Hlavní obsah stránky

Z KNIHOVEN...

Nové technologie v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem

Kamerová zvětšovací lupa rozšířila nabídku služeb

Od konce října 2012 rozšířila SVK v Ústí nad Labem své služby o novou nabídku. V rámci grantového progra­mu Ministerstva kultury ČR obdržela finanční prostředky na zakoupení kamerové zvětšovací lupy ClearView+, která je umístěna ve všeobecné studovně vědecké části knihovny v ulici Velká Hradební 49. Tato pomůcka pro slabozraké uživatele má jednoduché ovládání a umožňuje až padesátinásobné zvětšení předlohy. Její využívání je bezplatné, je volně přístupná všem uživatelům, kterým dělá problémy číst například drobný novinový text. Přístroj lze použít také jako pomůcku při práci s vlastními texty.

A co „lupa“ umí? Kamera lupy snímá předlohu a její zvětšený obraz promítá na monitoru, takže silně slabozraký uživatel může s textem či grafikou v tištěné nebo psané podobě běžně pracovat (číst knihy, noviny, prohlížet mapy apod.). Čtení nebo prohlížení předlohy usnadňuje pohyblivý čtecí stolek, který též poskytuje pracovní prostor pod kamerou. Ovládací panel je součástí čtecího stolku, ruce při čtení není tedy  třeba téměř vůbec přemisťovat. Lupa má automatické zaostřování a zvětšení, jas i kontrast se nastavují elektronicky pouze stiskem tlačítka; přístroj tak mohou snadno ovládat i uživatelé se zhoršenou pohybovou koordinací. Jednoduchým úkonem se nastavuje potřebné zvětšení a volí režim prohlížení: kontrastní pozitivní nebo negativní režim pro práci s textem, fotorežim pro prohlížení obrázků v plných barvách (pod barevnou lupou) resp. v šedé škále (pod černobílou lupou). K dispozici jsou i další funkce (světelné ukazovátko, umělé zabarvování písma a papíru, vodící linky a čtecí okno). K lupě lze připojit i externí zařízení (notebook apod.).

Vše zní poněkud složitě, ale vždy je možné požádat personál knihovny o pomoc při obsluze lupy, aby pomůc­ka mohla řádně posloužit. Určitě pomůže nejen uživatelům, kteří knihovnu běžně navštěvují, ale i těm, kteří legitimaci do knihovny ještě nevlastní. Zvolit lze třeba jen jednorázovou ná­vštěvu (za den poplatek 20 Kč), při které je možné vyzkoušet prezenční služby knihovny. Roční čtenářský průkaz pak ale vyjde ještě mnohem výhod­něji, protože umožní využívat všech služeb, které knihovna nabízí (mj. půjčování časopisů nebo hudebních nosičů, ale také moderní on-line služby).

(opk)

Jak na e-čtečky vědí v ústecké knihovně

Elektronické čtečky jsou speciální přenosná zařízení, jejichž obrazovka napodobuje papír. Na rozdíl od mobilů, LCD obrazovek počítačů či notebooků, ale i teď módních tabletů, není displej čtečky podsvícen. Čtení proto oči tolik neunavuje. Přístroje jsou velmi lehké, tenké a s velkou kapacitou, takže čtenář může mít s sebou neustále spoustu knih. Při čtení není třeba připojení ke zdroji elektrického proudu, nabitá baterie v přístroji má výdrž až několika tisíc otočení stránky. E-čtečka není u nás neznámá. Můžete ji vidět u občanů, kteří cestují vlakem či přejíždějí Prahu metrem, ale i u lidí v čekárnách lékařů. Člověk si tak s dobrou elektronickou knihou v ruce krátí jinak nevyužitelný čas.

Ústecká vědecká knihovna vlastní čtyři čtečky pro českou verzi knih a jednu jinojazyčnou (ta umí anglicky, německy a francouzsky).

Registrovaní čtenáři (od 18 let výše) si mohou elektronickou čtečku vypůjčit domů na dobu 14 dní. Protože pořizovací hodnota přístroje byla poměrně vysoká, vyžaduje knihovna složení jistiny (kauce) ve výši 1000 Kč. Ta je samozřejmě vydána zpět, jestliže je čtečka v dohodnuté lhůtě a v pořádku vrácena.

Na vložené paměťové kartě jsou již v knihovně staženy knihy v českém jazyce, vesměs klasická díla krásné literatury se statusem volného díla. (Volné dílo je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chráněna. Nejčastějším případem volného díla je autorské dílo, u kterého již doba ochrany vypršela – např. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora.) Na čtečkách v ústecké knihovně jsou nahrána díla např. K. H. Borovského, K. Čapka, F. L. Čelakovského, V. Dyka, K. J. Erbena, bratří Grim­mů, J. Haška, A. Jiráska a E. Krásnohorské. Dále na nich najdete Bibli, Dalimilovu kroniku i Homérova díla či díla Moliérova nebo Platona.

Čtenář si tak spolu se čtečkou, u které je paměť až 200 gigabitů, odnese domů zhruba 600 titulů najednou. Od března 2011, kdy Severočeská vědecká knihovna zakoupila první tři čtečky s ovládáním v češtině a jednu pro jinojazyčná díla, si je čtenáři vypůjčili 64krát, z toho 14krát pro knihy ve zmíněných cizích jazycích.

(opk)

Foto archiv knihovny