Hlavní obsah stránky

Noční setkání nejen s Christianem Andersenem opět úspěšné

Tečku za Březnem - měsícem internetu udělaly i letos knihovny v současnosti již mezinárodní akcí Noc s Andersenem. Ve shrnující zprávě iniciátorek tohoto unikátního projektu - Mirky Čápové a Hany Hanáčkové, knihovnic dětského oddělení knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti se uvádí, že noc s pohádkami prožívaly české, slovenské, polské a slovinské děti „v knihovnách veřejných, soukromých i školních, ve školách mateřských i základních, školních družinách, středních školách i gymnáziích, v občanských sdruženích, dětských domovech, muzeích, klubech, centrech pro matku a dítě…“ 

Letošní osmý ročník Noci s Andersenem probíhal na 664 registrovaných místech, kam zavítalo přes 22 000 dětí a 5000 dospělých. Kromě pohádek Hanse Christiana Andersena, který se „vypravil“ na noční návštěvu za dětmi do téměř tři sta knihoven, se četly i pohádky Karla Čapka, jehož výročí si tento rok připomínáme. Také se na mnoha místech tančilo, zpívalo, kreslilo, chatovalo, krásně bálo při návštěvách sklepení, půd a věží a také soutěžilo. Společné soutěže letos nocujícím dětem připravila nakladatelství Fragment, ComputerPress a Albatros, opět probíhala i soutěž tajuplného Čtisibrýla Ušatého a anketa SUK - Čteme všichni, jejíž výsledky jsou k dispozici na webových stránkách Národní pedagogické knihovny Komenského. Pohádkový les se letos rozrostl o 227 nově zasazených stromů, stromků či keříčků.

Ve výčtu dějů a událostí spojených s Andersenovou nocí bychom mohli pokračovat, ovšem rozsah Čtenáře je neúprosný. Dovolí nám připomenout jen nepatrný zlomek z příspěvků, které jste nám do redakce poslali. 

Deník mluvčího Velké skřítčí rady, pana Hú

V našem skřítčím království Obraťlist už dlouhá léta vládne spravedlivě a mírumilovně královna Jarumila Ryšavá a její Velká skřítčí rada, jejímiž členy jsou kupříkladu 1. rytíř Gabriel, věštkyně Uršula Upovídaná, nebo mistr starých jazyků, pan Hú, tedy já. Úkolem naší Rady je mimo jiné strážit knihy pohádek, v nichž jsou uchovány všechny naše příběhy. Ke vší hrůze nám však zmizelo Devatero pohádek. Proto jsme si ke dvoru sezvali dvacet největších skřítčích hrdinů, kteří nám je pomůžou najít. Stopa nás dovedla až ke starým kouzelným pokladnicím, od nichž už ani já neznám otevírací zaklínadla. Radě se však podařilo sestavit návod, jak zaklínadlo vytvořit. Tak skřítčí hrdinové sestavovali podivuhodné věty, v nichž všechna slova začínala na stejná písmena, předváděli zvířata a skládali oslavné básně. Pro jejich šikovnost a bystrou čtenářskou mysl se jim nakonec podařilo otevřít staré pokladnice a najít tak neznámým zlodějem ukryté pohádky. Kdo však byl tímto strašlivým zločincem?

Pátrání jsme vyrušili ve prospěch prastaré tradice. Každý rok skřítci a Velká skřítčí rada posílají po řece Ostravici poselství v láhvi, v níž případného nálezce nabádáme ke čtení a připomínáme, že kniha je nejlepší přítel člověka. Poselství posíláme v českém, slovenském, anglickém, německém, italském, francouzském, polském a latinském jazyce. Minulý rok nám odpověděli právě z Polska. Následoval loupežnický bál, kde jsem se rozhodl odkrýt tajemství jednoho z prastarých skřítčích kouzelných rituálů - loupežnický tanec, který dokáže správně zatančit jenom ten, kdo nikdy nekradl. Jeden z našich dvořanů, skřet Knihožrout, tak pletl kroky, že nám bylo jasné, kdo na nás přivedl všechno to neštěstí. Ale protože jsme hodní a nejsme mstiví, všechno jsme mu odpustili. Nakonec veliké hrdiny čekala poslední zkouška - stezka odvahy, kterou nám připravili divoženky, umrlci a upíři. Naše statečné družiny se vrhly do útrob temného sklepení a zdárně všichni prošli s diplomem kněžny Morgany. A protože už měsíc nízko kles a ostrý vítr kolem táh, pořádně jsme se najedli (s bouřlivým přípitkem „Obraťlist vládne“) a šli už konečně, konečně spát.

JAN HYKEL (Oddělení pro děti a mládež Knihovny města Ostravy)

Foto archiv knihovny.

V knihovně v Nové Roli děti nocovaly s Karlem Čapkem

Tato celostátní akce, která se pořádá k výročí narození dánského spisovatele H. Ch. Andersena (2. dubna 1805), se u nás uskutečnila už popáté. Několik nedočkavých dětí již po 17. hodině čekalo u knihovny, i když sraz byl až o hodinu později.

Po příchodu všech jsme ubytovali děvčata v 1. patře v Domě dětí a mládeže a kluky v půjčovně mezi regály. Seznámili jsme je s celým programem a domluvili si pravidla, která se měla dodržovat. Poté začal program našeho nocování - seznámení s Karlem Čapkem, spisovatelem, který pro děti napsal knihy Dášeňka a Devatero pohádek. Poté následovala večeře - děti si pochutnaly na řízku s chlebem a okurkou. A to už přišel první host: Dalibor Stach, režisér, scenárista a producent v jedné osobě, který natočil hranou pohádku Návrat cínové hole a také Dalibor Stach junior, který v pohádce hrál. Po krátkém úvodu děti pohádku zhlédly a odměnily ji potleskem. Pak nastal čas na dotazy, které se točily kolem toho, jak taková pohádka vzniká. Oba Daliborové nakonec rozdali pohlednice se svými autogramy.

Během noci byly děti několikrát u počítačů a chatovaly s ostatními knihovnami z celé republiky a dozvídaly se, co dělají v jiných knihovnách.

Karel Čapek a jeho knihy pro děti - to byl testík, který děti vyplnily před druhou večeří. Byly jako kudlanky. Dostaly chléb s rybičkovou pomazánkou nebo se sýrem a zeleninu. Musely se posilnit před noční výpravou za loupežníkem Lotrandem. Loupežníka sice nenašly, i když byly až u hřbitova, ale mezitím knihovnu navštívil vodník, který přinesl Hastrmanské noviny. Po návratu z noční vycházky děti čekalo vyhodnocení literární soutěže o Karlu Čapkovi a jeho pohádkách. Vítězové dostali pěkné ceny.

Kolem půl druhé děti zalézaly do svých pelíšků a čekal je večerníček. Děvčata četla Velkou kočičí pohádku a kluci si přáli číst Velkou policejní. Do tří hodin to všechno spalo, mimo nás dospěláků.

Už ráno v sedm bylo slyšet několik hlasů a za chvíli se švitořilo všude. Připravili jsme oblíbené „kakajíčko“ a k tomu bábovky a jahodový koláč. Po jídle se děti rozloučily na chatu s ostatními knihovnami a v klubovně je čekala ještě literární pohádková soutěž. Po rozdání upomínkových dárků a pamětních průkazů na „Andersenovu noc“ jsme zavolali na Lotranda, který se náhle zjevil mezi dveřmi. Hodný loupežník dostal také pamětní průkaz.

A to byl konec. Spokojené děti se rozcházely do svých domovů.

LADISLAVA NEMČIČOVÁ

Foto archiv knihovny.