Hlavní obsah stránky

TÉMA: Není na co čekat! Měření efektivity knihoven v praxi

TOMÁŠ ŘEHÁK reditel@mlp.cz

Často vzpomínám – tak jako asi i mnozí, kdo seděli ve zkoprnělém sále – na přednášku, kterou přednesl Simon May, ředitel knihovny ze Southend-on-Sea ve Velké Británii na konferenci Knihovny současnosti 2013 v Olomouci. Jeho prezentace se příhodně jmenovala Beyond the comfort of what we know, tedy zhruba Za hranice komfortní zóny poznaného. Dozvěděli jsme se mimo jiné, jakou krizí financování procházejí knihovny ve Velké Británii, jak se rozpadají léta budované systémy. Nařízené úspory v oblasti knihovních služeb představují desítky procent rozpočtu, výjimkou není ani propuštění třetiny zaměstnanců. Poslední záchranu pro některé knihovny představují dobrovolníci a místní spolky, které se ony krachující knihovny snaží provozovat ve vlastní režii.

Vloni jsem se o tom mohl přesvědčit na vlastní oči v Birminghamu. Ano, postavili tam obrovskou ústřední knihovnu (za evropské dotace), ale jejich pobočky bojují doslova o přežití. Nemají prostředky na nákup fondu, natož na obnovu nábytku pořízeného hluboko v minulém století. V té krásné a jen dva roky staré knihovně jsem narazil na troje toalety s cedulkou „MIMO PROVOZ“, protože nejsou peníze na údržbu a opravy. A teď ta veliká nová knihovna bude od středy do soboty otevřena jen šest hodin denně, protože město rozhodlo o redukci otvírací doby z původních 63 hodin týdně na 40. O práci zřejmě přijde asi 90 zaměstnanců1.

Hovoříme tu o Velké Británii, druhdy Mekce veřejného knihovnictví. Znamená to, že i dnes je Británie napřed, že si v ní můžeme na vlastní oči prohlédnout, co nás teprve čeká? Dost možná. A dost možná ne. V zásadě to závisí na dvou věcech. Ta první je celkem zřejmá: knihovny musí zůstat relevantní institucí. Jejich služby musí být užitečné i pro občany rozvinuté informační společnosti. Pro občany, kteří si již dnes mohou sami obstarat mnohé z toho, na co ještě nedávno měly knihovny monopol. Někteří to ještě neumí, ale brzo se to naučí. A služeb, jejichž společenská hodnota klesá, bude více a více. Na druhou stranu se ovšem objevují nové možnosti, jak tradiční poslání knihovny naplňovat. Inflace informací a informačních služeb je pro knihovnu stejnou měrou příležitostí, jako je hrozbou. Musíme zkrátka přijmout skutečnost, že svět se mění a my se musíme měnit s ním. Vcelku prosté, milý Watsone. Tedy pojmenovat to. Zařídit se podle toho je už mnohem těžší, jak si pisatel těchto řádků bolestně uvědomuje.

Napsal jsem ale, že naše budoucnost závisí na dvou věcech. Tou první je tedy zůstat relevantní. Tou druhou je přesvědčit o tom daňové poplatníky, respektive jejich volené zástupce. Musíme přesvědčivě doložit, že naše činnost není „polykáním veřejných zdrojů“, ale investicí. Regulérní výnosnou investicí, do které daňoví poplatníci vkládají své těžce vydělané peníze, aby se tyto přetavily ve společenské blaho o hodnotě jasně převyšující společenské náklady. Totiž investicí, která se vyplatí.

Když budeme veřejnosti říkat: „Knihovna se vyplatí,“ dostaneme dříve nebo později otázku: „A jak moc se vyplatí?“ Každý manažer musí na takovou otázku umět svým akcionářům odpovědět. A jsem přesvědčen, že i já jako ředitel knihovny musím umět na takovou otázku odpovědět svým akcionářům: tedy daňovým poplatníkům, městu, veřejnosti. Proto se také touto otázkou zabýváme již několik let i ve spolupráci s odborníky z pardubické univerzity. A upřímně si myslím, že na tuto otázku bude muset dříve či později umět odpovědět šéf každé veřejné knihovny – ať už malé obecní či velké městské. V Městské knihovně v Praze odpověď známe (http://www.mlp.cz /cz/o-knihovne/knihovna-v-cislech/roi/). Změřením své vlastní efektivity to ale celé teprve začíná. A není na co čekat. Proto jsme také do letošního programu VISK přihlásili projekt, v jehož rámci chceme nabídnout své zkušenosti a znalosti a naučit další to, k čemu jsme se klopotně dobrali.

Šťastné číslo pro knihovnu

Městská knihovna v Praze ve spolupráci s Univerzitou Pardubice vás zve na odborný seminář věnující se problematice ROI2. Ukážeme vám, jak získat „magické“ číslo, které definuje efektivitu knihovny a její společenskou prospěšnost. Ukážeme vám, jak nabyté znalosti využít pro zlepšení výkonnosti instituce i při jednání se zřizovatelem.

Na seminář navazuje praktická dílna, kde se vám budou věnovat metodici, s jejichž pomocí spočítáte ROI přímo pro vaši knihovnu. Už znáte své šťastné číslo?

TERMÍNY KONÁNÍ

Odborné semináře:

22. 9. 10:00 Městská knihovna v Praze (Malý sál, Mariánské nám. 1, Praha 1)

24. 9. 10:00 Moravská zemská knihovna (Kongresový sál, Kounicova 65a, 601 87 Brno)

Praktické dílny:

9. 11. 10:00 Městská knihovna v Praze (PC učebna, Mariánské nám. 1, Praha 1)

11. 11. 10:00 Městská knihovna v Praze (PC učebna, Mariánské nám. 1, Praha 1)

V případě regionální poptávky je možné uspořádat další dílnu ve vybraném kraji.

Hlásit se můžete přes formulář na webových stránkách roi.mlp.cz.

 

1 http://www.bbc.com/news/uk-england-birmingham-32146016

2 ROI je zkratka z „Returns on Investments“, což se česky překládá jako návratnost investic. Jako ROI (někdy též ROI index) označujeme poměr vydělaných peněz k penězům investovaným. ROI tedy udává výnos v procentech z utracené částky. Pro ocenění služeb s nehmotnou podstatou, jako jsou například ty veřejné knihovnické, byla především zjišťována ochota spotřebitele (uživatele knihovny, čtenáře) utrácet za dané služby. Zjišťujeme tedy, jak jsou tyto služby užitečné, a to v korunách.