Hlavní obsah stránky

Od redakčního stolu

Milí čtenáři,

listopadového Čtenáře jsme se rozhodli „ozdobit“ metaforou knihovny jako brány k informacím a ke znalostem. Pro někoho může být pomyslnou branou samotná kniha, jejímž prostřednictvím lze vstoupit do jiného světa. Někdo si zase spíše představí informační zdroje, jako jsou například oborové brány a další podobné portály, které vznikají v internetovém prostředí. Všechny tyto představy mají něco společného. Z jednoho místa se dostáváme k rozmanitému bohatství informací a je na nás, které z nich proměníme ve znalosti, a kam se ve svém putování vydáme dále.

Pokud jste tedy vstoupili naší branou z obálky na stránky Čtenáře, v hlavním tématu se dočtete, jak se v roce 2009 promění evidence a následující rok tedy i vykazování knihovnických a informačních služeb. Pokračujeme zprávou o tradičním setkání knihovníků muzeí a galerií, která je napsána trochu netypickým způsobem, zahrnuje pohled pořádající i zúčastněné strany semináře.

Brána je samozřejmě i architektonickým prvkem. Také na to jsme mysleli při sestavování předposledního letošního čísla a zařadili jsme do něj dva příspěvky o architektuře knihoven. První z nich se zabývá touto problematikou z praktického hlediska, je rozdělen na dvě části a nyní si můžete přečíst kapitoly o přípravě a průběhu stavby. Druhý text vedle sebe staví na příkladě knihoven dvě důležité složky architektury, a to estetiku a funkčnost.

V tomto čísle se tradičně vracíme k oceněním, která se na podzim v našem oboru udělují. Připomínáme Knihovnu roku 2008, nominované knihovny v této soutěži a představujeme také nové nositele Medaile Z. V. Tobolky. Mimochodem, zajímavou cenu mají také v maďarských knihovnách, jak je zmíněno v článku o výroční konferenci Spolku maďarských knihovníků. Je totiž určena pro nejlepšího mladého knihovníka.

Letošní rok se pomalu, ale jistě chýlí ke konci a s ním i jubilejní šedesátý ročník Čtenáře. Snažili jsme se ho trošku ozvláštnit a připomenout na několika knihovnických setkáních. Doufáme, že se nám to alespoň částečně povedlo.

Příjemné čtení přeje Lenka Šimková.