Hlavní obsah stránky

MEDIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KNIHOVNÁCH: Digitální závislosti – a jak mohou pomoci knihovny

MICHAELA DOMBROVSKÁ michaela.dombrovska@slu.cz

Zprávu o digitálních závislostech v České republice 20221 vydala Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí v létě minulého roku. Obsahuje řadu alarmujících zjištění a vzhledem k tomu, že jednotícím tématem knihoven pro následující dva roky je mediální gramotnost, také vede k otázce, jak by měly a mohou pomoci knihovny a knihovníci.

Digitální závislost

Vzhledem k tomu, že se jedná o první zprávu svého druhu u nás, je významná už tím, že se zavádějí pojmy potřebné k porozumění důsledkům enormního nárůstu dostupnosti a využívání nových technologií v populaci, které v poslední době ještě umocnila covidová pandemie. Oficiálně totiž digitální závislost nebyla (v rámci klasifikací duševních poruch) dosud jednoznačně definována a obvykle se za ni považuje především nadměrné trávení času vyhledáváním na internetu, sledováním sociálních sítí, hraním digitálních her, sledováním streamovaných filmů a seriálů či online nakupování. Zpráva stanoví, a to na základě průkazných a ověřitelných dat, že se problematika nadužívání internetu, sociálních sítí a digitálních technologií obecně týká velké části populace a je příčinou řady zdravotních poruch a negativních dopadů na jednotlivce i jeho okolí.

Nadužívání digitálních technologií zpráva výslovně označuje za závažný veřejnozdravotní problém, přestože negativní dopady nejsou monitorovány zatím nijak systematicky. Může totiž mimo jiné způsobovat například narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla a spánku, různé projevy únavy a zhoršenou orientaci v čase, v dlouhodobém horizontu navíc vede k poklesu soustředěnosti, problémům s udržením pozornosti a koncentrací, sociálním obtížím způsobeným zhoršenými osobními vztahy, civilizačním chorobám způsobeným i nárůstem hmotnosti apod. Objevuje se spojitost s úzkostnými stavy a depresemi, ale také s agresivitou nebo sebevražednými myšlenkami. Protože však tento druh závislosti není oficiálně diagnostikován, neexistuje zatím ani jednotná léčba. 

Vliv na děti a mládež

Zpráva se zaměřuje zvlášť na užívání digitálních technologií mezi dětmi a mládeží a v dospělé populaci. Například rizikové užívání sociálních sítí, které zpráva definuje jako více než čtyři hodiny denně, se týká až 30 % žáků základních škol a až 50 % žáků středních škol, přičemž hodnoty jsou zřetelně vyšší u dívek. Rizikové hraní digitálních her, tedy opět více než čtyři hodiny denně, se týká až 25 % žáků základních a 15 % žáků středních škol, hodnoty jsou v tomto případě vyšší u chlapců. Všechny hodnoty přitom ještě dále stoupají o víkendech oproti pracovním dnům. Mezi dospělými je používání internetu i mobilních telefonů (a zejména telefonů s připojením na internet) dnes už zcela běžné, lidé nejčastěji vyhledávají informace (71 %), sledují sociální sítě (60 %) nebo nakupují (52 %). Mimo práci a studium lidé tráví online až dvě a půl hodiny denně, o víkendu ještě o půl hodiny déle. O vyloženou závislost projevující se mimo jiné nutkavým chováním jde podle zprávy u zhruba 6 % osob, ve věkové kategorii 15 až 24 let jde však až o alarmujících 22 %. Přesto však u všech, kteří zatím nespadají do rizikových kategorií, hrozí riziko postupného rozvoje závislosti, mimo jiné i proto, že si toto nebezpečí zpravidla zatím neuvědomujeme.2 Jak uvádí třeba psychiatr Vladimír Kmoch, který je vedoucím Centra pro léčbu digitálních závislostí Institutu neuropsychiatrické péče: ...rizikovým faktorem je samozřejmě vysoký počet hodin strávených na internetu (...) tím větší je šance, že to část populace nezvládne zdravě.

Role knihoven

Nabízí se proto otázka, jak by v této záležitosti měly a mohou pomoci knihovny a knihovníci. Mediální gramotnost je téma, které se v knihovnách probírá už řadu let (v souvislosti s informační gramotností, ale také zvlášť), bývá však zaměřeno především na rozpoznávání mediálního obsahu, a tedy také prevenci šíření dezinformací a hoaxů. Jak uvedl Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze: Problém není množství informací, ale to, že si nemůžeme být jistí tím, že jsou správné. Každý den čelíme množství informací, které si i vzájemně protiřečí, dožadují se naší pozornosti a útočí na emoce. Je jisté, že dovednost čtení médií a rozeznávání faktů od emocí je v dnešní době více než důležitá a role knihoven v posilování této dovednosti je nezastupitelná.3

To však samo o sobě nestačí. Nárůst dostupnosti i objemu nejrůznějších mediálních sdělení vede nejen k obtížnému rozpoznávání relevance a kvality obsahu zpráv, ale rovněž k zahlcení a informačnímu přetížení. Jeden ze způsobů, jaké používá propaganda, je také zahlcení velkým množstvím sdělení s různým poměrem faktů a dojmů. Nejen autoritářské režimy si uvědomily, že není možné kontrolovat informace pomocí cenzury, takže začaly vytvářet informační šum. Zaplavují veřejný prostor velkým množstvím informací, ve kterých se není snadné vyznat, tvrdí publicista Peter Pomerantsev, jehož druhá kniha Tohle není propaganda: válka proti realitě nedávno vyšla v českém překladu.4 Nemusí přitom jít rovnou o nástroje takzvané informační války. Nejrůznějších sdělení je okolo nás jednoduše příliš mnoho a kromě kritického hodnocení obsahu potřebujeme také kompetence nutné k jejich eliminaci, ať už pouhým (vědomým) ignorováním alespoň části takového přívalu, resp. jeho smysluplným tříděním, nebo kompenzací přetížení jinými aktivitami, péčí o mentální pohodu a odpočinkem.

Rozcestník mediální gramotnosti v sekci Informační hygiena zatím obsahuje kromě orientace v mediálním prostoru, témat spojených s bezpečností na internetu a metodik výuky mediální gramotnosti oblast informační hygieny v základním přehledu (a ve spojení s aktuálně populárním takzvaným digitálním detoxem).5 Je to nicméně zatím alespoň začátek tázání se, zda by knihovny měly být nápomocny i v této oblasti a co vlastně svým uživatelům mohou nabídnout. Například kurzy zaměřené na mindfulness nebo meditaci už v knihovnách nejsou vzácností6, sekce knihoven zaměřené na osobnostní rozvoj patří mezi nejpopulárnější a řada doplňkových aktivit v nabídkách knihoven se dá bez jakékoliv nadsázky považovat za well-being aktivity (se společenským a sociálním přesahem)7. A jsou to právě knihovny ve své roli kurátora informací, které tu mohou oddělit zrno od plev a takové kurzy, publikace nebo aktivity nabídnout v odpovídající kvalitě, přiměřené podobě a takovém kontextu, který bude uživatelům skutečně ku prospěchu a bude pro ně současně dostatečně zajímavý i atraktivní.

 

1 Viz Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022 [online]. Dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/vyrocni-zpravy/Zprava-o-digitalnich-zavislostech-v-CR-2022_v220830.pdf, nebo https://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/vyrocni-zpravy/zprava-o-digitalnich-zavislostech-v-ceske-republice-2022-197876/ [cit. 2023-02-08].

2 Viz Urbanovi, Pavel a Eva. O digitálních závislostech i léčivé síle přírody. Magazín Nila, roč. 1, č. 2. ISSN 2788-0745

3 Viz Knihovny na jedno téma 2023–2024: Mediální gramotnost [online]. Dostupné na https://koncepce.knihovna.cz/knihovny-na-jedno-tema-2023-2024-medialni-gramotnost/ [cit. 2023-02-08].

4 Rozhovor s Peterem Pomerantsevem vyšel v listopadovém vydání Vogue Czechoslovakia v roce 2021 (11/2021), viz rovněž https://www.vogue.cz/clanek/vogue-daily/novinky/andrea-behounkova-97e5397/vogue-editorial-date-si-cervenou-nebo-modrou-pilulku/.

5 Viz Rozcestník mediální gramotnosti [online]; dostupné na https://koncepce.knihovna.cz/medialka/ [cit. 2023-02-08].

6 Například online kurz Meditace – starobylý lék na novodobé strasti proběhl v květnu 2021, viz https://www.mlp.cz/cz/akce/e17933-meditace-starobyly-lek-na-novodobe-strasti/.

7 Například kurzy zdravého vaření ve Šmidingerově knihovně Strakonice z listopadu 2022, viz https://www.knih-st.cz/udalost/kurzy-zdraveho-vareni-14/; různé zájmové kurzy jsou však relativně běžné.