Hlavní obsah stránky

TÉMA: Čtenářské kluby: Společenství praxe rozvíjí informační gramotnost žáků

PAVLÍNA MAZÁČOVÁ pmazacov@phil.muni.cz

Kde najdu informace o své oblíbené online hře? Jak mám věřit videu, které mi poslal spolužák přes Instagram? Máme v knihovně v naší vesnici nějaké staré časopisy pro téma mého referátu o místním divadelním spolku? Jak si najdu informace o dopravních spojích, které mě dovezou k babičce? Jak mám udělat dobrou pozvánku na svou narozeninovou párty? Tyto otázky patrně nenajdeme jako zadání úloh v běžných školních učebnicích, ale můžeme je slyšet od dětí školou povinných, když řeší každodenní situace. Co mají takové otázky společné? Týkají se různých aspektů práce s informacemi, která patří k důležitým kompetencím pro život v informační společnosti.

Vést žáky k informační gramotnosti je jednou z priorit vzdělávání ve 21. století, ale zároveň je to cíl, který současné školní (neboli formální) vzdělávání nedokáže vždy náležitě naplňovat. Školám jsou však nablízku partneři, kteří s informačním vzděláváním mají letité zkušenosti a práce s informacemi je pro ně doménou – knihovny. A právě partnerství knihovny a školy na cestě žáků za informační gramotností se stalo základní myšlenkou, z níž se v roce 2018 zrodil projekt s výmluvným názvem Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století.1 Vznikl pod hlavičkou SKIP v jedné z výzev MŠMT, která je součástí Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Jeho pilířem jsou spolupracující dvojice učících knihovníků a učitelů ze 14 měst a městeček napříč Českem.2 Společně s odborným zázemím Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity3 a jeho studenty – budoucími knihovníky – se zformovala společenství praxe. Jejich cílem je vytvořit funkční a v informačním vzdělávání knihoven i škol využitelné vzdělávací programy, které rozvíjejí pozitivní vztah ke knihovně a ke knize, čtenářství, ale především informační a mediální gramotnost a digitální kompetence žáků, počínaje prvním ročníkem základní školy a konče maturitou.

Aktuální tuzemská výzkumná šetření (prezentovaná například v tematické zprávě České školní inspekce z roku 20184) ve výsledcích ukazují, že právě informační gramotnost je ve školách opomíjena a učitelé mnohdy nemají metodické a ani didaktické zázemí pro výuku informačních dovedností. Projekt Co nebylo v učebnici svým obsahem na tuto situaci reaguje. Učící knihovníci společně s učiteli hledají vhodná témata, metody a učební aktivity, jimiž lze ve vzdělávacích programech informační gramotnost rozvíjet, a tak ukazují důležitost informačního vzdělávání žáků ve školním i mimoškolním prostředí pro jejich každodenní kvalitní a úspěšný život v informačním věku.

V jaké fázi se nyní projektové aktivity odehrávají? Týmy učících knihovníků a učitelů ve společenstvích praxe dokončují první tři z celkem devíti vzdělávacích programů, každý v rozsahu 16 vyučovacích hodin, a připravují jejich ověření v reálné edukační praxi knihoven nebo škol. Na co jsou konkrétně vzdělávací programy zaměřeny?

Program č. 1Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně je určen pro nejmenší žáky a jeho obsahem jsou jednotlivé lekce, v nichž se žáci metodami rozvíjejícími základy informační gramotnosti seznamují s fenoménem knihy, knihovnou v místě svého bydliště, poznávají, kdo v knihovně pracuje a jakými cestami jejich oblíbená kniha putuje z rukou spisovatele a ilustrátora do knihovny a do police, v níž čeká na svého čtenáře.

Program č. 2S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení je určen žákům 4. tříd a jeho cílem je v osmi výukových blocích vést žáky k tomu, aby rozvíjeli další informační dovednosti, osvojili si vyhledávací strategie, naučili se klást důležité otázky týkající se věrohodnosti informací, informace vyhodnotit, uspořádat a případně sdílet podle určitých kritérií a s konkrétním cílem.

Program č. 3Bádám v knihovně a píšu svůj odborný text je zacílen na středoškoláky a jeho smyslem je to, aby si středoškoláci v sedmi výukových blocích osvojili práci s informacemi zaměřenou na schopnost postupnými kroky zpracovat do podoby odborného textu a poté prezentovat vybrané odborné téma s využitím různorodých služeb knihovny a přitom aby získali dostatečné základy citační etiky a znalosti týkající se duševního vlastnictví. Zároveň tento vzdělávací program cílí na rozvíjení mediální gramotnosti pro participativní fungování člověka ve veřejném prostoru.

Všechny vzdělávací programy se opírají o konstruktivistické pedagogické paradigma, didakticky využívají třífázového modelu učení E-U-R (evokace-uvědomění si významu informací-reflexe) a jsou založeny na metodách kritického myšlení z programu RWCT5 a dalších aktivizačních metodách výuky. Je akcentována skupinová práce, také rozvíjení soft skills a kreativity. Vzdělávací obsah výukových bloků a hodin obohacují kvízy, křížovky, komiksy, interaktivní prvky a nezapomíná se ani na evaluaci. Všechny výukové jednotky jsou provázány s rámcovými vzdělávacími programy, rámci informační gramotnosti a digitálních kompetencí, podle zadání projektu reflektují individuální vzdělávací potřeby žáků.

Projektový záměr vznikal s cílem netvořit vzdělávací obsah „do šuplíku“, nýbrž tak, aby měl reálný dopad na informační vzdělávání také v těch knihovnách a školách, které se do projektu nezapojily. Všechny ověřené a finalizované vzdělávací programy budou v průběhu realizace projektu postupně zveřejněny na portálu rvp.cz6 a stanou se otevřenými vzdělávacími zdroji pro každého, kdo s edukačním obsahem zaměřeným na rozvíjení gramotností pro 21. století bude chtít pracovat.

Pokud byste se chtěli dozvědět více o aktivitách tohoto projektu, neváhejte mě kontaktovat.     

I vy se můžete stát součástí společenství praxe a v této fázi vstoupit do projektového dění jako tvůrci vzdělávacích programů.

Pozn.: Vznik příspěvku byl podpořen projektem OP VVV Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008278 (2018-2021).

       

Zdroje

Co nebylo v učebnici - spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století (2019). Centrum rozvojových aktivit UZS  [cit. 2019-01-30]. Dostupné z: https://www.conebylovucebnici.cz/.

Česká školní inspekce (2019). Tematická zpráva – rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách. [cit. 2019-01-30]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Rozvoj-informacni-gramotnosti-na.

Čtením a psaním ke kritickému myšlení (2001). RWCT International Consortium [cit. 2019-01-30]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/facelift_index.php.

Kabinet informačních studií a knihovnictví (2019). Filozofická fakulta. © 2019 Masarykova univerzita. [cit. 2019-01-30]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/.

Metodický portál RVP (2018). Národní ústav pro vzdělávání [cit. 2019-01-30]. Dostupné z: https://rvp.cz/.

 

1 Podrobné informace o projektu lze nalézt na https://www.conebylovucebnici.cz/.

2 Seznam konkrétních míst, z nichž pocházejí projektové partnerské týmy, lze nalézt na https://www.conebylovucebnici.cz/subjekty.html.

3 Více informací o tomto vysokoškolském pracovišti a jeho odborné, výzkumné i publikační činnosti najdete na https://kisk.phil.muni.cz/.

4 Výzkumná zjištění týkající se rozvoje informační gramotnosti v českých školách jsou dostupná na webu ČŠI  https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Rozvoj-informacni-gramotnosti-na.

5 Zkratkou RWCT je míněn vzdělávací program Reading and Writing for Critical Thinking (Čtením a psaním ke kritickému myšlení); více viz http://www.kritickemysleni.cz/facelift_index.php.

6 Jedná se o metodický portál nejen pro učitele dostupný na https://rvp.cz/.