Hlavní obsah stránky

JAK NA TO: E-knihy prakticky – 2

Rozdíly mezi tištěnou knihou a e-knihou

V tomto dílu seriálu o e-knihách se budeme věnovat méně viditelným rozdílům mezi tištěnými knihami a e-knihami, přičemž tedy přeskočíme ty, které jsou zřejmé okamžitě (papír vs. monitor). Některé z popisovaných vlastností vycházejí lépe pro tištěné publikace a v některých je lepší e-kniha.

Když převádíme knihu do elektronické podoby, nelze převést všechno stoprocentně. Uvědomme si, že design e-knihy má svoje specifika. Text a obrázky se převedou přesně, ale sazba se musí přizpůsobit technologii e-knih. Pojem stránka, tak jak ho známe z knih, v e-knize vlastně neexistuje. E-knihu totiž můžeme číst na zařízeních, která se od sebe velmi liší.

Na čem se čtou e-knihy

Nejkomfortnější četba je na čtečkách s elek­tronic­kým inkoustem. Jsou velmi lehké, mají výborný kontrast, díky kterému lze číst i na prudkém slun­­ci, a mají velkou výdrž baterie (typicky jeden měsíc). U nás jsou nejznámější čtečky Kindle.

Čtečky jsou postupně nahrazovány tablety, protože ty jsou sice o trochu dražší, ale umí mnohem víc věcí. Nemají sice tak dobrý kontrast, na slunci se jejich obrazovka leskne a baterie vydrží asi jeden den, ale ostatní výhody jsou tak velké, že uživatelé dali přednost jim. Číst lze i na chytrých telefonech. Poptávka si vynutila disple­je se stále větší obrazovkou a některé telefony již vypadají jako malé tablety.

Samozřejmě lze číst i v počítači a notebooku. Můžeme si načíst obsah na nějaké internetové adrese (např. play.google.com/books) nebo si nainstalovat do prohlížeče rozšíření (pro prohlížeč Chrome např. Google play books). Tyto dvě možnosti jsou si velmi podobné, ale nejsou stejné. Existují také programy, které si nainstalujeme do počítače (např. BlueFire Reader).

V budoucnu určitě vzniknou další zařízení, na kterých bude také možné e-knihy číst. Kandidáty jsou televize, brýle (např. Google Glass), wearables (např. chytré hodinky) apod. Všechna zaříze­ní, která jsem vyjmenoval výše, budu dále označovat jako „čtečka“.

Jak vypadá „stránka“

Čtečky mají různě velké obrazovky a navíc si můžeme přizpůsobovat velikost písma a řádkování. Proto nelze určit, kde stránka končí, a nelze tedy vytvářet poznámky pod čarou jako v tištěné kni­ze. To se obchází tak, že se poznámky soustředí na konci kapitoly.

V e-knihách proto také neexistuje záhlaví a zápatí. Záhlaví se používá hlavně v odborné literatuře pro název kapitoly nebo pro jiné údaje, například hesla ve slovnících. Zápatí se využívá standardně pro číslování stránek. Některé čtečky však toto zobrazují, ale podle vlastních pravidel, která nemůžete ovlivnit. Při převodu knih tedy musíme odstranit formulace typu „pokračování na straně 123“. Text se musí přeformulovat a lze ho vylepšit tím, že uděláme aktivní odkaz, na který se čtenář přesune po kliknutí.

Práce s barvou

Při tvorbě tištěné knihy se nakladatel rozhoduje, zda bude kniha černobílá nebo barevná, případně jen dvoubarevná. Barevný tisk totiž zdraží knihu o 50 až 100 %. Někdy to řeší kompromisem a udělá barevnou přílohu na konci knihy. Proto se také v mnoha knihách převádí barevné obrázky na černobílé, což výslednému vjemu velmi ublíží.

Tyto úvahy u e-knihy odpadají, protože barev­ná je stejně nákladná jako černobílá. Čtečky, které zobrazují pouze černobíle, si obrázek samy převedou. Doporučuji tedy vždy vytvářet e-knihy barevné, ale s mírou, protože méně je někdy více. Pokud se jedná o beletrii typu Babička od Boženy Němcové, je dobré sázet text černobíle, a barevně pouze obrázky, případně logo nakladatele, je-li barevné.

Práce s mezerou

Dobrý typograf se nepozná ani tak podle práce s textem, jako podle práce s mezerou. Mám na mysli dva typy mezer: odstavcová zarážka, tj. me­zera na začátku odstavce, a odstavcová mezera, tj. mezera před nebo za odstavcem.

Častou chybou je vytvořit odstavcovou zarážku vložením 3–5 mezer na začátek odstavce. Jestliže je text zarovnaný do bloku, jsou na každém řádku jinak široké mezery, a proto je i odstavcová zarážka u každého odstavce jiná.

Další chybou je, že se místo odstavcové mezery vloží prázdný řádek. Má to dvě nevýhody. Nemůžeme jemně ovládat velikost mezery za odstavcem, protože jsme omezeni jen na násobky velikosti řádku. A za druhé, když někdy při posunu textu vyjde prázdný řádek na začátek stránky, nastane v sazbě nepříjemné odskočení.

Oba problémy se řeší tak, že velikost odstavcové zarážky a mezery definujeme ve stylu odstavce jako jeho vlastnost. Odstavcová zarážka je pak u všech odstavců se stejným stylem stejná a jestliže odstavcová mezera vyjde na konec stránky, tak se na začátku další stránky neuplatní. Text, který obsahuje velkoryse řešené mezery, vypadá vzdušně a velmi elegantně. Také je dobré začínat nové kapitoly a někdy i významnější podkapitoly na nové stránce.

Toto je opět aspekt, který řeší nakladatel, aby optimalizoval počet stran. Čím více bude potištěných stran, tím bude kniha dražší. Protože se kniha tiskne v arších, je ještě nutné, aby byl počet stran dělitelný 16 nebo alespoň osmi. To někdy vede k násilnému stlačování textu nebo zase k roztahování a přidávání zbytečných mezer.

Zvýšení počtu stran e-knihu nijak neprodraží, a proto na ně nemusíme brát ohled. Můžeme sázet bez kompromisů. Například v kuchařce pak každý recept začíná přehledně na nové stránce, což v tištěných kuchařkách vždy neplatí. Přesunutí textu na začátek nové stránky lze v e-knize docílit více způsoby, ale nejjistější je rozdělit text a vytvořit jakoby novou kapitolu. Je to jakási pseudokapitola, která nesouvisí s logickým členěním textu do kapitol.

Obrázky

Obrázky jsou slabinou, ale i silnou stránkou e-knih. Výhodou je, že mohou být vždy barevné a jejich počet nemusíme omezovat kvůli ekonomické stránce věci. Velkou nevýhodou je, že výsledná velikost obrázku je omezena velikostí čtečky. V tištěných knihách se používá u obrazových publikací záměrně velký formát, aby s větší velikostí vynikla krása obrázků. Ve čtečce sice můžeme obrázek zvětšit, ale abychom si ho prohlédli celý, musíme na displeji rolovat do stran a nahoru a dolů.

Z technologických důvodů nedoporučuji nechat obrázky obtékat textem, i když to samozřejmě lze udělat. V praxi se však bez toho lze obejít, protože místa máme dost a text může pokračovat za obrázkem a ne vedle něj. V tištěných knihách se někdy obtékání obrázků používá pouze pro ušetření místa a sazba proto vypadá namačkaně.

S počtem obrázků roste také velikost e-knihy, což zpomaluje čtení a zatěžuje přenosové linky. V této oblasti ale nastává permanentně plynulé zlepšení, takže tato nevýhoda postupně zaniká.

Obsah

Obsahy jsou v e-knize v podstatě dva. Jeden slouží jako navigace pro pohyb v textu a čtečky pro něj mají i zvláštní volbu v menu. Zobrazuje se vedle textu a může se i skrýt. Tento obsah nemůžeme formátovat, protože každá čtečka si ho zobrazuje různě. Máme-li obsah zvýrazněn barevně nebo jinak, ztratí se to.

Proto se vytváří ještě jeden obsah, který je součástí textu a můžeme ho umístit na začátek nebo na konec, jak máme ve zvyku. Lze také použít vlastní zvýrazňování.

Rejstřík

S rejstříkem se vypořádáme snadno – zkrátka jej vypustíme. Rejstřík se v knihách dělá kvůli rych­lé­mu vyhledávání vybraných pojmů. Protože v e-knihách můžeme vyhledávat jakékoliv slovo, je rejstřík zbytečný.

Výhody a nevýhody e-knih:

  • Největší výhodou je možnost vytvářet hypertextové odkazy v rámci e-knihy nebo směřující kamkoliv na internet. V druhém případě by však čtenář měl mít datové připojení.
  • V e-knihách je velmi snadná tvorba oprav a drobných překlepů. Jednoduše to opravíme a distribuujeme novou verzi. Do papírových knih se kdysi vkládal papírek zvaný errata, na kterém byl seznam oprav, na něž se přišlo při výrobě.
  • Největším nešvarem e-knih je špatná, resp. různá podpora definice standardu EPUB, a proto může e-kniha v různých čtečkách vypadat trochu odlišně.
  • Čtečky zatím neumí dělit slova v českých e-knihách, a proto sazba do bloku produkuje velké mezery mezi slovy. Některé však již umí korektně dělit angličtinu a doufejme, že se brzo dočkáme i češtiny.

Závěr tedy zní, že e-knihy vypadají někdy lépe a někdy hůře než tištěné knihy.