Hlavní obsah stránky

Setkání s prezidentkou IFLA proběhlo v Brně

LIBUŠE NIVNICKÁ nivnicka@kjm.cz

Koncem ledna 2015 prožila Knihovna Jiřího Mahe­na v Brně a spolu s ní členové SKIP ČR skutečně výjimečné chvíle při setkání s prezidentkou IFLA Sinikkou Sipilä. Paní prezidentka reagovala na pozvání knihovny a SKIP ČR velmi vstřícně a všichni, kdo se s ní měli možnost 30. ledna setkat osob­ně, se mnou jistě budou souhlasit, že se v její osobě snoubí odbornost a profesionalita s neobyčejnou otevřeností a vřelostí. Na programu byly prezentace o systému knihoven ve Finsku a jako prezidentka IFLA se věnovala také jednomu z aktuálních dokumentů: IFLA Trend Report.

IFLA je mezinárodní, nezávislá, nevládní organiza­ce, která byla založena v roce 1927 v Edinbur­ghu ve Skotsku, a představuje celosvětový hlas kniho­ven. V současné době má 1500 členů ze 150 ze­mí světa. Více viz www.ifla.org.

Prezident IFLA je volen na dva roky, před tím působí dva roky jako President-Elect. Každý také prezentuje hlavní motto svého působení. To Sinik­ky Sipilä zní: „Strong Libraries, Strong Societies“ – pro které jsou klíčové demokratické principy.

V příspěvku o systému finských knihoven se prezidentka věnovala krátkému průřezu historie veřejných knihoven ve Finsku a zejména rozvoji po roce 1917. Od vydání prvního zákona o veřejných knihovnách v roce 1928 bylo zakotveno, že služby veřejných knihoven jsou poskytovány zdarma. Podobně jako je tomu u nás, deklarují finské strategie klíčovou roli knihoven při vzdělávání, aktivním občanství, zdůrazňují kvalitu služeb a jejich roli v informační společnosti. Vysoký stupeň využívání finských knihoven veřejností je, myslím, široce známým. Až 80 % obyvatel je aktivními uživateli knihoven (v 2013 to bylo 17,2 výpůjček a 9,5 návštěv na obyvatele a rok). A kde vidí příčiny této skutečnosti? Jedním z nejdůležitějších aspektů je to, že čtení a vzdělávání jsou ve Finsku vysoko ceněné hodnoty. Dále jsou to bezplatné a snadno dostupné služby, stejně tak jako kvalitní architektura knihoven. Za zmínku jistě stojí i způsob financování. U knihoven zřizovaných obcemi představuje příspěvek od státu 40 %. Finsko dosáhlo také velmi dobrých výsled­ků v mezinárodním srovnávacím průzkumu PISA. Za recept k úspěchu považují vzdělávací systém, kvalitní učitele, svobodu danou školám a vysoce kvalitní síť veřejných knihoven.

Možnost srovnání přístupů a strategií ve Finsku a v České republice otevřela prezentace dr. Víta Richtera.

Po přestávce provázené příjemnými neformálními rozhovory s paní prezidentkou, byly prezentovány hlavní myšlenky nezávislé studie (http://trends.ifla.org/): The IFLA Trend Report. Jde o výběr zdrojů a názorů, které by měly pomoci porozumět tomu, kde se knihovny v současné době nacházejí a jakou roli budou hrát v měnící se společnosti.

Pro nás, pracovníky Knihovny Jiřího Mahena, byla ale nejhezčí závěrečná část, kdy jsme měli příležitost provést paní prezidentku naší knihov­nou a seznámit ji mimo jiné s „nejžhavějšími“ novinkami našich služeb, které jsou výsledkem realizace projektu Knihovna pro město – rozšíření a zlepšení služeb.

Jak na člověka, který je zvyklý na špičkové služby i architekturu finských knihoven a zároveň má příležitost seznámit se s knihovnami celého světa, zapůsobila právě ta naše? Slova nešetřící uznáním nad úžasným spojením barokního paláce s moderní architekturou a především chvá­lou soudobého multifunkčního stylu služeb pro nás byla opravdovou radostí.