Hlavní obsah stránky

TÉMA: Koncepce digitalizace: Strategie digitalizace Krajské knihovny v Pardubicích

Text a foto BARBORA HORÁKOVÁ  b.horakova@knihovna-pardubice.cz

Strategie byla vytvořena v souvislosti s plánovaným rozšiřováním digitalizačních aktivit Krajské knihovny v Pardubicích. Jejím záměrem je popsat současný stav v oblasti digitalizace a zpřístupňování tištěného kulturního dědictví v Pardubickém kraji, definovat cíle, kterých chceme dosáhnout do roku 2030, a navrhnout prostředky k jejich realizaci.

Současný stav

Krajská knihovna v Pardubicích je největší veřejnou knihovnou Pardubického kraje; plní funkci centrálního knihovnického a informačního pracoviště a zabezpečuje vzájemnou koordinaci činností veřejných knihoven v kraji. Svou činností, systematickým budováním knihovního fondu a jeho aktivním využíváním a další knihovnickou, bibliografickou a informační prací podporuje celoživotní vzdělávání občanů, přispívá ke zvyšování jejich kulturní úrovně a plní také funkci rekreační.

Krajská knihovna v Pardubicích provozuje digitální knihovnu Kramerius (https://kramerius.knihovna-pardubice.cz/), v současnosti zpřístupňující 56 titulů, z toho 39 monografií a 17 titulů periodik (129 000 stran). Ty byly digitalizovány v roce 2015 jednorázově coby součást krajské digitalizace, která v té době probíhala. Jedná se o regionální monografie a periodika, především z bývalého okresu Pardubice.

V rámci kraje některé instituce (např. Městská knihovna v Chrudimi, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě) nabízejí v knihovním katalogu přístup k vybraným digitalizovaným dokumentům, nesplňují však standardy Národní knihovny ČR. Východočeské muzeum v Pardubicích má digitalizační pracoviště, ale zaměřuje se především na vlastní interní materiály typu přírůstkové knihy, případně plakáty, grafiky a fotografie. Nedisponuje žádnou prezentační platformou vhodnou pro tištěné dokumenty.

Oblasti řešení

Zmapování tištěné produkce kraje do roku 1945 (1948)

První oblastí, které se chceme v rámci koncepce věnovat, je zmapování tištěné produkce Pardubického kraje, tzn. shromáždění a evidence informace o literatuře, jež vycházela na území kraje, o něm a jeho osobnostech pojednává nebo jde o publikace autorů s krajem spojených (monografie, periodika, mapy, plány, hudebniny).

K tomu využijeme bibliografické soupisy, knihovní katalogy, informační databáze a vlastní sběr materiálů. Získané informace zamýšlíme prezentovat buď prostřednictvím projektu Wikipedie GLAM, nebo vytvořením speciálního databázového portálu v rámci knihovního katalogu, případně vznikne speciální mapa tištěné produkce regionu.

Digitalizace

S výše uvedenou oblastí úzce souvisí samotná digitalizace. Protože naše knihovna disponuje poměrně malým množstvím starších regionálních publikací (byť se fond regionální studovny průběžně retrospektivně doplňuje), na základě navázané spolupráce vytipujeme dokumenty z jiných institucí, které by byly vhodné k digitalizaci. Pokud bude ze strany spolupracujících institucí zájem, nabídneme možnost zpracování titulů do našeho katalogu s příslušnou lokací a siglou a nahlášení záznamů do Souborného katalogu ČR. Knihovny menších muzeí a galerií tak budou moci prezentovat svůj fond bez nutnosti investice do knihovního systému. Tím se otevře cesta ke zpřístupnění mnohdy unikátních dokumentů.

Kritéria výběru:

— regionálnost (tituly vydané na území kraje, pojednávající o něm či jeho osobnostech nebo jimi publikované);

— unikátnost (nebyly digitalizovány ani se jejich digitalizace neplánuje);

— fyzický stav dokumentu (ohrožení degradací papíru, náklady na případné opravy);

— žádanost badateli;

— kompletnost (u pokračujících či periodických děl, možnost zajistit ucelenou řadu titulu);

— autorská práva (dokument je autorsky volný nebo zařazen na Seznam děl nedostupných na trhu).

Jedním z dílčích úkolů v této oblasti je vybudování digitalizačního pracoviště Krajské knihovny v Pardubicích. Tím prozatím knihovna nedisponuje, a tak se digitalizuje formou služby za podpory dotačního programu VISK 7. To ovšem plánovanému objemu dat pravděpodobně stačit nebude, navíc jsou podmínky získání dotace poměrně přísné a některé tituly by je nesplnily, přestože jsou z regionálního hlediska zajímavé.

Je proto nutné hledat další zdroje financování, především v oblasti evropských dotací, Národního plánu obnovy a dalších. Umístění pracoviště, personální obsazení a technické vybavení budeme řešit v souvislosti s plánovanou dostavbou nového externího depozitáře.

Uložení a zpřístupnění

Krajská knihovna prozatím ukládá jen svoje vlastní data; možnost dlouhodobého uložení dat pro zapojené instituce ještě není vyřešena. Záleží na doporučení Národní knihovny ČR a postoji Pardubického kraje, zda bude možné nabídnout úložiště v rámci krajské knihovny, nebo se vybuduje krajské úložiště, či si jednotlivé instituce budou svá data zálohovat samy, nebo vznikne nějaký centrální celorepublikový systém ukládání.

Naše digitalizované dokumenty zpřístupňujeme v digitální knihovně Kramerius. Výhledově chceme vytvořit společný portál Tištěné kulturní dědictví Pardubického kraje, který umožní badatelům práci s fondy všech zapojených institucí. Zároveň bude dokumenty propojovat s multimediální bází, kam umístíme výsledky mapování tištěné produkce včetně biografií regionálních osobností, informací k jednotlivým titulům periodik, jejich vydavatelům apod.

Závěry

Krajská knihovna v Pardubicích je teprve na začátku své cesty k modernímu, intuitivnímu a inovativnímu využití digitalizovaného kulturního dědictví. V rámci své koncepce usiluje o to, aby se etablovala jako garant a koordinátor jednotného portálu tištěného kulturního dědictví Pardubického kraje. Nabídne metodickou pomoc menším paměťovým institucím, které si především z finančních a personálních důvodů nemohou dovolit realizovat digitalizační aktivity. Výhledově by mohlo existovat propojení mezi obdobnými projekty v jednotlivých krajích napříč celou republikou.

Za cenné podněty, připomínky a inspiraci děkuji především Míše Bežové z Národní knihovny ČR v Praze, Aleši Drahotušskému z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Martině Smetánkové a Zdeňku Hruškovi z Moravské zemské knihovny v Brně.