Hlavní obsah stránky

KNIHOVNY V NOVÉM: Knihovní centrum U Vokolků

RADOMÍRA KODETOVÁ  reditel@knihovna-pardubice.cz

Knihovní centrum U Vokolků je detašovaným pracovištěm Krajské knihovny v Pardubicích. Pojmenované je po významné rodině tiskařů. Otevřeno bylo v červnu 2020 po rozsáhlé rekonstrukci historických budov v centru Pardubic. Jedná se o tři renesanční domy v lokalitě na Příhrádku, která tvoří historickou spojnici mezi městem a zámeckým areálem.

Výchozí stav

V historickém centru Pardubic se nacházely prázdné a nevyužívané památkově chráněné objekty čp. 6, 7 a 8, které jsou uvedeny v Indikativním seznamu národních kulturních památek. Tyto objekty vykazovaly špatný (v případě čp. 6 až havarijní) stavebně-technický stav, ale mají významnou památkovou hodnotu nejen pro Pardubice, ale i pro aglomeraci.

Budovy jsou lokalizovány v historické části krajského města Pardubice zvané na Příhrádku, což je uzavřená a památkově chráněná lokalita, která je součástí městské památkové rezervace Pardubice. Její vznik se datuje do let 1500–1515, kdy byla tato lokalita začleněna jako součást rozšířeného opevnění k zámku a zároveň tvořila přirozenou spojnici s městem. Historicky objekty sloužily k ubytování vojenské posádky, úředníků, jako hospodářské budovy, konírna, byla zde palírna, kovárna, šatlava a zasedal zde soudní dvůr. Následně byly budovy v průběhu 17.–19. století přestavovány na byty a dílny.

V minulém století se předmětné objekty využívaly jako skladové a kancelářské prostory (sídlo Pedagogického nakladatelství, archeologický depozitář) a byty. Od roku 2008 zde probíhal rozsáhlý historicko-archeologický průzkum a stavební zásahy k zabezpečení statiky staveb, neboť se projevovaly poruchy obvodového zdiva a hrozilo zřícení části budov a stropů.

Od roku 2014, kdy byl majitelem objektů Národní památkový ústav (NPÚ), začala knihovna za podpory Krajského úřadu Pardubického kraje usilovat o jejich záchranu, neboť hrozil jejich prodej formou dražby jako „nepotřebného majetku“.

Postoj Pardubického kraje k rekonstrukci

V květnu 2014 jsem se rozhodla kontaktovat tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana, aby dražbu zastavil. Následně začal jednat hejtman Pardubického kraje o možnosti převodu nemovitostí na Pardubický kraj, k čemuž došlo v únoru 2016. V říjnu 2014 se konalo veřejné shromáždění, kde byl široké veřejnosti představen projektový záměr na obnovu domů a jejich zpřístupnění veřejnosti.

Projekt našel širokou podporu veřejnosti i Kraje a byl zařazen do vybraných aktivit podporovaných v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace. Následně se spolu s Karlštejnem stal vzorovým projektem pro EU na obnovu a zpřístupnění památek.

Realizace a její úskalí

Vlastní realizace projektu trvala od prvních příprav v roce 2014 do otevření v roce 2020. Celému procesu nejprve předcházelo zpracování projektového záměru, který předkládala knihovna. Od samého počátku bylo zřejmé, že objekty budou sloužit knihovně. Cílem bylo opravit a zpřístupnit široké veřejnosti památkové objekty a zároveň je obsahově naplnit činností knihovny.

Náš záměr směřoval k nabídce nových aktivit, které může knihovna veřejnosti nabídnout. S ohledem na délku celého procesu se jednalo vpravdě o vizionářský počin a po celou dobu jsem měla obavy, aby ve výsledku záměr reflektoval vývoj a sloužil ku prospěchu všech zúčastněných. Velkou předností pro nás byla skutečnost, že jako ředitelka knihovny jsem byla členem projektového týmu a po celou dobu jsem stála u zrodu projektu. Měla jsem možnost ovlivnit konečná řešení a úzce spolupracovat s projektanty na finální podobě.

V rámci možností se nám všichni snažili vyjít maximálně vstříc a přizpůsobit vzniklé prostory zamýšlené činnosti. V několika případech jsme s ohledem na stavební možnosti a nutnou ochranu památky byli nuceni pro změnu ustoupit z našich požadavků či představ. Myslím, že výsledkem je velmi dobrý kompromis.

Celý projekt byl rozdělen na dvě etapy. První byla zaměřena na stavební část a obnovu budov, včetně restaurování maleb a stavebně historických prvků. Druhá část byla zaměřena na vnitřní vybavení pro knihovní účely a technologie. Snahou bylo nenásilně propojit historické stavby s moderními technologiemi, a naplnit je tak smysluplnými možnostmi služeb, vzdělání a kultury.

Problémů během stavby nastalo několik. Ty krásné spočívaly v nalézání a odkrývání neznámých či léty opomenutých artefaktů a stavebních prvků. K nejzajímavějším patřila velká kompletně zachovalá černá kuchyně, schodiště vedoucí do zdi, ale také keramika, mince či boty ze 16.–17. století. Důležité bylo rovněž zajištění a odkrytí nástěnných 600 let starých maleb a restaurování těch nejhodnotnějších.

K méně dobrým patřilo zřícení části schodiště, které nemělo žádné základy, či řešení sanace zdiva a míry vlhkosti. Všechny stavby stojí částečně na dřevěných pilotech a jsou součástí území, které se v případě potřeby zaplavilo jako obrana zámku vodou. Díky velmi podrobnému průzkumu a přípravným sondám nebylo nutné dělat žádné dramatické zásahy do projektu či řešit nenadále změny.

Prostorové dispozice

Oříškem celé stavby bylo najít možnosti zpřístupnění a bezbariérovosti. Jedná se totiž o tři budovy s různou úrovní podlah, s architekturou a rozvržením z počátku 16. století a s množstvím přístaveb. Také propojení budov bylo možné pouze v omezené míře. Nicméně se podařilo vytvořit prostory, které jsou plně vybavené technologiemi, multimediální technikou, vkusně zařízené nábytkem na míru a odpovídají všem našim požadavkům.

Komplex budov je rozdělen na komunitní část, kde je umístěna veřejně přístupná čítárna a multifunkční ateliér. Chodby slouží pro menší výstavy.

Čítárna nabízí své služby po celý týden. Je zde v nabídce denní tisk, časopisy a volný výběr knih, sada deskových her pro vnitřní i venkovní použití. Samozřejmostí je veřejně přístupný internet i WIFI. V jedné z místností je minipódium určené pro autorská čtení, promítání či besedy a vzdělávací akce. Slouží k setkávání i prezentaci literátů. Prostor je rozšířen o sluneční terasu a nabízí i občerstvení ze samoobslužných automatů. K dispozici je kuchyňka s možností ohřevu jídla pro matky s dětmi.

Ateliér je vybaven pro výtvarné a grafické workshopy, šicí dílny a další aktivity. Všechny prostory jsou bezbariérové.

Ve vedlejší budově je umístěno hudební oddělení s možností práce na PC, vybavené multimediální technikou, přístupy do databází, je zde dostupná přehrávací technika, hudební periodika a odborná literatura, rozsáhlý fond hudebních nosičů s různými žánry a zvuková knihovna. Toto oddělení je otevřeno každý den v týdnu.

V patře se nachází odborná badatelna „Brána vesmíru“, která vznikla díky spolupráci knihovny s Českou kosmickou kanceláří a obsahuje soukromé knihovny našich předních odborníků na kosmonautiku (Karel Pacner, Antonín Vítek a další). Tyto dokumenty jsou přístupné pouze prezenčně a je třeba se předem objednat.

Poslední dům je propojen s věží a je věnován literárnímu muzeu. V přízemí se konají krátkodobé tematické výstavy, v patře jsou pak ve stálé expozici představeny vybrané literární osobnosti Pardubic a našeho kraje, které často lidé znají spíše podle pojmenování ulic, ale jinak jsou opomíjené. Jedná se např. o Josefa Sakaře, knihovníky Jiřího Pištoru a Zdeňka Vavříka, Smila Flašku z Pardubic, Jiřího Grušu, Petra Kabeše a další. Další část je věnována literatuře.

Při příležitosti zahájení činnosti zde byla umístěna expozice starých tisků z 16. století, nyní se připravuje velká výstava věnovaná kramářským písním. K samotné návštěvě muzea nabízíme edukační program pro školy a komentované prohlídky pro veřejnost. Veřejnost může muzeum navštívit každý den mimo pondělí. Veškeré aktivity kromě speciálních workshopů se poskytují zdarma.

Spokojenost s výsledkem

Musím konstatovat, že výsledek předčil moje očekávání, i když jsem měla možnost být u celého projektu od začátku až do konce. Jsem na to velmi pyšná a více než kladné a pochvalné ohlasy z řad veřejnosti nás moc těší. V roce 2021 Příhrádek získal čestné uznání v soutěži Stavba roku za Pardubický kraj.

Personální zajištění,

Zprovoznění objektu přineslo převedení dvou pracovníků na pozici knihovník, pracovníků PR a kulturního oddělení. Pro ně ale žádné závažné změny nenastaly. Následně bylo vytvořeno celkem pět nových míst na obsazení veřejné čítárny a muzejní části a jeden úvazek na úklid. V případě potřeby ochotně vypomáhali stávající zaměstnanci knihovny či pracovníci na dohodu o provedení práce. Nějaký čas si vyžádalo, aby se vše ustálilo a vybrali se vhodní kandidáti na volné pozice.

Přístup k uživatelům

Zpočátku nějakou dobu trvalo, než se lidé naučili prostory navštěvovat a využívat je. Na podporu návštěvnosti jsme uspořádali velký hudební festival „Léto na Příhrádku“, který byl určen pro všechny, kteří o prázdninách zůstávají doma. Jednalo se o hudebně kulturní cyklus koncertů a setkání. Ohlas mezi veřejností byl velký a dokladem je chystaný letošní již třetí ročník.

V rámci PR knihovny je možné navštívit prostory on-line. K dispozici je virtuální prohlídka, 3D model objektů a bohatá fotodokumentace. Byl natočen i časosběrný dokument, mapující celou rekonstrukci od zahájení stavby přes různé etapy rekonstrukce až po slavnostní otevření. 

 

Rozpočet (v mil. korun) 
stavební práce – obnova památky: 38,0
vnitřní vybavení objektů: 10,5
ostatní náklady: 5,5
celkem: 54,0

 

Foto: archiv KK v Pardubicíh