LUCIE MACHÁČKOVÁ Lucie.Machackova@nkp.cz

Metodik je jedna z náročných pracovních pozic v knihovnictví. Dobrý metodik se pozná podle toho, že se orientuje na knižním trhu, umí zpracovávat koncepce v oblasti knihovnictví, vést evidenci, katalogizaci a adjustaci v knihovnách s lokální úrovní, organizovat revize, připravit vzdělávací aktivity pro pracovníky knihoven, připravit projekty a žádosti o dotace do národních programů podpory a řadu dalších činností spojených s chodem knihoven na lokální a regionální úrovni.

Náročnost metodické práce byla prvním impulsem pro myšlenku organizování workshopů. Celostátní dvoudenní workshop je určen primárně pro metodiky pověřených knihoven. V rámci vzdělávacích akcí zacílených na metodickou práci patří k těm vyhledávaným a pravidelně je plně obsazen. Hlavním organizátorem je od počátku SKIP, Sekce veřejných knihoven. Neméně důležitým článkem přípravy je také knihovna, ve které se workshop koná. Bere tím na sebe značnou část povinností s technickým a organizačním zajištěním na místě samém. Prostor pro loňský už osmý ročník poskytla Moravská zemská knihovna v polovině října.

Den první

První den otevřel Vít Richter (NK ČR) příspěvkem Manifest veřejné knihovny – veřejná knihovna jako živá síla pro vzdělávání, kulturu, inkluzi a informaci. Aktualizovaný Manifest IFLA/UNESCO z roku 1994 je pro nás knihovníky důležitým dokumentem (pozn. red.: plný text tohoto dokumentu byl publikován ve Čtenáři, 2023, č. 1, s. 4–6). Obsahuje výčet činností, které by knihovny měly poskytovat, a může posloužit jako nástroj pro komunikaci mezi knihovou, jejím zřizovatelem i veřejností. Ve druhé části svého příspěvku V. Richter přiblížil „Knihovní tematické dvouletky“. Jde o celostátní akce, které se v ideálním případě promítnou do činnosti většiny veřejných knihoven. Proč dvouletky? První rok bude rokem seznamovacím pro nás knihovníky, ve druhém roce už téma uchopí samy knihovny a přenesou do svých aktivit. Současným tématem je mediální gramotnost a knihovnám s ním velmi pomáhá Nadace OSF.¹ Těm z vás, kteří s mediální gramotností začínáte, doporučujeme cyklus příspěvků ve Čtenáři na téma Mediální vzdělávání v knihovnách, který je volně dostupný na webu časopisu.²

Monika Kratochvílová (MZK) v příspěvku Komunikace, komunikace a e-konference pro knihovníky připomněla, že práce metodika je hodně o komunikaci a o umění navzájem si naslouchat. Metodik je mnohdy mostem mezi knihovníkem a zřizovatelem a vždy by měl hledat cesty ke vzájemné komunikaci, dokázat při jednání vytvořit klidnou atmosféru, umět argumentovat či vyjádřit nesouhlas a zůstat vstřícný. Umění komunikace je náročná dovednost. E-konference jsou nezbytným pojítkem mezi knihovnami, komunikačním a informačním kanálem aktuálně řešených témat napříč celou sítí českých knihoven.

Magda Švejcarová účastníkům zmapovala 20 let regionálních služeb okresu Hodonín. Ze 79 obsluhovaných knihoven mají 72 plně automatizovaných. Porady připravují společné pro profesionální a neprofesionální knihovny, umožňují tak nejen sdílení vzájemných zkušeností, ale také budují pracovní i osobní vztahy mezi obsluhovanými knihovnami. Z finančních prostředků na výkon regionálních funkcí přispívají knihovnám na pořádání akcí spojených s podporou čtenářství. Nezapomínají poděkovat knihovnicím a knihovníkům za jejich práci a každý rok oceňují jednu profesionální a jednu neprofesionální knihovnu.

Jak PRodávat knihovnu poradila Michaela Mrázová (MSVK Ostrava). Mottem úvodní části jejího vystoupení bylo: Vyvarujme se vizuálního smogu při představování či nabízení služeb knihovny. Při přípravě PR strategie je nutné dbát na jednotný a jednoduchý styl na všech informačních kanálech včetně plakátů a letáků, tím vytvoříme vizuální spojku mezi všemi informacemi z jedné knihovny. Ve druhé části nabídla inspiraci, jak komunikovat s pedagogy a motivovat je, aby se chtěli sami vzdělávat. V Ostravě vytvořili newsletter velikosti A5. Na jeho přední straně je nabídka vzdělávání MSVK Ostrava a na zadní pracovní list pro konkrétní vzdělávací aktivitu. Studenti si z každé návštěvy knihovny odnášejí záložku s QR kódem, který jim přiblíží nabídku dalších aktivit směrem k této uživatelské skupině. Na závěr svého příspěvku M. Mrázová připomněla možnosti grafických nástrojů Canva a Google workspace, Google weby nebo úpravu fotek přes photopea.com či přes aplikaci Snapseed.

Marie Šedá (NK ČR) se ptala: Webové stránky – povinnost, nutnost nebo radost? Pokračovala tak tématem online marketingu zaměřeným na weby a sociální sítě. Jsou dostupné 24 hodin 7 dní v týdnu a „prodávají“ práci knihoven. Udržovat je funkční a reprezentativní je náročná a nikdy nekončící práce. Web malé obecní knihovny není tak náročný na správu jako u velké městské knihovny, přesto je nutné se mu intenzivně věnovat. I zde je práce metodika nezastupitelná. Je často prvním poradcem knihovny, kde najít informace, jak web vytvořit, strukturovat, jakými informacemi ho naplnit. Není výjimkou, že metodici weby obsluhovaným knihovnám prostřednictvím šablon zpracovávají a následně učí knihovnice a knihovníky jeho správě.

Michela Staňková (KVK v Liberci) navázala příspěvkem Metodika pro pověřené knihovny v praxi. Zdůraznila úlohu krajských knihoven směrem ke knihovnám pověřeným. Jednou z jejich povinností je budovat krajský webový portál. V Liberci uvedli do provozu zcela nový, na kterém spolupracovali s pověřenými knihovnami. Cílem bylo vytvořit přehledné prostředí nejen pro knihovníky profesionály, ale také pro obsluhované neprofesionální knihovny a jejich zřizovatele.

Na závěr prvního dne měli účastníci možnost prohlédnout si prostory MZK s komentářem Jana Lidmily.

Den druhý

Druhý den zahájila Lenka Dostálová (MZK) – viz foto na s. 104. Představila Malé knihovny a jejich proměny. Základním cílem každé rekonstrukce nebo i jen malé proměny je vylepšit to stávající. Při rekonstrukci je proto nezbytné zapojit nejen architekta, ale také knihovníka. Bude zde pracovat a poskytovat služby uživatelům a dokáže myslet nejen na krásu, ale také na funkčnost prostor. A na co si dát pozor? První vizitkou knihovny je vchod; základní informace musí být jednoduché a jasné, v jednotné grafické úpravě (vyvarujme se vizuálního smogu). Výpůjční pult nemá být bariéra mezi knihovníkem a uživatelem (nevystavujme zde knihy). Sedací nábytek má být umístěn tak, aby nabídl jak možnost setkání více osob, tak tichá místa pro jednotlivce (nedělejme z knihovny zasedací místnost). Estetika interiéru je velmi důležitá pro celkový dojem (nezahlcujme prostor obrázky ani květinami). Knihovna má být příjemným místem, ve kterém se uživatelé cítí dobře (nezakazujme ani nepřikazujme). Propojení vnitřního a venkovního prostoru je velkou přidanou hodnotou.

Již od roku 2003 vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR Cenu Knihovna roku. Připravit se na návštěvu hodnoticí komise je mnohdy nelehký úkol, proto v letošním roce vydal Knihovnický institut NK ČR manuál s názvem Knihovna roku – metodika pro soutěžící knihovny.³ Lucie Macháčková (NK ČR) představila jeho obsah jako soubor praktických rad a návodů, jak se na soutěž připravit. Od vysvětlení hodnoticích pravidel přes časový harmonogram přípravy, realizační tým a strukturu prezentace až po představení knihovny před komisí.

Kateřina Hubertová (Knihovna města Hradce Králové) v příspěvku Podpora rozvoje čtenářství připomněla důležitost čtenářské gramotnosti, která je nezbytná pro umění čtení s porozuměním a rozvoj slovní zásoby. Vzdělávací projekt pro rodiče s dětmi od narození do šesti let S knížkou do života (Bookstart), který rozvíjí predčtenářskou gramotnost, je v českém prostředí od roku 2018. Aktuálně je v něm zapojeno 270 knihoven. Technicky celý projekt zajišťuje Knihovna města Hradce Králové. K. Hubertová představila každoroční harmonogram projektu, kdy a jakým způsobem probíhá objednání a následná distribuce dárkových sad pro přihlášené knihovny. K projektu byly také vydány metodiky, které jsou dostupné na webu.⁴ U školních dětí pomáhají k rozvoji čtenářství Lovci perel, zábavná hra, která motivuje k četbě knížek, učí pracovat s textem a informacemi. Podrobnosti o projektu jsou na webu.⁵

Neodmyslitelnou součástí práce metodika je organizování porad pro obsluhované knihovny. Odpověď na otázku Jak na dobrou poradu? hledala Marie Šedá. V příspěvku představila základní kroky při plánování porady jako například: příprava témat, volba místa a času, struktura porady a její délka, zapojení všech zúčastněných do diskuse… A jak sama uvedla: Dobrá porada má spád, logiku, přináší dobrý pocit a chuť do další práce.

Workshop zakončila ředitelka Městské knihovny v Benešově Hana Zdvihalová projektem Kafárna. Knihovnická Kafárna není o kávě, ale o rozhovorech, recenzích, besedách pro školy. Od ledna 2021 vychází 11x ročně zajímavě graficky zpracovaný newsletter, který přináší aktuální informace z knihovny a má své pravidelné rubriky. Kafárenské podcasty – to jsou rozhovory se zajímavými osobnostmi Benešova s tématy nejen o vztahu ke knihám, ale také o životě, práci, zálibách apod.

Pokud vás zaujala tematika některého z příspěvků natolik, že byste se chtěli dozvědět další podrobnosti, prezentace všech přednášejících jsou k dispozici na webu workshopu.⁶ Osmý workshop pro metodiky skončil. Věříme, že si jeho účastníci odvezli řadu nápadů, inspiraci, ale i novou energii a elán do nelehké metodické práce.

1 Nadace OSF: https://osf.cz/

2 Měsíčník pro knihovny Čtenář: https://svkkl.cz/ctenar

3 Knihovna roku – metodika pro soutěžící knihovny: https://ipk.nkp.cz/docs/knihovna-roku-metodika-pro-soutezici-knihovny

4 S knížkou do života (Bookstart): https://www.sknizkoudozivota.cz/metodiky/

5 Lovci perel: https://www.lovciperel.cz/

6 Osmý workshop pro metodiky: https://workshop-pro-metodiky-8.webnode.cz/