JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

V pátém pokračování našeho seriálu se poprvé nevydáme jen do jediného města, ale do celého státu, a tím je Nizozemsko, kde jsou moderních a zajímavých knihoven, které stojí za návštěvu, doslova desítky. A dají se poměrně pohodlně navštívit, protože země je velmi dobře propojena železniční sítí. My jsme si při naší stáži vybrali jako výchozí město Amsterdam. Ne proto, že by v něm bylo tolik skvělých knihoven, ale jsou odtud snadno dostupná i další města, do kterých se vypravíme; do Utrechtu je to vlakem jen půl hodiny, do Delftu hodinu a do nejvzdálenější knihovny naší stáže ve Spijkenisse jen necelá hodina a půl.

Zejména městské knihovny jsou v zemi tulipánů na špičkové úrovni. Ještě než se vydáme na cestu, je třeba zmínit jeden poměrně ojedinělý koncept. Drtivá většina veřejných městských a obecních knihoven zde totiž využívá jednotný vizuální styl v oranžové barvě a označení de Bibliotheek (tedy Knihovna). Toto sjednocení vzešlo z iniciativy nizozemské Asociace veřejných knihoven s cílem posílit postavení knihoven tím, že navenek získají jednotnou a jasně rozpoznatelnou identitu a značku, přestože jinak nadále zůstávají samostatnými institucemi.

Amsterdam

Ústřední půjčovna Amsterdamské městské knihovny z roku 2007 stojí na důstojném místě v centru města obklopená vodou, kousek od hlavního nádraží Amsterdam Centraal a nedaleko nové budovy filharmonie a muzea vědy a techniky NEMO. Ze studovny v přízemí tak můžete pozorovat projíždějící vlaky, z vyšších pater zase okolní vodní kanály. Moderní budova má deset pater spojených eskalátory, přes tisíc studijních míst, opravdu povedené dětské oddělení a v nejvyšším patře restauraci s terasou a výhledem na město. Studijní místa jsou velmi různorodá: židle a křesla rozmanitých tvarů jsou vyrobena z různých materiálů, aby si každý návštěvník našel takové, které mu bude vyhovovat. V Nizozemsku stojí za vidění především moderní knihovny, ale v Amsterdamu najdeme i jednu krásnou historickou, a tou je knihovna galerie Rijksmuseum. Patří mezi vůbec nejvýznamnější světové knihovny zaměřené na umění a do její působivé studovny z 19. století můžete buď nahlédnout v rámci prohlídky galerie, anebo si domluvit důkladnější exkurzi přímo přes knihovnu.

Amsterdamská univerzita se sedmi fakultami ve čtyřech kampusech a několika příslušnými knihovnami je největší univerzitou v Nizozemsku. Obecně je na univerzitě trend takový, že poskytuje především studijní místa, ideálně jedno na každých deset studentů – některá v knihovnách, jiná v tzv. studijních centrech a další prostě na chodbách a dalších otevřených místech v budovách svých fakult. Knihy proto v některých knihovnách ani nenajdete a zdaleka nejsou prioritou. V kampusu Science Park, zaměřeném na přírodní vědy, kde kromě univerzity sídlí i výzkumné instituce, laboratoře a soukromé firmy, a společně tak tvoří špičkové výzkumné centrum, si knihy nechali vyloženě jen kvůli jejich akustickým a psychologickým vlastnostem. Primárně se zaměřují na dostatek studijních míst, jejich dostupnost, různorodost a flexibilitu. Další knihovnu a studijní centrum má univerzita v kampusu Roeterseiland a i zde jsou prioritou studijní místa, kterých je dostatek po celém kampusu, nejen v knihovně. Nejhezčím prostorem je tzv. Most, který se klene přes vodní kanál, a spojuje tak dvě budovy kampusu. Třetí velkou knihovnou Amsterdamské univerzity je pak Knihovna Singel (podle přilehlého stejnojmenného kanálu) v centru města. Je zaměřená na společenské vědy a sídlí v poměrně nevyhovujících prostorách, které univerzita zvelebila alespoň zajímavým nábytkem a renovovala také místnost pro vyzvedávání objednaných knih, která je teď svítivě červená a působí trochu jako ze sci-fi filmu. Jinak sem ale univerzita už neinvestuje, protože v roce 2017 byl po více než dvaceti letech konečně schválen projekt nového kampusu v areálu bývalé nemocnice přímo v centru města, v těsné blízkosti čtvrti červených luceren. Předpokládané dokončení celého kampusu se plánuje na rok 2025 a kromě humanitních oborů by v něm mělo sídlit také univerzitní divadlo, muzeum a už od roku 2021 nová ústřední knihovna s tisícovkou studijních míst, která knihovnu Singel nahradí.

 

Delft

Cestou z Amsterdamu do Delftu vlak zastavuje v Leidenu, kde sídlí nejstarší nizozemská univerzita, a v Haagu, kde najdeme Královskou knihovnu, která v Nizozemsku plní roli národní knihovny. My ale vystoupíme až na nádraží v Delftu, které je zdobené motivy delftské modré keramiky, zvané fajáns. Budovu z roku 2017 navrhlo architektonické studio Mecanoo záměrně tak, aby bylo každému na první pohled jasné, že vystoupil právě v Delftu. Mecanoo založilo pět absolventů architektury Technické univerzity Delft, kteří pro univerzitu projektovali právě knihovnu. Knihovna TU Delft se nachází v hlavním kampusu univerzity a je velmi netypickou a architektonicky zcela ojedinělou stavbou. Dokončena byla v roce 1998 a tehdy se stala jakýmsi prototypem knihovny 21. století. Její budova je zasazena do okolního terénu, celá plocha střechy je porostlá trávníkem a dá se po ní procházet nebo na ní ležet, směrem od hlavního vchodu je tak z knihovny vidět jen originální věž ve tvaru kuželu, která má symbolizovat techniku a uvnitř které je jedna ze studoven. Zelená střecha má pozitivní přínos pro energetickou regulaci i náročnost stavby. Uvnitř jsou pak police s knihami umístěny pouze na jedné stěně v několika patrech nad sebou. Zbytek tvoří studijní místa různého typu, vhodná pro všechny druhy činností, tedy od odpočinku přes učení, bádání až po skupinovou práci. I když to na knihovně není poznat, už dvakrát prošla výraznějšími interiérovými úpravami, jejichž cílem bylo navýšení počtu studijních míst, a naopak snížení míst kancelářských.

V kampusu univerzity najdeme ještě fakultní Knihovnu architektury, která není ani tak zajímavá jako celek, ale má nápaditý výpůjční pult ze skutečných knih. Jako dekoraci knižních regálů tu použili různé trojrozměrné architektonické modely, které studenti vyrábějí hned naproti knihovně v dílně, do které můžete alespoň nahlédnout přes skleněnou stěnu. Kromě malebného historického centra či muzea delftské keramiky stojí v Delftu za vidění určitě i městská knihovna DOK Concept Center z roku 2007, která vznikla v bývalé prodejně potravin. V době svého otevření se považovala za jednu z nejmodernějších knihoven vůbec. Má velmi příjemný interiér; jedná se vlastně o jediný velký prostor, v němž jsou jednotlivá oddělení i sekce volného výběru jasně odlišena nábytkem, barvami nebo světlem. Například Romantický koutek s romány pro ženy je celý laděn do červena. Studijní místa jsou velmi příjemná a pohodlná a většina nábytku je mobilní, aby byla knihovna dostatečně flexibilní pro pořádání nejrůznějších akcí.

Z Delftu můžeme pokračovat ještě dál na jih přes Rotterdam, kde mají zajímavou budovu ústřední městské knihovny z roku 1983 (ta silně připomíná pařížské Centre Pompidou) a také několik knihoven zdejší Erasmovy univerzity, až do městečka Spijkenisse. V jeho centru vznikla v roce 2013 působivá nová čtvrť, kterou tvoří ulice a obytné domy celé postavené z cihel, a to od chodníku až po střechu, a naopak kompletně prosklená Hora knih (Boekenberg). Hora knih je místní veřejnou knihovnou. Zvenku má tvar skleněné pyramidy a uvnitř najdeme opravdu horu knih, jednotlivá patra jsou uspořádána stupňovitě a po schodištích můžete vystoupat až ke kavárně na jejím vrcholu. Jednotlivá podlaží jsou pokryta policemi s knihami; ty dosažitelné tvoří živý fond, knihy v nedostupných místech slouží jen jako dekorace. V nitru hory se pak nacházejí různé prostory – od kanceláří, skupinových studoven až po toalety.

Utrecht

Utrecht je významné univerzitní město a zdejší univerzita má dvě hlavní knihovny, jednu v centru města (Binnenstad) a jednu v kampusu Science Park na okraji Utrechtu ve čtvrti Uithof. V současnosti se sem dostanete autobusem, koncem roku 2019 by měla být dokončena výstavba rychlejšího tramvajového spojení. Kampus začala Univerzita v Utrechtu budovat v 60. letech, ale k opravdovému boomu došlo až v letech devadesátých. Univerzita si tehdy nechala zpracovat koncepci rozvoje kampusu od prestižní architektonické kanceláře OMA (Office for Metropolitan Architecture) a následně zde vznikly desítky budov od předních nizozemských architektů včetně studia Mecanoo či Rema Koolhaase (budova Educatorium). Jednou z dominant je nová knihovna architekta Wiela Aretse z roku 2004. V době svého otevření byla jednou z nejmodernějších na světě a velmi působivá je i dnes. Zvenku vypadá poměrně nenápadně, ovšem její interiér je velkolepý, a to jak svými rozměry, tak vzhledem. Interiéru dominuje černá barva (stěny, strop, většina nábytku), kterou místy narušuje jen ostře červená (sedačky, výpůjční pulty). Kombinace černé a červené může působit poněkud brutálně či ponuře, ale pro práci a studium je prý vhodná… Navíc zde má návštěvník dostatek světla i vzduchu díky velkým plochám oken a vysokým stropům.

V roce 2004 se většina knihovních fondů univerzity přestěhovala do knihovny v kampusu, ale Fakulta humanitních studií a Fakulta práva a ekonomie zůstaly v centru města. Pro jejich studenty a knihovní fondy vznikla v letech 2009 až 2012 knihovna Binnenstad v univerzitním areálu. Tento areál původně sloužil jako palác Ludvíka Bonaparta, který byl začátkem 19. století králem Holandska a Utrecht si zvolil jako své sídlo. Knihovna vznikla renovací a propojením komplexu šesti poměrně různorodých historických staveb, mj. bývalé kaple, v níž byl dlouho knižní sklad a dnes je v ní krásná studovna (viz foto na 2. s. obálky) a tzv. Velké galerie, působivé obdélníkové stavby s původními dřevěnými střešními trámy. Prostor knihovny je poměrně složitě členěný a ne zrovna přehledný, na druhou stranu ale přirozeně poskytuje různé druhy studijních míst v různě velkých místnostech vybavených různorodým nábytkem.

Zbytek Nizozemska

V tomto díle jsem se podrobněji věnoval těm knihovnám, které jsem osobně navštívil, nicméně pokud se rozhodnete do Nizozemska vyrazit, za zvážení určitě stojí i některé další: východně od Amsterdamu najdeme městskou knihovnu v Almere (2010) a kulturní centrum Eemhuis v Amersfoortu, v němž sídlí Eemlandská knihovna (2014), severně pak knihovnu v Heerhugowaardu (2006) a Den Helderu (2016), která získala cenu IFLA Veřejná knihovna roku 2018. Jižně od Amsterdamu v Tilburgu nedávno otevřeli fantastickou knihovnu LocHal (2018), která vznikla přestavbou bývalého železničního depa. A pokud plánujete navštívit Utrecht, počkejte do března 2020, kdy by měla být otevřena nová ústřední půjčovna De Bibliotheek Neude zdejší městské knihovny, o níž mluvil její ředitel Ton van Vlimmeren v Olomouci na Knihovnách současnosti 2017. Sídlit bude na náměstí Neude v impozantní budově bývalé pošty, kde kromě knihovny budou také obchody, tržnice a jako všude v Nizozemsku se pamatovalo i na dostatek parkovacích míst – pro kola.

Foto: Klára Rösslerová

Zmíněné knihovny najdete v doprovodné mapě na adrese: https://tinyurl.com/y7qbcbk4