Hlavní obsah stránky

Uplatnění absolventů oboru Informační studia a knihovnictví FF MU v Brně

DAGMAR BENEŠOVÁ 341801@mail.muni.czTEREZA HONSOVÁ

Šetření mapující uplatnění absolventů oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (dále KISK) bylo realizováno v lednu letošního roku. Výzkum s hlavním cílem zjistit, kde a na jakých pracovních pozicích se absolventi KISK uplatnili, doposud uskutečněn nebyl. Byl tedy vůbec prvním od akreditace oboru v roce 1992.

Úvod

Výzkumy související s uplatněním absolventů na trhu práce probíhají pravidelně, avšak jsou vztahovány na celou Masarykovu univerzitu, a tudíž i jejich výsledky mají spíše obecný charakter. Potřeba uskutečnit šetření v rámci zmíněného oboru vzešla jednak z čistého zájmu, kde všude bývalí studenti pracují, ale především ze stále nejasné profilace oboru KISK. Veřejností je tomuto oboru přičleňováno často pouze samotné knihovnictví a jeho transdis­ciplinární rozsah je tak opomíjen. Profilace absolventa záleží především na studentovi. V průběhu studia absolvuje kromě povinných také volitelné předměty, a tak má možnost soustředit se mimo jiné na předměty fakulty informatiky či sociálních studií, ale i dalších. V koneč­ném důsledku může jeden student volit klasické knihovnické vzdělání, naopak jiný může pre­ferovat orientaci např. na nové technologie. Tento obor tak zahrnuje aspekty věd nejen humanitních, ale i technických.

Výsledky z realizovaného výzkumu by se měly stát přínosnými pro studenty KISK a pomoci jim v otázkách jejich uplatnění, ale také by mohly přinést jasnější představu o charakteru tohoto oboru.

Empirická část

Za výzkumnou metodu bylo zvoleno on-line dotazníkové šetření, které bylo absolventům rozesláno na e-mailové adresy, případně účty na Facebooku (zde se jednalo ale pouze o 25 účtů). Obesláno bylo 426 absolventů KISK, navrátilo se 202 odpovědí (47 %). Dokončených dotazníků přišlo 156, zbylých 46 nebylo zodpovězených kompletně.

První okruh otázek se týkal obecné charakteristiky respondentů – tj. rok absolvování, forma studia (prezenční/kombinovaná), pracovní zkušenosti v průběhu studia, studium jiné vysoké školy a další. Druhá část byla zaměřena na aktuální uplatnění. Důraz byl kladen na rozdíl komerční sféra/ostatní (např. státní správa, veřejné instituce atp.), přičemž byly zároveň rozlišeny knihovní a neknihovní pracovní pozice. Třetí část přináší odpovědi na otázky ohledně přínosu studia na KISK. Otázky byly škálové a otevřené, ty pak zjišťovaly konkrétní kompetence ze studia využívané v praxi, a naopak ty, jež absolventům v praxi chyběly.

Charakteristika respondentů

Vzorek respondentů se skládal především z absolventů posledních čtyř let, tedy rozmezí 2007 až 2011. Konkrétně tvořilo 26 % responden-tů absolventy za rok 2011 a 55 % za rok 2007 až 2010. Pouhých 19 % pokrývalo roky 2000 až 2006.

Výsledky v dosaženém vzdělání – bakalářské /magisterské – dopadly víceméně srovnatelně; magisterským stupněm ukončilo své vysokoškolské vzdělání 53 % respondentů, menší část (47 %) absolvovala pouze bakalářský program. Zjišťována byla také forma studia – cca dvě třetiny studovaly KISK prezenčně, zbývající třetina se řadila mezi kombinované studenty.

Další otázka zkoumala, zda absolventi studovali kromě KISK také jinou vysokou školu. Celkem 72 % respondentů však na tuto otázku odpovědělo záporně. Nejčastějšími kombinacemi uváděnými zbylými 28 % byly další obory na Filozofické fakultě MU.

Zajímavá zjištění přinesla otázka týkající se pracovních zkušeností během studia – 91 % respondentů v době studia pracovalo na částečný či plný úvazek anebo patřili mezi OSVČ.

Více než tři zaměstnání nevyměnilo 96 % respondentů a většina z nich (65 %) uvedla, že stále pracuje na své první pracovní pozici.

Současné uplatnění absolventů

Mezi zaměstnané patří 81 % dotazovaných, 4 % zaměstnaná nejsou. Zbytek tvoří téměř vyrovnaně ti, kteří stále studují nebo jsou na rodičovské dovolené. Nejvíce (62 %) respondentů pracuje v Jihomoravském kraji, druhou nejčastěji uváděnou oblastí byla Praha (11 %).

Další okruh otázek se týkal pracovních oblastí od absolvování studia. Z výsledků připadlo nejvíce na knihovní služby (37 %), vzdělávací činnost (20 %) a IT (12 %).

Z hlediska rozdělení na komerční/nekomerční oblast při současném uplatnění na trhu práce připadají dvě třetiny respondentů na oblast nekomerční. Konkrétně jde o zaměstnance knihoven, vzdělávacích institucí či státní sprá­vy. Zbylá třetina pracuje v komerčním sektoru. Dále bylo uplatnění rozlišováno s ohledem na pracovní pozici (viz úvodní kapitola). Třetina respondentů pracuje na knihovní pozici, další dvě třetiny zastávají nejčastěji manažerská místa či pozice spojené se vzděláváním (zájemcům o podrobnější informace o konkrétních pracovních pozicích doporučujeme nahlédnout do příloh v plné verzi výzkumné zprávy – viz el. verze Čtenáře).

Celkově se jedná o téměř pravidelné (třetinové) rozmístění absolventů mezi knihovní pozice v nekomerční oblasti, neknihovní pozice v nekomerční oblasti a neknihovní pozice v komerční oblasti.

Dále byl zjišťován vliv stupně vzdělání na oblast pracovního uplatnění, přičemž u respondentů s bakalářským stupněm jde převážně (40 %) o pozice knihovní v nekomerční oblasti, anebo o komerční oblast. Neknihovní pozice v nekomerční oblasti jsou naopak více zastoupeny (40 %) dotazovanými z magisterského stupně. Výsledky neukázaly výraznější vliv for­my studia na pracovní pozice ani zde nejsou patrné rozdíly mezi těmi, kteří pracovali, a naopak nepracovali během studia či studovali jinou vysokou školu.

V oblasti platového ohodnocení spadá větši­na z absolventů (71 %) do rozsahu mezi 10 001 až 30 000 Kč. Z  toho se 49 % řadí mezi 10 001 až 20 000 Kč a 32 % je v rozmezí 20 001 až 30 000 Kč. S ohledem na pracovní pozice patří mezi nejvýše ohodnocené ti, kteří pracují na neknihovních pozicích v komerční sféře, naopak nejnižší plat mají zaměstnanci na knihovních místech.

Celkem 81 % respondentů uvedlo, že jsou ve své současné práci spokojeni.

Přínos studia pro současné zaměstnání

Další zkoumanou částí bylo hodnocení přínosu studia na KISK. Absolventi hodnotili přínos jednotlivých aspektů studia (získané poznatky, kontakty, závěrečná práce, studijní projekty) pro své zaměstnání.

Poznatky získané během studia hodnotilo jako přínosné 59 % respondentů (jednalo se převážně o absolventy na neknihovních pozicích v nekomerční oblasti). Kontakty nasbírané během studia využívá 44 % respondentů (převážně absolventi na knihovních a neknihovních pozicích v nekomerční oblasti), 36 % do­ta­zo­va­ných získalo svou práci na základě diplomové práce (převážně absolventi na neknihovních pozicích v nekomerční oblasti). Pou­ze 16 % vní­­má jiné studijní aktivity (projekty, seminár­ní práce apod.) jako přínosné pro získání práce (opět převážně absolventi na neknihovních pozicích v nekomerční oblasti).

V rámci výzkumu jsme chtěli také zjistit, které kompetence sami absolventi definují jako potřebné pro svou práci a které z nich získali během studia na KISK, nebo jinou cestou. Nejčastěji zmiňovanou kompetencí, která byla získána či rozvinuta během studia, byla schopnost vyhledávání a práce s informacemi, mezi další často zastoupené patří soft-skills (např. týmová spolupráce nebo prezentační dovednosti), PC gramotnost (např. základy HTML nebo práce s Microsoft Office), dále například specifické knihovní dovednosti, projektový management, marketing a PR.

Mezi nejčastěji zmiňované kompetence, kte­ré absolventům KISK chyběly, patří specifické knihovní činnosti (převážně jmenná a věcná katalogizace). Dalšími byly nedostatečné znalosti praktického chodu knihovny a dále pro­jektový management, marketing a PR. (Tato oblast byla mezi získanými kompetencemi zmíněna 21krát, mezi postrádanými 16krát). Dále absolventi postrádali soft-skills a ekonomické základy.

Na základě škálových otázek, u nichž jsme přidělili jednotlivým odpovědím číselné hodnoty, jsme sestavili graf mapující rozložení absolventů na stupnici znázorňující vnímání studia na KISK jako maximálně přínosného (+10) či maximálně nepřínosného (-10). Nejvíce respondentů (12 %) se nachází na pozici -1, dalších 11 % na pozici +2, 10 % respondentů na pozici -5 a stejné procento na poloze -6. Žádný respondent nedosáhl krajní pozitivní pozice, jeden dosáhl krajní pozice negativní.

Z celkového pohledu (souhrn pozitivních, negativních a neutrálních pozic) vnímá téměř 60 % absolventů studium jako spíše nepřínos­né, 36 % jako přínosné a 5 % jako neutrální.

Závěr

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, kde a na jakých pracovních pozicích se absolventi Informačních studií a knihovnictví uplatnili, a zda se jim jeví studium pro zaměstnání přínosné. Jak již bylo zmíněno, pojetí tohoto oboru je transdisciplinární, a proto i směr, jakým se absolventi ubírají do praxe, není jednoznačný. Výzkum však ukázal, že se rovnoměrně uplatnili na knihovních pozicích v nekomerční sféře, neknihovních pozicích tamtéž a na neknihovních pozicích ve sféře komerční.

Na základě odpovědí u otevřených otázek, které zjišťovaly konkrétní pracovní postavení a náplně pracovní činnosti, se absolventi uplatňují na pozicích od klasické knihovní činnosti (katalogizace, výpůjční služby atp.) přes administrativní místa, IT specialisty, odborné garan­ty, projektové manažery, marketingové a PR specialisty až po jednatele a ředitele firem a další. Škála možností je tak velmi široká. V úvodu již bylo také zmíněno, že profilace studia se odvíjí spíše od individuálního výběru předmětů, s čímž souvisí i budoucí nasměrování do praxe.

I přesto, že se celkový obraz výsledků týkající se vnímání přínosnosti studia na KISK pohybuje v negativních hodnotách, měli bychom se na ně dívat v kontextu celé fakulty. Na 70 % absolventů Filozofické fakulty označilo studium za „příliš teoretické“. V rámci Masarykovy univerzity je takto spolu s Filozofickou fakultou vnímána také Ekonomicko-správní fakulta.1 Pohled absolventů KISK na přínos studia tedy koresponduje s vnímáním fakulty jako celku.

 

ODKAZY:

1) NEKUDA, Jaroslav a Tomáš SIROVÁTKA. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 2007–2008 v praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2010., s. 42–43.

Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/metodika/rozvoj/kvalita/Pruzkum_uplatneni_2007_08_WEB.pdf.