Hlavní obsah stránky

PTEJTE SE KNIHOVNY

Dotaz: Co znamená svátek „Dušičky“ (Památka zesnulých)? Od kdy se slaví, jak a kde vznikl? (Kategorie dotazu: Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie, datum zadání: 28. 10. 2006)

Odpověď: Vybíráme z několika zdrojů. Den 1. 11. Všech svatých (od roku 609, vysvěcení Pantheonu v Římě) – vzpomínková slavnost zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti (na rozdíl od Dušiček, které jsou vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti nedosáhli). Den 2. 11. – Památka všech zemřelých, svátek lidově označovaný Dušičky, je vzpomínka na zemřelé, jejichž duše ještě pobývají v očistci.

Úctu a vděčnost svým předkům projevovali lidé od nejstarších dob. Na počátcích křesťanské církve se na zemřelé vzpomínalo v rodinném kruhu. Výroční vzpomínka byla veřejná až od roku 998 ve francouzském reformním klášteře Cluny. Od 11. do 13. stol. se svátek rozšířil do dalších zemí a ve 14. stol. zdomácněl i v Římě.

Podle lidové víry vystupují v předvečer Dušiček duše zemřelých z očistce, aby si alespoň jednou v roce odpočinuly od muk. S tím souvisela i řada pověrečných praktik. Lampa se místo olejem plnila máslem, aby si jím mohly duše zemřelých potřít spáleniny, které v očistci utrpěly. Lidé navštěvovali hroby, zapalovali svíce, přinášeli květiny a věnce apod.

  • Zdroj: VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje aneb kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. České Budějovice: Dona, 1991. s. 74–75.

Dušičky – historie

Od roku 998 se konají svátky zesnulých 2. listopadu. Venkovské, ale i městské hřbitovy byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění. V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo nazývané „dušičky“ pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid. Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami.

Dušičky – zvyky a obyčeje

Na den 1. 11. připadá svátek Všech svatých a den nato Památka všech zemřelých – Dušičky. Oba tyto dny vzpomínali pozůstalí na své zemřelé příbuzné a přátele. V tyto dny všichni přicházeli na hřbitovy, kde očistili okolí hrobu, pokládali věnce, květiny a zapálili svíčku, aby se pak v tichu pomodlili za spásu duší. Modlitba živých prý pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy. Také se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu.

Podle lidové víry prý v předvečer svátku Dušiček vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy. Říkalo se, že pokud o Dušičkách prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.

Že z evropského svátku Dušiček vznikl anglosaský svátek Halloween, ví téměř každý, ale málokdo tuší, že se v minulosti v Podkrkonoší slavily Dušičky podobně, jako je tomu dnes například v USA, tzn. s průvody strašidelných a děsivých masek.

  • Zdroj: BESTAJOVSKÝ, Martin. Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim. Brno: Computer Press, 2004.