Hlavní obsah stránky

TÉMA SPECIÁL

Knihovny se představily tradičně i jinak

Odborné akce pro knihovnickou veřejnost, Týden knihoven a předávání několika významných ocenění v našem oboru již několik let zaplňují stránky listopadového Čtenáře. Ani letos tomu nebude jinak, i když částečně možná ano – Týden knihoven se totiž nesl v duchu motta Zažijte knihovnu jinak.

Na jeho slavnostní zahájení se knihovníci tentokrát sjeli do Jihomoravského kraje, kde pro ně tradiční happening přichystala Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově. Doprovodnou soutěž domácí nazvali Vyškovská literární region-tour a úkolem soutěžících bylo připravit si literární prezentaci knihovny, města či regionu prostřednictvím regionálních autorů a míst spjatých s literaturou. Vítězství si odvezla vsetínská knihovna za „Gabru a Málinku“.

Od 5. do 9. října 2015 (některé knihovny využily i přilehlých víkendů) pak následovaly knižní burzy, autorská čtení, besedy, půjčování v neobvyklou dobu, dny otevřených dveří, zvýhodněné registrace, amnestie dlužníků, bohaté programy pro dětské čtenáře, ale také zahájení provozu nových knihovniček na nádraží, knihobudek, knižních laviček či dokonce celodenní festivaly…

Pojďme se tedy na tyto akce podívat trochu jinak, a to výběrem několika plakátků, které nám přistály v redakčním mailu či na facebooku. Můžeme směle říct, že prezentace knihoven před čtenářskou veřejností byla opravdu pestrá!

Zaslouží si to…

… pod tímto názvem se začalo s oceňováním již v Olomouci na zářijové konferenci Knihovny současnosti (Medaile Z. V. Tobolky), pokračovalo se na happeningu ve Vyškově (MARK 2014) a vše vyvrcholilo v Praze 8. října při předávání cen Knihovna roku, Městská knihovna roku a Cena českých knihovníků. V tento den se gratulovalo také u našeho vydavatele, ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně (cena Středočeský Kramerius), a v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě vzniklo při příležitosti Týdne knihoven ocenění zcela nové – Knihovnická K2. A jak to vše dopadlo?

KNIHOVNOU ROKU 2015 V KATEGORII „ZÁKLADNÍ KNIHOVNA“ se stala Městská knihovna Hroznětín z Karlovarského kraje.Knihovna po­skytuje své služby v rekonstruované víceúčelové budově. Dobře řešený moderní interiér je vysoce funkční a zároveň příjemný a přívětivý. Knihovna disponuje velmi kvalitním fondem a poskytuje komunitě širokou škálu služeb na vysoké úrovni, a to včetně služeb netradičních (balení učebnic, organizace charitativních aktivit atd.). Samozřejmostí je dostatek studijních míst včetně počítačů s přístupem k internetu a wi-fi. Bohatá nabídka akcí, jimiž se knihovna podílí na kulturním a společenském životě obce, převyšuje běžný standard a přivádí do knihovny všechny věkové kategorie obyvatel. Vynikající spolupráce s vedením obce, občanskými sdruženími a spolky i jednotlivci dělá z knihovny oblíbené místo setkávání i skutečné kulturní a komunitní centrum obce.

Kontakty: Vendula Zábelová, http://www.hroznetin.knihovna.info/

ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ A DIPLOM v kategorii „základní knihovna“ získaly Místní knihovna Vrdy ze Středočeského krajea Obecní knihovna v Kuníně z Moravskoslezského kraje.

HLAVNÍ CENU V KATEGORII „INFORMAČNÍ POČIN“ získala Městská knihovna Třinec za podporu čtenářství formou kritického myšlení a aktivní zapojení dospívající mládeže do života komunity. Knihovna Třinec je knihovnou, galerií, infocentrem a literární kavárnou. Třinecká knihovna prošla výraznou rekonstrukcí a koncem roku 2014 otevřela nové prostory veřejnosti. Činnost, kterou knihovna vyvíjí, je systematická a koncepční – knihovna připravuje celoroční programy s pečlivou dramaturgií a s důrazem na kvalitu. Součástí dlouhodobé koncepce rozvoje knihovny a jedním z prioritních bodů strategického plánu města je práce s mládeží. Od roku 2010 provozuje samostatné oddělení zaměřené na dospívající a mladé lidi – Knihovnu pro mladé/M klub, které připravuje v rámci informačního vzdělávání řadu netradičních akcí s využitím prvků kritického myšlení. Třinecká knihovna jde inovativní cestou zlepšování služeb a experimentálně se rozhodla využít u nás zatím neotřelých metod designu služeb zaměřeného na člověka. Ve spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví FF MU dlouhodobě inovuje služby zacílené v první fázi na výpůjční služby a postupně na celou nabídku služeb.

Kontakty: Mgr. Martina Wolna (na fotografii), http://knih-trinec.cz/

ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ A DIPLOM OBDRŽELA Městská knihovna Mikulov za projekt „Kniha do vlaku“.

Další informace o vítězných a nominovaných knihovnách jsou na webu http://ipk.nkp.cz/knihovnicke-souteze-a-ceny/knihovna-roku/knihovna-roku-2015.

MĚSTSKOU KNIHOVNOU ROKU 2015 se stala Knihovna města Olomouce. Knihovna poskytuje obyvatelům města široké spektrum knihovnických a informačních služeb, využívá nové technologie a nabízí také pestrou paletu kulturních a vzdělávacích aktivit. Velkou pozornost věnuje propagaci svých služeb. Pracovníci knihovny již čtyři roky točí pravidelně každý měsíc videomagazín s názvem Knihomol, v němž vtipným způsobem propagují služby a akce knihovny. Knihovna sídlí od roku 1949 v budově bývalého hejtmanství. Jedná se o historický objekt, který svou dispozicí není příliš vhodný pro fungování moderní knihovny. Komise při svém hodnocení nejvíce ocenila to, že se současnému vedení podařilo postupnými kroky a ve spolupráci s architektem proměnit interiér knihovny v moderní a příjemný prostor, který láká k návštěvě, ke studiu i trávení volného času.

Pravidla a podrobné výsledky soutěže v jednotlivých kategoriích najdete na http://goo.gl/u9zi4v.

CENU ČESKÝCH KNIHOVNÍKŮ získal Goethe-Institut v Pra­zeza dlouholetou a mimořádně úspěšnou spolupráci s českými knihovnami. Díky popoře Goethe-Institutu se v Praze každý rok konají mezinárodní konference k aktuálním tématům rozvoje knihoven, na kterých se setkávají špičkoví specialisté z Německa i Česka. Goethe-Institut se stal pro české knihovny branou spolupráce s německými knihovnami, cenu převzal Berthold Franke, ředitel institutu (na fotografii).

Cenu MARK 2014 získala Mgr. Eva Vojtíšková za komplexní a systematickou projektovou činnost v Knihovně Jiřího Mahena v Brně zaměřenou na vzdělávací a kulturní aktivity, realizované zejména ve prospěch uživatelů s různými druhy handicapů, a za uplatňování netradičních postupů při zavádění nových služeb v rámci projektu Lekotéka – hračky a pomůcky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nekonvenční přístup prokázala také při účasti na kampani Tramvaj čtenářů, za niž KJM obdržela 1. místo v soutěži IFLA International Marketing Award (2014). Svou praxi s koordinací projektů uplatnila v rámci projektu zaměřeného na podporu vzdělávání Knihovna pro město II. – vzdělávání na míru(2014/2015).

Foto Eva Hodíková

Ocenění STŘEDOČESKÝ KRAMERIUS získaly

(na fotografii zleva; uprostřed Zdeněk Štefek, radní pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje):

Ivana Dvořáková – Obecní knihovna v Dublovicích, pověřený region Příbram,
Pavla Staňková – Obecní knihovna Mutějovice, pověřený region Kladno,
Lucie Vrtalová – Obecní knihovna Chocerady, pověřený region Benešov,
Hana Jandovská – Knihovna Zdiby, pověřený region Mladá Boleslav,
Dagmar Strbíková – Místní knihovna Miskovice, pověřený region Kutná Hora.

–red-

Knihovnická K2

Ve středu 7. října 2015 byla v Ostravě při příležitosti Týdne knihoven poprvé udělena cena Knihovna Moravskoslezského kraje 2015. Smyslem ocenění Knihovnická K2 je podpora aktivních knihovníků a veřejných knihoven a zároveň motivace nejen pro kolegy z oboru, ale též pro vedení obcí a měst. Bylo připraveno na základě Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2014–2020, kterou schválilo zastupitelstvo kraje 12. červ­na 2014.

Ocenění je udělováno ve dvou variantách. V lichém roce bude oceňována knihovna a v sudém roce knihovník/knihovnice (celkem nejvýše tři osoby). Cena Knihovna Moravskoslezského kraje se uděluje jako vyjádření uznání knihovně nebo pobočce knihovny za její činnost a rozvoj veřejných knihovnických a informačních služeb, kulturního života a celkový rozvoj místa, v němž knihovna působí. Cena Knihovník/knihovnice Moravskoslezského kraje se uděluje za nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací knihovny nebo její pobočky, za realizaci výjimečných činností v oblasti knihovnictví či za mimořádný přínos k rozvoji oboru.

Návrhy na cenu, které jsou předávány krajské knihovně, mohou podat knihovny samy či jejich provozovatelé, jiné knihovny Moravskoslezského kraje a také jakákoliv fyzická osoba.

Krajská knihovna připravuje na základě kritérií soutěže souhrn nominací pro hodnoticí komisi.

Kritéria pro výběr knihovny jsou následující:

  • podíl registrovaných uživatelů knihovny vzhledem k počtu obyvatel, návštěvnost,
  • počet výpůjček na jednoho obyvatele, dostupnost knihovny,
  • spolupráce s organizacemi v místě působení knihovny, propagace činnosti knihovny,
  • rozsah a kvalita služeb a komunitních aktivit,
  • péče o vzhled knihovny,
  • zapojení do celostátních/mezinárodních projektů, získávání mimorozpočtových zdrojů.

Kritéria pro výběr knihovníka či knihovnice:

  • inovace v oblasti zavádění nových služeb, uplatňování nových nebo vylepšených metod,
  • udržení vysoké profesní etiky ve službách,
  • mimořádný rozsah a hloubka znalostí se schopností sdílení, vzdělávání a aktivování kolegů
  • k jejich práci,
  • aktivace profesních kolegů k zavádění moderních postupů a změn v knihovnické činnosti
  • s cílem zvýšit prestiž oboru,
  • nové přístupy, které prokazují pozitivní vliv na rozvoj komunity,
  • zavedení jedinečného programu nebo aktivit spojených s rozvojem či podporou čtenářství.

Nominace posuzuje hodnoticí komise složená ze zástupců Moravskoslezského kraje, Krajského úřadu MSK, MSVK a pověřených knihoven, která doporučí vítěze. O vítězi rozhoduje Rada MSK.

Moravskoslezský kraj dotuje cenu částkou 50 000 Kč.

V letošním roce zvítězila MĚSTSKÁ KNIHOVNA KRNOV vedená Mgr. Petrem Cestrem

 
 
 
 
 
 
Zleva náměstek hejtmana pro kulturu Ing. RSDr. Svatomír Recman, zástupci Městské knihovny Krnov Mgr. Vlasta Jančíková, Mgr. Radka Kaňoková a ředitel Mgr. Petr Cestr, předsedkyně výboru pro kulturu a památky MSK Ing. Kateřina Chybidziurová, Ing. Lea Prchalová

 

 

 

 

Cena byla krnovské knihovně udělena především za působení v roli centra kulturních a informačních služeb celého bruntálského regionu, za poskytování pestré nabídky služeb včetně zvláštních služeb pro znevýhodněné uživatele, za velký důraz na shromažďování regionálních informačních zdrojů a nabídku příjemného prostoru k trávení volného času. Cenu předával náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. RSDr. Svatomír Recman a ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Ing. Lea Prchalová.

LEA PRCHALOVÁ prchalova@svkos.cz

Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky

PhDr. Helena Bouzková začala po absolvování Katedry vědeckých informací a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy profesní kariéru ve Středisku vědeckých informací na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 1985. Krátce pracovala v knihovně Technické univerzity v Liberci a v knihovně Fakulty strojní ČVUT v Praze. K medicíně se vrátila v roce 1994, a to do Lékařské knihovny Institutu postgraduálního vzdělávání v Praze. Od června 1998 je ředitelkou Národní lékařské knihovny v Praze. Působí v řadě profesních organizací (od roku 2005 do roku 2012 byla členkou Výkonného výboru Evropské asociace lékařských knihoven) a věnuje se problematice vzdělávání lékařských knihovníků. Byla řešitelkou projektů  Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR a MŠMT.

Mgr. Ivo Kareš ukončil v roce 1988 studium fyziky a základů techniky na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. V roce 1997 nastoupil do Jihočeské vědecké knihovny, kde pracoval na pozici odborného náměstka ředitelky. V listopadu 2012 byl jmenován ředitelem této instituce. Společně s Mgr. Janem Marešem je autorem oceněného webu Kohoutí kříž. Doplňování informací, fotografií a technických možností tohoto produktu věnuje stále každou volnou chvilku. Zabývá se též rozšiřováním služeb uživatelům za účinného využití veškerých možných technologií a zajistil také zavedení služby výpůjček e-knih v JVK.

Bohdan Roule si po absolvování učebního oboru zvýšil kvalifikaci večerním studiem v oboru polygrafie, které v roce 1981 zakončil maturitou. Z národního podniku Tiskařské závody přešel v roce 1986 do Slepecké tiskárny a knihovny K. E. Macana. Jako vedoucí výrobního oddělení provoz výrazně zmodernizoval. K 1. září 1995 byl jmenován jejím ředitelem a začal zavádět nové technologie i v ostatních úsecích organizace. Za jeho vedení byla zmodernizována celá knihovní struktura včetně počítačové evidence a kontroly výpůjční sítě pro čtenáře. Stejnou pozornost věnuje zvukovému úseku knihovny, kde probíhá modernizace nahrávacích studií, zahrnující i digitalizaci nahrávek. V roce 2009 zprovoznil Digitální knihovnu Wiking Biblio, která nabízí čtenářům stahování a přímý poslech MP3 souborů.

Mgr. Jaroslava Štěrbová začala po ukončení studií na Katedře vědeckých informací a knihovnictví FF UK v Praze v roce 1980 pracovat v Ústředním vědecko-informačním středisku ČSLA v Praze. V únoru 1993 přijala nabídku pracovat jako vedoucí Oddělení meziknihovních služeb a souborných katalogů Národní knihovny ČR. V roce 1997 ji oslovila Městská knihovna v Praze s nabídkou podílet se na přípravě a obnovení provozu ústřední knihovny. V MKP pracuje dodnes jako hlavní knihovnice. Patří v ní k nejvýraznějším osobnostem, je členkou řady pracovních skupin, členkou expertní pracovní skupiny pro tvorbu Koncepce rozvoje knihoven ČR, jednou ze stvrzovatelek profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací, předsedkyní soutěžní komise MARK, členkou předsednictva výkonného výboru SKIP.

Ing. Petr Žabička vystudoval v roce 1994 fakultu stavební VUT v Brně. Od roku 1996 pracuje v Moravské zemské knihovně (od roku 2000 jako náměstek ředitele) a postupně se vypracoval na jednoho z nejdůležitějších aktérů a realizátorů procesu automatizace a digitalizace knihovních fondů. Působí v řadě odborných rad a je členem expertních skupin a týmů, které určovaly směr vývoje nástrojů automatizace a digitalizace v českém knihovnictví. Řeší množství národních i nadnárodních projektů výzkumu a vývoje. Stál u zrodu projektu archivace českého webu WebArchiv nebo projektu Obálky knih. Aktivně se podílí na výzkumu a vývoji v oblasti digitalizace a dlouhodobého uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů. Dlouhodobě se zaměřuje zejména na problematiku digitalizace a zpracování starých map a zvukových dokumentů.

(abr)  Foto archiv oceněných

Také za redakci Čtenáře srdečně gratulujeme všem knihovnám, knihovnicím i knihovníkům!