Hlavní obsah stránky

KNIHOVNY V NOVÉM: Francine Houbenová – citlivá pozorovatelka

LENKA DOSTÁLOVÁ dostalova@mzk.cz

Architektura musí oslovit všechny smysly. Architektura nikdy není čistě intelektuální, konceptuální nebo vizuální hra sama o sobě. Architektura je o spojení všech jednotlivých prvků do jediného konceptu. To, co se nakonec počítá, je uspořádání formy a emocí.

F. Houbenová

Francine Houbenová (nar. 2. 7. 1955) je nizozemská architektka a spoluzakladatelka světově známého architektonického studia Mecanoo. Absolvovala fakultu architektury na Technické univerzitě v Delftu a v roce 1984 založila se svými čtyřmi spolužáky ateliér Mecanoo, který je pojmenovaný podle britské firmy Meccano, vyrábějící obdobu české stavebnice Merkur. Vyučovala na prestižních univerzitách (Yale, Harvard) a působila jako kurátorka rotterdamského bienále architektů. Je členkou Královské nizozemské akademie věd a umění, čestnou členkou Královského institutu britských architektů (RIBA), Amerického institutu architektů (AIA) a Královského architektonického institutu Kanady (RAIC). V roce 2014 byla vyhlášena časopisem Architects’ Journal Ženou architektkou roku a v listopadu 2015 jí nizozemská královna Máxima předala cenu Prins Bernhard Cultuurfonds. V roce 2019 získala prestižní ocenění Prix des Femmes Architectes. V roce 2021 byla architektonická tvorba ateliéru Mecanoo pod vedením Francine Houbenové oceněna Evropskou cenou za architekturu.

Základním principem architektonické tvorby F. Houbenové je citlivé vnímání a pozorování okolního prostředí a snaha využívat lokální materiály. Její koncepce projektování se řídí třemi základními prvky: lidé, místo a účel. Tento proces popsala v publikaci People, Place, Purpose: The World According to Mecanoo Architects, vydané v roce 2014. Francine Houbenová působí v ateliéru Mecanoo jako ředitelka, kde vede tým odborníků (architektů, interiérových ​​designérů, urbanistů a zahradních architektů) z 25 zemí z celého světa. Navrhují a realizují obytné komplexy, mrakodrapy, divadla, knihovny, muzea, kostely, interiéry a konverze bývalých průmyslových areálů. Heslem ateliéru je vytvářet budovy, které jsou připraveny na (ne)předvídatelné změny. Velký důraz kladou na moderní technologie a úspory energie. Jednu z realizací architektonické tvorby F. Houbenové si lze prohlédnout ve Svitavách, kde se v roce 2000 spolupodílela na pilotním projektu nízkoenergetických domů nazvaném Holandské domy (viz 3. s. obálky).

Realizace knihoven

Veřejná knihovna v Tainanu

(Taiwan; 2017–2020)

Architektonický koncept knihovní budovy v nejstarším městě na Taiwanu je inspirován místní bohatou historií a kulturou. Odráží stopy, které zde zanechala čínská dynastie Ming, námořní obchod s Evropou ze 17. století a japonští osadníci. V projektu budovy bylo zohledněno i zdejší tropické klima. Nejvýraznějším prvkem budovy je její obrácený stupňovitý tvar. Pravidelně rozmístěné štíhlé čtveřice sloupů navozují pocit procházky v bambusovém lese. Pod konzolami se nachází čtyři zapuštěná atria pro venkovní aktivity, na největším z nich, které je přístupné z náměstí, se konají přednášky, koncerty i výstavy. Ve vnitřním atriu se nachází umělecká instalace od britského designéra Paula Cocksedge, která symbolizuje svobodu myšlení a radost ze čtení. V přízemí se nachází vstupní hala, centrální informační a výpůjční bod, veřejná čítárna a dětská knihovna včetně venkovního odpočinkového prostoru. V horní části budovy je mediatéka s posezením a knihovna pro teenagery. V knihovně je jedno patro věnované památkové sbírce Japonského archivu a knih tchajwanských autorů. Nedílnou součástí knihovny jsou čtyři střešní zahrady s výhledem na město a jeho okolí. Součástí knihovny je rovněž kavárna, divadlo, galerie moderního umění a knihkupectví.

Veřejná knihovna LochHal v Tilburgu

(Nizozemsko; 2016–2018)

Veřejná knihovna vznikla přestavbou vlakové haly z roku 1932. Rozsáhlé pozemky společnosti Dutch Railways Train před lety odkoupilo město s plánem vybudovat zde novou čtvrť, druhé centrum obce. Středobodem nové knihovny je veřejná čítárna, kterou lze pomocí šesti velkometrážních závěsů podle potřeby přeměnit na oddělené posluchárny, výstavní prostory anebo koncertní síň. Prostorné schodiště nabízí místa k sezení a výhled na celý prostor. V knihovně jsou uživatelům k dispozici speciálně navržené laboratoře, pojmenované podle účelu, kterému slouží: Digilab, GameLab, FutureLab, FoodLab, LearningLab, DialogueLab. Součástí knihovny je kavárna a terasa. V roce 2019 knihovna získala nejvyšší ocenění na festivalu světové architektury v Amsterdamu a je skvělou ukázkou toho, že architektura nepodléhá jen jedné funkci. Na podobě nové knihovny se podílela tři architektonická studia: Civic, Braaksma & Roos Architectenbureau (budova) a Mecanoo (interiéry).

Pamětní knihovna Martina Luthera Kinga Jr.   

(Washington, USA; 2017–2020)

Pamětní knihovna Martina Luthera Kinga Jr. je ústředím veřejných knihoven federálního distriktu District of Columbia (D.C.). Budovu knihovny v roce 1965 navrhl jeden z největších architektů dvacátého století – Ludwig Mies van der Rohe. Stavba z oceli, cihel a skla o rozloze 400 000 čtverečních stop byla dokončena až v roce 1972, tedy tři roky po smrti autora návrhu. Je vzácným příkladem moderní architektury ve Washingtonu. Stavba je příkladem osobité přímočaré estetiky černého skla a oceli, která charakterizuje Miesovu tvorbu – „Less is more” (méně je více). Obdélníkovou třípatrovou prosklenou budovou „podpírají“ po celém jejím obvodu mohutné ocelové sloupy černé barvy. V roce 2020 byla dokončena rekonstrukce, které se ujal ateliér Mecanoo pod vedením F. Houbenové. Modernizace budovy zachovává původní koncept stavby včetně interiérových prvků Miesova návrhu, ale zároveň je koncipována jako flexibilní tak, aby odpovídala potřebám současných uživatelů, včetně implantovaných moderních technologií. Nově přibyla kavárna v přízemí, taneční a nahrávací studia, střešní terasa, modernizovány byly čítárny a prostory pro děti a mládež. Jedním z dominantních prvků knihovny je schodiště organického tvaru s kruhovými světlíky, které se táhne až do posledního, nového pátého patra. Vstupní halu zdobí velká nástěnná malba od amerického umělce Dona Millera, která je věnována památce Martina Luthera Kinga Jr.

Veřejná knihovna v Birminghamu

(Velká Británie; 2010–2013)

Novostavba je největší veřejnou knihovnou ve Velké Británii a v době otevření byla největší veřejnou knihovnou v Evropě. Nachází se na největším birminghamském náměstí Centenary Square, které se do té doby nedostatečně využívalo. Architektka zohlednila v návrhu knihovny demografické složení (něco málo přes milion obyvatel z velmi odlišných prostředí s více než 50 000 studenty) a také historii města. Fasádu desetipatrové budovy zdobí kovové kruhy (filigrány) různých velikostí; velké kruhy odkazují na ocelářský průmysl a menší na uměleckou tradici výroby zlatých a stříbrných šperků. Ojedinělou atmosféru knihovny navozují stíny, které tyto ornamentální vzory vrhají přes skleněnou fasádu. Stavba se svou užitnou plochou 21 000 m2 poskytuje prostor až deseti tisícům návštěvníků; je zde uloženo okolo dvou milionů knih a dva a půl milionu archiválií. Výtahy a eskalátory, umístěné v centru budovy, propojují osm kruhových prostor budovy. Mírně se svažující podlaha umožňuje návštěvníkům plynulý přechod mezi různými úrovněmi a odděleními. Přízemní prostory se prodlužují směrem do náměstí, kde se nachází zapuštěný kruhový dvůr, který funguje jako neformální amfiteátr. Dalším důležitým prvkem nové knihovny je zeleň, kterou poskytují střešní zahrady a terasy. Součástí knihovny je Shakespearova pamětní místnost, navržená v roce 1882, která sem byla přemístěna z původní veřejné birminghamské knihovny. První knihou uloženou do regálu v nové knihovně byl slavný román Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena. Zajímavou raritou birminghamské knihovny je, že kromě knihovníků jsou stálými zaměstnanci zahradníci, kteří pečují o údržbu zeleně na terasách.

Centrální vědecká knihovna Technické univerzity v Delftu

(Nizozemsko, 1993–1998)

Hlavním mottem univerzitní knihovny je volný tok vědomostí, neboť tehdejší ředitel Leo Waaijers kladl v projektu nové budovy důraz na vybudování centrálního registru a regulaci toku informací pomocí počítačů. F. Houbenová navrhla budovu jako vrstvu krajinného reliéfu, kdy střecha knihovny, porostlá trávou, se na jedné straně dotýká země, na druhé straně se zvedá jako stoupající terénní vlna. Do knihovny (o rozloze 15 000 m²) se vstupuje přes skleněnou fasádu, za níž je vidět až do depozitáře, který je členěn skleněnými příčkami. Návštěvníci, čtenáři i kolemjdoucí vidí nejen na knihy v policích, ale zároveň mají přehled o administrativních a řídících mechanismech fungování knihovny jakožto veřejné instituce. Dochází tak k vizuálnímu propojení vnějšího veřejného prostoru s prostorem veřejných institucí. Pod vlnou střechy je umístěn hlavní sál knihovny. Studovny jsou umístěny ve věži ve tvaru kužele vysokého 42 metrů. Ten do knihovny přivádí denní světlo. Podobu knihovny ovlivnil mimo jiné i vzhled sousedící brutalistické budovy, auly, navržené holandským atelierem Van den Broek a Bakema.

Další významné realizace a projekty:

— Ústřední knihovna v Haagu (Nizozemsko; probíhá výstavba)

— Centrální knihovna v Macau (Čína; probíhá výstavba)

— Vltavská filharmonie v Praze – soutěžní návrh (ČR; 2021–2022)

— Národní centrum umění v Kaohsingu (Čína; 2018)

— Hlavní vlakové nádraží v Delftu (Nizozemsko; 2017)

— Justiční palác v Córdobě (Španělsko; 2014 až 2017 )

— Divadlo a kongresové centrum La Llotja v Lleidě (Španělsko, 2005–2008)

— Obytná věž Montevideo Tower v Rotterdamu (Nizozemsko; 2005)

— Kancelářská budova FiftyTwoDegrees v Nijmegen (Nizozemsko; 2001–2007)

 

POUŽITÉ ZDROJE:

Archiweb: internetové centrum architektury [online]. 2022 [cit. 2022-07-19]. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/.

Mecanoo [online]. 2022 [cit. 2022-07-19]. Dostupné z: https://www.mecanoo.nl/.

Architektky: Jiná perspektiva. Praha: Kruh, [2020]. ISBN 978-80-903218-7-8.

Wikipedie: otevřená encyklopedie: Francine Houbenová [online]. c2021 [citováno 19. 07. 2022]. Dostupný z: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Francine_Houbenov%C3%A1&oldid=19561022

Wikipedia, The Free Encyclopedia: Martin Luther King Jr. Memorial Library [online]. c2021 [citováno 19. 07. 2022]. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther_King_Jr._Memorial_Library