Hlavní obsah stránky

TÉMA: Dobrovolnictví v knihovnách

RADMILA MALÁ 347398@mail.muni.cz

Dobrovolnictví v českých knihovnách

Knihovny jako kulturní instituce zajišťují rovný přístup k informacím a poskytovaným službám všem uživatelům. Díky svému poslání a realizovaným aktivitám mají vhodné podmínky pro zapojení dobrovolníků. Zapojovat dobrovolníky do různých aktivit knihoven se podle Zuzany Ježkové ale knihovny teprve učí: „Knihovníci jsou však tvořiví a učí se rychle, proto si myslím, že v dohledné době vzniknou další zajímavé projekty knihoven, ve kterých budou mít dobrovolníci své nezastupitelné místo.“1

Francesca Donzelli z Milána během prezentace italské kuchyně; asistuje Pavlína Cipriánová (Foto: archiv SVK v Ústí nad Labem)Knihovny svoji činnost mimo jiné zaměřují na podporu komunitních aktivit, podporují sociální integraci na místní úrovni a zvyšují pocit sounáležitosti s obcí. Disponují příjemným prostorem pro realizaci volnočasových aktivit, kulturních zážitků a podílejí se na podpoře komunitních aktivit a sociální a mezigenerační integraci. Cílem současného knihovnictví je budování komunitních knihoven, které poskytují aktivity zaměřené na zapojení místních obyvatel a vedoucí k aktivní účastni na dění v obci nebo městu. Pro zapojení dobrovolníků do práce knihoven může být oporou Metodické doporučení pro dobrovolnictví v kultuře vydané Ministerstvem kultury v roce 2012. Dobrovolnictví je také od roku 2014 podporováno dotačním programem MK ČR Knihovna 21. století, kde se upřednostňují projekty s účelným zapojením dobrovolníků. Bohužel, podaných projektů, které zahrnovaly dobrovolníky, zatím nebylo mnoho.

Knihovny a dobrovolnictví

Dobrovolnictví se v českých knihovnách začíná rozvíjet jen velmi pozvolna. Profesionální knihovny dosud potencionál dobrovolné pomoci využívají spíše výjimečně. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 včetně internetizace knihoven – Knihovny pro Evropu 2020 – přímo vyzývá: „Intenzivněji využívat dobrovolníky v činnosti knihoven a systém veřejně prospěšných prací.“ Snahou je dosažení stanoveného cíle: „Knihovny využívají dobrovolníky jak pro rozvoj svých vlastních aktivit, tak jako jednu z  forem začleňování specifických skupin návštěvníků knihoven, například seniorů.“ Využívání pomoci dobrovolníků je taktéž jedním z cílů Koncepce rozvoje knihoven na léta 2017–2020: koncepčně a metodicky podporovat dobrovolnictví v kultuře2 (pozn. red.: dále viz příspěvek V. Richtera ve Čtenáři č. 1, 2017, s. 3–6).

Legislativní úprava dobrovolnictví v knihovnách

Oblast realizovaného dobrovolnictví v knihovnách není řešena na úrovni pracovněprávního vztahu, ale jako občanskoprávní vztah. Knihovny musí postupovat podle obecnějších právních předpisů. Dobrovolnictví se může realizovat jako závazkový vztah, který upravuje občanský zákoník, nebo vztah upravený zákonem o dobrovolnické službě. Z tohoto hlediska lze stanovit dva základní modely: Dobrovolnická činnost a Dobrovolnická služba.

Dobrovolnická činnost

Jedná-li se o dobrovolnickou činnost, tedy v případě, kdy se dobrovolníci obracejí přímo na knihovnu, probíhá realizace smluvního vztahu mezi knihovnou a dobrovolníkem. Postupuje se podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). S dobrovolníky je možno uzavřít písemnou příkazní smlouvu podle § 2430 a násl. občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ustanovení § 1746 a násl. občanského zákoníku, čímž lze vymezit práva a povinnosti smluvních stran, otázky odpovědnosti za porušení povinností a další. Není nezákonné, když je smlouva uzavřena jen v ústní formě.

Pro knihovny je tento vztah výhodný zejména možností upravit vztahy podle potřeb knihovny, nebo dobrovolníka. Knihovna musí dobrovolníkům zajistit proškolení o bezpečnosti práce a seznámit je s pravidly požární ochrany. Jestliže dojde k pracovnímu úrazu, knihovna nese zodpovědnost obdobně jako v případě pracovního úrazu zaměstnance. Knihovny by těmto rizikům měly předcházet uzavřením vhodné pojistné smlouvy, která pokrývá rizika škody na zdraví nebo na majetku.

Smlouvu o dobrovolnické činnosti nelze uzavřít se zaměstnancem knihovny. „Takovýto postup by byl nutně posouzen jako obcházení pracovněprávních předpisů a zřizovatel, resp. provozovatel knihovny by se vystavoval velmi přísným sankcím v oblasti práva zaměstnanosti.“3

Dobrovolnická služba

Středoškolský bazar učebnic před budovou Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (Foto: archiv SVK v Hradci Králové)

Dobrovolnickou službou se rozumí, jsou-li dobrovolníci přijímáni knihovnou prostřednictvím dobrovolnického centra (dále jen DC). Knihovna je tak v roli přijímací instituce a DC plní funkci vysílající organizace. V tomto případě uzavírá zřizovatel knihovny písemnou smlouvu s DC. Disponuje-li DC platnou akreditací udělenou MV ČR k přijímání dobrovolníků pro účely knihovny, je knihovna povinna realizovat dobrovolnictví v mezích zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Okruh možných činností v rámci dobrovolnické služby v knihovně je relativně úzký. Dobrovolníci mohou být využíváni například pro předčítání, tlumočení, pomoc s realizací čtenářských výzkumů, při organizačním zajištění akcí nebo při realizaci volnočasových aktivit pro děti či seniory.

Tento model je pro knihovny výhodný zejména v tom, že nejsou zatěžovány další administrativou spojenou s dobrovolnictvím. DC poskytují dobrovolníkům potřebná školení. Současně DC zajišťují jejich pojištění, kryjící odpovědnost pro případ vzniklé škody na zdraví nebo na majetku. Dobrovolník je zodpovědný pouze za škodu způsobenou úmyslně.

Přínosy dobrovolnictví pro knihovny

Přínos práce dobrovolníků pro knihovny podle Zuzany Ježkové lze sledovat ve čtyřech rovinách:

  • pomocné ruce při aktivitách realizovaných knihovnou;
  • přítomnost dobrovolníků působí jako indikátor kvality vnitřního prostředí knihovny;
  • dobrovolníci působí jako PR knihovny;
  • dobrovolníci přispívají k lepšímu zakotvení knihovny v komunitě.4

Dobrovolníci se mohou podílet na činnostech, které knihovníci z kapacitních důvodů nemohou zvládat v běžném provozu. Pomáhají rozšiřovat portfolio nabízených a poskytovaných služeb. Přinášejí nové dovednosti, ale i nový pohled na řešení problémů. Svým pohledem zvenčí napomáhají k neustálému zlepšování nabízených služeb a současně zabraňují případné nežádoucí stereotypizaci. Spokojený dobrovolník je vhodným neformálním propagátorem knihovnou nabízených služeb.

Bariéry dobrovolnictví v knihovnách

Případné bariéry, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit spolupráci knihovny s dobrovolníky (z pohledu knihoven i knihovníků), zazněly na konferenci o dobrovolnictví v knihovnách, pořádané MZK v Brně v roce 2012:

  • strach knihovníků;

obava ze ztráty zaměstnání, nahrazení pracovního místa dobrovolníkem

obava z kritiky své práce

obava ze změny

obava z navýšení práce

  • nedostatek informací o dobrovolnictví a o možnosti uplatnění dobrovolníků v knihovnách;
  • snaha o přílišnou organizovanost;
  • neschopnost opouštět zažitou, zaběhlou praxi;
  • nesprávná komunikace;

v pracovním kolektivu

směrem k dobrovolníkovi

  • administrativní překážky, kdy je pro knihovníky smlouvou zajištěná spolupráce příliš svazující a bez smlouvy je vysoké riziko krytí škody;
  • riziko bezpečnosti práce;
  • riziko nevhodného dobrovolníka;
  • riziko poškození dobrého jména knihovny;
  • riziko škody;

knihovně

dobrovolníkovi.5

Většina obav pramení z nedostatečné informovanosti knihovníků a lze je eliminovat. Knihovníci musí mít dostatečné informace a být seznámeni s problematikou dobrovolnictví v celé její šíři. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že nejvážnějším rizikem, které může negativně ovlivnit pohled knihovníků na dobrovolnictví, je počáteční nepřipravenost knihoven. V přípravné fázi je třeba navrhnout vhodné oblasti a aktivity uplatnění dobrovolníků, se záměrem seznámit všechny zaměstnance a ujasnit si požadavky a kritéria na výběr vhodných dobrovolníků.4 Stejně jako v ostatních oborech je třeba mít správně nastavený management dobrovolnického programu.

Příklad dobré praxe

Jako příklad dobré tuzemské praxe lze zmínit Knihovnu Průhonice, která je v ČR zcela ojedinělá (viz příspěvek na s. 307–308). Jedná se o knihovnu, která není financována z veřejného rozpočtu obce nebo města, její chod je zajišťován převážně dobrovolníky. Knihovna má jediného zaměstnance – se zdravotním hendikepem. Pro mnoho knihoven může být seznámení s aktivitami, které knihovna poskytuje pouze s pomocí dobrovolníků, dobrou inspirací.

Závěr

Rozvoj zapojení dobrovolníků v knihovnách lze podpořit zejména poskytnutím dostatečných informací knihovníkům. V rámci naplňování Koncepce rozvoje knihoven na léta 2017–2020, jejímž cílem je rozšíření dobrovolnictví do všech knihoven, mají zejména krajské knihovny a knihovny pověřené regionálními funkcemi silnou pozici, kdy mohou v rámci vzdělávacích seminářů nabídnout knihovníkům dostatek informací o možnostech realizace dobrovolnického programu, managementu dobrovolnictví, platné legislativě a představit možné aktivity k využití dobrovolníků. Mohou tak motivovat knihovníky k postupnému rozšíření zapojování dobrovolníků.

Elvira Abellán ze Španělska (v první řadě vlevo) a Shushanik Zargaryan z Arménie (v první řadě vpravo) se zapojily do projektu Happening pro školy; mezi nimi Zuzana Pařízková, koordinátorka projektu, a dále kolektiv zaměstnanců SVK v Ústí nad Labem (Foto: archiv SVK v Ústí nad Labem)

Pokud se naučí knihovny zapojovat dobrovolníky ve svých knihovnách efektivně, prospěje to nejen knihovnám a dobrovolníkům, kteří mají zájem nabídnout svoji pomoc právě v knihovnách, ale hlavně a především celé společnosti.

 

Použité zdroje

1 JEŽKOVÁ, Zuzana. Dobrovolnictví je důležitým pojítkem mezi knihovnou a komunitou. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2014, č. 3 [cit. 2017-08-25]. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, ©2001-2005. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv2.kkvysociny.cz/archiv.aspx?idr=14&idci=42.

2 Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 včetně internetizace knihoven: Koncepce pro Evropu 2020. Národní knihovna České republiky: koncepce, strategie, deklarace [online]. Praha: Knihovnický institut NK ČR, 21. 1. 2015, str. 33. [cit. 2016-08-03]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/search?SearchableText=koncepce.

3 BIŇOVEC, Adam. Právní poradna: knihovny a dobrovolnictví. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2014, roč. 66, č. 5 [cit. 2017-03-06]. ISSN 1805-4064. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/5-2014/ pravni-poradna-knihovny-a-dobrovolnictvi-126-1704.htm.

4 Metodické doporučení Ministerstva kultury pro dobrovolnictví v kultuře a umění. II. aktualizované vydání. Praha: NIPOS, 2015, s. 27–32. ISBN 978-80-7068-292-0.

5 JEŽKOVÁ, Zuzana. Dobrovolnictví v knihovnách: dobrovolníci ve veřejných knihovnách. Brno: Moravská zemská knihovna, 2012. Dostupné také z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/dobrovolnici_v_knihovnach_jezkova.pdf.

6 Základní pojmy a legislativní ošetření dobrovolnictví po 1. 1. 2014: kdo je a kdo není dobrovolníkem knihovny. Národní knihovna České republiky: informace pro knihovny [online]. Praha: Knihovnický institut NK ČR, 2015 [cit. 2017-03-03]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/dobrovolnici-v-knihovnach/dobrovolnici_zakl.htm.