Hlavní obsah stránky

ZE ZAHRANIČÍ: Šťastný konec 

Na počátku února letošního roku uveřejnila IFLA na svých stránkách zajímavý rozhovor s Mikkelem Christoffersenem, hlavním konzultantem Královské knihovny v Kodani1, o systému výpůjček elektronických knih eLending v Dánsku. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální a živou tematiku i pro činnost knihoven v ČR, která koresponduje s předchozí statistikou mj. o využívání e-knih a audioknih u nás (s. 130–132; 1. část Čtenář, 71, 2019, č. 2, s. 91–94), přinášíme vám z tohoto materiálu to nejzajímavější.

Příběh eLending je svým způsobem zvláštní. Přes vysokou využívanost platformy zároveň přitahoval častou (a neoprávněnou) kritiku od ostatních zúčastněných stran. A dnes jsou do výpůjček e-knih zapojení prakticky všichni dánští vydavatelé, platforma dál roste a již nyní dosahuje velmi vysokých čísel.

Jak oblíbené jsou mezi čtenáři v dánských knihovnách výpůjčky e-knih?

Velmi oblíbené! V roce 2018 si každý dvanáctý Dán zapůjčil e-knížku nebo digitální audioknihu přes eReolen. To je nárůst o 26 % při porovnání s rokem 2017.

Dánsko se často zmiňovalo při debatách o e-výpůjčkách. Proč?

To je dobrá otázka! Nejsem si jistý, jestli tomu sám rozumím, co se dělo v roce 2015, kdy byla situace nejhorší. Teď se – po tříleté přestávce – vrátili všichni velcí vydavatelé na naši výpůjčkovou platformu eReolen. Celý systém e-výpůjček byl znovu navržen spolu s nimi a všichni v něm jsou dobrovolně. Přesto jsme se v průběhu let museli bránit článkům Dánské asociace vydavatelů, která se snažila na základě tendenčních statistik dokázat, že kvůli půjčování e-knih klesá prodej papírových. Aby toho nebylo málo, ve stejné době jsme čelili kritice kolegů ze zahraničních knihoven, kteří tvrdili, že náš výpůjčkový model je naopak příliš vstřícný k vydavatelům. Ano, povedlo se nám vymyslet výpůjčkový model, který byl proti srsti všem! Myslím si, že jádrem sporu byla filozofie našeho e-výpůjčkového modelu pro velká vydavatelství. Prvních šest měsíců byly veškeré výpůjčky v režimu: jedna kopie = jeden uživatel, následně byly automaticky převedeny na režim jedna e-kniha = více uživatelů. V tomto systému existovala velká volnost pro všechny, ale dalo nám hodně práce o tom všechny strany přesvědčit.

Co se v posledních letech přihodilo, že se situace změnila?

Hodně velkých vydavatelských domů nás v roce 2016 opustilo a s tím trochu zmizely i hlavní argumenty proti našemu systému e-výpůjček. Ale jeden vydavatel zůstal. Vlastně to byl největší dánský vydavatel (Lindhardt & Ringhof), a ten se rozhodl prokázat, že výpůjčky e-knih v knihovnách naopak poskytují přínos všem, včetně nakladatelství. Tento postoj zlomil sjednocenou frontu velkých vydavatelství, jejich dominantnímu názoru „knihovny jsou zlé“ konečně konkuroval jiný.

Co myslíte, že hlavně přivedlo dánské vydavatele zpátky?

V období 2016–2017 se staly dvě věci. Digitální trh se rozšířil, a rázem byl dostatek dostupných služeb, které jsme mohli prostřednictvím eReolen nabízet i jinak než jen na komerční bázi. Soustředili jsme se na literaturu pro děti a dospívající, původní dánskou literaturu, nové autory. Výsledkem bylo, že eReolen a komerční služby nabízely naprosto jiné služby, vydavatelství mohla využít různé kanály, aniž by parazitovala na jiných. A tak s námi teď vydavatelství spokojeně spolupracují.

Hovořil jste o nové představě role knihoven na trhu. Co tím myslíte?

Nemůžeme – a hlavně bychom ani neměli napodobovat komerční streamovací služby a digitální knihkupectví. To není to, v čem jsme dobří. To, co dovedeme a děláme mnohem lépe než kdo jiný, je propagace čtení a objevování neznámých knih pro čtenáře. Můžeme děti a mladé lidi přivést ke čtení, můžeme lidi inspirovat, můžeme je přesvědčit, aby dali šanci i knihám, o kterých by normálně vůbec neuvažovali, můžeme z nich udělat náročnější a dospělejší čtenáře. Navíc máme něco, co jiné služby nemají – skutečný fyzický prostor. Neposkytujeme jen službu pro e-výpůjčky, vytváříme literární prostředí, které se spojuje s výstavami a dalšími akcemi v našich knihovnách. Účastníme se konferencí a knižních veletrhů, abychom dále zdůraznili svoji fyzickou přítomnost na trhu. Čísla jasně ukazují, že naše redakční práce, snaha o propagaci čtení a inspiraci čtenářů má mnohem větší dopad na výpůjčky a čtenářské chování, pokud se o to snažíme v digitálním světě e-knih, než pokud to samé děláme ve fyzických prostorách knihovny. Naše prostředí využívá 30 % našich čtenářů pro inspiraci ke čtení, nejen pro výpůjčky e-knih. Práce knihovníka je nyní mnohem důležitější v online světě než v tom offline.

Jaký model nyní používáte pro získávání a zpřístupňování e-knih?

Používáme tři modely. Jeden je dobře známý model jedna kopie = jeden uživatel, který je oblíbený u velkých vydavatelství. Ta mohou mít v tomto modelu až polovinu své nabízené produkce. Druhý model je staré jádro eReolen, tj.  jedna kopie = více uživatelů. Používání je pak upraveno jednotlivými knihovnami podle počtu e-výpůjček. Třetí model je neomezený. Platíme ročně jeden poplatek za celý katalog vydavatele a dále můžeme knihy z tohoto katalogu půjčovat bez jakéhokoli omezení. To je přínosem především pro čtení u dětí a mladých lidí, protože nehrozí, že jakmile začnou číst nějakou knižní sérii, narazí u nějakého dílu na omezení výpůjček.

Je to udržitelné?

Udržitelnost nejvíce záleží na postoji vydavatelů a jejich embargu. V každém případě dochází k digitální transformaci v knihovnách. Mnozí mají ale problémy přesunout peníze z nákupu fyzických knih a financovat zvětšující se výdaje na e-výpůjčky.

Myslíte si, že by tento systém mohly převzít i další země?

Vždy mě fascinovala různá řešení, která v různých zemích vznikla a existují. Naší filozofií není hledat slepě jen 5 % nejpopulárnějších titulů, ale zároveň získávat výhodné podmínky a ceny i pro těch zbývajících 95 %. A tohle je, myslím, aplikovatelné všude na světě.

Jaká výzva podle vás čeká knihovny nyní?

Do severských zemí přichází Amazon a jsem zvědavý, co to bude znamenat pro vydavatelský ekosystém. Také si myslím, že potřebujeme zabrat, abychom mladou generaci přivedli ke čtení se všemi obrovskými výhodami, které to přináší. Skutečný a smysluplný dopad to bude mít pouze v tom případě, pokud bude trvalá spolupráce mezi mnoha jinak velmi rozdílnými zainteresovanými stranami.

Připravila ZUZANA HÁJKOVÁ hajkova@cbvk.cz

 

1 IFLA. CLM. Happy Ending: Interview with Mikkel Christoffersen on eLending in Denmark [online]. The Hague : IFLA, 2019 [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.ifla.org/node/91940?fbclid=IwAR0_-LJqmWh7do1qnV32wxOvlk8ecvP10F7g59qqGj1025bZJDj9NxpjUu4.