PETRA VÁVROVÁ Petra.Vavrova@nkp.cz

JITKA NEORALOVÁ Jitka.Neoralova@nkp.cz

Klimatické podmínky, zpřístupňování fondů a přirozené vlastnosti a stárnutí materiálu vytvářejí řadu rizikových faktorů, kterým je nezbytné předcházet základní každodenní péčí o knihovní fondy. V seriálu budou postupně představeny základní principy, pravidla či zásady pro péči o knihovní fondy.

Úvod

Knihovní fondy nejsou jen vzácné iluminované rukopisy, ale obrovské množství „mladších“ knih, které mají svou hodnotu a časem ji ještě získají. Kvůli materiálu, ze kterého jsou knihovní fondy vytvořeny – pergamen, papír, kůže, textil atd. –,  je péče o jednotlivé svazky, ale i o celý fond mimořádně důležitá.

Rizika manipulace s knihami

Jednou z hlavních příčin poškozování knih je chybná manipulace a zacházení. K poškození obvykle dochází při jejich přesouvání, přemisťování nebo špatným uložením. Nejčastějším mechanickým poškozením knihy je poškození hřbetu. Důsledkem chybného způsobu vytahování z regálů jsou odtržené hlavice vazeb, někdy i celá hřbetní část. Poškozením hřbetníku může dojít k obnažení hřbetu a rozsáhlým poškozením systému šití. Nevhodným třením vazeb o sebe v regálu a nešetrnou manipulací dochází k odření hřbetu i desek vazby, trpí zejména rohy a hrany. Časté je prodření, rozvrstvení i ztráta materiálu desek i pokryvu na deskách i na hřbetu. Dalším častým poškozením je prasklá drážka z vnější strany i ze strany předsádek. Toto poškození může dalším používáním vyústit až k uvolnění či upadnutí desek. Bez desek je knižní blok nechráněný a dále mechanicky poškozován.

Pokud má kniha kování, jsou kovové prvky a přilehlé materiály obvykle zasaženy korozí daného kovu. Kování z vnější strany knihy se v regálu opírá o ostatní knihy, čímž se poškozují desky sousedních knih i vlastní kování.

V knižním bloku vznikají listováním, nedbalým zavíráním či jinou nešetrnou manipulací ohyby listů a trhliny, místy i ztráty materiálu. Spodní roh listů bývá znečištěn a zeslaben od listování. Pokud předsádku tvoří tužší papír než blok, dochází k prasknutí v první a poslední složce.

Samostatnou kapitolou jsou nehody jako pády knih, smýknutí během manipulace (vozíkem, posuvným regálem, výtahem), nevhodné uložení. Poškození obvykle zasáhne vnitřní strukturu vazby a opravu by měl provádět pouze restaurátor. Knihy v regálu by měly stát buď kolmo k polici, nebo být vloženy horizontálně. Postavení knižního bloku našikmo je pro knižní vazbu devastující s trvalými následky deformace desek i vazby, případně přetržení šití. Délka životnosti knihy poškozené např. upuštěním záleží na tom, jak opatrně se dále s knihou zachází.

Pravidla

Při manipulaci, prohlížení, vystavování a studiu knihovních fondů by měla být dodržována následující pravidla, aby se zabránilo poškození knih či aby se zpomalila jejich degradace:

— Práce v bavlněných nebo syntetických nepudrovaných rukavicích (latex, nitril, vinyl aj.) se doporučuje při jakékoli manipulaci s knihou. V případě, že není možné pracovat v rukavicích nebo nejsou právě dostupné, musí být ruce čisté a suché; nepoužívat krém na ruce, lak na nehty nebo prsteny s kamínky. Pokud je to možné, dotýkat se vazeb holou rukou co nejméně. Při manipulaci s listy iluminovaných rukopisů, cenných vazeb, vázaných knih nebo textilních vazeb se stříbrnou nití je nepřípustné pracovat bez rukavic.

— V místnosti, kde se pracuje s historickými knihami, se zásadně nesmí jíst, pít, kouřit a užívat otevřený oheň. V místnosti musí být monitorovány klimatické parametry (především teplota, RV vzduchu, světlo aj.).

— S knihou se pracuje na čisté podložce s vědomím, aby nedošlo k biologickému poškození (např. možnost kontaminace materiálu z kontaminovaného ovzduší místnosti).

— Popsat poškození – mechanické (praskliny, rýhy, úlomky apod.) a chemické (skvrny, změna barvy, rozpad materiálu, koroze). Především si všímat poškození a začít něco konat!

— V případě zjištění vyššího, resp. pokročilejšího stupně poškození (např. rozpad materiálů nebo vazby, koroze inkoustu apod.), kontaktovat konzervátora nebo technologa, který může řešit složitější zásahy.

— Zjistit podmínky, v nichž je sbírka uložena, v případě zjištění nevyhovujícího stavu se pokusit o nápravu (preventivní konzervace). Tento přístup ke knihovním fondům se nyní ve světě prosazuje prioritně; účelem je snaha o zpomalení nebo ideálně zastavení degradační reakce a prodloužení životnosti knihovních fondů. Na základě průzkumu stavu sbírky, podmínek a materiálů, ve kterých jsou knihovní fondy uloženy, lze rozhodnout o další péči a přístupu ke sbírce.

— Nepoužívat k lepení různé izolepy a lepidla neznámého složení. Pokuste se uložit knihovní fondy do materiálů vhodných pro dlouhodobé uložení knihovních fondů a hlavně bez použití lepidel (pozn. red.: bude popsáno v části o prostředcích adjustace).

— Jestliže je nutné psát na knihovní fondy, pak k popisu používat pouze tužku (nejlépe číslo 2A), psát mimo textovou část a netlačit. Nepsat poznámky na knize, nepoužívat kuličková pera, fixy apod.

— Vytvářet kopie, digitalizovat knihovní fondy a půjčovat pouze tyto kopie. Originály nechat uložené v depozitářích a ve stabilních klimatických podmínkách. Nejohroženější vazby nahradit v expozici maketami nebo faksimiliemi.

— Nepokoušet se rovnat srolované předměty, kontaktovat konzervátora nebo restaurátora.  

— Bezpečnostní náčiní, jako jsou např. vlasce, se musí odstraňovat pečlivě, aby nedošlo k poškrábání knihy. K fixaci knih preferovat Melinexové/Mylarové pásky před vlasci, které vytlačují do knižního bloku drážky. Opatrnosti je třeba dbát při kontaktu knih např. se šrouby, kovovými závěsy dvířek knihovny, případně hřebíčky.

— Při vyjímání knih z polic by měli spolupracovat dva lidé. Jeden z nich bude knihu vyjímat, druhý přidržovat ostatní knihy v řadě a dbát při tom i na to, aby prach z vyjímané knihy nepadal na dolní knihy. Při vyndávání zvlášť rozměrných a těžkých knih či desek jsou zapotřebí tři lidé. První knihu vyjme z police, předá ji druhému, při čemž třetí přidržuje ty knihy, které zůstávají v polici.

— Při vyjímání knih z polic dochází nejčastěji k poškození hřbetů, jsou proto navrhovány tři způsoby, jak knihy při vyjímání z regálu plných knih nepoškodit:

a) Pokud máte dostatek místa v polici nad knihami, vložte jednu ruku přes horní okraj knih a druhou dolů před přední hranu a opatrně knihu vysuňte dopředu a vyndejte z police.

b) Knihu z plné police vytahujeme úchopem, kdy hřbet je opřen o dlaňovou část jedné ruky tak, aby prsty a palec spočívaly z obou stran na deskách knihy, nikoli na drážce nebo hřbetu. Ideálně lze knihu mírně vysunout zatlačením na přední část (ořízku) knihy v případě dostatečně volného místa nad knihami pro protažení ruky za knihy. Knihu mírně povytáhneme z řady a druhou volnou rukou podepřeme spodní část svazku, aniž bychom namáhali spodní hlavici. Takto opatrně vytáhneme celou knihu.

c) Pokud ani tato metoda není možná, umístěte polštářky prstů na horní část textového bloku knihy – 3 cm za vrškem hřbetu a lehce na ní zatlačte směrem dolů, tím vytáhnete knihu s pomocí lehkého naklopení, takže ji lze potom pevně uchopit a vyndat. Protože tato metoda vyvíjí značný tlak na knižní spoje, použijte ji jen jako poslední možnost.

— Pokud je kniha uložena v ochranném obalu, vyjímá se z regálu v tomto obalu.

— Je-li kniha dočasně vyjmuta za účelem vystavení nebo péče, nechte na polici proužek tvrdého papíru s poznámkou o umístění knihy v polici, se jménem autora a názvem knihy, datem vyjmutí knihy z police a očekávaným měsícem návratu.

— Při otevření knihy by úhel otevření neměl překročit 90 stupňů. V opačném případě je příliš namáhána konstrukce i povrchové materiály knihy a může dojít k nevratnému poškození. Při čtení, katalogizaci nebo čištění vnitřku svazku je nutné používat pěnové (molitanové) podpěry knih. Při vkládání knihy do police je nutné dát pozor, aby se nepoškodily rohy knihy o polici.

— Mnohá poškození vznikají například při nesprávné manipulaci, při vyjímání knih z polic nebo následkem olizování prstu za účelem otočení stránky. Povědomí o struktuře a slabých stránkách knihy by mělo přimět k šetrnému zacházení a snížit míru rychlosti rozkladu knihy.

— Studium knih zajistit zásadně jen ve studovně či jiné k tomu určené prostoře, která má vhodné klimatické, světelné a bezpečnostní podmínky.

— Zachovávat monitoring a bezpečnost při studiu, případně dokumentaci knihy.

— Striktně dodržovat zákaz konzumace jídla, pití, kouření a manipulace s otevřeným ohněm v určené studijní místnosti.

— Při studiu a dokumentaci používat rukavice. 

— Při studiu a dokumentaci užívat molitanové podpěry knih (viz část Rizika manipulace s knihami).

Závěr

V této části našeho cyklu jsou uvedeny základní principy a zásady každodenní péče o knihovní fondy, zejména manipulace s knihami. Zpravidla představují relativně jednoduché úkony, které nevyžadují složitá a finančně náročná technická zařízení. Metodika samotná nemůže zajistit zvýšení odborné péče o historické knihovní fondy. Cílem všech těchto metod je snaha o zachování knižního kulturního dědictví a jeho hodnot pro budoucí generace.

Připravujeme: Průzkum fyzického stavu knihovních fondů

Vybraná literatura

— OURODOVÁ, Ludmila, Petra VÁVROVÁ, Jitka NEORALOVÁ a Pavel HÁJEK. Metodika preventivní péče o historické knihovní fondy ve specifických podmínkách památkových objektů ve správě NPÚ (certifikovaná metodika). České Budějovice: Národní památkový ústav, 2015. ISBN: 978-80-85033-57-1.

— Ďurovič, Michal a kol. Restaurování a konzervování archiválií a knih. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002. 517 s. ISBN 80-7185-383-6.

— Kopecká, Ivana a kol. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha: Laurus press servis, 2002. 106 s. (Odborné a metodické publikace; sv. 25). ISBN 80-86234-28-2.

— SANDWITH, Hermione. The National Trust Manual Housekeeping. London: Penguin Books in association with the National Trust, 1993. 351 s. ISBN 0-14-012344-X.

— Manual of Housekeeping: the care of collections in historic houses open to the public. National Trust. 1. ed. Amsterdam; Heidelberg: Elsevier Butterworth Heinemann, 2006. 941 s. ISBN 0-7506-5529-1.

— ŠEFCŮ, Ondřej. Několik poznámek k problematice depozitářů v historických budovách. In.: Depozitáře – obecné zásady: Společnost pro technologie ochrany památek: odborný seminář: 13. dubna 2006 Národní muzeum. [Praha]: Společnost pro technologie ochrany památek, 2006. s. 5.