Hlavní obsah stránky

TÉMA: Knihovna ve veřejném prostoru 2: Knihovna ve veřejném prostoru – veřejný prostor v knihovně

VLADIMÍRA BUCHTOVÁ public.relations@svkhk.cz

EVA SVOBODOVÁ reditel@svkhk.cz

Obecně se lze shodnout na tom, že nejen každý knihovník, ale i většina občanů naší země ví, co je knihovna. Definovat ji tedy není třeba. Složitější je to s pojmem „veřejný prostor“.

Pokud se ponoříme do příslušných zdrojů, zjistíme, že z filozofického hlediska je prostor to, co se „prostírá“. Podle Kanta je prostor spolu s časem základní podmínkou každé vnější skutečnosti. Pro Newtona je prostor nekonečný, homogenní a absolutní (3) a z lingvistického hlediska se slovem prostor označuje prostředí žádnými rozměry blíže neomezené, neohraničené, nevymezené (4). Místo je pak určitá konkrétní část prostoru, kde se něco může konat nebo někdo/něco může být/nacházet se, kam něco patří (1).                                     

Termín „veřejný prostor“

Jedná se o volně přeložený anglický pojem „public space“, tedy prostor, který není součástí sféry soukromého života. A tento veřejný prostor potom slouží k setkávání a komunikaci občanů (2). Snad pro knihovnické uši i oči definici nejpřesnější najdeme ve slovníku pojmů na webových stránkách Katedry urbanismu a územního plánování Fakulty stavební ČVUT v Praze: Veřejný prostor je prostorem života společnosti, prostorem společenské komunikace. Je místem, kde se společnost „děje“, kde dochází ke kontaktům a komunikaci mezi lidmi, ke sdílení, inspiraci a vzniku všeho, co přesahuje jedince. Tento prostor je přístupný všem členům dané společnosti, ale je též místem, kde se tato společnost otevírá věcem a lidem cizím. Je otevřený širokému spektru aktivit a využití; je prázdnem, kde se může odehrát něco nečekaného, a je tedy i prostorem, kde se společnost otevírá směrem do budoucna.

V současné době rozlišujeme dva základní typy veřejného prostoru: fyzický a virtuální. Fyzickým veřejným prostorem jsou klasická veřejná prostranství: náměstí, agory, ulice, parky, veřejné budovy. Jsou to části zemského povrchu či uměle vytvořeného prostoru budov, které jsou přístupné prakticky komukoli a bez omezení. Virtuální veřejný prostor se začal pomalu, nenápadně rodit po vynálezu knihtisku, jeho růst byl spojen s vynálezem novin a později rádia a televize. Opravdová exploze tohoto typu veřejného prostoru však přišla teprve s vynálezem elektronické komunikace a internetu, který, oproti všem starším typům komunikace na dálku, umožnil její výraznou decentralizaci (5).

Jak už bylo uvedeno výše, do takto definovaného veřejného prostoru se začleňují i veřejné budovy, lépe řečeno veřejně přístupné instituce, které v nich sídlí. Knihovny k nim bezesporu patří. S nadsázkou je sem možné zahrnout i muzea a galerie, ale proti knihovnám mají jednu nevýhodu: přístup do nich je v České republice zpoplatněn, což tvoří určitou bariéru veřejné, ničím neomezené dostupnosti.

Hradec Králové – město knihoven

Město Hradec Králové o svůj veřejný prostor pečuje, jsou opravována náměstí, parky, hradby i veřejná schodiště. Jeho městskou správu však nelze podezírat z toho, že by do svých dlouhodobých plánů rozvoje města cíleně zahrnovala stavby budov knihoven. Nicméně vždy aktivně zareagovala, naskytla-li se k tomu vhodná příležitost. Hradec Králové bývá nazýván salonem republiky, ale v 21. století má též přízvisko město knihoven. Jako první získala už v roce 1997 nové prostory Univerzitní knihovna v budově společné výuky Univerzity Hradec Králové. Blízko ní, na pozemcích s náletovou zelení, kde kdysi stály koňské stáje, vyrostla v letech 2004–2008 nová budova Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK). Přehlížené a zanedbané místo se změnilo za jedenáct let po jejím otevření v prostor ne o třech, ale o čtyřech dimenzích. Knihovna mu vdechla novou atmosféru, život. Totéž potkalo i továrnu Vertex. Knihovna města Hradce Králové přeměnila chátrající objekt v knihovní komunitní centrum. Zrekonstruované prostory získaly i knihovny Muzea východních Čech, Galerie moderního umění, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Biskupská knihovna. Město je tak prodchnuto knihovnami, které spolupracují a čile spolu komunikují jak v reálném, tak virtuálním prostoru. Protože sdílejí i své uživatele, jsou něčím víc než jednotlivými knihovnami, jsou systémem, sítí. Tím, že jsou veřejně přístupné komukoliv bez omezení (a ve virtuálním světě většina z nich 24 hodin denně), dotvářejí městský veřejný prostor přesně tak, jak je definován výše. A aby občané netápali, kudy do knihoven, město se postaralo i o příslušné směrovky.    

 SVK HK

Samotná budova SVK HK tím, že je v parteru průchozí, nestaví ve městě bariéru, ale umožňuje volné úhlopříčné propojení Hradecké ulice s centrem a univerzitním kampusem. Strohá hranice, kde končí knihovna a začíná okolní svět, se v tomto případě stírá. Knihovna vynáší do exteriéru kulturní akce, jako jsou například koktejly a pétanque v rámci Francouzských dnů či zářijové letní slavnosti se soutěžemi, hudbou a divadelními představeními. K posunutí knihovny ven napomáhá kavárna CrossCafe a Galerie U Přívozu, kde se konají nejen pravidelné výstavy pro milovníky umění, ale také prodejní vánoční výstavy či již tradiční listopadové knihovnické jarmarky. SVK HK ve spolupráci se Střední průmyslovou školou kamenickou a sochařskou v Hořicích od roku 2015 oživuje své okolí skulpturami absolventů této školy. Nepřehlédnutelné sochy organicky zapadly do venkovního prostoru knihovny a neodmyslitelně k ní už patří. V parteru knihovny se konají exteriérové výstavy, podcasty nebo módní přehlídky. Tyto venkovní akce s přesahem do nitra knihovny jsou cíleny na širokou veřejnost a zdá se, že je to jeden z mála možných způsobů, jak nenásilně oslovit ty, kteří knihovnu nenavštěvují.

Typickým příkladem aktivity odehrávající se uvnitř i vně knihovny je Klub seniorů při SVK HK. Pevné zázemí má v knihovně už od roku 2013. Pro své členy připravuje nejen přednášky a komentované prohlídky výstav pořádaných v Muzeu východních Čech, ale i vycházky po zajímavých místech města (blíže viz Čtenář, 2020, č. 6, s. 204–205).                                                                         

Fenoménem, který taví ostré hranice vnitřního a vnějšího světa knihovny, jsou dobrovolníci. Studentský dobrovolnický projekt Kreativní knihovna z roku 2011 vrhl knihovnu nejen na Facebook, ale také do specifického pseudoveřejného prostoru nákupního centra Futurum a do autobusů městské hromadné dopravy, kde se svými akcemi Frozen Motion Kniha, černá pasažérka způsobil malou senzaci. Jednalo se o dvě z mnoha akcí, které přinesly běžnému občanu Hradce Králové knihu takříkajíc „pod nos“. Následovaly akce Den vody, Den hluku nebo Burza učebnic, která se konala přímo na ulici před knihovnou.

Knihovna v budově i mimo ni

Pro propagaci mimo vlastní budovu zakoupila knihovna stánek, který využívá při účasti na knižních veletrzích, festivalech sociálních služeb a pedagogických dnech. Kromě propagačních materiálů se jeho nabídka doplňuje i o výběr knih, periodik a rešerší k příslušným tématům, u stánku se pořádají soutěže pro děti i dospělé. Knihovna se pravidelně zúčastňuje veletrhu cestovního ruchu Infotour, kde ve stánku Královéhradeckého kraje propaguje své služby formou plakátů a pozvánkami na akce. Ke zviditelnění knihovny na veřejnosti napomáhají krajské kampaně; v roce 2020 na téma regionální osobnosti s mottem „Z našeho kraje na světové nebe“.     

Mimo klasické prostory budovy knihovny se v dnešní době často uskutečňují i základní knihovní služby. Vracení knih v režimu 24/7 umožňují biblioboxy umístěné nedaleko vchodu do knihovny. Prostřednictvím donáškové služby knih pro imobilní občany, ale také možností vyhledávání a objednávání knih online z domova či online zadávání rešerší vstupuje se svými službami knihovna nejen do veřejného, ale i do soukromého prostoru svých čtenářů.

Naopak budova SVK HK je z velké části koncipovaná jako veřejný prostor. Vstup do ní není ničím podmíněn. Přijít může kdokoliv. K dispozici jsou mu všechny prezenční služby, infomační služby, služby spojené s pobytem v knihovně a na vyžádání exkurze po prostorách knihovny. Druhé podlaží se stalo místem setkávání učitelů a žáků při doučování nebo výuce jazyků. Stejně tak jsou ve zkouškovém období oblíbené studijní boxy v pátém podlaží. Služba Tiché linky se poskytuje ve spolupráci s pobočkou Tichého světa pro Královéhradecký kraj. Je určena návštěvníkům se sluchovým postižením, kteří si ji mohou vyžádat u pultu v prvním podlaží. Neslyšícím návštěvníkům nabízí online přepis i online tlumočení. Služba je bezplatná. Díky tabletu si může neslyšící projít celou knihovnu a vybrat si z pestré nabídky.

Návštěvy výstav (Galerie U Přívozu, Automat a Dokola) a školení práce s informačními zdroji jsou zdarma; pouze vzdělávací a některé kulturní akce jsou podmíněné zakoupením vstupenky. Knihovna ožívá netradičními akcemi jako je Noc literatury, Den architekturyCena Ď. Konají se zde velké knižní čtvrtky. Na Den pěstounství se druhé nadzemí podlaží proměňuje už poněkolikáté v poradenské středisko k této problematice. SVK HK zažila i svatební obřad při plném provozu knihovny. Po zavírací době se zde konají společenské akce. Co vždy přiláká pozornost veřejnosti, je natáčení filmového nebo reklamního spotu. Pětina provozní doby knihovny je v současnosti věnována vzdělávacím akcím, a započítáme-li trvání výstav, daleko větší procento akcím kulturním.

Zřízením webových stránek se SVK HK na konci minulého století začlenila do virtuálního prostoru. Je aktivní na Facebooku, Instagramu a YouTube. Nabízí Digitální knihovnu a e-zdroje, elektronické zasílání obsahů časopisů, službu Ptejte se knihovny, databázové služby a bezplatný přístup k internetu. Je součástí portálu Knihovny.cz. Knihovna má své upoutávky v místních a regionálních novinách a v rozhlase.   

I když je SVK HK krajskou knihovnou, dotváří především městský veřejný prostor. Tomu také odpovídá skutečnost, že třetinu uživatelů tvoří obyvatelé s trvalým pobytem v Hradci Králové. Podle ohlasů v Knize přání a stížností nebo v dopisech, které nám zasílají, je vidět jejich velký zájem o dění v knihovně. Lze se domnívat, že většina z nich ji povýšila na svůj obývací pokoj, nebo ji alespoň akceptuje jako dobré místo pro trávení volného času. Mnozí z nich ji svými nápady a radami spoluvytvářejí. Marcus Aurelius Cicero řekl: Pokud máte zahradu a knihovnu, máte vše, co potřebujete.1 Knihovny Hradečtí mají. A zahrady? I ty se v salonu republiky najdou.

Foto: archiv SVK HK – Markéta Špásová

1 Citováno z: https://citaty.net/temata/knihovna/

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Místo. In: Slovník spisovného jazyka českého [on-line].  [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=m%C3%ADsto&sti=37845&where=hesla&hsubstr=no.

2. O veřejném prostoru. In: Kvalitní veřejné prostory: metodika tvorby a obnovy veřejných prostranství. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2011, s. 9. Dostupné též z: http://urbanspace.rec.org/uploads/wp5-outputs-map/pp3-methodology-on-quatity-public-spaces-brno-czr.pdf.

3. Prostor. In: Slovník filosofických pojmů [on-line]. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: http://www.jozefmiko.sk/03_integralna_akademia/08_integralna_akademia/02_filozofia/01_okcidentalna_filozofia/slovnik_filosofickych_pojmu/slovnik_filosofickych_pojmu.pdf.

4. ROUDNÝ, Miroslav. Prostor / prostora. Naše řeč. 1975, roč. 58, č. 3, s. 167–168. Dostupné též z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5849.

5. Veřejný prostor. In: Slovník pojmů [on-line]. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: http://www.uzemi.eu/pojmy/verejny-prostor.