Hlavní obsah stránky

TÉMA: Česko-slovenská spolupráce v oblasti knihovnictví: Čeští a slovenští bibliografové se sešli v Hradci Králové

VĚRA HANELOVÁ hanelova@hiu.cas.cz 

Hradec Králové, přezdívaný „Salon republiky“, se stal hostitelem tradičního setkání českých, moravských a slovenských bibliografů. Již čtyřiadvacáté kolokvium proběhlo ve dnech 16.–18. 10. 2022 v prostorách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK). Zaznělo celkem 14 odborných a pečlivě připravených referátů. Budou vydány v elektronickém sborníku na stránkách SDRUK ČR v rámci Sekce pro bibliografii (https://sdruk.cz/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/).

Přestože setkání částečně ovlivnila velká nemocnost, sešlo se téměř 30 účastníků. Na začátku jednání přítomné přivítala náměstkyně hejtmana Martina Berdychová a poté Blanka Snopková, členka Správní rady Slovenské asociace knihoven a ředitelka SVK v Banské Bystrici, a Eva Svobodová, předsedkyně Sekce SDRUK ČR pro bibliografii a ředitelka SVK HK, která i moderovala pondělní odborný program kolokvia (úterní pak B. Snopková). Jednání bylo rozděleno do pěti tematických bloků: Jubilejní bibliografie měst, Významní nakladatelé a tiskaři v Čechách a na Slovensku do roku 1948, Odraz regionu v krásné literatuře, Vizualizace bibliografických dat, Knihovny osobností, spolků a institucí.

Jubilejní bibliografie měst

V roce 2022 slavil Zlín 700 let od první písemné zmínky o městě. V příspěvku Zlín 700 informovala Eva Filípková z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, jak se do těchto oslav výročí města zapojilo její pracoviště. Čo majú spoločné monografie obcí Terchová a Blatnica? byl název příspěvku Ivany Polákové ze Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, ve kterém hovořila o úskalí při vydávání monografií těchto obcí, které vyšly v roce 2018 a 2021. Poukázala na fakt, že velmi důležité jsou při sestavování monografií obcí bibliografie, ať už regionální, nebo personální.

Nakladatelé a tiskaři v Čechách a na Slovensku

Tento blok otevřela příspěvkem Karel Beníško – typograf, operní pěvec a nakladatel Pavlína Doležalová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Připomněla v něm životní osudy tohoto pražského rodáka (1874–1943). Vystoupení Dagmar Petiškové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského s názvem Skutečnost byla jiná, než jsem si ji za mřížemi představoval…: životní příběh a odkaz Františka Radouška, přerovského nakladatele vzdělávací literatury mapovalo životní osudy moravského nakladatele Františka Radouška (1869–1942). Kamil Bouška ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně vystoupil s příspěvkem Počátky novodobého nakladatelského podnikání v Kladně od 70. let 19. století do roku 1948. Představil v něm historický kontext kladenské nakladatelské činnosti, nejvýznamnější kladenské nakladatele a přiblížil proměnu kladenské knižní kultury. Martina Zlatohlávková z Krajské knihovny v Pardubicích se ve svém vystoupení Historie tiskárny Otto & Růžička v Pardubicích zaměřila na historii této firmy od jejího počátku a představila její nejvýznamnější publikace i další činnost.

Odraz regionu v krásné literatuře

Katarína Kožáková z Oravské knihovny Antona Habovštiaka v Dolním Kubíně přiblížila život Ladislava Mňačka v oravském regionu a jeho knihu Vody Oravy. Pokusila se vytvořit prostřednictvím krásné literatury pohled na region Oravy v čase budování socialismu v 50. letech minulého století. Její příspěvek nesl název Orava v Mňačkových reportážach. Poslední příspěvek prvního dne odborného programu a zároveň tematického bloku Vojtěch Martínek, autor Ostravska (internetový portál spisovatele) přednesla Věra Svozilová z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Shrnula v něm život učitele, spisovatele, literárního kritika a publicisty Vojtěcha Martínka (1887–1960). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně. U příležitosti 60. výročí jeho úmrtí vznikl v roce 2020 internetový portál spisovatele (https://www.vojtech-martinek.cz/). Kromě informací o životě a díle obsahuje fotogalerii, mapu s odkazy na místa spojená s autorovým životem a dílem, kvíz nebo pracovní listy vhodné pro školy.

Vizualizace bibliografických dat

Úterní odborný program zahájila Iva Bydžovská z Knihovny Národního muzea vystoupením O čem se tu zpívá? Mapa lokalit v kramářských tiscích. Ukázala místa vzniku, prodeje a uložení kramářských tisků v souvislosti s jejich obsahem. Také předvedla použití map pro zkvalitnění dat v Digitální knihovně kramářských tisků Špalíček.net. Věra Hanelová z Historického ústavu AV ČR svůj příspěvek Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní online databázi věnovala vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí (biblio.hiu.cas.cz). Představila nejen bibliografické záznamy, které se obohacují o plné texty, ale rovněž rejstříky, zejména biografický a geografický. Databáze tak nabízí jedinečná specifika, která se v jiných bibliografických databázích neobjevují. Jedná se zejména o propojování dílů na pokračování či připojování recenzí přímo k bibliografickým záznamům. Vojtěch Malínek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR ve svém vystoupení Možnosti kvantitativního výzkumu bibliografických dat ukázal teoretické a praktické možnosti tohoto výzkumu i existující nástroje, které se v této oblasti nabízejí.

Knihovny osobností, spolků a institucí

Lenka Pokorná Korytarová z Moravské zemské knihovny v Brně (MZK) přiblížila v příspěvku Knihovna Josefa Floriana ve fondu Moravské zemské knihovny nejen životní osudy Josefa Floriana (1873–1941), katolického učitele, vydavatele a překladatele z francouzštiny, ale také jeho knihovnu. V roce 2022 uplynulo dvacet let od nákupu torza jeho knihovny MZK. Veronika Ježková z Ústavu dějin umění AV ČR se ve svém vystoupení Osobní knihovna Josefa Václava Sládka zaměřila na život básníka Josefa Václava Sládka (1845–1912) a poté se věnovala jeho osobní knihovně, která je součástí stálé expozice muzea v umělcově rodném Zbirohu. Poslední příspěvek kolokvia přednesl Aleš Brožek, v letech 1990–2017 ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Věnoval se tématu Historie knihovny Královské české společnosti nauk. Pečovala o ni řada významných osobností, o osmnácti z nich je možné zjistit více z databáze Slovník českých knihovníků (SCK) na stránkách Národní knihovny ČR.

Jiné

V závěru kolokvia Eva Svobodová přednesla zdravici od dlouholeté a pravidelné účastnice kolokvií Jiřiny Kádnerové, která ze zdravotních důvodů nemohla přijet.

Součástí kolokvia byl i bohatý kulturní program. Začal již v neděli odpoledne, kdy byla pro účastníky připravena komentovaná prohlídka hospitalu Kuks. Po pondělním jednání následovala prohlídka budovy a knihovního fondu SVK HK za doprovodu Daniely Ridlové z odboru služeb knihovny, při které probíhala diskuse o různých službách pro její návštěvníky. Moderní budova knihovny o půdorysu písmene X slouží veřejnosti od roku 2008.

Poté následovala komentovaná prohlídka starého města Hradce Králové s Pavlou Koritenskou z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ta nejprve seznámila účastníky s dějinami města a poté se věnovala jednotlivým památkám na Velkém náměstí (katedrála sv. Ducha, Bílá věž, Mariánský morový sloup a mnohé další). Účastníci kolokvia si vyměňovali zkušenosti ze svých pracovišť, navazovali nové kontakty nebo se domlouvali na vzájemné spolupráci. Teplé a slunečné počasí zpříjemnilo průběh kolokvia; každý obdržel na památku tematický odznáček. Jubilejní pětadvacáté kolokvium se uskuteční na podzim 2023 v Banské Bystrici.

Mgr. Věra Hanelová (* 1983) je odbornou pracovnicí Oddělení biobibliografických studií a knihovny Historického ústavu AV ČR. Podílí se na vytváření databáze Bibliografie dějin Českých zemí.