Hlavní obsah stránky

Budoucnost veřejných knihoven v ČR z pohledu změn důchodového systému a sociálního dialogu

Renáta Salátová Renata.Salatova@nkp.cz

Dne 29. 1. 2014 se v pražském hotelu Olšanka konala konference s tematikou budoucnosti veřejných knihoven v České republice z pohledu změn důchodového systému. Konferenci za­hájil a přítomné pozdravil Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. Dále vystoupil JUDr. Richard Falbr a představil účastníkům postoje států EU ke zvyšujícímu se věku zaměstnanců při odcho­du do důchodu. Ve svém vystoupení pak mimo jiné pochválil pobočku Městské knihovny v Pra­ze na Bělohorské ulici, již pravidelně navštěvuje a s jejímiž službami i prostředím je velmi spokojen.

Poté měl příspěvek PhDr. Vladimír Špidla, který problematiku nahlédl v širších i hlubších souvislostech. Především uvedl, že s eventuálními sociálními změnami je třeba začít co nejdříve, protože vyžadují vždy minimálně jednu generaci (tj. cca 26 let), než začnou působit. Rozhodujícím parametrem problematiky, důležitějším než demografické změny, je a bude charakter trhu práce: charakter práce se mění; bude nutné opustit koncepci práce jako komodity; bude nutné platit i/za činnosti, které dnes za práci nepovažujeme (péče o děti, o osobu blízkou, práce pro nevládní organizace aj.). Je také velmi pravděpodobné, ba jisté, že umělá inteligence nahradí v blízké budoucnosti řadu pracovních činností i celých povolání, a to především rutinní práci, tedy tu, kterou lidé vlast­ně vykonávají nejraději. Analytický rozum bude mnohde nahrazen umělými systémy a dojde k redukci pracovních míst. Zůstane však to, co „z nás dělá lidi“, tedy práce kombinující vysokou odbornost, intelektuální činnost a současně schopnost „vyšších citů“, emoční inteligence.

Společnost stárne, ale ne rovnoměrně, prodlužování délky aktivního života není stejné u každého, protože stárneme individuálně (např. střední délka života žen středoškolaček bez maturity se v poslední době snížila, zatímco u jiných skupin vzrostla). Tuto skutečnost je nutné pro různé skupiny zohlednit v systémech. Důležitější než důchodový je však sociální systém a princip sociální soudržnosti, a samozřejmě školství a celoživotní vzdělávání. Sociál­ní solidarita je v Evropě konstantou se základem v křesťanství a je mnohem významnější než v některých jiných částech světa. Opustit ji by znamenalo konec naší civilizace. Míra solidarity (mimo jiné např. mezigenerační) je klíčem k řešení situací, ostatní jsou pouze řešitelné „technikálie“. U nás se bohužel tato problematika a její návaznosti diskutují zatím velmi málo.

Dr. Jan Zikeš z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) představil organizaci z hlediska skladby členů a popsal projekt, v jehož rámci se konference koná, a dále činnost pracovních skupin na úrovni tripartitní platformy. Ing. Marta Koucká z Ministerstva práce a sociálních věcí seznámila přítomné s Národním akčním plánem (NAP) podporujícím aktivní stárnutí a dalšími zajímavými skutečnostmi: délka života v ČR je podobná jako v EU, zdravé dožití je však například ve skandinávských státech přibližně o 10 let delší. Agenda přípravy na stárnutí sice na MPSV probíhá, ale zatímco v rámci EU mají ministerstva jednotlivých států samostatné oddělení zabývající se stárnutím, (pouze) v ČR je to zatím práce jen pro jednoho člověka.

Aktivní stárnutí je těsně svázáno s celoživotním vzděláváním/učením. Jde o kontinuální proces (v kompetenci MŠMT), který má dva hlavní rozměry: sociální – setkávání, sociální komunikace seniorů – a vlastní vzdělávání. Knihovny jsou velmi vhodnými institucemi pro zapojení právě do oblasti celoživotního vzdělávání (zájmového; do podpory mezigeneračních vztahů, odpovědného vztahu k vlastnímu životu a zdra­ví ad.), a tak mají možnost podílet se na plnění cílů NAP. Jejich aktivity pro seniory jsou už dnes velmi pozitivně hodnoceny.

Další možnou oblastí je dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce: posilování stabilních mezigeneračních vztahů v rodině i komunitě, rozvíjení podmínek pro mezigenerační setkávání a spolupráci. I tady si knihovny mohou najít své pole působení; je třeba změnit mediální obraz stáří a podpořit pozitivní pohled veřejnosti na ně.

Ing. Zdeněk Štefek, zástupce Asociace kra­jů, hovořil o roli knihoven v krajích na příkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Ve svém příspěvku shrnul každodenní činnost krajských i jiných typů knihoven. Podpořil jejich úsilí a zopakoval, jakou částku kraje posílají na činnost krajských knihoven, potažmo i městských a obecních knihoven v rámci regionálních služeb.

Mgr. Veronika Vitošková, Ph.D., se ve svém příspěvku věnovala problematice kariérního poradenství v ČR a jinde v Evropě. Ve své prezentaci zdůraznila, že kariérní poradenství je v Evropě běžnou záležitostí nejen na školách, ale i ve firmách. V České republice jsme však teprve na začátku. Kariérní poradenství zde formálně neexistuje; děti a mládež mají výchovného poradce na školách, dospělým poradí na Úřadu práce, částečně se problematice začínají věnovat soukromé subjekty. Lektorka dále hovořila o identitě a adaptabilitě v rámci profese, profesním rozvoji v závislosti na věku, plánech profesního rozvoje apod. Jako pozitivní příklady inspirace ze zahraničí uvedla evropskou síť EUROGUIDANCE, sdílená pracovní místa, kariérní poradenství přímo ve firmách a institucích a pružný systém celoživotního vzdělávání. Popsala také problematiku tzv. druhé kariéry, kdy dochází k uplatnění nabytých zkušeností, naplnění potřeby uznání a ohodnoce-ní, smysluplnosti práce, předávání zkušeností a kdy převažuje kvalita nad kvantitou. Připomněla, že u pracovníků vyššího věku je také větší potřeba reflexe a sebereflexe.

Ing. Dan Jiránek, zástupce Sdružení měst a obcí, zahájil své vystoupení razantním prohlášením, že knihovny, které se zásadně nezmění, jsou odsouzeny k zániku. V této souvislosti hovořil také o pohledu mladší generace na knihovny. Konkurenci knihoven spatřuje v internetu a elektronických službách. Jen dobré knihovny, které dokážou využít příležitostí, jež informační a komunikační technologie nabízejí, mají šanci na přežití.

Z pohledu představitele obce je zásadní záležitostí, zda bude o služby knihovny v obci zájem. Pokud ano, není třeba se o její budoucnost obávat, takovou knihovnu obec podpoří. Na­opak služby, o které v obci zájem nebude, nebudou obce udržovat. Příspěvek vyvolal diskusi, v níž zazněly hlasy na podporu knihoven od představitelů Odborového svazu pracovníků knihoven (OSPK). Jeho předsedkyně Dana Menšíková například uvedla, že knihovny nabízejí své služby i řadu akcí bezplatně, jejich zaměstnanci vykonávají mnohdy dobrovolnickou práci, ale potřebují silného/stabilního partnera v obci v podobě silných a přejících starostů. Rozvinula se diskuse, v níž mimo jiné zaznělo, že knihovny neumějí dostatečně aktivně, dobře a ve vhodný čas lobbovat ve svůj prospěch, prezentovat své služby i zájem veřejnosti o ně.

Mgr. David Šourek, ředitel Centra rozvojových aktivit Unie zaměstnavatelských svazů, vysvětlil koncept společensky odpovědné firmy/ organizace, který se stále častěji projevuje zejména u velkých firem. Věnoval se filozofii řízení takových firem, jejich chování k zaměstnancům, k partnerům na trhu práce a tomu, co se očekává od společensky odpovědné organizace v sociální a ekonomické oblasti a v oblasti životního prostředí. Věnoval se rovněž problematice age managementu, ženám „sendvičové generace“, zaměstnanosti absolventů, problematice pracovníků středního věku ad. Age management podle něj nabízí komplexní přístup k personálnímu managementu, jež zahrnuje všechny věkové skupiny, řeší jejich individuální potřeby na úrovni zaměstnance, organizace i státu, a to na základě znalosti problematiky věku včetně životních fází. Hovořil i o některých základních opatřeních k realizaci age managementu v nekomerční sféře. Mimo jiné přítomné seznámil s prioritami hodnot, které zjišťuje během svých setkání s knihovníky v rám­ci různých seminářů.

Mgr. Miroslav ROVENSKÝ, náměstek ministra kultury, svůj příspěvek zaměřil především na oblast vzdělávání pracovníků knihoven. Hovořil o úrovni metodiky a metodických pokynů v rámci Ministerstva kultury ČR, o kompetenci MK směrem ke knihovnám, kterou určuje knihovní zákon 256/2001 Sb., dále o nařízení vlády 288/2002 Sb., o dotacích na další vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti práce s informačními a katalogizačními zdroji v programu VISK.

Dále informoval o připravované koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků, která vzni­ká v rámci Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 včetně internetizace knihoven. Hovořil i o postavení knihoven v krajích a upozornil, že kulturní koncepci mají zpracovanou zatím jen čtyři kraje a že v roce 2013 byl útlum v oblasti vzdělávání zaznamenán v knihovnách v sedmi krajích, a to kvůli nedostatku peněz, překážkám v uvolňování zaměstnanců a dalším důvodům.

Hovořil také o zapojení MK ČR do systému Národní soustavy kvalifikací a již připraveném procesu autorizování subjektů a systému ověřování a dokazování kvalifikace s odkazem na zákon 179/2006 Sb. Vyzdvihl strategický dokument IFLA o aktivním zapojování knihoven do společnosti.

Mgr. Zlata HOUŠKOVÁ, která zastupovala SKIP ČR, informovala o výstupech z 15 seminářů, které proběhly v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému. Jako jedno z hlavních negativ uvedla, že v ČR není obsáhlejší studie o trendech směřování a budoucnosti knihoven, že většina knihoven nemá zpracovanou vlastní vizi a koncepci rozvoje, což zákonitě znamená, že nemají ani jasnou koncepci personální. Knihovnický management počítá s posilováním neknihovnických profesí v týmech, případně i přebíráním a zvyšováním „neknihovnických“ kompetencí knihovníků. Dále uvedla řadu konkrétních závěrů ze seminářů. Více se můžete dozvědět v  příspěvku Senioři za pultem aneb Co přinese zvyšující se věk odchodu do důchodu a jak se na to připravit1.

Konferenci uzavřela předsedkyně OSPK Da­na Menšíková. Přislíbila vystavení konferenčních příspěvků na některé z dostupných webových stránek. Na konferenci jsme slyšeli spíše příspěvky hodnotící stávající situaci. V několi­ka málo vystoupeních zaznělo, co bude znamenat zvyšující se věk odchodu do důchodu pro zaměstnavatele, bohužel jsme ale neslyšeli konkrétní způsoby řešení daného problému.

 

1 HOUŠKOVÁ, Zlata. Senioři za pultem aneb Co přinese zvyšující se věk odchodu do důchodu a jak se na to připravit… In: Knihovny současnosti 14: sborník z 22. konference, konané ve dnech 9. až 11. září 2014 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2014, s. 32–40. ISBN 978-80-86249-71-1. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2014/Sbornik2014.pdf.