Hlavní obsah stránky

PRŮZKUMY: Dostupnost služeb knihoven uživatelům se specifickými potřebami 2020. 2. část

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

V období dubna a května 2020 proběhl mezi knihovnami v ČR průzkum, který mapoval dostupnost služeb knihoven osobám se specifickými potřebami. Cílem bylo zjistit rozsah a úroveň služeb poskytovaných knihovnami těmto osobám v praxi s ohledem na knihovní zákon, který ukládá knihovnám zajištění rovného přístupu ke službám všem bez rozdílu. První část výsledků průzkumu byla publikována v lednovém čísle Čtenáře (s. 24–27).

Druhá část je věnována následujícím tématům: akce knihoven pro osoby se specifickými potřebami a zajištění jejich přístupnosti, elektronické služby a webové stránky knihoven, otázky týkající se personálu knihoven a jeho kompetencí při práci s osobami s postižením.

Přístupnost akcí

Tento blok otázek zkoumal, jakým způsobem knihovny zajišťují přístupnost svých akcí osobám se specifickými potřebami, příp. jakým způsobem tyto akce propagují a jaké akce s touto tematikou pořádají pro majoritní společnost. Ze způsobů zajištění přístupnosti akcí nejčastěji knihovny uvádějí bezbariérový přístup. Další opatření jako například přítomnost tlumočníka do znakové řeči apod. jsou spíše minoritní záležitostí a objevují se zřídka (viz Graf 1).

Šíření pozvánek

Nejčastěji knihovny propagují tyto akce zveřejněním na svých webových stránkách (58 %), příp. na webových stránkách města (42 %). Menší část knihoven, pravděpodobně těch větších, propaguje akce v bulletinu – tištěném nebo elektronickém. Existuje také 15 % knihoven, které informace o akcích zasílají do různých organizací sdružujících či pomáhajících osobám se specifickými potřebami v místě knihovny (viz Graf 2).

Akce pro majoritní společnost

Většina knihoven (81 %) nepořádá akce určené majoritní společnosti, které jsou tematicky zaměřené na problematiku lidí s postižením. Jen 3 % knihoven je pořádá pravidelně a 16 % knihoven příležitostně (viz Graf 3).

Tematicky se tyto akce knihoven pro majoritní společnost zaměřují především na seniory (15 % knihoven), rodiny s dětmi (13 %) a obecně na problematiku postižení (10 %). Akce zaměřené na osoby s konkrétním tělesným postižením, případně jiným znevýhodněním pořádá pro majoritní společnost jen malá část knihoven. Nejčastěji mají tyto akce formu vzdělávacích akcí a integračních aktivit pro dospělé. O poznání méně pak takové akce knihovny pořádají pro děti (viz Graf 4).

 

Elektronické služby knihoven a webové stránky

Stejně jako v roce 2014 knihovny nejčastěji uvádějí, že v rámci elektronických služeb mají jejich uživatelé k dispozici webové stránky a online katalog knihovny, i když v roce 2020 je procento knihoven, které tyto služby uvádějí, o něco nižší. Naopak oproti roku 2014 častěji používají knihovny sociální sítě, nabízejí online katalog prostřednictvím rozhraní pro mobilní zařízení a umožňují online platby (viz Graf 5).

Z hlediska elektronické komunikace a dálkových služeb knihovny ve srovnání s rokem 2014 častěji komunikují prostřednictvím Facebooku, využívají SMS, příp. e-mailová upozornění a častěji nabízejí e-knihy. Nabídku e-knih v roce 2020 uvádělo 24 % knihoven oproti 10 % v roce 2014 (viz Graf 6).

 

Přístupnost webových stránek by měla být dnes nedílnou součástí tvorby kvalitních webových stránek. Pro weby veřejné správy je tento parametr povinností a přístupnost je ukotvena v zákoně č. 99/2019. Přístupnost webových stránek umožňuje návštěvníkům se zdravotním postižením orientovat se v nich a efektivně využít jejich obsah. Oproti roku 2014 se lehce zvýšilo procento knihoven (z 16 % na 20 %), jejichž webové stránky jsou vytvářeny přístupnou formu pro osoby s postižením, a zvyšuje se také povědomí knihoven o této povinnosti (viz Graf 7).

Přístupný online katalog pro osoby s postižením uvedlo 24 % knihoven, ostatní tuto skutečnost zatím neřešili (41 %), příp. neví, co přístupný online katalog znamená (25 %). Responsivní design svých webových stránek a online katalogu umožňuje 40 % knihoven, téměř polovina knihoven (47 %) však tuto formu zobrazení svého webu ani online katalogu neumožňuje (viz Grafy 8 a 9). 

Personál knihovny

Největší pozornost při školení zaměstnanců knihoven se věnuje problematice vztahující se k seniorům a problematice osob s postižením obecně. Nejčastěji jsou v této problematice školeni pracovníci ve službách, následuje management knihovny a pracovníci ve zpracování fondu (viz Graf 10).

Speciálně vyškolený knihovník

Nepatrně se zvýšilo procento knihoven, které zaměstnávají vyškoleného knihovníka pro oblast služeb osobám se specifickými potřebami, ať už má na starosti pouze tyto služby, nebo i jiné činnosti. Nejčastěji se tento knihovník věnuje osobám se zrakovým postižením a seniorům. Jazyková vybavenost tohoto knihovníka je většinou angličtina, příp. angličtina v kombinaci s jiným jazykem. Protože tento typ knihovníka zaměstnává málo knihoven, na podrobnější otázky v této oblasti (úvazek speciálního knihovníka a procento provozní doby, kdy je přítomen na pracovišti aj.) odpovědělo také malé množství knihoven. Nejčastěji má speciální knihovník celý nebo poloviční úvazek. Existuje i několik knihoven, kde je těchto speciálních knihovníků více (více úvazků než jeden). Častěji je na pracovišti přítomen jen část provozní doby knihovny.

Zaměstnávání personálu z řad osob se specifickými potřebami

Knihovny zaměstnávají osoby se specifickými potřebami spíše minimálně, ale procento těchto knihoven se postupně zvyšuje. Nejčastěji zaměstnávají osoby s tělesným postižením (6,5 % knihoven) nebo osoby se zdravotním znevýhodněním (6 %). Nejčastěji pak pracují ve službách, ve zpracování fondu, případně zastávají jiné nespecifikované činnosti (viz Graf 12).

Pozn.: V dalších částech prezentace výsledků průzkumu vás seznámíme se službami knihoven poskytovaných konkrétním skupinám osob se zdravotním postižením (tělesné, zrakové, sluchové, mentální), jazykovým a kulturním menšinám a s výsledky, jak jsou knihovny obeznámeny se standardem Handicap Friendly.