Hlavní obsah stránky

TÉMA: Dobrovolnictví v knihovnách: Dobrovolnictví v knihovnách

EVA VODIČKOVÁ vodickova@knihovnakv.cz

Dobrovolník je člověk, který ve svém volném čase bez nároku na honorář pomáhá druhým. Dobrovolnictví se vyskytuje v mnoha oblastech a knihovny netvoří výjimku. V ČR knihovny plní ve společnosti mnoho rolí a díky dobrovolníkům dosahují nemalých cílů… 

„Levný zdroj pracovní síly“

Touto tematikou se ve své práci zabývá Magdalena Müllerová.1 Přítomnost dobrovolníků dává organizaci levný zdroj pracovní síly. Slovo „levný“ znamená, že ani dobrovolná práce není zadarmo. Organizace musí vynaložit určité finanční prostředky na přípravu a realizaci práce s dobrovolníky, je třeba koordinovat jejich aktivity, zajistit dobrovolníkům vhodné pracovní prostředky, prostory. Výše nákladů se odvíjí od skutečnosti, zda organizace pracuje s dobrovolníky podle zákona o dobrovolnické službě (je tzv. příjímací organizací), nebo zda samotní členové organizace jsou dobrovolníky a pracují pravidelně, bezplatně na osobně vytyčeném poslání. Obecně lze říci, že práce s dobrovolníky se významně neliší od řízení zaměstnanců v běžné ziskové firmě. Kvůli absenci finanční odměny je však o to důležitější využívat ostatních forem motivování a vedení pracovníků.

Zpětná vazba

Dobrovolníci mají nemalý vliv na poslání a činnost organizace. Organizace rovněž získávají tolik potřebnou zpětnou vazbu od lidí, kteří přicházejí zvenčí. Do organizace se dostávají lidé, kteří nejsou zatíženi dosavadními postoji a zkušenostmi vůči organizaci, přicházejí s nekonvenčními přístupy, které se liší podle vzdělání, hodnot a životního stylu každého jedince.

Kontakty

Dobrovolníci svými současnými kontakty v dosavadních zaměstnáních mohou přispět k rozvoji organizace, sami se stávají partnery při úspěšné spolupráci a v neposlední řadě jsou chápáni jako ideální uchazeči o placenou pozici v organizaci – jsou obeznámeni s jejím fungováním, znají dobře požadovanou náplň práce, organizace je osobně zná, ví, co od nich může očekávat, jaké nároky jsou schopni uspokojit. Uveďme příklad Gabriely Čechové z Dobrovolnického centra Ratolest Brno, která vyjmenovala důvody potřeby dobrovolníků následovně:

— pomohou naplnit poslání organizace;

— věnují svůj čas a pomohou realizovat činnosti, na které není při běžném provozu čas;

— přinesou nový pohled na věc, nové know-how, nové nápady, zkušenosti;

— zpětnou vazbou, konstruktivní kritikou, zabraňující nežádoucí rigiditě a stereotypu, vnesou nový duch, entusiasmus a nadšení;

— návštěvníkům a divákům poskytnou neformální vztah;

— doplní pracovní tým – budou „novým člověkem do party“;

— přinesou nové kontakty;

— udělají dobrou reklamu – nadchnou se pro organizaci a budou o ní informovat;

— posílí prestiž organizace.

Bariéry dobrovolnictví

Dobrovolnictví je naší veřejností chápáno jako něco výjimečného. Tento názor se projevuje i v postoji organizací, s nimiž o dobrovolnictví hovoříme. Nejčastěji se setkáváme – jak u vedení, tak u zaměstnanců – s těmito problémy či obavami:

— nezájem organizace o dobrovolníky;

— nepochopení potřeby řízení činnosti dobrovolníků;

— obavy z rizika úrazu či škody způsobené dobrovolníkem;

— nedůvěra v čestné motivy dobrovolníka;

— pracovní vytíženost současných pracovníků, které by dobrovolníci ještě více zatížili;

— nedostatek informací o dobrovolnictví;

— názor, že u nás nejsou zájemci o dobrovolnictví.

Především nedostatek informací o dobrovolnictví je často příčinou nedůvěry a neochoty s dobrovolníky pracovat. Příklady využívání dobrovolníků v jiných organizacích, vzdělávání a supervize koordinátorů dobrovolníků, postupné zvyšování prestiže dobrovolnictví prostřednictvím masmédií, ale také studijní pobyty a návštěvy v zahraničí mohou pomoci překonat bariéry a učinit z dobrovolnictví běžnou součást života.

Působnost dobrovolníků

Kde všude působí dobrovolníci, se uvádí v knize Dobrovolnictví.2

Dobrovolnictví se může uplatnit v následujících oblastech:

— ve zdravotnictví: dlouhodobé a pravidelné návštěvy pacientů, ale i jednorázové akce; dobrovolníci se věnují individuálně jednomu pacientovi nebo pracují s celou skupinou pacientů;

— v sociálních službách: dobrovolníci nenahradí práci profesionálů ani neposkytují přímo sociální službu, ale vnášejí do vztahů s uživateli sociálních služeb moment přátelství a zkvalitňují individuální přístup ke klientům;

— ve sportu: nejrůznější činnosti nezbytné k zapojení do sportování – dobrovolní trenéři a cvičitelé, pořadatelství a organizování soutěží, doprava, údržba hřišť atd.;

— v oblasti práce s dětmi a mládeží: velmi široké téma, které přesahuje do všech ostatních oblastí (dětské a mládežnické spolky, volnočasové sportovní, turistické a ekologické kroužky, tábory, doučování apod.);

— ve školní a univerzitní samosprávě: aktivní podíl na životě školy;

— v ekologii: dobrovolná péče o významné přírodní lokality, sázení stromů, péče o ohrožená zvířata, budování naučných stezek, strážní služba, ekologická výchova dětí a mládeže či osvěta široké veřejnosti;

— mezinárodně v rámci rozvojové spolupráce: krátkodobé (workcampy) nebo dlouhodobé pobyty dobrovolníků ve prospěch místní komunity (trvají většinou od tří měsíců do jednoho roku);

— při mimořádných událostech: často zejména při živelných pohromách, haváriích či nákazách; dobrovolnickou činnost koordinují organizace s celorepublikovou působností, např. Charita, Diakonie ČCE, ADRA, ČČK nebo Člověk v tísni, a spolky na místní úrovni;

— ve firmách: firmy poskytují svým zaměstnancům čas a motivaci k dobrovolnické činnosti, hradí náklady na čas svých zaměstnanců, uznávají a oceňují jejich dobrovolnickou činnost, např. v rámci Mezinárodního dne firemního dobrovolnictví, tzv. Give and Gain Day, a také v souvislosti se společenskou odpovědností firem;

— při obecně prospěšné činnosti (komunitní dobrovolnictví): je postaveno na jakékoliv činnosti prospěšné pro členy dané komunity; může být do jisté míry samozřejmou součástí života, např. na venkově, nebo může být určitou strategií, jak se stát součástí komunity;

— v kultuře: zahrnuje celou škálu činností a organizací, např. neprofesionální umělecké soubory a spolky, organizace kulturního a společenského dění kolem sebe, ochrana a revitalizace místních kulturních památek, opatrování kronik a tradic obcí.

V knihovnách

Dobrovolnictví existuje ve všech oblastech a v knihovnách tomu není jinak. Možná si říkáte, proč lidé docházejí pomáhat do knihovny? V knihovně najdou prostřednictvím dobrovolnictví místo lidé, kteří se chtějí realizovat, chtějí druhým předávat své zkušenosti, chtějí být užiteční, pomáhají napřímo. Zároveň se jedná o lidi, kteří mají dobrý vztah k literatuře, kultuře a nechtějí docházet za klienty.

Knihovny jsou komunitní a informační centra, kde je prostor pro realizaci a aktivní činnost pro všechny. Mnoho knihoven má dobrovolníky, ať profesionálně, či neprofesionálně. Profesionálně znamená pod činností dobrovolnického centra či výkazní smlouvou, nebo neprofesionálně, což je kamarád, soused, který v knihovně pomůže s akcí či jen přesunout regál. Do knihoven se dobrovolníci dostávají ponenáhlu a téměř nepozorovaně. Především u malých knihoven v obcích – tam, kde se věci dějí neformálně a „po sousedsku“, kde knihovna opravdu plní svou komunitní roli – tam je pro dobrovolnou činnost přirozený prostor. Jen těm svým pomocníkům, kteří přijdou zdarma opravit knihovně rozklížené stoly, naučit děti plést pomlázku v rámci tematicky zaměřeného dne knihovny či podělit se s ostatními o své zážitky z putování po vzdálených krajích, většinou v malé knihovně neříkají dobrovolníci. Ne proto, že by jimi nebyli, ale protože knihovníky nenapadne zařazovat je do „škatulky“ dobrovolnictví jen proto, že nějakou činnost realizovali bez nároku na honorář. A lidé, kteří zdarma pomáhají při akcích typu Noc s Andersenem, nejsou v knihovnách ojedinělým jevem…

Již v 90. letech hledala Zuzana Ježková, průkopnice dobrovolnictví v knihovnách, uplatnění pro skupinku dobrovolníků – čerstvých absolventů pražských gymnázií. Nenašla ho. Přesto už tenkrát u nás existovaly knihovny, jejichž přístup byl dobrovolníkům více nakloněn. Tehdejší aktivita Knihovny Kroměřížska, která ověřovala možnost zapojování nezaměstnaných jako dobrovolníků, je dosud v některých aspektech nepřekonaná.3

Dobrovolníci pomáhají knihovnám realizovat komunitní akce, začlenit do aktivit knihoven cílové skupiny, které se jinak nedaří do knihoven nalákat, jako jsou mladí lidé, umožňují posun knihoven díky pohledu zvenčí a mnoho dalšího. Dobrovolnictví je forma komunity, kterou podporuje Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2021–2027 v oblasti Rozvoj občanské společnosti a přirozená centra komunit. Ministerstvo kultury podporuje dobrovolnictví v knihovnách v rámci projektu Knihovna 21. století.

Příklady z praxe, zejména z Karlových Varů

Městská knihovna Louny, Knihovna Kroměřížska, Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm zapojují dobrovolníky do komunitních akcí. Nabízené aktivity nemají konce; tvoří se, zpívá, hraje na hudební nástroje, hrají se stolní hry, povídá se nad literaturou, vzdělává se v cizích jazycích, v numismatice, v historii a mnoho dalšího.

Komunitní aktivitu většinou vede dobrovolník a předává své zkušenosti druhým. Někde je i utvořena komunita, která funguje sama, a to díky sdílení stejného zájmu. Knihovny poskytnou lidem prostory a oni jim za to nabídnou krásnou komunitu, která utváří kouzlo knihovny.

Jako koordinátorka dobrovolníků mohu zmínit, jak vzniklo dobrovolnictví v Krajské knihovně Karlovy Vary. Vše začalo, když na poradě vedení byla zmíněna informace, že v knihovně nejsou dobrovolníci, a byli by zde potřeba. Zvažovala jsem, jaký model dobrovolnictví v knihovně zvolit, zda pomocí dobrovolnického centra, kdy máte zaručenu určitou kvalitu (tzv. externí model), či si vše dělat sama a nemít činnost zastřešenou (tzv. interní model). Zvolila jsem si ten externí. Oslovila jsem Dobrovolnické centrum Vlaštovka při Mateřském centru Karlovy Vary a domluvili jsme se na spolupráci. Během prvního půl roku jsme měli v knihovně prvních deset dobrovolníků, resp. dobrovolnic. Pomáhaly s přesazováním květin, instalací výstav, řazením zpravodajů, vypomáhaly na jednorázových akcích, až jednou přišla dobrovolnice Naďa, která byla osamocena a chtěla pracovat s lidmi. Ptala jsem se jí, co ráda dělá a co by chtěla předávat druhým.

Říkala, že ráda háčkuje a plete. Domluvily jsme se, že zkusíme založit kroužek pletení a háčkování; na tuto aktivitu budou moci přijít lidé se učit či jen trávit volný čas. A to, co vyrobíme, dáme na potřebná místa. Měli jsme povědomí o Nedoklubku, pro který se háčkují chobotničky pro nedonošené děti. Princip je v tom, že jejich chapadélka simulují dětem pupeční šňůru maminky, a tím si v inkubátoru připadají více jako v bříšku u mámy. Na první setkání přišlo dvacet žen: někdo uměl již tvořit, někdo se to přišel naučit. Postupem času se utvořila komunita asi patnácti žen, které se každý týden scházejí a tvoří.

V současné době děláme muchláčky pro Nadaci La Vida Loca, která má projekt „Život v kufříku“. Ženy mají v tvoření volnost a já poté hledám vhodné uplatnění pro jejich výrobky. Cílíme jak na děti, tak seniory. Výrobky už putovaly do dětských domovů, SOS dětské vesničky, domovů pro seniory a mnoha dalších míst. O materiál (vlnu) nemáme nouzi, protože se celkem často ozve hodný člověk, který nám nějakou věnuje.

Pro počáteční financování jsme získali dotaci Ministerstva kultury z programu Knihovna 21. století. Zde jsme získali prostředky i na realizaci další dobrovolnické činnosti, a to např. „Muzikoterapii se Světlanou“. Muzikoterapie probíhala každý týden. Světlana se v další dobrovolnické činnosti věnovala seberozvoji formou přednášek o duchovní cestě.

„Dobrovolníci čtou v nemocnici“ je projekt, kterým se započala spolupráce s dnes již Regionálním dobrovolnickým centrem Instand a krajskou nemocnicí v Karlových Varech. Dobrovolníci začali pravidelně docházet na interní oddělení a dětské oddělení; během prvního půl roku jednou týdně deset dobrovolníků.

Jinak dobrovolníci u nás pomáhají pravidelně jednou týdně s údržbou fondu. Docházejí řadit a zakládat zpravodaje, vyřazují krabičky od CD či kazet, vlepují názvy sérií do knih a mnoho dalšího. Mezi další komunitní aktivity patří „Hra na kytaru s Renatou“. Renata se každý týden věnuje jak začátečníkům, tak pokročilým hráčům. Na výuku hry na kytaru dochází dvacet pravidelných hráčů. Všechny komunitní aktivity probíhaly i za pandemie covid-19, a to online formou.

Na jaře roku 2019 jsme zahájili pilotní projekt – donáška knih pomocí dobrovolníků pro lidi, kteří si do knihovny z důvodu hendikepu nemohou dojít sami. Dnes se pravidelně donáší knihy třem potřebným a do aktivity jsou zapojeny dvě dobrovolnice. Dobrovolníci ale pomáhají i jednorázově, hlavně při akcích jako festival her, Den knihy, příměstský tábor, pomáhají s instalací výstav a mnoho dalšího. Díky dobrovolníkům máme v knihovně malou botanickou zahradu, včetně popisky jednotlivých rodů a druhů pokojových rostlin, které máme v knihovně, a to společně s popisem způsobu jejich pěstování a množení. Dobrovolnice Dáša se v naší knihovně věnuje řezu květin. V současné době nám dobrovolnictví zastřešuje Dobrovolnické centrum Instand.

V roce 2022 jsme zahájili aktivity na začleňování lidí z Ukrajiny do české komunity. Probíhá Kurz malování pro děti, který vede akademická malířka, a také se začleňují do Pletení a háčkování pro dobrou věc. Letos jsme s dobrovolníky a studenty Prvního českého gymnázia Karlovy Vary uskutečnili první ročník RetroGameZ pro rodiny s dětmi.  Na celkem osmi stanovištích se děti i dospělí učí hry našeho dětství jako skákání panáka, tleskačky aj.

Karviná

Regionální knihovna Karviná založila své dobrovolnické centrum v roce 2014 v rámci projektu Cesta k městu (program Mládež v akci regionu Těšínské Slezsko), spolufinancovaného z EACEA – Youth in Action Programme a rozpočtu statutárního města Karviná. Aktivita v rámci projektu Cesta k městu II, spolufinancovaného stejně, měla za cíl činnost centra rozšířit a dále posílit význam dobrovolnictví ve městě.

Toto dobrovolnické centrum je místem, kde se střetává nabídka a poptávka po dobrovolnické činnosti v Karviné, a to podpora realizace projektů mladých lidí ve věku 13–30 let a akcí na podporu dobrovolnictví a jeho myšlenek. Spolupráce s Mládežnickou radou Karviné je činnost zaměřená na kulturu, sport a volnočasové aktivity. Evropská dobrovolná služba (EDS) – Regionální knihovna je akreditovaná vysílající, hostující a koordinující organizace v rámci EDS a evropského programu Erasmus+.

Třinec a Havířov

Městské knihovny Třinec a Havířov zaměřily dobrovolnictví na mladé lidi od 12–30 let, a to tím, že založily K-klub a M-klub, kde se sházejí mladí lidé, diskutují nad tím, co by je bavilo dělat, a knihovna jim pomáhá, aby se realizovali a uskutečňovali své nápady.

Podle slov Hany Pietrové, koordinátorky dobrovolníků v Knihovně Třinec, u nich funguje dobrovolnictví následovně: M-klub (Dobro) je zaměřený primárně na dobrovolnickou činnost mladých lidí v knihovně, ale nabízí služby i místním organizacím, jako jsou nízkoprahová zařízení, sociální služby, neziskovky, nemocnice a domy pro seniory, a to s nejširším možným přesahem do veřejného života a kultury města Třince. Aktivity a organizace dobrovolníků se opírají o jejich zájmy a nápady. Společně s knihovníky organizují vše, na co si vzpomenete: doučování děti, čtení v nemocnici, Pohádkový les, Prázdniny v Třinci, Večerníčky naživo, Deskohraní, recyklační dílny. Pro mladé zase víkendové akce jako výjezdy s Mládežnickou radou Třinec nebo vzdělávací akce pro školy (Odbedni se, Dobro pro slony, Jeden svět pro školy, Živé knihovny, Language coffee, žánrové fantasy, sci-fi, horror BookCony, grilovačky). Pro dospělé podporují větší městské akce typu Srdce Evropy, Den bez aut, Den Země, čtení v domě pro seniory, výroba přání a literární soutěže.

Pravidelné středeční schůzky DC K3 umožňují mladým lidem přicházet do M-klubu, když je knihovna zavřená. Setkání tráví dobrovolníci vytvářením plánů a návrhů na zapojení dalších mladých lidí do akcí v M-klubu a vyzývají je k aktivnímu trávení volného času. Dochází tak k propojení různých týmů dobrovolníků: někteří čtou dětem, jiní chtějí být u všeho a další doučují. V současnosti práci převzala nová kolegyně a začíná rozvíjet aktivity.

Dobrovolníci jsou lidé, kteří pomáhají nejen druhým, ale někteří rovnou zachraňují provoz knihoven. V ČR jsou už známy dva příklady, kdy zachránili knihovnu před jejím uzavřením. První je v Knihovna J. M. Hovorky ve Statenicích – Obývák vesnice a druhá je v Jiříkově na Bruntálsku, kde se paní Bára rovnou chopila chodu knihovny.

V roce 2018 vznikla při Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR pracovní skupina pro dobrovolnictví. Jejím cílem je podporovat knihovníky v činnosti s dobrovolníky a pomáhat zájemcům, aby pro zavedení nových programů využili právě dobrovolníky. Tato skupina pořádá konference, přednášky a jiné propagační akce na podporu dobrovolnictví v knihovnách. V Krajské knihovně Karlovy Vary proběhla 9. 3. 2023 konference Dobrovolnictví v knihovně.

To je jen několik příkladů dobré praxe. Jedná se o různé formy dobrovolnictví v knihovnách, ale jedno mají společné, a to, že to lidem dává smysl a posouvá je dál. A to je velmi důležité!

1 MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011, s. 17.

2 Dobrovolnictví. 6. aktual. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2018, s. 5.

3 MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011, s. 63.

Použitá literatura:

— MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7008-268-3. 1 CD.

Dobrovolnictví. 6. aktual. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2018. 39 s. ISBN 978-80-7481-213-2