Hlavní obsah stránky

TÉMA: Knihovny za času koronaviru: Jak chránit sebe při manipulaci s knihami a jak manipulovat s knihami v době ohrožení...

PETRA VÁVROVÁ, JITKA NEORALOVÁ, RICHARD MALLY, DANA HŘEBECKÁ  Petra.Vavrova@nkp.cz

Úvod

V posledních týdnech se na Odbor ochrany knihovních fondů NK ČR obracejí knihovníci a pracovníci knihoven z celé České republiky i ze zahraničí s dotazy, jak se chránit při styku s knihami příchozími poštou např. z Číny nebo co s knihami, které vracejí čtenáři z domova. Zda to pro ně představuje riziko a zda se mohou nějakým způsobem chránit, a předejít tak nákaze. Po konzultacích s mikrobiologem a studiem odborných článků v oblasti výzkumu přežívání virů na různých typech materiálů jsme dospěli k těmto závěrům, o které se s vámi chceme podělit. A to ve formě rad v tomto článku nebo letáku, který jsme vytvořili. Mají o něho zájem např. i na Slovensku či v Polsku. Zároveň připomínáme studie vybraných metod jako je ozonizace či použití UV záření, které např. kolegové z Národního archivu prováděli již před několika lety.

Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?

— Je třeba používat ochranné pomůcky, především rukavice (plastové, latexové, chirurgické), roušky, respirátory.

— Je třeba si umývat důkladně ruce mýdlem a teplou vodou a dostatečně dlouho a celou plochu rukou.

— Je třeba nedotýkat se rukama obličeje, očí, úst apod., kudy vir může vejít do organizmu.

— Je třeba nekýchat na sebe, ale do papírového kapesníku a vyhodit jej.

— Transportem knih např. z Číny nebo jiných rizikových oblastí nevzniká vyšší riziko přenosu viru (delší doba transportu, v letadle působí dezinfekčně zvýšená radiace a suchý vzduch), navíc viry nejsou v organizmu, a tudíž nepřežijí dlouho.

— Dezinfekční gely jsou hlavně na bakterie. Jako účinný proti virům se uvádí komerční de­zinfekční prostředek např. https://www.schuelke.com/de-de/produkte/desderman-pure.php nebo dezinfekční roztok podle WHO, který jsme vyrobili pro zaměstnance NK ČR. 

Jak manipulovat s knihami v době ohrožení koronavirem?

— Podle odborného článku G. Kampfa a spol. (5) mohou koronaviry zůstat na povrchu infekční až 9 dní. Na papíře při pokojové teplotě uvádějí perzistenci, resp. odolnost max. 4–5 dnů.

— Doporučený přístup při vracení knih potenciálně zasažených koronaviry: pracovníci knihov­ny, kteří s odevzdanými knihami manipulují, vždy nosí ochranné latexové rukavice (chirurgické). Nové rukavice by se měly používat vždy, když byly staré sundány.

— Povrchy, které přicházely do styku s potenciálně virulentními knihami, by měly být dezin­fikovány sprejem – 70% etanolem (asi jednou za hodinu).

— Otvory v odpadkových koších, ve kterých jsou rukavice uloženy, by měly být také postříkány  70% etanolem zejména před tím, než pracovníci úklidu vyjmou odpadky – je třeba informovat úklidovou firmu, že odpad je potenciálně virulentní, aby věděli, že se mají chránit.

— Mělo by být rozhodnuto o místě, kde budou vrácené knihy v karanténě, pak by tam knihy měly být uchovávány v karanténě po dobu min. 4–5 dnů.

— Ve studii Shu-Ming Duana a spol. (2) se uvádí, že UV záření a teplo mohou být účinnými opatřeními proti stabilitě viru na površích. Jedním ze způsobů, jak zacházet s potenciálně infikovanými knihami, by tedy mohlo být jejich vystavení UV záření po dobu 30–60 minut; bohužel, je prokázán negativní a poškozující účinek UV záření na papír, textilie, usně, resp. knihy.

— Vnější část knih by se také mohla otírat hadříkem se 70% etanolem, ale to by mohlo být pro knihy a jejich materiály, včetně potisků, poškozující. Pozor na „krvácení“, tj. rozpouštění barevných součástí knih.

— Studie Mary Y. Y. Lai a spol. (6) však zjistila, že riziko infekce kontaminovaným kapičkami při kontaktu s papírem je malé.

Jak manipulovat s knihami při jejich vracení v době ohrožení koronavirem?

Názorně viz leták NK ČR.

Proč nepoužívat ozón a UV-C záření?

Dezinfekci ozónem i účinky UV záření a obecně světla testovali dříve kolegové z Národního archivu. Tato opatření se nedoporučují pro ošetření papíru a obecně knih a nelze to tedy považovat za účinnou dezinfekci dokumentů.

Fotodegradační proces je mimo jiné podpořen působením kyslíku (fotooxidace), vody, ozonu a dalších plynů (NOx). Mechanické poškození vyjádřené poklesem pevnostních vlastností je závislé na podílu UV složky záření, zejména vlnových délek pod 340 nm. To je patrné z výsledků stárnutí bavlněné příze (reprezentant „čisté“ celulózy) na přímém denním světle a pod sklem, které odfiltruje záření o vlnové délce kratší než 320 nm. Poškození příze chráněné sklem je o 30–50 % menší. Významnou roli však hraje i čistota ovzduší, zejména obsah oxidů síry a dusíku, případně ozón a volné radikály.

Fotochemické degradační procesy textilních materiálů probíhají většinou za přítomnosti vzdušného kyslíku a vlivů okolní atmosféry (přítomnost ozónu, vliv teploty, vlhkosti). Citlivost polymerů k oxidaci je v zásadě určována charakterem uhlíkatého řetězce. Při oxidaci kyslíkem jsou nejodolnější polymery s nasyceným nevětveným řetězcem. Nejcitlivější jsou dienové polymery, tj. takové, které obsahují v řetězci dvojné vazby.

Dalším faktorem významně ovlivňujícím rychlost a průběh degradačních reakcí je přítomnost vzdušných polutantů v atmosféře. Oxidy síry a dusíku, známé jako kyselinotvorné oxidy, reagují s vlhkostí přítomnou v materiálu za vzniku kyseliny sírové a kyselin dusité a dusičné. Stejný vliv na rychlost degradace má ozón, vznikající v atmosféře různými mechanismy. Z tohoto důvodu byly vypracovány na základě výsledků projektu The museum environment doporučené hranice obsahu oxidu síry a dusíku pod 10 mg/m3 a ozonu 0–2 mg/m3.

Doporučovaná literatura:

1. BENEŠOVÁ, Marie: Vliv atmosféry se sníženým obsahem kyslíku na rychlost degradace papíru: zpráva o výsledcích grantového projektu MK00002322103 za rok 2010. Dostupné z http://wwwold.nkp.cz/restauratori/2010/Benesova_2010_atmosfera.pdf.

2. DUAN, Shu-Ming, Zhao, Xin-Sheng, Wen, Rui-Fu, Huang, Jing-Jing, Pi, Guo-Hua, Zhang, Su-Xiang, Han, Jun, Bi, Sheng-Li, Ruan, Li a Dong, Xiao-Ping. Stability of SARS Coronavirus in Human Specimens and Environment and Its Sensitivity to Heating and UV Irradiation. Biomedical and Environmental Sciences: BES. 2003, 16, 246–255.

3. ĎUROVIČ, M. et al. Studium vlivu ozonizace na archivní materiály. Praha: Národní archiv, 2008. Dostupné z: https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2019/06/Studium_vlivu_ozonizace.pdf.

4. ĎUROVIČ, M. et al. Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty (závěrečná zpráva grantového úkolu). Praha: Národní archiv, 2009. Dostupné z: http://web.nacr.cz/soubory/svetlo.pdf.

5. KAMPF, G., D. Todt, S. Pfaender, E. Steinmann. Persistence of coronaviruses on inanimate surfaces and the irinactivation ­with biocidalagents. Journal of Hospital Infection, Volume 104, Issue 3, March 2020, Pages 246–251.

6. LAI, Mary Y. Y., Peter K. C. Cheng and Wilina W. L. Lim. Survival of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus. Survival of SARS Coronavirus, CID 2005: 41 (1 October) Downloaded from https://academic.oup.com/cid/article-abstract/41/7/e67/310340 by guest on 09 March 2020.

7. VAN DOREMALEN N., Bushmaker T., Morris D. H. et al.: Aerosol and surface stability of SARS-CoV-2 as compared with SARS-CoV-1. N Engl J Med. DOI: 10.1056/NEJMc2004973.