EVA HUSÁKOVÁ husakova@iir.cz

Už na podzim roku 2019 jsme věděli, že rok 2020 bude pro knihovnu velice náročný. Čekal nás totiž důležitý trojboj: přejmenování knihovny, její rekonstrukce a přechod na nový knihovní systém. Žena prý vydrží víc než člověk. A když je navíc vedoucí knihovny, musí zvládnout i trojboj… Stanovila jsem si jedinou podmínku – že všechno nebudeme dělat najednou. Jak myslíte, že to dopadlo?

Knihovna mezinárodních vztahů Otto Picka

Naše knihovna je úsek výzkumné instituce s názvem Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV), který vznikl před více než šedesáti lety. Vždy byla jeho neoddělitelnou součástí. Od 70. let sídlí ÚMV v srdci Prahy v Nerudově ulici v domě U Kominíčka. V tomto období byla tato knihovna v Československu jednoznačně nejlépe vybavenou a zásobenou v oboru mezinárodních studií. Veřejnost sem však neměla přístup, dokonce samotným vědcům byly mnohé (zejména zahraniční) publikace dostupné až na základě zvláštních povolovacích řízení.

Na podzim 2019 Rada ÚMV schválila přejmenování knihovny po jeho bývalém řediteli Otto Pickovi. Otto Pick byl významný český politolog a diplomat, který koncem 90. let působil jako první náměstek ministra zahraničních věcí Jana Kavana, se zaměřením na začlenění České republiky do NATO. Narodil se do česko-židovské rodiny a díky transportu Nicholase Wintona se dostal do Velké Británie. Po válce se vrátil zpět do Prahy, kde začal pracovat na ministerstvu obrany. Po komunistickém převratu v roce 1948 se však rozhodl emigrovat zpět do Velké Británie. Působil pak několik let v Mnichově jako ředitel československého vysílání Svobodné Evropy. Do České republiky se vrátil až po sametové revoluci.

Samotné přejmenování knihovny je v zásadě otázkou vyplnění jednoho formuláře Ministerstva kultury. Kdo se však někdy stěhoval nebo ženil či vdával, ví, co může přijít poté. Naše knihovna má aktivní meziknihovní výměnu s více než stovkou institucí, a to jak českých, tak zahraničních. E-mailů a formulářů byla nakonec více než stovka. Do roku 2020 jsme vstoupili jako Knihovna mezinárodních vztahů Otto Picka.

Tritius

Druhou a zdaleka časově i finančně náročnější akcí byl přechod na nový knihovní systém. Od roku 1999 knihovna pracovala v knihovním systému Clavius. Byli jsme spokojení a firma Lanius s námi – a především s naším tezaurem – měla velkou trpělivost. Poctivě jsme nastudovali a prozkoušeli různé systémy. Nastupující systém Tritius byl tak automaticky jedním z našich hlavních kandidátů. Tímto děkujeme všem kolegům, kteří se nám osobně věnovali, a to zejména knihovně Ministerstva zahraničních věcí, knihovně Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (obě Tritius), Městské knihovně Jablonec nad Nisou (Koha) a Parlamentní knihovně (ARL).

Jak jistě znají knihovničtí praktici, každý knihovní systém má svoje výhody a nevýhody a jejich popisování by bylo na samostatný článek. Naším hlavním problémem byl čtyřúrovňový devítijazyčný Evropský tezaurus mezinárodních vztahů a regionálních studií, který v knihovně používáme. Za dvacet let používání systému Clavius jsme měli také mnoho speciálních polí a funkcí, které už nebyly většinou potřebné, protože nové knihovní systémy si už s nimi dokázaly poradit standardně. Po více než půlroce analýz jsme se rozhodli pro systém Tritius.

Vzhledem k tomu, že náš rozpočet nezáleží pouze na nás, nestihli jsme podat žádost o dotaci z programu VISK 3. V létě 2019 jsme se tedy pokusili žádat alespoň ve 2. kole. Bohužel, neúspěšně… Vyšlo to až v roce 2020.

Těm, které to eventuálně čeká, doporučuji všemi deseti příručku Připravujeme změnu knihovního softwaru¹, kterou perfektně připravily Eva Cerniňáková a Linda Jansová. Byla mi velkým pomocníkem nejen při výběru knihovního systému, ale i při samotné realizaci.

 

Z knihovny do dětské skupiny

Poslední akce, která byla pro mě psychicky nejnáročnější, bylo vytvoření dětské skupiny v rámci ÚMV. Návštěvnost se neustále snižuje, nebyl proto důvod dál držet velký prostor studovny. Dohodli jsme se tedy s vedením ústavu, že uvolníme část studovny pro vybudování dětské skupiny. Na tomto místě bych vám mohla popisovat měsíce handrkování s úřady a týdny diskuzí s architekty, ale zmíním jen konec. Na začátku prázdnin 2020 bylo jasné, že se rekonstrukce uskuteční. Nevědělo se ovšem kdy a do toho jsme začali přecházet na Tritius.

Samotná rekonstrukce sice představovala z hlediska knihovny jen vybudování příčky mezi studovnou a nově vznikající místností pro dětskou skupinu, pro nás to ale znamenalo vystěhovat všechny knihy, rozpočítat, kolik budeme potřebovat v menší studovně regálů, a přebytečné nabídnout k dalšímu využití (zdravíme tímto Obecní knihovnu Valeč).

Když jsem se domlouvala se šéfredaktorem Čtenáře na tomto článku, posunula jsem ho nejprve až do říjnového čísla. Tušila jsem, že otevření dětské skupiny v srpnu je optimistický termín. Studovnu se podařilo v průběhu září otevřít v novém kabátě. Do prosince jsme vstupovali s novým knihovním systém. Pouze dětská skupina, ač fyzicky vybudována, nám dál vázne v síti úředních postupů a razítek…

Foto: archiv KMV Otto Picka

1 CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Linda JANSOVÁ. Připravujeme změnu knihovního softwaru: příručka pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR – Knihovnický institut, září 2019 – (aktualizováno průběžně) [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://prirucky.ipk.nkp.cz/aks/start.