Hlavní obsah stránky

PLZEŇ: Evropské hlavní město kultury 2015

Evropské hlavní město kultury je považováno za jeden z nejúspěšnějších projektů Evropské unie. Město, které se pro daný rok stává evropskou kulturní metropolí, je vyhledávaným cílem mnoha turistů, projekt má ale význam pro celý region.

Plzeň byla vybrána jako kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 za Českou republiku mezinárodní porotou v roce 2010, kdy ve finále soutěže zvítězila nad Ostravou (o jeden hlas). Oficiálně titul získala schválením Radou ministrů kultury v Bruselu v květnu roku 2011. Začátkem téhož roku vznikla za účelem koordinace a přípravy projektu společnost Plzeň 2015, o. p. s.

Myšlenku na zrod této prestižní soutěže a udílení titulu Evropské hlavní město kultury přinesla řecká ministryně kultury Melina Mercouri v roce 1985 a ve stejném roce se jako první Evropské hlavní město kultury představily řecké Athény. Spolu s Plzní je letos městem kultury také belgický Mons nedaleko Bruselu.

Plzeň má pro letošní rok nachystáno osm programových linií: sezóna nového cirkusu, oživování veřejného prostoru, výstavy Jiřího Trnky a Gottfrieda Lindauera, otevření bývalých průmyslových hal pro umění, objevování západočeského baroka, netradiční průvodce Skryté město a festivaly připravované ve spolupráci s dalšími partnery (Smetanovské dny, Živá ulice, Divadlo, Finále a další).

Po slavnostním zahájení a otevření Plzně jako Evropského hlavního města kultury, které se uskutečnilo v sobotu 17. ledna, jsme oslovili tři osobnosti z našeho oboru, jež stojí v čele plzeňských knihoven, a položili jim několik otázek.

Odpovídá Mgr. HELENA ŠLESINGEROVÁ, ředitelka Knihovny města Plzně, p. o.

Paní ředitelko, vaše knihovna se k slavnostnímu zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury připojila. Jak to u vás vypadalo?

Věděli jsme, že lidi zajímá hlavně slavnostní program na náměstí a k nám se přijdou možná na chvíli ohřát, zkrátit si čekání na noční koncert. Nakonec jich zašlo na 240. Podávali jsme čaj a kromě půjčování v každém patře nabídli drobnou aktivitu. V oddělení pro dospělé vznikl fotokoutek, kde se zájemci mohli zvěčnit s různými rekvizitami nebo hesly v „bublině“. V dětském se soutěžilo, hlasitě četlo a stavělo z odepsaných knih. Kolegyně musela přečíst pohádku dokonce i skupině rodičů… V přísálí studovny se vyřazené knihy proměňovaly v artefakty a v Polanově síni běžely krátké autorské filmy z produkce festivalu Animánie. Největší strach jsme měli z autorského čtení. Ve stejnou hodinu, kdy náměstím zněly zvo­ny, v knihovně zněly texty regionálních auto­rů. Kupodivu si našly své posluchače… Projekt našeho města se jmenuje „Otevřete si Plzeň!“ (Pilsen, Open Up!) a slavnostní zahájení se neslo v duchu hesla „Otevřete si svůj plzeňský ráj!“ Proto všechny kulturní instituce v centru včetně knihovny měly mít tu sobotu do pozdních hodin otevřeno.

Nedá mi to se nezeptat na to, co jste mi už dříve naznačila… Máte na aktivity knihovny v tomto pro Plzeň významném roce více peněz?

V říjnu 2013 jsem se na přehlídce OKNA ve Vsetí­ně potkala s ředitelkou Knižnice pre mládež mes­ta Košice Ivetou Hurnou. Ptala se, co jsme u příležitosti EHMK v knihovně vybudovali, a nechtěla věřit, že vůbec nic. Když byly Evropským hlavním městem Košice, každá knihovna se prý nějak vylepšila. Nám naopak z důvodu rozpočtových škrtů už v době přípravy na titul snížili provozní příspěvek o víc než sedm procent a pro leto­šek vzali další tři procenta. Oproti roku 2011 to dělá mínus pět milionů, takže se do větších věcí pouštět vůbec nemůžeme. Na takový festival evropských spisovatelů nejenže nemáme peníze, ale ani lidi a prostory. Kandidatura na titul pro nás byla zpočátku příležitostí. Už někdy v ro­ce 2007 jsme spolupracovali na prvních návrzích programu v oblasti literatury. Objevila se naděje na výsta­v­bu nové ústřední budovy – zpracovaly se studie na knihovnu v „Proluce“ a knihovnu v „Pekle“. Na konci roku 2009 už ale budova z přihlášky definitivně vypadla a nedostal se do ní ani náš měkký projekt „Z Plzně do čtyř světových stran“.

Mohou se i přesto čtenáři a širší veřejnost těšit na další akce přímo u vás? Jaké to budou?

Město finančně podpořilo vydání tištěné bibliografie Adolf Loos a Plzeň, kterou sestavila stu­dov­na a která je teď k dispozici návštěvníkům zpřístupněných Loosových interiérů. Knihovna také připravila a vydala Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků s fotkami, kontakty a ukázkami z děl 155 zdejších umělců. Obsahuje literární texty v 26 různých jazycích a měl by přispět k rozvíjení vztahů nejenom přes hranice. Je těžké vyjmenovat několik vybraných akcí. V posledních letech jich pořádáme okolo 1800 ročně a s ohledem na dané podmínky se zaměřujeme hlavně na ty komorní. Jsme místem, kde se člověk může potkat s knížkou, ale i s druhým člověkem a i sám se sebou. To nám připadá důležité. Megaprojekty roku 2015 tak chceme cíleně doplňovat o osobní rozměr.

Budete se tedy podílet na programu ostatních subjektů?

Ano. Knihovna je například partnerem projektu „Plzeňské rodinné fotoalbum: Ráj mezi čtyřmi řekami“, ve kterém Plzeňané ze svých soukromých fotek po roce 1945 vytvářejí společné album života města. V našich pobočkách se nad rodinnými snímky setkávají a mohou je tu i skenovat. V červenci se budeme podílet na realizaci unikátního projektu „Mini-Plzeň“. Součástí „města dětí“ bude veřejná knihovna, kterou si děti samostatně povedou. Síť našich knihoven přirozeně slouží i k distribuci tištěných programů Plzně 2015 mezi občany.

Co je vám samotné z vlajkových projektů nejbližší? Co byste chtěla vidět, slyšet, zažít?

Zlí jazykové teď Plzni přezdívají EHMC (Evropské hlavní město cirkusů)… Já osobně se nejvíc těším na velké profilové výstavy plzeňských rodáků – Jiřího Trnky a Gottfrieda Lindauera.

Odpovídá Mgr. DANIEL BECHNÝ, ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, p. o.

Pane řediteli, na úvod osobní otázka, jak se vám líbí moto Otevři si Plzeň?

Na první pohled je to poměrně dobře zvolené a funkční moto, které nabádá k otevření/navštívení dobrého produktu. Tím produktem je v tomto případě myšleno město, ale s vtipným odkazem na jiný dobrý produkt a rovněž nejvýznamnější firmu v Plzni. A v tom je právě ten háček, kdy se moto spoléhá na, pro Čecha, uctívaný symbol města – pivo. Jaký typ kultury se ale pojí s pivem? Nebudou to atrakce jako z „pivolandu“?

Co si pro veřejnost při příležitosti slavnostního otevření Plzně nachystala Studijní a vědec­ká knihovna Plzeňského kraje?

Na slavnostním zahájení, které bylo stanoveno na půl šestou, se podílelo více subjektů a naše knihovna zpřístupnila v době od 16 do 21 hodin pro všechny návštěvníky zahajovací akce prostory dvou objektů. Oddělení zahraničních knihoven, které je přímo na náměstí a které se stalo i plátnem pro doprovodný videomapping, a dále hlavní budovu, situovanou již ve vnější zóně celé zahajovací akce, v takzvaném sadovém okruhu. V pobočce knihovny na náměstí Republiky se návštěvníci mohli dozvědět o chodu zahraničních oddělení a zhlédnout výstavu Plzeňské děti Jiří­mu Trnkovi. V hlavní budově jsme otevřením zpřístupnili výstavu fotografií Pavla Přibyla Posuny reality a nově provozovanou Kavárnu Vědárnu.

K financování projektu Plzeň 2015 se k městu Plzni a Ministerstvu kultury ČR připojil i Plzeňský kraj. Znamená to pro knihovnu zvýšené finanční prostředky?

Na tuto otázku nelze tak snadno odpovědět. Navýšené a přímo alokované prostředky na akce v rámci projektu Plzně 2015 v rozpočtu nemáme. Když se podíváte do přihlášky města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury, zjistíte, že oblast literatury, kromě vydání několika publikací, není vůbec reflektována. Z toho plyne i to, že literární programy jsou opravdu okrajovou záležitostí, které se do celého projektu dostávají téměř v guerilla stylu. Například již probíhající Literární večery v Loosových interiérech. Na druhou stra­nu je docela možné, že se Plzeň 2015 bude podílet na naší úspěšně odstartované akci Meeting Literature, pro kterou knihovna založila i zvláštní facebookovou stránku.

Máte i přesto pro čtenáře i širší veřejnost v plánu ještě nějaké další akce?

Jakkoliv dopadne výsledná spolupráce s Plzní 2015, máme pro čtenáře i širší veřejnost připraveny pochopitelně i další akce. Určitě nevyjmenuji všechny, ale vedle řady výstav zmíním alespoň Noc literatury, která proběhla úspěšně již v minulém roce. V témže roce jsme poprvé zkusili formát, při kterém všechny pořádané akce v průběhu jednoho měsíce věnujeme jednomu spisovateli, tím prvním se stal Bohumil Hrabal. V roce 2015 jím bude Karel Čapek. Plánujeme autorská čtení v rámci dříve zmíněné akce Meeting Literature a doufám, že se nám povede také oslavit 20. výročí existence Rakouské knihovny v Plzni.

A na co se z celkového programu města či regio­nu nejvíce těšíte vy osobně?

Příjemně mě překvapilo vtipné a profesionální vystoupení Davida Dimitriho. V nejbližší době se těším na PechaKucha Night Plzeň, Skryté město a bonbonek v podobě výstavy Gottfrieda Lindauera. No zkrátka: nějakou tu Plzeň si otevřu!

Odpovídá PhDr. ILA ŠEDO, vedoucí Knihovny Západočeského muzea v Plzni, p. o.

Pane doktore, účastnil jste se slavnostního „otevření Plzně“ a vnímáte nyní město třeba jinak?

Nezúčastnil a ani nevnímám, a musím dodat, že i když celá akce měla za primární úkol podporu plzeňské kultury, nevyvinul spolek Plzeň 2015 sebemenší aktivitu ke splnění tohoto cíle. Pouze přispívá vybraným akcím symbolickou částkou a ty pak zařazuje do „svého“ programu. To, že si Trnku v roce jeho výročí nedokázala Plzeň připomenout ani malou akcí, je ostudou přímo celostátní.

Jen v oblasti osobností je zřetelná absence jakéhokoliv konceptu. Bez znalostí se vytahují náhodné postavy a nabalují se na ně akce. Celé to tzv. slavnostní zahájení mělo s Plzní pramálo společného. A pokud jste si všimli, nebyl tam nikdo, kdo by takzvaně přestřihl pásku a alespoň řekl těm prochladlým lidem na náměstí „Tak to začíná“. Každý, kdo se pohybuje v plzeňské kultuře a sleduje dění kolem tohoto spolku, musí z toho být smutný, neboť pozoruje, jak se ztrácí šance na opravdovou pomoc pro plzeňskou kulturu.

Muzeum má na rok 2015 připravenu pestrou škálu aktivit. Týkají se některé z nich přímo i knihovny a budou v tomto roce finančně či organizačně náročnější?

V roce 2015 bude probíhat zcela normální program a jako vždy se řada akcí bude týkat i knihovny. Bude to zcela běžná činnost, která je pro knihovnu přesto vždy náročná, neboť zajišťujeme normální provoz pro veřejnost.

Pokud byste měl pozvat návštěvníky Plzně, mezi nimiž budou jistě i mnozí knihovníci, na akci podle osobního tipu, která by to byla?

S tříletým zpožděním si Plzeň připomíná svého slavného rodáka Jiřího Trnku. Jsou zde dvě vý­sta­vy, jednak „Jiří Trnka – ateliér“ v Galerii města Plzně od 17. 1. do 10. 5., která je reprezentativním výběrem jeho tvorby, a jednak „Trnkova zahrada 2“ v Západočeském muzeu od 27. 2. do 24. 5. 2015.

Moc rád bych uvedl další chvalozpěvy a zval návštěvníky, ale bohužel situace je žalost­ná. I přesto zůstává Plzeň hezkým městem a jeho návštěva jistě nezklame.

Deset důvodů, proč se v roce 2015 vydat do Plzně a okolí:

celoroční sezóna nového cirkusu se špičkovými zahraničními soubory,

výstavy světových i předních českých umělců v Západočeské galerii,

nově otevřené bytové interiéry vytvořené Adolfem Loosem v Plzni,

nová budova Divadla J. K. Tyla, která je nejmodernějším divadelním prostorem u nás,

poprvé v Evropě vystavená sbírka maorských portrétů plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera,

současný design v prostoru Plzeňského pivovaru,

unikátní industriální prostory využité ke kulturním akcím,

netradiční objevování barokních památek v Plzeňském kraji,

supermoderní 3D planetárium v Science Centru Techmania, první svého druhu v České republice,

10 přívětivé město se skvělými službami průvodci a… nejlepším pivem přímo od zdroje. 

Zpracovala LENKA ŠIMKOVÁ ctenar@svkkl.cz