jako „Makerspace, Fablab a DIY“ se stále více zmiňují nejen v souvislosti s německými knihovnami, zejména ve velkých německých městech nebo na některých univerzitách. Jedná se o tvořivé prostory nabízející uživatelům sdílení zdrojů, vědomostí, společnou práci na projektech a navazování kontaktů. Uživatelé mohou využívat prostory knihoven a moderní technické vybavení. Makerspace nabízí knihovnám příležitost ke zdůraznění jejich poslání a klíčových kompetencí v době digitálních změn – jako míst učení a komunikace. I knihovny ve Šlesvicko-Holštýnsku rozšiřují svoji nabídku služeb o makerspace, zaměřují se na dovednosti z technické a vědecké oblasti. Ministerstvo školství, vědy a kultury státu Šlesvicko-Holštýnsko financuje projekt Mobiler Makerspace Schleswig-Holstein; projekt přebírá hnutí „makerspace“ z USA a podporuje knihovny ve tvorbě kreativních prostorů, kde mohou návštěvníci hravou cestou poznávat nové technologie. Děti zde získají přehled o robotice a současně trénují analytické myšlení mimo školní prostředí. Byly navrženy tři hardwarové balíčky a ty si mohou půjčit knihovny v celé zemi. Každý mobilní prostor obsahuje sedm různých technických zařízení, včetně vinylových řezaček a tabletů v hodnotě 4600 eur. Ministerstvo školství, vědy a kultury státu Šlesvicko-Holštýnsko od roku 2016 zahájilo financování inovačních projektů ve veřejných knihovnách, a chce tak řešit primárně problematiku „digitální propasti“ různých cílových skupin.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 4, 2018, s.165)

V březnu 2018 uspořádala předsedkyně IFLA Glòria Pérez-Salmerón v Barceloně workshop shrnující zprávu IGLA (The International Group of the Library Association) – Global Vision Report. Tato zpráva představuje údaje z ambiciózního globálního průzkumu mezi členy IFLA a hovoří o perspektivách výzev, které považují knihovníci za důležité do budoucnosti. Do průzkumu přispěli i vládní úředníci, nevládní organizace i zástupci vydavatelů. Generální tajemník IFLA Gerald Leitner shrnul nejdůležitějších „deset příležitostí“ a vyzývá odborníky v oblasti knihoven, aby při řešení budoucích lokálních výzev přemýšleli globálně. IFLA vyzývá odborníky v jednotlivých sekcích, aby se více angažovali v oblasti strategie. V roce 2013 na kongresu v Singapuru vydala IFLA dokument Trend Report Insights. Zprávy Trend Report a Global Vision Report prosazují přístup zdola nahoru, který podporuje místní pohledy a snaží se je propojovat na globální úrovni. Pro Vision Report se uskutečnilo do července 2018 šest regionálních workshopů, zpráva o celkových výsledcích se plánovala na kongres v Kuala Lumpuru v srpnu 2018. V březnu 2019 bude po analýze dat navržena strategie IFLA na léta 2019–2024. Souhrnná zpráva o globální vizi nastiňuje problematické oblasti, které je třeba podrobně analyzovat a hledat konkrétní řešení. Do průzkumu IFLA se zapojilo 190 států, na zadané otázky online odpovědělo více než 21 000 respondentů.

(IFLA Journal – Volume 44, Number 2, March 2018, s. 87–89)

V letech 2016–2017 provedla Slovenská asociace knihoven opakovaný výzkum čtení mládeže ve věku 13–17 let na Slovensku, kterého se zúčastnili žáci 8. a 9. tříd základních škol a 2. ročníků středních škol. Výzkum v Bratislavském kraji realizovalo šest veřejných knihoven ve spolupráci s Katedrou knihovnických a informačních věd FF UK v Bratislavě a s Kabinetem výzkumu kultury (KVK) Národního osvětového centra. Výzkum v ostatních sedmi krajích realizovala Slovenská asociace knihoven ve spolupráci s krajskými knihovnami a s KVK. V obou případech byla použita metoda anonymního dotazníku. Výzkum čtení z veřejných prostředků finančně podpořil Fond na podporu umění. Cílem bylo navázat na předcházející výzkumy, doplnit výsledky velkých mezinárodních studií, porovnat je, prozkoumat faktory ovlivňující čtenářské chování mladých lidí při přechodu ze základní na střední školu, analyzovat jejich čtenářské potřeby a zájmy, zmapovat jejich vztah k informačním technologiím, čtení, ke knize a knihovně, zjistit souvislosti a příčiny čtení/nečtení a naznačit možnosti knihoven, jak se podílet na rozvoji čtenářství a socializace čtení. Dotazník obsahoval 27 otázek; z toho bylo sedm otázek demografických, ostatní byly zaměřené na čtení.

(Knižnica – ročník 19, číslo 1, 2018, s. 3–6)

Připravil ROMAN GIEBISCH