Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Zkušenosti z Univerzity UNAM v Namibii ukazují, že místní vysokoškolští knihovníci jsou odborně velmi zdatní akademičtí pracovníci. Svými službami primárně podporují vědecké pracovníky univerzity a studenty, ale zapojují se i do mezinárodních výzkumných projektů např. ve vzdělávání, které mohou zlepšit jejich odborné kompetence i postavení v rámci univerzity. Zajímavým byl společný projekt finské a namibijské univerzity, který hledal specifické kompetence pro akademické knihovníky, jejich zaměření na výzkum a vědu, což je na univerzitách nedílnou součástí jejich práce. Zaměstnanci knihoven v pracovních týmech diskutovali a definovali všechny pozice v akademické knihovně, popsali ukazatele výkonnosti a souvislosti každého popsaného pracovního místa s dalšími pozicemi nejen v rámci knihovny, ale také v rámci celé univerzity. Zjistili, že docházelo k zdvojování funkcí, odhalili nedostatky v poskytování služeb a poukázali na nekvalitní management, což vyústilo v personální změny. Kvalita služeb, které akademičtí knihovníci poskytují, se po personálním auditu zlepšila a projekt měl velký dopad především na pracovní procesy a rozhodování managementu. Díky projektu si knihovníci uvědomují výhody týmové spolupráce a sdílení znalostí se zahraničními kolegy.

(IFLA Journal – Volume 40, Number 2/June 2014, s. 120–127)

Rozvoj digitálních médií v Dánsku představuje velkou výzvu pro veřejné knihovny a jejich základní služby. Digitalizace knih v severských zemích knihov­ny zatím neohrožuje, ale rozvoj digitalizace vlastně pohřbil půjčování hudebních nosičů a filmů na DVD. Knihovny nemohou soutěžit se službami typu Spotify a Netflix, které způsobují pokles využívání služeb veřejných knihoven. Dánské knihovny proto řeší, zda mají budovat vlastní hudební a filmové databáze konkurenčních komerčních projektů. Netflix ve své aktuální kampani přiznává, že jeho služby soupeří nejen s televizními kanály, ale primárně i o volnočasové aktivity uživatelů. V Dánsku zatím není volný přístup k e-knihám a zůstává otázkou, zda se stanou standardní komoditou, jako je film a hudba, které nabízejí tyto komerční projekty. Ovšem riziko vyřazení knihoven z volnočasových aktivit si dánské knihovny uvědomují velmi silně! Pro jejich budoucnost bude důležité, zda uživatelé dostanou kvalitu a přidanou hodnotu knihovnických služeb a knihovny budou shromažďovat dokumenty a propagovat literaturu, což bylo doposud jejich hlavním posláním. Dánský knihovní zákon stanoví, že cílem veřejné knihovny je osvěta, vzdělávání a kulturní aktivity, knihovní sbírky jsou prostředkem k dosažení tohoto cíle. Přesto si dánské knihovny uvědomují, že boj o volnočasové aktivity uživatelů bude tvrdý.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 2/2014, s. 7–11)

Organizačního zabezpečení projektu Europeana 1914–1918 se na Slovensku ujala Slovenská národní knihovna, jako jeden ze zakládajících členů digitální knihovny Europeana. Stalo se tak na podnět ředitelky projektu Europeana Jill Cousins v říjnu 2012 na konferenci ředitelů evropských národních knihoven. V intencích zapojení slovenské veřejnosti do plánu archivace a zpřístupnění historických materiálů z první světové války se Slovenská národní knihovna zavázala zorganizovat sérii tzv. sběrných dní rodinných vzpomínek. Europeana je evropský digitální archiv, knihovna a muzeum. Tento internetový portál funguje jako rozhraní k milionům knih, obrazů, filmů, muzejních předmětů, archivních dokumentů z celé Evropy. Prostřednictvím jednoduchého vyhledávání a virtuálních výstav přibližuje veřej­nos­ti duchovní a kulturní dědictví. Projekt Europeana 1914–1918 se zaměřuje na shromažďování, uchovávání a zpřístupňování dosud nezveřejněných předmětů a vzpomínek, které jsou bezprostředně spoje­né s jednou z nejkrvavějších událostí historie lidstva. Na Slovensku do virtuálního archivu přispěli muži i ženy různých věkových kategorií, přímí potomci, ale i sousedé či známí očitých svědků světového konfliktu. Slovenská národní knihovna věří, že projekt Europeana přispěje k tomu, aby lidé nikdy na tuto strašlivou historii nezapomněli!

(Knižnica – Číslo 2, 2014, s. 22–25)

Připravil ROMAN GIEBISCH