Hlavní obsah stránky

TÉMA: Školní knihovny: Kde najdou školní knihovny pomoc a podporu

EDITA VANÍČKOVÁ MAKOSOVÁ Vanickova@npmk.cz
předsedkyně Klubu školních knihoven SKIP, metodička Centra pro školní knihovny, vedoucí Pedagogické knihovny J. A. Komenského

Školní knihovny, tedy knihovny základních, středních a vyšších odborných škol, nemají pro svůj vznik, provoz a rozvoj vůbec ideální podmínky. Problémem je vlastně tak nějak vše. První komplikací je neexistence legislativy, která by školní knihovnu definovala. Školní knihovny samozřejmě mohou požádat o zařazení do evidence Ministerstva kultury jako základní knihovna a řídit svou činnost podle knihovního zákona, a tedy i čerpat finanční a metodickou podporu státu. Realita ovšem takové řešení vylučuje u většiny základních a středních škol. Z celkového počtu více než tří a půl tisíce školních knihoven jsou evidována jako základní knihovna pouze necelá tři procenta.

Důvody tohoto stavu mohou být různé, ovšem jako největší překážku vnímám podmínku veřejné informační služby, tedy fakt, že by základní škola byla povinna obsloužit každého uživatele z řad veřejnosti. Tedy pustit jej do budovy, což samozřejmě odporuje povinnosti škol chránit bezpečnost a zdraví dětí. Proto jsou také v seznamu zhruba osmdesáti školních knihoven, které podmínky evidence splňují, převážně knihovny středních a vyšších odborných škol. To ovšem znamená, že prostředky určené na rozvoj knihoven nejsou v naprosté většině školních knihoven dostupné.

Náročná práce školního knihovníka

Dalším problémem je personální obsazení. Jen zhruba tři sta zaměstnanců z celkového počtu pěti tisíc jsou profesionálními knihovníky. Nejobvyklejší pracovník školní knihovny je člen pedagogického sboru, vyučující českého jazyka, který spravuje knihovnu na částečný úvazek, někdy dokonce dobrovolnicky. To by samo o sobě neměl být v zásadě problém, ovšem jen pokud jsou v knihovně již nastaveny standardní parametry evidence a výpůjčního systému fondu. Velmi často ale nejsou, a tak zavádění nového automatizovaného knihovního systému, organizace fondu, zpracování či nastavení výpůjčního řádu knihovny se mohou stát noční můrou a nepřekonatelným problémem pedagoga, který je vedením školy pověřen, obvykle s minimem prostředků, v omezeném čase a bez pomoci vytvořit ze starých knih v kumbálu školy dokonalou školní knihovnu.

Prevence sociálně patologických jevů

I přes všechna úskalí existuje u nás již mnoho školních knihoven, které plní své specifické funkce podpory vzdělávacího procesu a ještě některé další jen tak bokem. Při setkáních se školními knihovníky velmi často diskutujeme o školní knihovně jako o místě, které velmi napomáhá prevenci sociálně patologických jevů. Diskuse s dětmi nad výběrem a excerpcí knih často vede k odhalení sociálních a psychologických problémů dětí, a tak je často školní knihovník důležitým článkem v komunikaci s výchovným poradcem, metodikem preventivní péče a psychologem školy. Tento aspekt činnosti knihovny se často přechází bez pozornosti, přestože pro nastavení osobní pohody dětí – poslední dobou často skloňovaný termín (wellbeing) – může hrát klíčovou roli. Pojem biblioterapie není pro knihovnický svět nic nového, ovšem ve vzdělávacím systému škol si teprve klestí cestu.

Cena pro školní knihovny: SUK – čteme všichni

Pedagogická knihovna J. A. Komenského je si plně vědoma náročnosti práce školního knihovníka, a proto od roku 2019 uděluje ocenění v nové kategorii Počin školních knihoven v rámci Ceny SUK – čteme všichni na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti. Vždy v prosinci a lednu mohou školní knihovny přihlásit do soutěže zajímavý počin, který v předchozím roce realizovaly. V této chvíli mohou knihovny zasílat své příspěvky formou elektronického formuláře až do konce měsíce ledna 2022. Kategorie Počin školních knihoven má za cíl ocenit mimořádné aktivity knihoven základních a středních škol a také upozornit širší knihovnickou a pedagogickou veřejnost na příklady dobré praxe. Tedy pokud se v minulém roce ve školní knihovně povedla čtenářská dílna, zapojili jste se do on-line výuky nebo využili prázdninový čas k vylepšení systému knihovny či originálně upravili interiér, je možné přihlásit knihovnu do soutěže. O vítězích rozhoduje porota složená z učitelů a knihovníků. Cena je nazvaná podle Václava Františka Suka, pedagoga a knihovníka, iniciátora vybudování největší sbírky literatury pro děti a mládež u nás, Knihovny českých spisů pro mládež.

Centrum pro školní knihovny (CŠK)

Centrum vznikalo postupně od roku 2006 jako dlouhodobý projekt Pedagogické knihovny. Jeho hlavní iniciátorkou byla Ludmila Čumplová a cílem bylo vytvoření podmínek pro přeměnu školních knihoven na studijní a informační centra škol. V rámci tohoto projektu vznikla webová stránka, na které najdou pracovníci školních knihoven základní informace o legislativě, zpracování fondu, budování školní knihovny, plánování výchovných akcí a práci s informacemi. Dále stránky obsahují tematické rešerše a odkazy na zajímavé informační zdroje či zajímavé aktivity.

Metodická pomoc centra zahrnuje poradenství nejen v rámci služby Ptejte se CŠK a telefonické podpory. Od roku 2019 rozšířilo nabídku i o přímou intervenci ve školní knihovně. Každoročně také v říjnu, kdy si připomínáme Mezinárodní měsíc školních knihoven, organizuje pracovní setkání školních knihovníků. V loňském roce v reakci na pandemickou situaci připravilo CŠK webináře pro knihovníky základních škol a další pro knihovníky středních škol. Postavení školních knihoven není zdaleka ideální a CŠK se bude snažit i v dalších letech být dobrým pomocníkem pro každého, komu jejich osud není lhostejný.