JAN RYLICH > jrylich@gmail.com  

V souvislosti s tématem Knihovny 2.0 bychom neměli opomenout ani velmi důležitou koncepci „Information Commons“ (IC), která se zabývá vztahem mezi knihovnou a jejími uživateli - konkrétně otázkou, jak jim vyjít co nejvíce vstříc. Nejvýznamnějším nástrojem IC je integrace neboli vzájemné propojování fondů, služeb, procesů i aktivit.

Jak jsme již v této sérii článků několikrát zdůraznili, jedním ze základních pilířů Webu 2.0 (a současně i Knihoven 2.0) je zaměření na uživatele. Knihovny by tedy měly vycházet svým návštěvníkům maximálně vstříc, a to skladbou fondů, nabídkou služeb nebo třeba rychlým katalogem či přehledným značením v budově knihovny.

Filozofie založená na integraci služeb a jejich maximálním zpřístupnění uživatelům se nazývá Information Commons nebo také Learning Commons či Library Commons. V posledních několika letech se jedná o populární trend, kterým knihovny reagují na současný „konzumní“ způsob života. V knihovnách totiž lidé obvykle netráví dlouhé hodiny, ale chtějí rychle, jednoduše a pohodlně vyřídit co potřebují - a právě koncept IC jim toto umožňuje.

Definice IC

Termín Information Commons vyjadřuje myšlenku integrovaného a efektivního přístupu k informacím, a to jak fyzicky, tak elektronicky. Jedná se tedy v podstatě o efektivnější uspořádání fyzického prostoru a optimalizaci organizace práce. Snahou IC je nabídnout uživatelům v ideálním případě jen jeden přístupový bod, jedno rozhraní, pro interakci s knihovnou. Praktickou aplikací tohoto konceptu jsou například vzájemně propojené databáze nebo třeba jeden fyzický pult v knihovně, u kterého uživatel může uspokojit všechny své informační potřeby.

Důležité je také provázání knihovnických služeb například s univerzitami, kulturou, vědou a výzkumem a podobně. Information Commons jsou tedy integrované veřejné služby, propojené nejen v rámci služeb knihovny, ale i v rámci jejích vnějších vazeb. Idea je taková, že se knihovny stanou určitým kreativním a znalostním prostředím, kde může probíhat například školní výuka, vědecké bádání nebo třeba různé konference, výstavy, odborné přednášky.

Jednou z nejznámějších osobností v oblasti Information Commons je dr. Russell Bailey, který dlouhá léta implementoval principy IC v knihovně Murrey Atkins na University of North Carolina v USA (nyní působí v knihovně na Providence College). U nás se otázce Information Commons věnuje kupříkladu Petra Štogrová Jedličková z Ústavu informačních studií a knihovnictví (FF UK), která tomuto tématu věnovala řadu článků, a o IC také přednáší.

Dvě roviny IC

Jak jsme si již řekli, Information Commons se snaží usnadnit uživateli život tím, že integruje různé služby a informační zdroje na nějaké snadno dostupné místo. V ideálním případě by měl existovat jeden univerzální přístupový bod ve fyzické rovině (tj. samotná budova knihovny) a jeden v rovině elektronické či virtuální (tj. webové stránky).

Fyzickým jádrem Information Commons bývá obvykle centrální víceúčelový pult, u kterého uživatelé mohou vyřídit v podstatě všechno, co potřebují. Půjčit si nebo vrátit knihu, objednat si legitimaci, něco si vytisknout nebo okopírovat, zjistit informace o dopravním spojení nebo třeba členských státech Evropské Unie. Stručně řečeno, funkcí tohoto hlavního obslužného pultu je vyřešit jakýkoliv dotaz návštěvníka knihovny.

Primárním elektronickým přístupovým bodem je webová stránka a e-mailová adresa. Jak už jsme nastínili v minulých dílech, webová prezentace slouží jako určitá vstupní brána do knihovny, a musí být tedy přehledná, přístupná i použitelná. Vedle základních informací, novinek a např. knihovního katalogu je možné využít i některé služby Webu 2.0, jako jsou blogy, diskuse, fotografie z různých akcí, přednášek a podobně. Chybět by samozřejmě neměla ani on-line informační a referenční služba zodpovídající dotazy uživatelů.

Kromě těchto dvou základních pilířů existují i další doplňky, které se zpravidla „točí kolem zmiňovaného uživatele a starají se o jeho blaho“. Tyto drobnosti sice nejsou nijak zásadní pro samotnou knihovnu, ale jsou příjemné pro její návštěvníky. Jedná se například o vhodné osvětlení, přehledné značení knih a oddělení nebo třeba i koberce, které jsou sice náročnější na údržbu, ale pro návštěvníky jsou příjemnější.

Implementace IC

Myšlenka Information Commons je ve světě poměrně oblíbená a řada knihoven ji již integrovala do své činnosti. V ideálním případě je knihovna s ohledem na principy IC již budována, nicméně většina knihoven tyto prvky pochopitelně implementovala až později, kupříkladu během kratší rekonstrukce.

Výhodou IC je totiž skutečnost, že se nemusí jednat o nákladný projekt, který by vyžadoval rozsáhlé stavební úpravy. Na zavedení IC je možné pracovat postupně, podle času a dostupných prostředků. Větší knihovny mohou například zkusit sjednotit několik různých pultů (vracení knih, pokladna, informace atd.) na jedno místo; a menší knihovny mohou začít třeba tím, že zjednoduší nebo nějak obohatí své webové stránky (případně si je založí, pokud je ještě nemají).

Z českého prostředí musím zmínit přinejmenším novou budovu Národní technické knihovny v Praze, která bude slavnostně otevřena 9. září 2009. Moderní budova NTK svým návštěvníkům nabídne např. samoobslužné půjčování knih (díky RFID čipům ve všech knihách), noční studovnu otevřenou i mimo klasickou otevírací dobu a také pestrou paletu zajímavých služeb (např. internetové pokrytí v celé knihovně, prostory pro konference či výstavy, pobočka Městské knihovny, kavárna, prodejna skript atd.).

Závěrem

Information Commons není konkrétní službou nebo technologií, ale jedná se spíše o nový a progresivní přístup knihovny ke svým uživatelům. Jak výstižně shrnuje článek¹ Petry Jedličkové v časopise Ikaros: „Information Commons je teorie, koncepce, strategie a konkrétní postup uspořádání fyzického prostoru knihoven, organizace práce a řízení pracovníků knihovny tak, aby vznikl integrovaný model služeb pro získávání, zpracování a prezentaci informací, učení a informačně-technickou podporu“.

Je také vhodné zopakovat, že Information Commons je především obecný koncept, který nevyžaduje žádné nepřiměřené náklady. Jde totiž především o organizační záležitost a určitou změnu přístupu k uživateli. A ačkoliv není těžké prvky Information Commons implementovat, může být tato strategie pro knihovnu (a její uživatele) významným přínosem.

1 Jedličková, Petra. Information Commons: myšlenková i fyzická revoluce v knihovnách. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 3 [cit. 2009-06-11]. Dostupný na www: <http://www.ikaros.cz/node/1588>. URN-NBN:cz-ik1588. ISSN 1212-5075.