Hlavní obsah stránky

LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Leden

Před 140 lety, 1. 1. 1879, se narodil anglický prozaik E. M. Forster († 1970), jehož romány Rodinné sídlo, Cesta do Indie či posmrtně vydaný Maurice zlákaly i filmaře.

Před 100 lety, 1. 1. 1919, se narodil americký prozaik J. D. Salinger († 2010), autor slavného románu Kdo chytá v žitě, po němž už publikoval jen několik kratších próz a povídek a po roce 1965 se odmlčel úplně a žil v utajení.

Před 100 lety, 1. 1. 1919, se narodil ruský spisovatel Daniil Granin († 2017); česky vyšly knihy Blokádní deníky, Chuť poznání, Obraz, Po svatbě, Zubr, Letím do bouřky, Jmenovec, Lidé vzhůru nohama, Zpáteční lístek aj.

Před 100 lety, 3. 1. 1919, se narodila česká spisovatelka Květa Legátová († 2012), která publikovala už v 50. letech, ale po odmlčení se prosadila až po roce 2000 povídkami Želary a novelou Jozova Hanule (podle ní vznikl úspěšný film Želary); byla oceněna Státní cenou za literaturu (2002).

Před 160 lety, 4. 1. 1859, se narodil Karel Václav Rais († 1926), český prozaik a publicista, autor románů Kalibův zločin, Zapadlí vlastenci či Západ.

Před 90 lety, 9. 1. 1929, se narodil Heiner Müller († 1995), německý dramatik, básník, spisovatel, esejista a divadelní režisér; u nás jsou známé jeho hry Pověření, Hamlet-stroj nebo Kvartet podle Laclosových Nebezpečných známostí.

Před 70 lety, 12. 1. 1949, se narodil světově proslulý japonský prozaik Haruki Murakami, autor románů Hon na ovci, Norské dřevo, Kafka na pobřeží, Afterdark, Konec světa & Hard-boiled Wonderland, Sputnik, má láska, Na jih od hranic, na západ od slunce, Ptačí kronika, 1Q84, Komturova smrt a dalších; česky vyšla také sbírka povídek Po otřesech; v roce 2006 dostal v Praze Cenu Franze Kafky.

Před 50 lety, 12. 1. 1969, se narodil britský prozaik David Mitchell, který se považuje za jednoho z nejlepších současných anglicky píšících spisovatelů. Česky vyšly všechny jeho romány: Hybatelé, sencislo9, Atlas mraků, Třináct měsíců, Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta, Hodiny z kostíDům za zdí.

Před 130 lety, 16. 1. 1889, se narodil Pavel Eisner († 1958), český literární kritik, publicista, básník a překladatel, autor knih o češtině Chrám i tvrz, Čeština poklepem a poslechemRady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině.

Před 210 lety, 19. 1. 1809, se narodil americký básník a prozaik Edgar Allan Poe († 1849), autor básně Havran či detektivních a hororových povídek Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů, Vraždy v ulici Morgue aj.

Před 290 lety, 22. 1. 1729, se narodil německý dramatik Gotthold Ephraim Lessing († 1781), autor her Mína z BarnhelmuEmilia Galotti, jejíž inscenací bylo v roce 1783 slavnostně otevřeno pražské Stavovské divadlo.

Před 170 lety, 22. 1. 1849, se narodil švédský dramatik a prozaik August Strindberg († 1912), autor románů Červený pokojSyn služky a her Královna Kristina, Slečna Julie, Tanec smrti, Hra snů či Strašidelná sonáta.

Před 120 lety, 24. 1. 1899, se narodila Milada Součková († 1983), česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička; po roce 1945 pracovala v USA, kde po únoru 1948 zůstala, takže doma její díla nemohla vycházet; autorka románů a próz Odkaz, Zakladatelé, Bel canto a dalších.

Před 80 lety, 28. 1. 1939, zemřel William Butler Yeats (* 1865), anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1923); česky vyšel výbor z jeho básní Slova snad pro hudbu, řada esejů i her.

Před 100 lety, 29. 1. 1919, se narodil slovenský spisovatel Ladislav Mňačko († 1994), jehož nejznámějším dílem je román Jak chutná moc.

Před 90 lety, 30. 1. 1929, se narodil český prozaik, básník a dramatik Alexandr Kliment († 2017), za normalizace postižen zákazem činnosti, autor próz a románů Marie, Setkání před odjezdem, Hodinky s vodotryskem, Nuda v Čechách aj.

Před 90 lety, 31. 1. 1929, zemřel Jan Karafiát (* 4. 1. 1846), český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář; je znám první českou původní autorskou pohádkou Broučci: pro malé i veliké děti z roku 1876; dále vydal knihy pro děti a mládež Broučkova pozůstalost, Karafiátova čítankaKamarádi či pětidílné Paměti.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora