Hlavní obsah stránky

Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé knižní novinky

VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz

Zajímavé tuzemské i zahraniční knižní novinky jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR, v databázi knihovnické literatury KKL https://aleph.nkp.cz/cze/kkl).

LEORKE, Dale a Danielle WYATT. The library as playground: how games and play are reshaping public culture. Lanham, Maryland: Rowman and Littlefield, 2022. 149 s. ISBN 978-1-5381-6431-0

Digitální i analogové hry již dlouho slouží moderním veřejným knihovnám jako vzdělávací nástroj a lákadlo pro nové návštěvníky – od vyhrazených herních zón a dětských prostor až po herní dny Minecraftu, makerspaces či virtuální reality. O roli her a hraní v programech a fondech knihoven toho bylo napsáno již mnoho. Jejich širší role při transformaci knihoven však zůstává neprozkoumaná. Autoři vycházejí z etnografického výzkumu a poskytují barvitý obrázek toho, jak se protínají hry a hraní s posláním veřejných knihoven. V nich se hry a hraní stále více přelévají z vyhrazených zón uvnitř knihoven i mimo jejich zdi, a to v rámci širší rekonfigurace a „reimaginace“ knihoven v digitální éře. Spojení knihovny s hraním se historicky chápalo v souvislosti s konceptem knihovny jako „třetího místa“ – místa pro odpočinek, socializaci a experimentování mimo praktické požadavky práce a domova. Nejde však jen o odtažité trávení volného času, knihovny propojují aktivity spojené s hraním se svými strategiemi, které se dotýkají ekonomického a kulturního rozvoje jejich obcí. Kniha se zabývá institucionalizací hry a vrhá nové světlo jak na rozpory v jádru hry jako teoretického konceptu, tak na to, čím jsou knihovny v současném veřejném životě. Naleznete zde mnoho příkladů z knihoven celého světa.

TODARO, Julie. Mentoring A to Z. Chicago: ALA Editions, 2015. 153 s. ISBN 978-0-8389-1329-1

Budoucnost vaší knihovny je tak dobrá, jaké jsou schopnosti lidí, kteří v ní pracují. Schopnosti a vědomosti je potřeba stále rozvíjet. Solidní a udržitelný mentoringový program může knihovnám pomoci změnit zavedená nevyhovující pravidla a přinést dlouhodobé výsledky, které zahrnují kariérní rozvoj, profesionalitu celé organizace a udržení pracovníků. Autorka nabízí srozumitelného průvodce zavedením mentoringu do praxe, doplněného o kontrolní seznamy všech aktivit tohoto procesu a popis kritických oblastí, kterými je nutné projít při navrhování, plánování a realizaci vlastního programu. Nenaleznete zde abstraktní teorie řízení, ale spíše stručně vyjádřené nezbytné aktivity. Obsahuje čtyři případové scénáře, které vás připraví na proces rozhodování v běžných situacích mentoringu. Jedna z kapitol se věnuje diskusi o terminologii, reverzním mentoringu a co-mentoringu a o tom, jak zvolit vhodný jazyk, který by vyjádřil vaše očekávání z využití programu. Najdeme zde také tipy, jak aplikovat devět šetření, která již pravděpodobně v knihovně používáte pro hodnocení, plus pět nových, díky nimž bude váš program ještě efektivnější. Důležité jsou také způsoby, jak řešit námitky vůči mentoringovému programu. Na tyto otázky se kniha rovněž pokouší odpovědět.

HOROVÁ, Iva a kol. Archiv, který nebyl: sto let pokusů o národní zvukový archiv. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2022. 212 s. ISBN 978-80-7036-701-8

Monografie, první svého druhu, v deseti kapitolách zainteresovaných odborníků přináší premiérově ucelený přehled o pokusech vybudovat instituci typu zvukový národní archiv, jehož hlavním úkolem by bylo systematické mapování, ochrana a zpřístupňování našeho zvukového kulturního dědictví ve všech formách. Idea se více či méně intenzivně objevuje v naší historii již téměř sto let. Texty chronologicky seznamují s aktivitami, které se na tomto poli odehrály a dosud odehrávají. Přinášejí tak přehled o zainteresovaných osobnostech, hlavních institucionálních hráčích a výstupech, stejně jako zamyšlení nad příčinami neúspěchů. Při tom nám dochází čas: většina nosičů fyzicky degraduje a bez potřebné péče (zejména digitalizace) bude jejich obsah navždy ztracen. Hrozí nám ztráta významné součásti našeho kulturního dědictví, které nebudeme schopni zachovat pro budoucí generace. Vzhledem k historickým souvislostem je to problém nejen v kontextu české, ale také středoevropské kultury a historie. Na rozdíl od většiny zemí Evropy a celého světa Česká republika, bohužel, stále na uspokojivé řešení tohoto palčivého problému čeká…

NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. 1. vyd. Praha: Grada, 2018. 189 s. ISBN 978-80-271-0716-2

Spoluzakladatel webu Manipulátoři.cz se ve své knize snaží ukázat cestu k nezávislému a kritickému myšlení, díky kterému budeme schopni odhalovat falešné zprávy, rozpoznat pravdu od lži a nepodléhat konspiračním teoriím. Seznámí nás s častými argumentačními fauly a s manipulativním pozadím v politice i médiích. V první části knihy se autor pokouší odhalit zákonitosti našeho chování a rozhodování. Proč naše přání tak často formují budoucnost, jak nás ovlivňuje naše vlastní iracionalita, proč podléháme skupinové hlouposti a jak snadno se dopouštíme myšlenkových chyb. Druhá část knihy se věnuje žhavé současnosti. Zaměřuje se na běžně užívané argumentační fauly a na odhalení manipulativních a propagandistických postupů v politice i médiích. Poznáme zákulisí mediálního průmyslu a výroby zpráv i techniky, jak námi média mohou manipulovat. A v neposlední řadě porozumíme tomu, jak odhalovat falešné zprávy, poznat pravdu od lži a nepodlehnout konspiračnímu myšlení.

BRIDGES, Laurie M., Raymond PUN a Roberto A. ARTEAGA, ed. Wikipedia and academic libraries: a global project. Ann Arbor: Maize Books, an imprint of Michigan Publishing, 2021. 336 s. ISBN 978-1-60785-670-2

Shromáždění příkladů toho, jak vysokoškolské knihovny po celém světě používají Wikipedii při své práci. Globální projekt obsahuje 19 kapitol od 52 autorů z Brazílie, Kanady, Hongkongu, Irska, Kyrgyzstánu, Mexika, Nizozemí, Nigérie, Skotska, Španělska a Spojených států amerických. Autoři kapitol jsou jak noví, tak dlouholetí členové komunity Wikimedia, kteří popisují různé zkušenosti. Cílem knihy je představit Wikipedii jako globální a velmi vhodný zdroj pro podporu studentů i zaměstnanců knihoven: od zvyšování mediální gramotnosti po občanskou participaci, kritické myšlení nebo výzkumné dovednosti nebo od antirasismu po zvyšování zaměstnatelnosti.

GREEN, Lucy Santos et al. LGBTQIA+ inclusive children's librarianship: policies, programs, and practices. Santa Barbara: Libraries Unlimited, an imprint ABC-CLIO, LLC, 2022. xii, 136 s. ISBN 978-1-4408-7677-6

Kniha přináší nové poznatky knihovníkům ve školních a veřejných knihovnách, kteří pracují s dětmi ze základních škol. Školní a veřejné knihovny poskytují služby stále většímu počtu LGBTQIA+ dětí a rodin. Děti dnes mohou začít vyjadřovat silný pocit genderové identity již ve věku dvou až tří let; také se identifikují jako homosexuálové mnohem dříve než dřívější generace (často ve věku sedmi až dvanácti let). Kromě toho žije s LGBTQIA+ pečovateli více dětí než kdykoli předtím. Při snaze o to, aby programy a služby knihoven byly inkluzivní a spravedlivé pro všechny skupiny obyvatel, mohou knihovníci čelit odporu ze strany uživatelů, kteří mají pocit, že obsah zahrnující queer tematiku je pro malé děti nevhodný. Publikace kodifikuje soubor osvědčených postupů pro knihovníky, kteří se s touto výzvou vyrovnávají, definuje queer-inkluzivní programy, identifikuje možné překážky při jejich realizaci a nabízí strategie a zdroje k jejich překonání.

ASAMOAH-HASSAN, Helena, ed. Digital literacy, inclusivity and sustainable development in Africa. London: Facet Publishing, 2022. xvii, 237 s. ISBN 978-1-78330-511-7

Udržitelného rozvoje lze dosáhnout pouze tehdy, pokud nikoho nenecháme stranou. Trvalým poučením z krize covid-19 je zkušenost, jak důležitá je dostupnost digitální infrastruktury a dovedností pro výuku, učení či zaměstnatelnost nebo jen pro možnost plnohodnotně se zapojit do společnosti. Digitální gramotnost se stala kriticky důležitou pro miliony lidí na celém světě a tato potřeba byla velmi citelná v Africe, kde se mnozí museli rychle přizpůsobit a využívat online platformy pro různé účely. Africký knihovnický sektor je klíčovým zastáncem digitální gramotnosti na celém kontinentu. Čeho však bylo dosaženo a jak? Jak digitální gramotnost pomohla komunitám uživatelů? Co je třeba ještě udělat? Kniha obsahuje příspěvky knihoven z celé Afriky, které popisují, jak přistoupily k posunu směrem k lepší a rozšířenější digitální gramotnosti. Dozvíme se například, jak v Keni v souladu s národní strategií země knihovny učí své komunity uživatelů, včetně neslyšících dětí, obratně pracovat v online prostoru, jak v Botswaně přecházejí vysoké školy na výuku a učení v digitálních platformách a mnohé další.

COATES, Jessica, Victoria OWEN a Susan REILLY, ed. Navigating copyright for libraries: purpose and scope. Berlin: De Gruyter Saur, [2022], 2022. 547 s. IFLA Publications; volume 181. ISBN 978-3-11-073715-8.

Kniha vznikla z pověření Poradního výboru IFLA pro autorské právo a jiné právní záležitosti (IFLA/CLM). Má sloužit jako zdroj informací pro knihovníky z celého světa o autorskoprávní problematice, k jejich vzdělávání a jako pomoc při nastavování klíčových procesů v knihovně. Informace jsou zásadním zdrojem pro osobní, ekonomický a sociální rozvoj. Knihovny a archivy jsou pro jednotlivce i komunity primárním místem přístupu k informacím, přičemž velká část informací je chráněna autorskými právy nebo licenčními podmínkami. V tomto složitém právním prostředí působí knihovníci a informační profesionálové jako opěrný bod rovnováhy autorského práva, zajišťují pochopení a dodržování autorskoprávních předpisů a umožňují přístup ke znalostem v rámci výzkumu, vzdělávání a inovací. Kniha poskytuje základní i pokročilé informace o autorských právech, popisuje omezení a výjimky, zabývá se komunikací s uživateli, upozorňuje na nové problémy v této oblasti a přináší přehled aktuálních otázek jejich reformy. Cílem je pomoci knihovnám a jejich pracovníkům zorientovat se v labyrintu autorských práv. Obsah je rozdělen do čtyř částí: základy autorského práva; práva uživatelů a veřejný zájem; mezinárodní vývoj a důvody pro zapojení knihoven;  nové otázky v oblasti autorského práva. V jednotlivých kapitolách jsou uvedeny podstatné body, přehledy zákonů a právních pojmů, vybraná srovnání přístupů ve světě, význam tématu a možnosti reformy, propagace a další související témata.